Stavební povolení jsem si převzal od projektanta 14.8. 2018. Většina z vás dostane hezky vyplněný papír „STAVBA POVOLENA“, já dostal pouze špatně oražené razítko na tento papír a musel jsem si to vypsat sám. No co, řešit to nebudu, hlavně že to je.

Vzhledem k tomu, že jsme chtěli začít již letos na jaře, máme krapet zpoždění. Takže nás čekalo hektických 7 dní, během kterých jsme již stihli základové pásy. Šlo to následovně:

17.8. 2018 – pokosení pozemku, demontáž části plotu (pro vjezd bagru), vyznačení skrývky ornice vápnem

18.8. 2018 – skrývka ornice, vyznačení základových pásů, výkop a začištění základových pásů

20.8. 2018 – dovoz 9t makadamu 16/32, zához výkopu makadamem

21.8. 2018 – zhutnění štěrkového lože vibračním pěchem , vykládka ztraceného bednění – částečné roznošení kolem pásů, vyznačení výšek pro vylití betonem

22.8. 2018 – položení zemnícího pásku, vyvedení zemnící kulatiny v rozích a v tech. místnosti pro rozvodovou skříň, ošetření spojů gumoasfaltem, podložení pásku zámkovou dlažbou, uložení prostupů do základových pásů pro inženýrské sítě (celkem jich bylo 8 – přívod vody do RD, přivod elektřiny do RD, vývod elektřiny do zahradního domku, záložní vývod el. na bazén, vývod el. pro dešťovou jímku - čerpadlo, přívod vody z dešť. jímky do RD, vývod el. pro bránu/zvonek, přívod pro připojení CETIN do RD), zajištění prostupů proti vytlačení

23.8. 2018 – betonování základových pásů

Skrývku ornice jsme měli cca 30cm a dávali jsme skrýt zhruba o metr více na každé straně domu, brali jsme více méně vše co bylo k dispozici, protože pak už je to samý jíl. Následně jsme si volili 0 výšku v terénu. Máme převýšení cca 50cm, tudíž v nejvyšším bodě bude dům lehce nad terénem a v nejnižším bodě jsme dům naopak trochu utopili do terénu, který následně budeme srovnávat. Základové pásy jsou hluboké v nejvyšším bodě cca 110cm, v nejnižším bodě cca 140cm a široké jsou 60cm. Bagrista byl v celku šikovný, sice nám co 2 hodiny připomínal, že je sobota a že by chtěl jít domů za rodinou, ale zůstali jsme neoblomní a co bylo domluveno to se udělá - za 9 hodin měl hotovo, s tím, že hodinu měl pauzu než jsme vyznačili pásy a hodinu než jsme vymysleli 0 výšku.

Vzhledem k tomu, že jsme dávali vykopanou hlínu mimo základovou desku, museli jsme složit makadam vedle jedné hroudy hlíny a stavebním kolečkem jsme vozili štěrk do výkopu. Tady se ukázalo, že máme hodné sousedy a když viděli jak se ve 3 lidech trápíme, přišli pomoct a za 3 hodiny bylo 9 tun makadamu pryč.

Ve stavebninách jsem si zapůjčil vibrační pěch (70kg), kterým jsem zhutnil makadam.

U položení zemnícího pásku jsem měl strach, že někdo příjde k úrazu, jelikož kotouč pásku vypadal celkem napnutě a držela ho dohromady kovová spojka. Naštěstí to nebylo tak hrozné a při rozvázání se jen trochu roztáhnul (rozvázat pásek se oplatí až přímo v pásech). Abychom se netrápili s rohy, v každém rohu jsme pásek řízli flexou, kusy pásů jsme přeložili s přesahem přes sebe a spojili spojkou. Poté jsem do každého rohu vložil zemnící kulatinu, kterou jsem přichytil dvěma spojkami k zemnícímu pásku.

Prostupy do základových pásů jsme vytvořili pomocí KG trubek DN110. Kanalizační prostupku budu dělat až v úrovni ztraceného bednění z toho důvodu, jelikož jímky mají hrdlo do nádrže cca 50cm pod terénem a kdybych vložil prostupku do pásů, byla by cca 1,5m v podzemí a napojení na jímku by bylo možné jediné do kopce, což je blbost. Stejnou blbost vymyslel projektant, když naprojektoval jímku do nejvyššího rohu pozemku. Vezměte si, že máme kuchyň v nejnižším bodě a potřebujete na převýšení pozemku 50cm udělat správný sklon kanalizace, ale máte to do kopce – tady by asi zafungovala gravitace.

Zapomněl jsem si připravit materiál na ukotvení prostupů, aby nevyplavaly, ale bylo 10 večer a na druhý den bylo domluvené vylití základových pásů. Takže jsme improvizovali – použili jsme 4 strojní šrouby M12x100, na každou stranu prostupu jsem zatloukl do jílu částečně celý šroub, zdvojeným vázacím drátem jsem se chytil jednoho šroubu, zajistil drát a obmotal kolem prostupu a vevydl k druhému šroubu a opět zajistil. Pro napnutí drátu jsem již celý šroub zatloukl do země. To stejné jsem zopakoval na druhé straně prostupu. Otvory do trubek byly zajištěny stavební fólií a upevněna opravářskou páskou, kolem konců jsem to pro jistotu objel montážní pěnou. Jestli to vydrželo, zjistíme až při vykopání, jakmile budeme chtít protáhnout chráničky.

Přišla na řadu premiéra a 23. 8. proběhlo naše první betonování. Stále nemáme vybudovaný sjezd na pozemek (obec to slibuje už od té doby, co jsme pozemek koupili, ale pozor! 28.8 by se prý měl začít stavět) takže jsme se domluvili se sousedy, že bychom rádi postavili čerpadlo na jejich pozemek, abychom dosáhli do všech rohů (jinak bychom se upádlovali). Objednáno bylo 17m³ betonu C25/30, v projektu máme C16/20, ale rozdíl v ceně byl cca 100,-/m³. Počítano bylo již s rezervou, a krásně nám to vyšlo a dostali jsme se do požadované výšky, rozdíl ve vylitých pásech je max 2cm. Vylití zabralo 60 minut, mixy (celkem 3) jezdily jeden za druhým bez prodlev. V jednom místě jsme cca na 5-6 metrech měli pás o 2 – 4 cm výše, takže jsme si přece jen trochu zapádlovali a beton roztáhli. Při pádlování jsou potom pásy takové hrbolaté, ale jelikož jsme měli zapůjčený ponorný vibrátor do betonu, krásně se všude srovnal,roztáhl a uhladil, zároveň vytlačil vzduch a vyplnil případné dutinky (jde to hezky poznat jak beton vypouští malé bubliny).

Ideální na betonování jsou 4 lidi. 1 drží hrdlo z čerpadla, 2 má ponorný vibrátor do betonu, 3 pomáhá prvnímu hlídat výšky, případně pomoct s manipulací dlouhé hadice vibrátoru a 4 člověk chodí podepisovat papíry a podává pokud je něco potřeba a potom nejsou žádné zmatky.

Po cca hodince čekání jsme do vylitých pásů vložili cca co 80cm roxory o délce 1,5m a průměru 12mm.

Jenom pro zajímavost, pokud čerpáte jako my poprvé, třeba se vám bude hodit informace, že jakmile čerpadlo dojede, ještě v něm trochu betonu zbyde (cca 0,5m³), to ze sebe následně vypustí, tuhle informaci jsem naštěstí dostal předběžně při složení zálohy na betonárce, tak jsme si připravili stavební fólii na kterou jsme nechali zbytek zhodit a darovali jsme jej sousedům. Také pokud jste ten den jako první na řadě, čerpadlo pro rozjezd používá 0,5 – 2 m³ mazaniny, které musí na vašem pozemku vypustit, my jsme byli až poslední a to už vypustil jen cca 10 litrů vody (asi kvůli propláchnutí?).

Nyní necháme pásy lehce vyzrát a budeme pokračovat stavbou 2 řad ztraceného bednění, ale o tom až příště.

Pak jsem chvíli studoval jak pásek položit jestli na plocho nebo stojato. Nakonec jsem jej umístil na sotojato, protože se pak neprohýbá a není potřeba jej tolik podkládat. Pro vypodleožení pásku jsem použil cihličky zámkové dlažby, které mi zbyly z dříve. Aby nesjížděl z podložení jsem pásek zajistil roxorama. Následně jsem pásek spojil a dle projektu vyvedl šest vývodů pro hromosvod a jeden pro budoucí rozvdnou skříň. Všechny spoje jsem natel gumoasfaltovým nátěrem, který jsem nanesl dle projektu i na vsechny dráty v místě výstupu nad zeminu.

Březen 2018:

Den 1) Byl to ten týden co zde bylo ráno -10st.C, bagr měl ale sílu a skrývku ornice (160m²) zvládl vcelku krásně. Odvezeny 4 tatrovky pryč z pozemku, jelikož na pozemku není místo kde to nechat. Pár kubíků necháno na pozemku. Ornice (podzol s mechem) má sílu až 20cm !...pak je opuka...potom přijel geodet, vytyčeno paráda...konec klidu.

Den 2-3) Dům bude na pěnoskle, čili jsem věděl, že se bude hodně bagrovat...hodně na druhou, převýšení má je 75cm, měla by to být pohoda. Nebyla. Jak jsem psal opuka je už v 15-20cm, v půl metru už je vcelku velká, v metru už je to popraskanaá loupaná skála. Dům má jen 82m², ale přesah pěnoskla je cca 75cm, vysvahované boky + kopání jámy v nejvyšším místě pro přečerpávací jímku kanalizace. Hloubka 280cm...to už zde jsou i opuky o velikosti 50kg a 8tunový bagr dál nemůže...vyšlo to tak tak. Plán že se udělá přesná jáma pro revizní šachtu kanalizace a vedel precizní jáma pro jímku končí jednou obludnou jámou jak do pekla. Bagrování trvalo 2dny, odvozeno 20tater zeminy...ještěže mám přátele co taky staví a jsou naopak pod terénem.

Den 4) Hurá vykopáno, přijíždí geodet, přeměřuje...prů*er...matematická chyba, vysvahování bylo krásné, ale počítáno v nejnižším místě, čili 2/3 jámy se musí přikopat...velký bagr už tam nesjede, minibagr dělá zase skoro celý den...dalších 5 V3esek opuky. Kraje zmrzlé do hloubky půl metru, ty z venku trhá velký bagr  po půltunových kusech...přichází soused, že nesmíme jezdit po té pidisilničce, kam je tak tak zacouvá tatra...čili už nyní víme, že máme hodné sousedy a že budeme muset udělat příjezdovku přes pozenmek rodičů a na konci stavby jí zase rozebrat...jupí :-) No co, jáma konečně je, sypeme 30tun kamene 32-63, po krajích děláme drážku pro drenáž a zemnící pásek. Bagřík ještě provede výkop k budoucí elektrice a vodě mimo hlavní jámu.

Den 5) Na poště přebírám Fiskars lopaty, krumpáč atd...krásné hračky, doporučuji, mají svojí cenu. S tchánem spouštíme BOCR jímku na čerpačku na pískové udusané lože, pod tím je skála, betonáž fakt není třeba. Obsyp pískem. Písku jako na pláži. Pokládáme vodu DN32, jako chránička použita vodovodní hadice DN63x8,6...už jste pokládali 20metrů dvoucolovky v teplotě  +2st.C? NE...tak bacha na zuby, přpravte těžké kameny na zatížení atd. Prostě to ve 3 silných lidech jde dost blbě...je to jak železeo...ale voda je fakt festovně uložena mimo dům ve 130cm a chráníčka nejde probít ani krumpáčem...ušetřeno na písku k obsypu (ironie...). Pokládáme zemnící pásek + vývody (klasika FeZn 30x4 a vývody přes dvě spojky AlMgSi 8/11, zaasfaltováno, nafoceno, drží...

Den 6) Drenáž...prostě drenáž DN 100 perforovaná v geošce po obvodu výkopu, šachty v nejvyšším a nejnižším bodu, řádně a vcelku precizně vyspádováno...někde kopáno krumpáčem, jinde navezeno několik koleček štěrku a opuky. (v průběhu stavby osvědčeno že drenáž opravdu krásně funguje...hurá)

Den 7) Vše je ve skluzu, kanalizace ležatá se nestíhá, mrazy pominuly, pozemek je plný bahna, musí se udělat příjezdovka, pěnosklo odvoláno, není kde složit. Stavba zakonzervována do dubna...

Závěrěm:

Pěnosklo je super (viz další článěk), ale jen na rovném pozemku !!!

Opuka je fajn podklad, pevná nesedá, nedělá bahno, ta naše je sama o sobě výborná drenáž...ale ta práce s ní !!! Krumpáč a špičatý rýč.

Precizní kopání přípojek v opuce...blbost...vše se sype a z 25cm drážky pro chráničky je Grand kaňon. Začišťování okrajů..blbost. Vyrovnávíní do roviny..blbost.

Když Vám otec řekne, že přes pozemek se dá v pohodě jezdit, že to vydrží i mixy...tak mu nevěřte...Bahna 2018

V rozpočtu chybí položky jako vruty, nářadí, pracovní dříví, rukavice apod. To je prostě spotřební materiál a je na každém jak kvalitní a co vše si koupí.

Bagrování základů jsme začali 15.7.2018 a dokončení desky proběhlo zalitím betonu 3.9.2018. Čili 6 a něco týdnů. A to se nejvíce čekalo na bagristu až bude mít čas na navážení - ale o tom a začátcích níže.

Terén ve svahu s převýšením ca 1,1m na 13m jsme jeden celý den zarovnávali - bagr s ješťěrkou hlínu vozili nahoru na pozemek a rovnou z něj dělali kaskády, takže tam nemáme žádné obří hromady, ale sympatické rovné plošiny. Něco z hlíny si berou sousedi. Vybagrování schéma viz galerie.

Jeden den geodet přijel a za 30minut vyměřil 4 kolíky pro náš nekomplikovaný dům ve tvaru obdélníku. 3 tisíce.

V pátek volá bagrista, že by měl čas v sobotu bagrovat základy. Takže letíme na pozemek s dokumentací a já vyměřuju základy a zatloukám velké hřebíky do země. Ne úplně podle projektu, protože projekt říká 70cm pasy a všichni (bagrista, zedník i stavební dozor) říkají, že stačí 50cm. Kopeme tedy lžící 50cm, takže pasy jsou něco přes 50m široké. Zedník mi říkal dokonce abych kopal čtyřicítkou, ale to už se mi zdálo o hubu když bednáky jsou taky 40, tak abysme se vůbec trefili :-) Mezi hřebíky si napínám zednický provázek a vysypávám pískem. Vápnem už nevysypávám protože to jsem udělal u zarovávání terénu, ale v noci trochu pršelo a vápno bylo pryč a já to vysypával znovu. Mezi provázky se mi neustále pletl náš starší pes, kterej je hluchej a i snad necitelnej protože o provázky pořád zaváděl a tahal mi za ně:-) 

Měření ve svahu je stejné jako měření na rovině - není potřeba přidávat ani centimetr protože měříte v kopci.

Doporučuju všechny pasy opravdu přeměřit aby se vám nestalo jako mě že jsem si jeden naměřil od vnější hrany pasů a ne od vnitřní a pak když už byly zalité nemuseli se ručně dovykopávat základ na jeden další bedňák.

Bagrista přijel zase s ještěrkou a kolegou a kopal. A to jsem ho musel pořád prosit ať kope víc do hloubky protože on říkal 'to je dobrý, já už kopal 200 základů na baráky' :-) Za pár hodin bylo vykopáno. Základy nebyly úplně v rovině dole, ale lehce kopírovaly okolní stoupající terén (jen na pár místech). To prý nevadí ale důležitá je nezámrzná, kterou v horní části pasů vytvořím pak dosypem hlíny na okolní terén. 

Pasy jsme dělali s jedním odskokem na každé straně po domluvě se zedníkem a stavebním dozorem. Prostě se řeklo tady 3,5m od sdola se pojede kopání v jedné rovině a pak se základ zvedne. Zvedl se nakonec o nějakých 40cm, takže vrchní pas byl o tolik vyšší. Důležité pro stavební dozor bylo aby vrchní a spodní pás se pěkně propojil betonem takže mezi nimi vznikl takový betonový 'sloup' vysoký přes 1,2m - po lití pasů - viz schéma v galerii.

Přítelkyně a já jsme začišťovali pasy a v týdnu jsem připravoval prostupy. Tady bylo důležité prostupy pořádně ukotvit roxorama. Odpadní prostup (KG trubka 200mm) jsem dal do výšky cca 30 cm nad dno pasu (předtím mi říkal ale pán ze stavebního dozoru abych ho více natočil na revizní šachty aby tam pak ty zásilky lépe tekly:-)) takže jsem ho ořízl šikmo a natočil na šachty a ukotvil roxory R10 tak že jsem na každou stranu pod i nad natloukl palicí 2 trny. Jako test si pak na tuhle KG trubku 200mm stoupl můj 100kg kamarád a udržela ho. Tlak betonu je obrovskej a pořádné neukotvení vám ty prostupy vytrhne a je problém. Na vodu jsem použil jako chráničku KG trubku 125mm a položil na dno pasů do hloubky 1,2m a taky trnama nahore zadělal. Vodu jsem nechtěl napojovat přes spojky, ale mít ji v kuse a prostrčit ji jenom do domu tímhle prostupem, v délce 20m mi vedla už z vodovodní šachty.

Na elektřinu jsem použil kopoflexovou chráničku 125mm a ukotvil ji na každé straně roxorem R8 ohlým do U. Udrželo by to skálu :-)

No a pak jsme dávali zemnící pásek, což bylo ale špatné pořadí. Měl jsem pásek dát nejdřív a pak až prostupy. Ale poradili jsme si s tím také. Pásek bych příště ale rozřezal pro jednotlivé délky stran základů a nerozvinoval ho v kuse přes rohy. To je obtížné a pásek se nechtěl ohnout a točil se směrem na stěnu, takže bych radši rozřízl a použil spojky pásek pásek na každý roh.

Nakonec jsem dělal zašalování pro odskoky. Zvolil jsem 2x OSB desku 22mm a pro každou stranu jsem vykopal krumpáčem a zednickým kladívkem takovej šlic do půdy po celé výšce OSB desky až ke spodní úrovni betonu. Z druhé strany jsem desku zapřel o vnitřní vykopaný pas tak aby tlak betonu ji přitiskl na stěnu viz foto.

Pak jsem ještě dofoukal pěnou všechny možné díry u KG trubek, aby se beton nedostal dovnitř, a kolem OSB zašalování taky.

Nakonec jsme si vyznačili pomocí niveláku a vodováhy výšky betonu a zatlouk jsem si tam velký hřebík. Pak jsem si hřebíky propojil opět zednickým provázkem - ten je líp vidět než barevný sprej, i když jsem sprej použil taky.

Za 3 dni neustálého modlení aby nepršelo (což se díky bohu nestalo) přijel mix s C16/20 (v betonárce známý jako 'dvacítka') a potom další a my pádlovali. Byli jsme na to dva a byla to neuvěřitelná makačka protože beton nepočká a tak neni možnost pauzy. Beton byl vylitej za 2h a zašalování drželo. Mám pocit že by udrželo i víc jak 25cm betonu v horní vrstvě protože beton pak už rychle v tom 35 st hicu tuhnul.

Roxory určitě doporučuju mít připravené a nařezané a napíchat hned do zavadlého betonu, my dělali po R12 po 1m (později jsem ještě navrtával R10 mezi ně do zakládacího betonu pro ZB) a ikdyž se jednou netrefíte, tak je buď ohnete nebo krajně uříznete ten jeden. Litej beton jenom tak člověk neprovrtá, když to děláte po týdnu. Po roxorech jsme ještě vzali nivelák a plus minus přeměřili výškový rozdíl 25cm mezi spodním a vrchním pasem, aby šly bedňáky dobře navázat. V plánu bylo 2 řad bedňáků v horním betonu a 3 řady bedňáků v dolním. V pohodě podle známého zedníka by nebylo ani kdybysme se sekli o 5 cm:-)

Za dva dny jsem odšaloval, ikdyž v těch hicech sem mohl klidně druhý den ráno podle stavebního dozoru. 

Založení ZB jsem už nedělal sám, ale se známým zedníkem. Projekt říkal ZB 400 po obvodu a 300 pod vnitřní zdi. Objednal jsem na sedmou ráno v sobotu 2 kubíky betonu C16/20 polosuchého a lopatou s kolečkem dělal poskoka zedníkovi který si za 4h hravě poradil se všim a první řada ZB všude byla na světě. Zbytek betonu co nebyl potřeba na založení pod ZB jsme nacpali do ZB přímo a utemovali/ušlapali.

Vkládali jsem vodorovné R10 roxory a já navrtával i nějaké svislé R10 navíc v místech kde byly 3 řady ZB.

Druhý den jsme dávali další řady ZB na sebe a lepipi lepidlem k sobě aby se nehly. Na tyhle 2 akce jsme byli celkem 3 pomocníci protože se hodně nosilo ZB a vozil beton kolečkem. Přítelkyně odnosila 3 palety ZB + odvozila kolečkem a to jsme jí říkali že měla zůstat radši doma :-)) přesvědčila nás činy. Založení ZB a další řady tedy 2 dny a celkem nějakých 15h práce.

Na plnění ZB betonem další týden byl zase jenom mix protože pumpa nebyla a tak byla zase totální dřina v 35 st horku. Byli jsme na to jenom 2 a měli každej zednickou fanku a lopaty. Mix popojížděl okolo ZB jak mohl a kde nemohl jsme fankovali jako diví. Fanky byly ale nějaký klumpy protože se pod tíhou betonu ohýbaly. ZB jsme plnili tak že 10 cm od okraje sme nechávali volno pro propojení s betonem na základový desce. Špatně jsem to spočítal (počítal jsem sice doma u pc, ale měl jsem si změřit bedňáky, kolik mají objem přímo na stavbě) a mix měl málo betonu (4,4 kubíku) protože se i nějakej vylil mimo ZB a tak jsem narychlo doobjednával polosuchej C16/20 1,2 kubíku klasicky s kačírkem a ručně ho vozili do chybějících ZB. Práce navíc. 

To už jsem byl domluven s instalatérem - podle výkresu říkal že až na jeden bedňák kde jde kanalizace skrz dům není potřeba vynechávat něco ve ZB pro odpadní potrubí, že se vytočí pak v rámci 20cm podlahy. 

Domluvil jsem bagr pro vykopání kolem základů pro vodu a kanalizační prostup ven z domu i uvnitř, protože do hloubky 1,2m v suché polojílovité půdě ručně kopat nechcete :-) Na bagr jsem čekal zase déle, asi týden. Pak za mého neustálého dohledu kopal bagrista v okolí základů a já doufal že nic nepoškodí. Byla to čistá práce a bagrista umí.

Instalatér provedl pokládku KG potrubí a napojení rovnou do připravené revizní šachty. Takže už se klidně mohlo začít používat :-) Nastříkal jsem si spoje kanalizace před jakoukoli prací abych viděl že se mi nerozpojili někde spoje, protože jsem s ní manipuloval kvůli jednomu vynechanému ZB. Přeměřil jsem si sklon 3cm na 1m a kde bylo málo, tak jsem si konce přizvedl. Vodu jsme protáhli vynechaným 125 prostupem včetně vodovodního kohoutku a tak byla voda v baráku.

Následně jsme dosypávali písek v okolí vody, hlínu a kameny do desky a pod písek kanalizaci. Nejdřív ručně aby se dosáhlo pod kanalizaci a já ji mohl obetonovat ručně míchaným betonem. Instalatér to doporučoval, zedník ne, protože říkal že kanalizace v různých teplotách pracuje a rozpíná se. Já to obetonoval.

Zjistil jsem že mi chybí 50cm základ se ZB vevnitř pro nosnou zeď. Tak jsem odkryl hlínu a kopal ručně 90cm a po domluvě se stavebním dozorem jsem vložil jenom vodorovné R10. Svislé by v tomhle jinym základu nedělali dobrotu. Beton jsem tam dal polosuchý objednaný C16/20 zase a dodal 2 řady ZB a hned vyplnil betonem. Vše pečlivě ušlapal a utemoval.

Pak už nakladač navozil hlínu a žábování. Pak kamení 15cm vrstva (jako ochrana proti vzlínající vodě a mrazu), frakce 16/32 7 tun a nakladač se samozřejmě všude nedostal takže ruční rozhrnování které jde opravdu ztuha. Takže taková lepší posilovna. Kamení i hlínu předtím doporučuju dobře urovnat do roviny, jinak žába i žehlička skáčou do stran a ujíždí, případně se zaboří. 

Když hotovo tak už jenom zašalovat desku, umístit podložky/kostky pro kari sítě, položit a svázat kari sítě a zalejt desku. V tomhle pořadí.

No a pak zašalování desky opět se zedníkem. Nakoupil jsem v OBI OSB desky 22mm a nechal si je tam rovnou za 200 kč nařezat. Beton na desku měl být ve výšce 15cm, čili desky o výšce 30cm a 2m délce v počtu asi 22 ks s nějakou rezervou. A vázací drát 3mm. Žádné podpěry, protože to je moc pracný. Obšalování kolem ZB jsme provedli následovně:

1. neohýbat svislé roxory ze ZB směrem dovnitř, ale nechat je svislé
2. najít nejvyšší bod ZB, tam začít s 15 cm výškou desky
3. za přiržování ve dvou lidech natloukli 2x hřebík do výškově usazené OSB desky v místě kde je horní hrana ZB a hřebík ohnuli kladivem na konci tak, aby deska držela sama
4. do OSB desky vyvrtali dvě díry na místech kde se bude deska vázat k vyčnívajícímu roxoru ze ZB (většinou to byly 2 někdy i 3 místa kde jsme vázali k roxoru)
5. vložit vázací drát průmeru 3mm do těchto děr zevnitř okolo roxoru a na OSB desce venku ho zakončit/zavázat
6. udělat i druhý nebo třetí stejným způsobem v téhle desce
7. utáhnout vázací drát kouskem roxoru o délce např 7cm tak že se vloží roxor mezi 2 konce onoho vázacího drátu a zatočí se a tím utahuje 
8. utáhnout to tak aby OSB deska byla lehce nakloněná horní stranou dovnitř desky, protože tlak betonu ji mírně vyvalí ven a tím pádem vyrovná (my to s utažením trochu přehnali a deska je mírně šikmo dovnitř)
9. ukázka viz video
10. další desky jsme jeli už jen pomocí vodováhy 

Takto jsme umístili a pořádně upevnili všechny OSB desky s pomocí vodováhy a nakonec nivelákem kontrola výšky.

Následné vypodložení karisítí jsem již měl trochu hotové ale chce to pořádně udělat aby karisítě neležely na zemi, takže při výšce betonu 15 cm jsem používal jak 7cm zámkové kostky tak i menší 5cm nebo dvě 5cm na sebe když pod nimi kamení nebylo v rovině.

Karisítě 3x2m průměr 6mm oka 150x150 jsem neřešil a dával přesahy i 2 oka a pak mi samozřejmě nevyšly i přes rezervu asi o 2m2. Čili jsem si pomoh že jsem dal zbytky kari sítě 5mm oka 100x100 a k tomu nějaký další R10 roxory křížem o délce 4m aby se to rozneslo. Vše pečlivě spojené ale nevázané ručně nýbrž rádlovačkou a rádlovacíma drátkama. Kdo to nezná, přikládám foto do galerie, je to užásná věc a je radost s tim dělat a nevázat se s každým drátkem ručně. Ve zkratce jde o to že koupíte hotové drátky o délce např 12cm a na každém konci je očko a ty se dají přes sebe a rádlovačkou zatáhne a oni se zatočí a drátek se utáhne. Na věnec se již těším až je budu vázat :-)

Finální zalití desky: V ZB jsme měli vodu a to docela dost asi 5cm a já nevěděl jestli ji vyndavat ručně nebo ne ale beton při zalévání desky pak vodu vytlačil ven, takže vyndavat není potřeba. Akorát my tam měli bláto z navážení a tak jsme ho ještě před šalováním ručně a krumpáčem a wapkou vyndavali ven.

Následující den přijel mix a my zase pádlovali. Na zalití desky jsem objednal dva mixy, čili 14 kubíků C16/20 a měl v rezervě ještě možnost třetího mixu. Ten taky musel dorazit s dalším 1,2 kubíkem. Při zalévání finální vrstvy desky (které jsme dělali s kamarádem ve dvou lidech a nikdo s tím neměl zkušenost) doporučuju si nechat beton dostatečně naředit (ale za se ne moc) aby byl hodně tekoucí protože se bude lépe urovnávat i pádlovat. Měl jsem půjčenou vibrační lať ale byla spíše na obtíž. Při tak řídkém betonu je lepší mí stahovací lať vlastní výroby z KG trubky s dlouhou aspoň 2 metrovou rukojetí abyste dobře dosáhli všude. A hlavně aby byla lehká a dobře se s ní manipulovalo, což není případ té vibrační latě která je těžká a těžko se z betonu zvedá. Jednu chvíli jsem byl na pádlování sám protože kamarád si zapomněl gumáky a když zjistil, že v keckach se toho opravdu moc neudělá, jel pro ně rychle do stavebnin. 

Co bych příště udělal na zalejvání desky jinak je to, že bych si v betonárce zařídil (zvláště pokud betonujete přes teplé počasí) aby mixy jezdili hned za sebou a ne s prodlevou 30 minut kdy jsme čekali a nemohli urovnávat beton všude naráz, protože potom už ten první tuhl a při vkročení se už zanechávaly stopy - díry. 

Výsledek viz foto. Nejdříve jsem myslel že to není moc rovný a hladký ale sousedi mě přesvědčili o opaku a i jsem viděl u souseda jak vedle vylili desku - tam byly 2 cm rýhy, kačírek koukal ven, no vůbec nepěkný a myslim že pro následnou izolaci je důležitý si dát práci ať už s onou lehkou stahovací latí z KG trubky anebo uhlazovat i lopatou a udělat si tak dobrou přípravu na izolaci.

Ať se daří.

Velké poděkování všem, co se podíleli na desce: @Petr Ray, @Evca, @Paja J., @táta a taky článkům od vás tady na svepomoci.cz a serveru vůbec.

Když jsme připravovali terén nechal jsem udělat "rovný" plac, aby nebylo následně potřeba tolik bagrovat. Přeci jen buldozer se u toho tolik nezapotí. Umístění domu bylo navrženo na tomto místě s tím, že za domem bude vystavěna opěrná zídka, která bude bránit sesuvu asi 1,2m vysoké stěně hlíny. Na úvod bylo ještě více potřeba zvětšit prostor pro umístění domu právě kvůli opěrné zídce. Po zaměření geodetem jsme posunuli kolíky do kříže tak, aby je bylo možné kdykoliv vrátit na místo. K přesouvání a zaměření používám samonivelační 360°laser s křížem. Bohužel nevýhoda je, že musí být alespoň šero, což přes léto je dost pozdě a jelikož to není profi řada, nelze k němu použít žádný přijímač. Zvětšením prostoru pro umístění domu započaly výkopové práce. Po zvětšení prostoru jsem rovnou vykopal základ pro opěrnou zídku. Bude mít na délku 20m a výšku 1,2m. Následně jsem pokračoval výkopem základových pasů pro celý dům.

Pak jsem chvíli studoval jak pásek položit jestli na plocho nebo stojato. Nakonec jsem jej umístil na sotojato, protože se pak neprohýbá a není potřeba jej tolik podkládat. Pro vypodleožení pásku jsem použil cihličky zámkové dlažby, které mi zbyly z dříve. Aby nesjížděl z podložení jsem pásek zajistil roxorama. Následně jsem pásek spojil a dle projektu vyvedl šest vývodů pro hromosvod a jeden pro budoucí rozvdnou skříň. Všechny spoje jsem natel gumoasfaltovým nátěrem, který jsem nanesl dle projektu i na vsechny dráty v místě výstupu nad zeminu.

Dle projektu máme v pásech navržené armovací koše a tak nás čekalo celodenní vázání, vzhledem k tomu, že v koši je 6 prutů, máme za sebou přes 2000 dratkoúvazů :) Děkuji už nikdy více :D Abychom si usnadnili práci a ulevili rukám, den předem ohybáme z hřebíku háček, který na akuvrtačcce urychluje vázání. Doporučuji koupít již drátky s očky a vazací stahovačku. 

V den betonáže nad ránem nastupujeme. Bagr kope pásy a rovnou se pokládá zemnící pásek a armovací koše. Kolem 13 hod je zalito. Ještě ten den zajišťuji dovoz ZB a skládání dovnitř výkopu, abychom nasledují den ráno pokládali ZB.

První den ukládáme 4 řady ZB Diton, které vystužujeme roxory 12 mm. Druhý den dokončujeme. O 3 dny později betonujeme ZB. Zhruba po týdnu od betonáže začináme s násypem do desky. Volíme betonový recyklát a na vrchní část jemnější frakci lomového kamene. Strusku jsem zavrhl. Deska celkem sežrala přes 160 tun materiálu. Samozřejmě souběžně je položena ležatá kanalizace. 

Deska tl. 150 mm je šalováná klasicky pomocí desek, výztuž kari síto 8 150x150 (volíme silnější jelikož variantu). Co bych možná změnil to, že po druhé bych asi zvolil šalování rovnou do XPS. Odpadlo by mi pozdější lepení a izolovaní desky. 

Zhruba po měsíci zaléváme desku. I když poctivě desku zaléváme i tak se nevyhneme trhlinám v povrchu. 

Tímto ukončujeme jednu fázi výstavby a desku čeká cca 21 dní odpočinku.

Založili se rohy ZB, podle kterých se pak natáhla zednická šňůra. Palety jsem si nechal navozit okolo celého domu pomocí Manitoua, abych nemusel dovážet ZB pomocí koleček. Po založení rohů se začalo ze spodní strany, díky schodkům jsou v základových pasech se muselo vyzdívat vždycky od spodní strany až ke schodku a pak začít další řadu opět zespodu k dalšímu schodku a tak dále.

Za jeden den jsme stihly menší půlku celého ztraceného bednění, což bylo celkem dost, na to, že nahoře jsou 3 řady a dole je řad 8. Do každé řady jsme vložili roxory průměru 12mm v rozích jsme je zahly a svázaly k sobě. Ještě jsme rohy zpevnily roxory 8 nebo 10 a všechno provázaly vazacím drátem.

Dostali jsem se tedy na spodní straně na 4 řady ZB, které jsme další den zabetonovali, kdy už řidič, sjel hezky dolů až k domu, jen se musel vypatkovat plus-mínus do roviny, takže měl kabinu tak metr a půl nad zemí. No a na druhý den jsme pokračovali ve zdění. Do večera jsme toho stihly opravdu hodně a druhý den ráno za 2 hodiny bylo hotovo. U některých schodků nebylo ZB úplně u stěny, takže se muselo došalovat pomoci OSB desek, které jsme předtím použili na šalování tzv. shcodků. Ještě se dopěnily díry, které někde vznikly. Večer jsem zavolal do betonárky a za dva dny jsme měli zabetonováno. Do ztraceného bednění padlo celkem 23,5 kubíku betonu.

Stavba terasy (terasa+sklep)

Ztracené bednění bylo už na pozemku, objednané dříve. Pátek 25.5.2018 se ráno před betonováním vytyčili výšky pomocí roxorů, které se natloukli jak do stěn pasů, tak do země, budoucí podlahy. Nachystaly jsme roxorové sítě 150/150*6. Po obědě dojel domluvený mix s 3,5 kubíkem betonu. Pán od mixu nasadil nástavné koryto, které dosáhlo zhruba do půlky vylévané plochy, naředil beton, který se vylil, jak do pasů tak jako podlaha. Železnýma hraběma jsme dostali beton tam kde jsme chtěli, pomocí „letadla“ a 2m váhy jsme daly beton do roviny a utíkali pro plachtu, protože začínala pěkná bouřka, která trvala asi dvě hodiny.

Příprava pro betonování základové desky

Ráno 26.5.2018 v 8:00 přijel bagr – menší JCB, v radlici dovezl žabu na hutnění a 250-tku žehličku, které vyložil na rohu základů.

Postupně navážel hlínu, štěrk a betonový recyklát, kde se vše postupně hutnilo asi po 30cm. Ve dvě hodiny odpoledne bylo skoro hotovo, ještě se ve vrchní částí kde byl betonový recyklát udělala drážka, kde vede PVC trubka ze které vede do obytných částí drenáž pro odvod radonu z domu pryč. PVC trubka, pak povede vnitřkem domu až na střechu, aby bylo docíleno tahu radonu ven z domu.

Odpoledne se ještě stihla zakopat kanalizace až na okraj pozemku a také trubka pro přívod vody. Nakonec mi ještě bagrista srovnal vzadu pozemek, kde mi budou skládat palety s cihlami.Po odjetí bagru jsme nachystali distanční podložky pod kari sítě, které jsme ukládali a postupně svazovali drátem k sobě navzájem a také k roxorům, které jsme nechali trčet ze ztraceného bednění. Během toho armování, tchán s kamarádem šalovali budoucí základovou desku pomocí šalovacích desek, kde do vylitého ztraceného bednění vyvrtali díry a dali zatloukací hmoždinky. Poté jsem s bráchou a taťkou vynesli výšky budoucího betonu na šalovací desky pomocí hřebíků a samozřejmě nivelačního přístroje.

Zdění terasy a betonování

Terasu zdíme po práci, takže moc času do večera není, ale říkáme si, že stihneme aspoň něco. Zdíme pomocí ztraceného bednění tloušťky 250mm. Vyměříme si rohy podle plánu. Začínáme zdít vyměřenými rohy postupně k základům RD, vychází to přesně na celou kostku jak ke stěně RD, tak tam kde je otvor pro dveře. Pro zdění používáme klínky, beton jsme si vylili přesně do váhy, takže podlaha je rovná a nemusíme dávat první řadu ZB na maltu. Po vyzdění první řady musíme vyvrtat díry do podlahy pro roxory, které dáváme do výšky třech řad ZB. Tam kde se dotýkáme ztraceným bedněním terasy se ZB domu vrtáme otvory pro roxory průměru 12mm, které nám spojí RD s terasou, takhle spojujeme každou řadu ZB, v rozích ZB roxory ohýbáme, ať je máme po celé délce. Začali jsme zdít celkem pozdě, ale do večera zvládneme vyzdít tři řady ZB.

Druhý den jsme dozdily další dvě řady. Mezitím nám dovezli 3 kubíky štěrku a 500Kg cementu. Po obědě jsme dovezli míchačku svolal jsem pár spoluhráčů z fotbalu a za dvě hodiny jsme měli 5 řad ZB zabetonovaných. Následně začala bouřka, po bouřce jsem si nařezal roxory, které jsem napichal do ztraceného bednění, měl jsem označené ve kterém místě roxory jsou, které jsou už zabetonované a snažil jsem se je zapichat co nejblíže k sobě.

Další den opět jenom po práci jsme dozdily zbytek ZB, nad budoucí dveře se dal železný překlad a poslední řada ZB.

   Další den ráno jsem zajel ke tchánovi pro železné stojky a šalovací desky pro podšalování stropu už vyzděného sklepa. Poté přišla manželka a spolu jsme betonovali zbylé řady ZB. Kolem 12:00 přijelo auto s návěsem a dovezlo cihly. Ukázal jsem mu kde to má složit a dál jsme betonovali. Kolem 14:00 bylo hotovo, dali jsme si oběd a v 15:00 přijel kamarád se kterým jsem byl domluvený, že podšalujeme strop sklepa neboli podlahu terasy. Stojky, šalovací desky a dřevěné hranoly byly připravené, tak jsme se do toho pustily.

Uvnitř sklepa jsme si nachystali šest stojek do zhruba stejné výšky, nařezaly jsme podélně hranoly, které jsme přichytili na stojky. To byly tři trámy podélně – jeden na kraji u ZB domu, druhý uprostřed a třetí na opačném kraji. Na tyhle hranoly se nařezali menší hranoly, které přijdou do kříže. Šalovací desky měly 50cm na šířku a sklep má 300cm, takže nám to hezky vyšlo po 50 cm. Poté jsme nahoru nanesly šalovací desky, podstojkovali jsme to pořádně a podle niveláku, jsme buď zvedali nebo snižovali stojky, tak abychom dosáhli požadované výšky. To nám zabralo asi 2 hodinky.

Pak jsme si nachystali roxory, kterýma zpevníme podlahu terasy. Od tchána jsem dostal asi 10 roxorů průměru 20mm, ty jsme daly přes rohy, a z 12-tek roxorů, jsme nad tím udělali jakoby kari síť. Ještě jsme po kraji daly roxory po celé délce, navázali na menší roxory do výšky a na to navázali další roxor po celém okraji. Poté jsme všechno svázali armovacím drátem a byl večer.

Další den byl objednaný beton na 15:00. Dojeli jsme z práce dřív a šli došalovat sklep pro betonování desky. To šlo rychle, a brzo jsme to měli hotové. Ještě jednou jsme přepočítali množství objednaného betonu – to sedělo, tak jsme se nasoukali do gumáků a čekali na beton, která slavnostně dorazil, až před půl šestou.

Naštěstí jeli skoro hned za sebou, takže se nečekalo, beton nám pumpou pumpoval přímo, tam kde jsme chtěli, pumpy se chopil otec, já s bráchou a kamarádem jsme měli hrábě a druhý kámoš podle pípáku dával beton do roviny. Buď jsme mu trochu betonu přihrnuli nebo odhrnuli, jak potřeboval za necelé 2 hodinky bylo hotovo. Kamarád ještě přejel beton vibrační latí se kterou beton vypadal úplně rovně. Hned jakmile dokončil práci s vibrační latí, začalo pršet, tak jsme celý beton přikryli plachtou, aby se nám nevyplavil cement. Naštěstí uprostřed vede odvod radonu a nechali jsme tam asi 1,5m KG trubku, díky které se nepřilepila plachta na beton.

Pozemek jsme koupili jako džungli, na kterou lidská noha několik let nevstoupila a podle toho taky vypadal. Samý nálet a tráva zvící metru a šveskovo - meruňkový sad v jeho zadní části takřka neviditelný, takže po zakoupení křovinořezu a motorovky čínského původu jsme se dali do práce a vytvořili jsme holou plochu. Po vyčištění pozemku jsme konečně mohli vidět, že kopec je trochu větší, než jsme si mysleli a nakonce to dopadlo tak, že opěrná zeď na terase bude mít něco přes metr.

Jakmile jsme měli doma projektovou dokumentaci a vytoužené stavební povolení, tak jsme se dali do práce a na pozemek povolali geodeta k vytyčení domu. Geodet vytyčil čtyři rohy domu a my jsme na kraje pozemku vyrobili čtyři lavičky, od kterých jsme později po odbagrování materiálu odměřili budoucí budovu. Pak jsme na místo nahnali traktorbagr, který začal s jeho přetvářením. Po odkopání brdku, který pozemek odděloval od silnice přišlo na řadu vytvoření zářezu pro budoucí stavbu a odvoz materiálu. Z makadamu jsme vytvořili až k domu příjezdovou cestu (14m). Potom se přešlo na kopání základů, přičemž se poprvé uplatnil nivelák, který jsme si na stavbu pořídili (teď když už máme půlku stavby hotovou, tak můžu říct, že to byla dobrá investice). Při kopání základů se také poprvé ukázala záludnost naší užovky, protože bagr se nemohl kolem stavby správně pohybovat a nám tak zůstalo na ruční dokončení několik metrů základů. Taky vykopanou hlínu nebylo moc kam dávat, takž prostory mezi základy byly vyplněné hromadami materiálu, který jsme museli pěkně v kolečkách odvozit. Takže po vykopání základů přišla na řadu ruční síla (já a manželka) a vyčištění a rozšíření základů, jelikož bagrista měl užší lžíci než bylo potřeba a odvoz materiálu. Po vyčištění plochy jsme do pasů po obvodu domu roztáhli zemnící pásek a realizovali v rozích čtyři vývody pro hromosvod a taky vývody pro vnitřní a venkovní - zahradní rozvaděč. Všechny spoje byly opakovaně zapatlány gumoasfaltem. Na dno základů přišli prostupy pro kanalizaci a vodu. Ty jsme udělali z KG trubky 160. Protože základy jsou odstupňované, tak po poradě s projektantem jsem ze ztraceného bednění vytvořil dělící hráze, které vytvořili požadované odstupňování.

Po dokončení všech drobností následovalo vytoužené betonování, takže jsem spočítal potřebné množství betonu, uzavřel smlouvu s betonárnou a těšil se na betonování. jako velmi šikovná věc se ukázal domíchávač s pásovým dopravníkem, díky kterému jsme ve třech lidech bez problému vybetonovali pasy. Já jsem chodil s chobotem od pásu a asistující rodiče potom jenom měřili hloubku. Po základním vylití jsme beton v místech kde ho bylo víc trochu rozhrabali na patřičnou tloušťku. Jelikož jedem mix nestačil, tak druhou várku už přivezl obyčejný mix, který ji vylil do pásů a následovalo klasické pádlování betonu. Nicméně základy se vcelku povedli a první fáze stavby byla hotová. Do betonu jsem ještě zapíchal roxory a bylo hotovo.

V mezičase mezi geodetem a kopáním jsme ještě opatřili stavební boudu, na kterou jsme povýšili plechovou garáž, kterou na určeném místě postavil polský dovozce. Garáž má sedlovou střechu a rozměr 5 x 3 metry a jako stavební bouda se velice osvědčuje.

Do spodní řady jsem v místě technologické místnosti umístil řadu průchodek pro budoucí kabely, které do domu a i z něj polezou a taky čtyři prostupy pro roury tepelného čerpadla. Po položení první řady bednění jsem položil roxory a všechno pořádně proarmoval. Následovalo položení druhé a tření řady bednění a další armování. Tahle práce byla po kopání a vození hlíny docela odpočinková.

Jakmile bylo bednění na místě, tak následovalo další počítání a obědnávání betonu. Na stavbu dojel náš oblíbený mix s dopravníkem a zalití ztraceného bednění jsme bez větších problémů zvládli jenom s manželkou. Já jako minule chobotoval a žena prošťouchávala - hutnila beton. Pohodová práce.

Po zatvrdnutí betonu přišla na řadu zavážka desky. Od kabelových a čerpadlových prostupů jsem vytáhl nad úroveň desky kopoflexové chráničky a po konzultaci s projektantem jsem na plochu navozil zpět materiál, který jsme předtím tak pracně vyváželi ven. Náš baráček stojí na štěrkopískovém podkladu, takže vykopaný materiál byl na zavážku ideální a nebylo potřeba dovážet žádný dodatečný materiál. Celková výška navážky byla +- 30 cm, což jsem realizoval ve dvou etapách, kdy jsem materiál vždy pořádně ucapkal žabou.

Po zavezení desky už chybělo jenom udělat vnitřní rozvody kanalizace, takže jsem vykopal potřebné rygóly a dle plánu položil kanalizační roury. Nivelákem jsme ustavili hrdla pěkně nad desku a potrubí zapískovali a pořádně uhutnili. Pod zavážku jsem rovněž hodil kopoflexu pro budoucí kabel, který bude napájet venkovní rozvaděč.

Další prací bylo rozložit, vyvázat a podepřít karisítě, což byla práce vskutku psychologická, ale naštěstí nijak moc náročná. Posledním úkolem bylo vytvořit bednění perimetru, které jsme udělali z OSB desek. Použili jsme desky tloušťky 22 mm (zbytečně tlusté). Na desky jsme natloukly hřebíky, které pomáhali určovat finální výšku, pomocí niveláku a vodováhy desky ustavili a nakonec jsme je na ztracené bednění připevnili pomocí natloukacích hmoždinek. Po obednění perimetru jsem desky v jejich horní části ještě vázacím drátem přivázal ke karisítím, díky čemuž se desky nevypoukly a neměli snahu se vyvalit ven po zatížení betonem.

Deska byla připravená na betonování a na mě padala deprese, jak takový úkon jako amatéři zvládneme. Udělal jsem obvyklý výpočet betonu, přidal rezervu a pro jistotu jsem zase povolal bagristu, který vyhloubil základy pro budoucí čelní oplocení, které posloužili jako uložiště pro zbylý beton. Aby se nám deska dobře stahovala, tak jsem na její střed pomocí niveláku usadili po celé délce 12 roxor, který sloužil jako vodítko pro stahování. V den D jsme se na stavbě sešli v nejpočetnější sestavě a to já s manželkou, moji rodiče, brácha a tchán. Bylo nás tedy 6 a šlo se na věc. Jako první dorazil zase mix s dopravníkem, kterým jsme dostali beton do zadní části desky. Nejprve jsem chobotoval já, protože ostatním se do toho moc nechtělo (hezky z toho kapal beton za krk), ale potřeba mužné síly na urovnávání betonu zahnala za chobot tchána. Zbytek lidí rozhrňoval beton a brácha ho půjčenou vibrační latí dolaďoval. Po rozhrnutí jsme se s bráchou chopili 3,5 m dlouhé hliníkové latě a beton jsme stáhli do roviny. Řidič mixu desku zhlédl, a řekl, že množství betonu, které měl dovézt druhý mix stačit určitě nebude a tak jsme raději vzali o kubík víc. Druhý mix už byl zase klasik a vyklopil na desku zbytek betonu a nakonec se ukázalo, že záložní jáma na beton byla dobrá volba, protože můj výpočet se moc nemýlil a základy plotu se zaplnily skoro až po povrch. Deska tedy byla na světě, nedošlo k žádné katastrofě a pomalu jsme začali věřit, že tu stavbu nakonec asi opravdu zvládneme.

Desku jsme začali vzhledem k horkému letnímu počasí intenzivně kropit a po jejím zatvrdnutí jsme ji k naší spokojenosti přeměřili, kdy rozdíl v její výšce byl +-0,5 cm. Jedinou zradou se ukázaly výstupky, které vznikly při dolaďování povrchu hladítkem a o kterých jsem si naivně myslel, že se rozplynou do ztracena. Nerozplynuly se a při betonování stropů jsme si po těchto zkušenostech už s hlazením betonu nelámali moc hlavu.

1. Kopání základových pasů

Geodeti nám zatloukli 4 kolíky, pak se vyvápnilo a mohlo se začít (lavičky nemáme, po vylití pasů přijdou geodeti znovu a napíchají hřebíky přesně do rohů, kde se usadí ZB). Při bagrování se tedy udělaly tři odskoky tak, aby se nevyjelo nad hloubku 60cm. V horní části, kde bude dům jen málo nad terénem a nebude se již nic navážet, se kopalo do 80 - 100 cm hloubky, dole, kde bude základová deska 1,5m nad rostlým terénem se naopak kopalo jen 40 cm do hloubky pod rostlý terén - nezámrzná hloubka se docílí navážkou.

2. Vyměření výšek

K této akci jsem pořídil na stavbu nivelák - nikdy před tím jsem s ním nepracoval, ale bylo to docela v pohodě. Já chodil s měřící latí, přítelkyně stála u "dalekohledu" a v první fázi jsme jen zapisovali výšky na různých bodech stavby; dále následovala chvíle s papírem a trocha sčítání a odčítání k určení nuly pro čistou podlahu. V projektu je samozřejmě 0 stanovena - po skrývce se ale může realita od projektu poněkud lišit, tak jsme pomocí niveláku stanovili novou 0 (aby čistá podlaha byla v místě vchodu nad úrovní příjezdové komunikace). Poté následovala akce vyměření výšek. Ty jsme přenášeli na roxory zatlučené do země v základových pasech, a to tak, aby výška lité části základových pasů byla v takové úrovni, že následně bude stačit vyskládat ztracené bednění a dostaneme se do požadované úrovně. Na roxory se vždy výška vyznačila elektrikářskou páskou a vždy ke spodní úrovni pásky se lil následně beton. Jakmile byla výška vyznačena, bylo už pak poměrně snadné si flexibilně určovat odskoky - vždy se přidávalo nebo ubíralo 25cm od pásky a nalepisla se finální (výška tvárnice ZB). Prvotně jsem odskoky vyšaloval tak, že jsem chtěl co nejvetší část pasů vylít a dávat méně ZB - z toho mě vyvedl můj stavební dozor, kdy říkal, že je lepší udělat jen tenkou vrstvu betonu a všechno pak vyskládat ze ZB (dokonce říkal, že by se dalo rovnou usazovat ZB jen do zavlhlého betonu); má to svůj praktický důvod - pokud bych vše vylil do úrovně nebo místy i nad úroveň terénu, byl by problém se zateplením a také se ušetří beton. Takto, tím, že výkopy jsou 60cm a ZB bude 40cm, zbyde tam krásně místo na XPS. 

3. Budování přepážek

Výšky už tedy máme, nyní bylo potřeba zřídit přepážky na odskoky. Ty už jsem zřizoval pocitově, dle výšek vyznačených na roxorech. Vždy jsem měl desku 25 nebo 50cm, podle odskoku. Je potřeba vše řádně zajistit, beton má docela sílu - to jsem dělal kolíčky nařezanými z roxorů zatlučenými do boku výkopu - tím byla deska dostatečně zajištěna a ani se nehla. Šalování jsem musel upravovat, jak jsem již psal, po domluvě se stavebním dozorem jsem ho razantně snižoval na nižší úrovně betonu.

4. Lití betonu

Pozvali jsme si pumpu, protože byl nedostatek místa i lidí (vyšla na 8tis za dvě hodiny). Celkem se vylilo 14m³ betonu c25/30 ( ten vyšel na 2190,- za m³ vč dopravy, c20/25 byl jen o 100Kč levnější, tak jsem vzal "lepší") Přepážky fungovaly dokonale, beton byl dost hustý a držel se i v úrovních přepážek ve správné úrovni. Lilo se od spoda nahoru. Pumpař říkal, že pokud je beton řídší, je dobré nejpre vylít u všech přepážek do jejich spodní úrovně, pak se vrátit a lít pasy; beton u přepážek mezitím trochu zhouste a lépe drží. 

V horní části tak máme v nejvyšším podě jen cca 10cm betonu, spodní část, kde se bude dělat navážka,  je pak vylita až po okraj. 

Ještě poznámka k zemnícímu pásku: často jsem tu četl, že je nejlepší pásek rozbalovat přímo ve výkopu - pokud máte odskoky a ještě přepažení, nedokážu si to moc představit. Já si ho pěkně roztáhnul po zahradě a pak zatloukl do země dva roxory jako vodítko - mezi tímto vodítkem jsem pak pásek vtahoval do základů. PS koukněte se po zemnícím pásku i mimo stavebniny, já měl dva nové  balíky za 1000Kč oba. Na různých bazošich a podobných serverech je toho dost.  

Teď nás čeká zakládání ZB, ale to už bude hračka, takže o tom třeba zase někdy příště, pokud budou nějaké zajímavé poznatky; teď bude měsíční stavební pauza :-)  

Stavební povolení jsem si převzal od projektanta 14.8. 2018. Většina z vás dostane hezky vyplněný papír „STAVBA POVOLENA“, já dostal pouze špatně oražené razítko na tento papír a musel jsem si to vypsat sám. No co, řešit to nebudu, hlavně že to je.

Vzhledem k tomu, že jsme chtěli začít již letos na jaře, máme krapet zpoždění. Takže nás čekalo hektických 7 dní, během kterých jsme již stihli základové pásy. Šlo to následovně:

17.8. 2018 – pokosení pozemku, demontáž části plotu (pro vjezd bagru), vyznačení skrývky ornice vápnem

18.8. 2018 – skrývka ornice, vyznačení základových pásů, výkop a začištění základových pásů

20.8. 2018 – dovoz 9t makadamu 16/32, zához výkopu makadamem

21.8. 2018 – zhutnění štěrkového lože vibračním pěchem , vykládka ztraceného bednění – částečné roznošení kolem pásů, vyznačení výšek pro vylití betonem

22.8. 2018 – položení zemnícího pásku, vyvedení zemnící kulatiny v rozích a v tech. místnosti pro rozvodovou skříň, ošetření spojů gumoasfaltem, podložení pásku zámkovou dlažbou, uložení prostupů do základových pásů pro inženýrské sítě (celkem jich bylo 8 – přívod vody do RD, přivod elektřiny do RD, vývod elektřiny do zahradního domku, záložní vývod el. na bazén, vývod el. pro dešťovou jímku - čerpadlo, přívod vody z dešť. jímky do RD, vývod el. pro bránu/zvonek, přívod pro připojení CETIN do RD), zajištění prostupů proti vytlačení

23.8. 2018 – betonování základových pásů

Skrývku ornice jsme měli cca 30cm a dávali jsme skrýt zhruba o metr více na každé straně domu, brali jsme více méně vše co bylo k dispozici, protože pak už je to samý jíl. Následně jsme si volili 0 výšku v terénu. Máme převýšení cca 50cm, tudíž v nejvyšším bodě bude dům lehce nad terénem a v nejnižším bodě jsme dům naopak trochu utopili do terénu, který následně budeme srovnávat. Základové pásy jsou hluboké v nejvyšším bodě cca 110cm, v nejnižším bodě cca 140cm a široké jsou 60cm. Bagrista byl v celku šikovný, sice nám co 2 hodiny připomínal, že je sobota a že by chtěl jít domů za rodinou, ale zůstali jsme neoblomní a co bylo domluveno to se udělá - za 9 hodin měl hotovo, s tím, že hodinu měl pauzu než jsme vyznačili pásy a hodinu než jsme vymysleli 0 výšku.

Vzhledem k tomu, že jsme dávali vykopanou hlínu mimo základovou desku, museli jsme složit makadam vedle jedné hroudy hlíny a stavebním kolečkem jsme vozili štěrk do výkopu. Tady se ukázalo, že máme hodné sousedy a když viděli jak se ve 3 lidech trápíme, přišli pomoct a za 3 hodiny bylo 9 tun makadamu pryč.

Ve stavebninách jsem si zapůjčil vibrační pěch (70kg), kterým jsem zhutnil makadam.

U položení zemnícího pásku jsem měl strach, že někdo příjde k úrazu, jelikož kotouč pásku vypadal celkem napnutě a držela ho dohromady kovová spojka. Naštěstí to nebylo tak hrozné a při rozvázání se jen trochu roztáhnul (rozvázat pásek se oplatí až přímo v pásech). Abychom se netrápili s rohy, v každém rohu jsme pásek řízli flexou, kusy pásů jsme přeložili s přesahem přes sebe a spojili spojkou. Poté jsem do každého rohu vložil zemnící kulatinu, kterou jsem přichytil dvěma spojkami k zemnícímu pásku.

Prostupy do základových pásů jsme vytvořili pomocí KG trubek DN110. Kanalizační prostupku budu dělat až v úrovni ztraceného bednění z toho důvodu, jelikož jímky mají hrdlo do nádrže cca 50cm pod terénem a kdybych vložil prostupku do pásů, byla by cca 1,5m v podzemí a napojení na jímku by bylo možné jediné do kopce, což je blbost. Stejnou blbost vymyslel projektant, když naprojektoval jímku do nejvyššího rohu pozemku. Vezměte si, že máme kuchyň v nejnižším bodě a potřebujete na převýšení pozemku 50cm udělat správný sklon kanalizace, ale máte to do kopce – tady by asi zafungovala gravitace.

Zapomněl jsem si připravit materiál na ukotvení prostupů, aby nevyplavaly, ale bylo 10 večer a na druhý den bylo domluvené vylití základových pásů. Takže jsme improvizovali – použili jsme 4 strojní šrouby M12x100, na každou stranu prostupu jsem zatloukl do jílu částečně celý šroub, zdvojeným vázacím drátem jsem se chytil jednoho šroubu, zajistil drát a obmotal kolem prostupu a vevydl k druhému šroubu a opět zajistil. Pro napnutí drátu jsem již celý šroub zatloukl do země. To stejné jsem zopakoval na druhé straně prostupu. Otvory do trubek byly zajištěny stavební fólií a upevněna opravářskou páskou, kolem konců jsem to pro jistotu objel montážní pěnou. Jestli to vydrželo, zjistíme až při vykopání, jakmile budeme chtít protáhnout chráničky.

Přišla na řadu premiéra a 23. 8. proběhlo naše první betonování. Stále nemáme vybudovaný sjezd na pozemek (obec to slibuje už od té doby, co jsme pozemek koupili, ale pozor! 28.8 by se prý měl začít stavět) takže jsme se domluvili se sousedy, že bychom rádi postavili čerpadlo na jejich pozemek, abychom dosáhli do všech rohů (jinak bychom se upádlovali). Objednáno bylo 17m³ betonu C25/30, v projektu máme C16/20, ale rozdíl v ceně byl cca 100,-/m³. Počítano bylo již s rezervou, a krásně nám to vyšlo a dostali jsme se do požadované výšky, rozdíl ve vylitých pásech je max 2cm. Vylití zabralo 60 minut, mixy (celkem 3) jezdily jeden za druhým bez prodlev. V jednom místě jsme cca na 5-6 metrech měli pás o 2 – 4 cm výše, takže jsme si přece jen trochu zapádlovali a beton roztáhli. Při pádlování jsou potom pásy takové hrbolaté, ale jelikož jsme měli zapůjčený ponorný vibrátor do betonu, krásně se všude srovnal,roztáhl a uhladil, zároveň vytlačil vzduch a vyplnil případné dutinky (jde to hezky poznat jak beton vypouští malé bubliny).

Ideální na betonování jsou 4 lidi. 1 drží hrdlo z čerpadla, 2 má ponorný vibrátor do betonu, 3 pomáhá prvnímu hlídat výšky, případně pomoct s manipulací dlouhé hadice vibrátoru a 4 člověk chodí podepisovat papíry a podává pokud je něco potřeba a potom nejsou žádné zmatky.

Po cca hodince čekání jsme do vylitých pásů vložili cca co 80cm roxory o délce 1,5m a průměru 12mm.

Jenom pro zajímavost, pokud čerpáte jako my poprvé, třeba se vám bude hodit informace, že jakmile čerpadlo dojede, ještě v něm trochu betonu zbyde (cca 0,5m³), to ze sebe následně vypustí, tuhle informaci jsem naštěstí dostal předběžně při složení zálohy na betonárce, tak jsme si připravili stavební fólii na kterou jsme nechali zbytek zhodit a darovali jsme jej sousedům. Také pokud jste ten den jako první na řadě, čerpadlo pro rozjezd používá 0,5 – 2 m³ mazaniny, které musí na vašem pozemku vypustit, my jsme byli až poslední a to už vypustil jen cca 10 litrů vody (asi kvůli propláchnutí?).

Nyní necháme pásy lehce vyzrát a budeme pokračovat stavbou 2 řad ztraceného bednění, ale o tom až příště.

Březen 2018:

Den 1) Byl to ten týden co zde bylo ráno -10st.C, bagr měl ale sílu a skrývku ornice (160m²) zvládl vcelku krásně. Odvezeny 4 tatrovky pryč z pozemku, jelikož na pozemku není místo kde to nechat. Pár kubíků necháno na pozemku. Ornice (podzol s mechem) má sílu až 20cm !...pak je opuka...potom přijel geodet, vytyčeno paráda...konec klidu.

Den 2-3) Dům bude na pěnoskle, čili jsem věděl, že se bude hodně bagrovat...hodně na druhou, převýšení má je 75cm, měla by to být pohoda. Nebyla. Jak jsem psal opuka je už v 15-20cm, v půl metru už je vcelku velká, v metru už je to popraskanaá loupaná skála. Dům má jen 82m², ale přesah pěnoskla je cca 75cm, vysvahované boky + kopání jámy v nejvyšším místě pro přečerpávací jímku kanalizace. Hloubka 280cm...to už zde jsou i opuky o velikosti 50kg a 8tunový bagr dál nemůže...vyšlo to tak tak. Plán že se udělá přesná jáma pro revizní šachtu kanalizace a vedel precizní jáma pro jímku končí jednou obludnou jámou jak do pekla. Bagrování trvalo 2dny, odvozeno 20tater zeminy...ještěže mám přátele co taky staví a jsou naopak pod terénem.

Den 4) Hurá vykopáno, přijíždí geodet, přeměřuje...prů*er...matematická chyba, vysvahování bylo krásné, ale počítáno v nejnižším místě, čili 2/3 jámy se musí přikopat...velký bagr už tam nesjede, minibagr dělá zase skoro celý den...dalších 5 V3esek opuky. Kraje zmrzlé do hloubky půl metru, ty z venku trhá velký bagr  po půltunových kusech...přichází soused, že nesmíme jezdit po té pidisilničce, kam je tak tak zacouvá tatra...čili už nyní víme, že máme hodné sousedy a že budeme muset udělat příjezdovku přes pozenmek rodičů a na konci stavby jí zase rozebrat...jupí :-) No co, jáma konečně je, sypeme 30tun kamene 32-63, po krajích děláme drážku pro drenáž a zemnící pásek. Bagřík ještě provede výkop k budoucí elektrice a vodě mimo hlavní jámu.

Den 5) Na poště přebírám Fiskars lopaty, krumpáč atd...krásné hračky, doporučuji, mají svojí cenu. S tchánem spouštíme BOCR jímku na čerpačku na pískové udusané lože, pod tím je skála, betonáž fakt není třeba. Obsyp pískem. Písku jako na pláži. Pokládáme vodu DN32, jako chránička použita vodovodní hadice DN63x8,6...už jste pokládali 20metrů dvoucolovky v teplotě  +2st.C? NE...tak bacha na zuby, přpravte těžké kameny na zatížení atd. Prostě to ve 3 silných lidech jde dost blbě...je to jak železeo...ale voda je fakt festovně uložena mimo dům ve 130cm a chráníčka nejde probít ani krumpáčem...ušetřeno na písku k obsypu (ironie...). Pokládáme zemnící pásek + vývody (klasika FeZn 30x4 a vývody přes dvě spojky AlMgSi 8/11, zaasfaltováno, nafoceno, drží...

Den 6) Drenáž...prostě drenáž DN 100 perforovaná v geošce po obvodu výkopu, šachty v nejvyšším a nejnižším bodu, řádně a vcelku precizně vyspádováno...někde kopáno krumpáčem, jinde navezeno několik koleček štěrku a opuky. (v průběhu stavby osvědčeno že drenáž opravdu krásně funguje...hurá)

Den 7) Vše je ve skluzu, kanalizace ležatá se nestíhá, mrazy pominuly, pozemek je plný bahna, musí se udělat příjezdovka, pěnosklo odvoláno, není kde složit. Stavba zakonzervována do dubna...

Závěrěm:

Pěnosklo je super (viz další článěk), ale jen na rovném pozemku !!!

Opuka je fajn podklad, pevná nesedá, nedělá bahno, ta naše je sama o sobě výborná drenáž...ale ta práce s ní !!! Krumpáč a špičatý rýč.

Precizní kopání přípojek v opuce...blbost...vše se sype a z 25cm drážky pro chráničky je Grand kaňon. Začišťování okrajů..blbost. Vyrovnávíní do roviny..blbost.

Když Vám otec řekne, že přes pozemek se dá v pohodě jezdit, že to vydrží i mixy...tak mu nevěřte...Bahna 2018

V rozpočtu chybí položky jako vruty, nářadí, pracovní dříví, rukavice apod. To je prostě spotřební materiál a je na každém jak kvalitní a co vše si koupí.

Bagrování základů jsme začali 15.7.2018 a dokončení desky proběhlo zalitím betonu 3.9.2018. Čili 6 a něco týdnů. A to se nejvíce čekalo na bagristu až bude mít čas na navážení - ale o tom a začátcích níže.

Terén ve svahu s převýšením ca 1,1m na 13m jsme jeden celý den zarovnávali - bagr s ješťěrkou hlínu vozili nahoru na pozemek a rovnou z něj dělali kaskády, takže tam nemáme žádné obří hromady, ale sympatické rovné plošiny. Něco z hlíny si berou sousedi. Vybagrování schéma viz galerie.

Jeden den geodet přijel a za 30minut vyměřil 4 kolíky pro náš nekomplikovaný dům ve tvaru obdélníku. 3 tisíce.

V pátek volá bagrista, že by měl čas v sobotu bagrovat základy. Takže letíme na pozemek s dokumentací a já vyměřuju základy a zatloukám velké hřebíky do země. Ne úplně podle projektu, protože projekt říká 70cm pasy a všichni (bagrista, zedník i stavební dozor) říkají, že stačí 50cm. Kopeme tedy lžící 50cm, takže pasy jsou něco přes 50m široké. Zedník mi říkal dokonce abych kopal čtyřicítkou, ale to už se mi zdálo o hubu když bednáky jsou taky 40, tak abysme se vůbec trefili :-) Mezi hřebíky si napínám zednický provázek a vysypávám pískem. Vápnem už nevysypávám protože to jsem udělal u zarovávání terénu, ale v noci trochu pršelo a vápno bylo pryč a já to vysypával znovu. Mezi provázky se mi neustále pletl náš starší pes, kterej je hluchej a i snad necitelnej protože o provázky pořád zaváděl a tahal mi za ně:-) 

Měření ve svahu je stejné jako měření na rovině - není potřeba přidávat ani centimetr protože měříte v kopci.

Doporučuju všechny pasy opravdu přeměřit aby se vám nestalo jako mě že jsem si jeden naměřil od vnější hrany pasů a ne od vnitřní a pak když už byly zalité nemuseli se ručně dovykopávat základ na jeden další bedňák.

Bagrista přijel zase s ještěrkou a kolegou a kopal. A to jsem ho musel pořád prosit ať kope víc do hloubky protože on říkal 'to je dobrý, já už kopal 200 základů na baráky' :-) Za pár hodin bylo vykopáno. Základy nebyly úplně v rovině dole, ale lehce kopírovaly okolní stoupající terén (jen na pár místech). To prý nevadí ale důležitá je nezámrzná, kterou v horní části pasů vytvořím pak dosypem hlíny na okolní terén. 

Pasy jsme dělali s jedním odskokem na každé straně po domluvě se zedníkem a stavebním dozorem. Prostě se řeklo tady 3,5m od sdola se pojede kopání v jedné rovině a pak se základ zvedne. Zvedl se nakonec o nějakých 40cm, takže vrchní pas byl o tolik vyšší. Důležité pro stavební dozor bylo aby vrchní a spodní pás se pěkně propojil betonem takže mezi nimi vznikl takový betonový 'sloup' vysoký přes 1,2m - po lití pasů - viz schéma v galerii.

Přítelkyně a já jsme začišťovali pasy a v týdnu jsem připravoval prostupy. Tady bylo důležité prostupy pořádně ukotvit roxorama. Odpadní prostup (KG trubka 200mm) jsem dal do výšky cca 30 cm nad dno pasu (předtím mi říkal ale pán ze stavebního dozoru abych ho více natočil na revizní šachty aby tam pak ty zásilky lépe tekly:-)) takže jsem ho ořízl šikmo a natočil na šachty a ukotvil roxory R10 tak že jsem na každou stranu pod i nad natloukl palicí 2 trny. Jako test si pak na tuhle KG trubku 200mm stoupl můj 100kg kamarád a udržela ho. Tlak betonu je obrovskej a pořádné neukotvení vám ty prostupy vytrhne a je problém. Na vodu jsem použil jako chráničku KG trubku 125mm a položil na dno pasů do hloubky 1,2m a taky trnama nahore zadělal. Vodu jsem nechtěl napojovat přes spojky, ale mít ji v kuse a prostrčit ji jenom do domu tímhle prostupem, v délce 20m mi vedla už z vodovodní šachty.

Na elektřinu jsem použil kopoflexovou chráničku 125mm a ukotvil ji na každé straně roxorem R8 ohlým do U. Udrželo by to skálu :-)

No a pak jsme dávali zemnící pásek, což bylo ale špatné pořadí. Měl jsem pásek dát nejdřív a pak až prostupy. Ale poradili jsme si s tím také. Pásek bych příště ale rozřezal pro jednotlivé délky stran základů a nerozvinoval ho v kuse přes rohy. To je obtížné a pásek se nechtěl ohnout a točil se směrem na stěnu, takže bych radši rozřízl a použil spojky pásek pásek na každý roh.

Nakonec jsem dělal zašalování pro odskoky. Zvolil jsem 2x OSB desku 22mm a pro každou stranu jsem vykopal krumpáčem a zednickým kladívkem takovej šlic do půdy po celé výšce OSB desky až ke spodní úrovni betonu. Z druhé strany jsem desku zapřel o vnitřní vykopaný pas tak aby tlak betonu ji přitiskl na stěnu viz foto.

Pak jsem ještě dofoukal pěnou všechny možné díry u KG trubek, aby se beton nedostal dovnitř, a kolem OSB zašalování taky.

Nakonec jsme si vyznačili pomocí niveláku a vodováhy výšky betonu a zatlouk jsem si tam velký hřebík. Pak jsem si hřebíky propojil opět zednickým provázkem - ten je líp vidět než barevný sprej, i když jsem sprej použil taky.

Za 3 dni neustálého modlení aby nepršelo (což se díky bohu nestalo) přijel mix s C16/20 (v betonárce známý jako 'dvacítka') a potom další a my pádlovali. Byli jsme na to dva a byla to neuvěřitelná makačka protože beton nepočká a tak neni možnost pauzy. Beton byl vylitej za 2h a zašalování drželo. Mám pocit že by udrželo i víc jak 25cm betonu v horní vrstvě protože beton pak už rychle v tom 35 st hicu tuhnul.

Roxory určitě doporučuju mít připravené a nařezané a napíchat hned do zavadlého betonu, my dělali po R12 po 1m (později jsem ještě navrtával R10 mezi ně do zakládacího betonu pro ZB) a ikdyž se jednou netrefíte, tak je buď ohnete nebo krajně uříznete ten jeden. Litej beton jenom tak člověk neprovrtá, když to děláte po týdnu. Po roxorech jsme ještě vzali nivelák a plus minus přeměřili výškový rozdíl 25cm mezi spodním a vrchním pasem, aby šly bedňáky dobře navázat. V plánu bylo 2 řad bedňáků v horním betonu a 3 řady bedňáků v dolním. V pohodě podle známého zedníka by nebylo ani kdybysme se sekli o 5 cm:-)

Za dva dny jsem odšaloval, ikdyž v těch hicech sem mohl klidně druhý den ráno podle stavebního dozoru. 

Založení ZB jsem už nedělal sám, ale se známým zedníkem. Projekt říkal ZB 400 po obvodu a 300 pod vnitřní zdi. Objednal jsem na sedmou ráno v sobotu 2 kubíky betonu C16/20 polosuchého a lopatou s kolečkem dělal poskoka zedníkovi který si za 4h hravě poradil se všim a první řada ZB všude byla na světě. Zbytek betonu co nebyl potřeba na založení pod ZB jsme nacpali do ZB přímo a utemovali/ušlapali.

Vkládali jsem vodorovné R10 roxory a já navrtával i nějaké svislé R10 navíc v místech kde byly 3 řady ZB.

Druhý den jsme dávali další řady ZB na sebe a lepipi lepidlem k sobě aby se nehly. Na tyhle 2 akce jsme byli celkem 3 pomocníci protože se hodně nosilo ZB a vozil beton kolečkem. Přítelkyně odnosila 3 palety ZB + odvozila kolečkem a to jsme jí říkali že měla zůstat radši doma :-)) přesvědčila nás činy. Založení ZB a další řady tedy 2 dny a celkem nějakých 15h práce.

Na plnění ZB betonem další týden byl zase jenom mix protože pumpa nebyla a tak byla zase totální dřina v 35 st horku. Byli jsme na to jenom 2 a měli každej zednickou fanku a lopaty. Mix popojížděl okolo ZB jak mohl a kde nemohl jsme fankovali jako diví. Fanky byly ale nějaký klumpy protože se pod tíhou betonu ohýbaly. ZB jsme plnili tak že 10 cm od okraje sme nechávali volno pro propojení s betonem na základový desce. Špatně jsem to spočítal (počítal jsem sice doma u pc, ale měl jsem si změřit bedňáky, kolik mají objem přímo na stavbě) a mix měl málo betonu (4,4 kubíku) protože se i nějakej vylil mimo ZB a tak jsem narychlo doobjednával polosuchej C16/20 1,2 kubíku klasicky s kačírkem a ručně ho vozili do chybějících ZB. Práce navíc. 

To už jsem byl domluven s instalatérem - podle výkresu říkal že až na jeden bedňák kde jde kanalizace skrz dům není potřeba vynechávat něco ve ZB pro odpadní potrubí, že se vytočí pak v rámci 20cm podlahy. 

Domluvil jsem bagr pro vykopání kolem základů pro vodu a kanalizační prostup ven z domu i uvnitř, protože do hloubky 1,2m v suché polojílovité půdě ručně kopat nechcete :-) Na bagr jsem čekal zase déle, asi týden. Pak za mého neustálého dohledu kopal bagrista v okolí základů a já doufal že nic nepoškodí. Byla to čistá práce a bagrista umí.

Instalatér provedl pokládku KG potrubí a napojení rovnou do připravené revizní šachty. Takže už se klidně mohlo začít používat :-) Nastříkal jsem si spoje kanalizace před jakoukoli prací abych viděl že se mi nerozpojili někde spoje, protože jsem s ní manipuloval kvůli jednomu vynechanému ZB. Přeměřil jsem si sklon 3cm na 1m a kde bylo málo, tak jsem si konce přizvedl. Vodu jsme protáhli vynechaným 125 prostupem včetně vodovodního kohoutku a tak byla voda v baráku.

Následně jsme dosypávali písek v okolí vody, hlínu a kameny do desky a pod písek kanalizaci. Nejdřív ručně aby se dosáhlo pod kanalizaci a já ji mohl obetonovat ručně míchaným betonem. Instalatér to doporučoval, zedník ne, protože říkal že kanalizace v různých teplotách pracuje a rozpíná se. Já to obetonoval.

Zjistil jsem že mi chybí 50cm základ se ZB vevnitř pro nosnou zeď. Tak jsem odkryl hlínu a kopal ručně 90cm a po domluvě se stavebním dozorem jsem vložil jenom vodorovné R10. Svislé by v tomhle jinym základu nedělali dobrotu. Beton jsem tam dal polosuchý objednaný C16/20 zase a dodal 2 řady ZB a hned vyplnil betonem. Vše pečlivě ušlapal a utemoval.

Pak už nakladač navozil hlínu a žábování. Pak kamení 15cm vrstva (jako ochrana proti vzlínající vodě a mrazu), frakce 16/32 7 tun a nakladač se samozřejmě všude nedostal takže ruční rozhrnování které jde opravdu ztuha. Takže taková lepší posilovna. Kamení i hlínu předtím doporučuju dobře urovnat do roviny, jinak žába i žehlička skáčou do stran a ujíždí, případně se zaboří. 

Když hotovo tak už jenom zašalovat desku, umístit podložky/kostky pro kari sítě, položit a svázat kari sítě a zalejt desku. V tomhle pořadí.

No a pak zašalování desky opět se zedníkem. Nakoupil jsem v OBI OSB desky 22mm a nechal si je tam rovnou za 200 kč nařezat. Beton na desku měl být ve výšce 15cm, čili desky o výšce 30cm a 2m délce v počtu asi 22 ks s nějakou rezervou. A vázací drát 3mm. Žádné podpěry, protože to je moc pracný. Obšalování kolem ZB jsme provedli následovně:

1. neohýbat svislé roxory ze ZB směrem dovnitř, ale nechat je svislé
2. najít nejvyšší bod ZB, tam začít s 15 cm výškou desky
3. za přiržování ve dvou lidech natloukli 2x hřebík do výškově usazené OSB desky v místě kde je horní hrana ZB a hřebík ohnuli kladivem na konci tak, aby deska držela sama
4. do OSB desky vyvrtali dvě díry na místech kde se bude deska vázat k vyčnívajícímu roxoru ze ZB (většinou to byly 2 někdy i 3 místa kde jsme vázali k roxoru)
5. vložit vázací drát průmeru 3mm do těchto děr zevnitř okolo roxoru a na OSB desce venku ho zakončit/zavázat
6. udělat i druhý nebo třetí stejným způsobem v téhle desce
7. utáhnout vázací drát kouskem roxoru o délce např 7cm tak že se vloží roxor mezi 2 konce onoho vázacího drátu a zatočí se a tím utahuje 
8. utáhnout to tak aby OSB deska byla lehce nakloněná horní stranou dovnitř desky, protože tlak betonu ji mírně vyvalí ven a tím pádem vyrovná (my to s utažením trochu přehnali a deska je mírně šikmo dovnitř)
9. ukázka viz video
10. další desky jsme jeli už jen pomocí vodováhy 

Takto jsme umístili a pořádně upevnili všechny OSB desky s pomocí vodováhy a nakonec nivelákem kontrola výšky.

Následné vypodložení karisítí jsem již měl trochu hotové ale chce to pořádně udělat aby karisítě neležely na zemi, takže při výšce betonu 15 cm jsem používal jak 7cm zámkové kostky tak i menší 5cm nebo dvě 5cm na sebe když pod nimi kamení nebylo v rovině.

Karisítě 3x2m průměr 6mm oka 150x150 jsem neřešil a dával přesahy i 2 oka a pak mi samozřejmě nevyšly i přes rezervu asi o 2m2. Čili jsem si pomoh že jsem dal zbytky kari sítě 5mm oka 100x100 a k tomu nějaký další R10 roxory křížem o délce 4m aby se to rozneslo. Vše pečlivě spojené ale nevázané ručně nýbrž rádlovačkou a rádlovacíma drátkama. Kdo to nezná, přikládám foto do galerie, je to užásná věc a je radost s tim dělat a nevázat se s každým drátkem ručně. Ve zkratce jde o to že koupíte hotové drátky o délce např 12cm a na každém konci je očko a ty se dají přes sebe a rádlovačkou zatáhne a oni se zatočí a drátek se utáhne. Na věnec se již těším až je budu vázat :-)

Finální zalití desky: V ZB jsme měli vodu a to docela dost asi 5cm a já nevěděl jestli ji vyndavat ručně nebo ne ale beton při zalévání desky pak vodu vytlačil ven, takže vyndavat není potřeba. Akorát my tam měli bláto z navážení a tak jsme ho ještě před šalováním ručně a krumpáčem a wapkou vyndavali ven.

Následující den přijel mix a my zase pádlovali. Na zalití desky jsem objednal dva mixy, čili 14 kubíků C16/20 a měl v rezervě ještě možnost třetího mixu. Ten taky musel dorazit s dalším 1,2 kubíkem. Při zalévání finální vrstvy desky (které jsme dělali s kamarádem ve dvou lidech a nikdo s tím neměl zkušenost) doporučuju si nechat beton dostatečně naředit (ale za se ne moc) aby byl hodně tekoucí protože se bude lépe urovnávat i pádlovat. Měl jsem půjčenou vibrační lať ale byla spíše na obtíž. Při tak řídkém betonu je lepší mí stahovací lať vlastní výroby z KG trubky s dlouhou aspoň 2 metrovou rukojetí abyste dobře dosáhli všude. A hlavně aby byla lehká a dobře se s ní manipulovalo, což není případ té vibrační latě která je těžká a těžko se z betonu zvedá. Jednu chvíli jsem byl na pádlování sám protože kamarád si zapomněl gumáky a když zjistil, že v keckach se toho opravdu moc neudělá, jel pro ně rychle do stavebnin. 

Co bych příště udělal na zalejvání desky jinak je to, že bych si v betonárce zařídil (zvláště pokud betonujete přes teplé počasí) aby mixy jezdili hned za sebou a ne s prodlevou 30 minut kdy jsme čekali a nemohli urovnávat beton všude naráz, protože potom už ten první tuhl a při vkročení se už zanechávaly stopy - díry. 

Výsledek viz foto. Nejdříve jsem myslel že to není moc rovný a hladký ale sousedi mě přesvědčili o opaku a i jsem viděl u souseda jak vedle vylili desku - tam byly 2 cm rýhy, kačírek koukal ven, no vůbec nepěkný a myslim že pro následnou izolaci je důležitý si dát práci ať už s onou lehkou stahovací latí z KG trubky anebo uhlazovat i lopatou a udělat si tak dobrou přípravu na izolaci.

Ať se daří.

Velké poděkování všem, co se podíleli na desce: @Petr Ray, @Evca, @Paja J., @táta a taky článkům od vás tady na svepomoci.cz a serveru vůbec.

Vydal jsem tedy týden dovolené, na 4 dny jsem k tomu sehnal 3 spolehlivé pomocníky. Objednal jsem místního bagristu - skorosouseda v cenách 50Eur/hodina a začali jsme..

Naše základová deska není vlastně základová deska, ale jsou to základové pasy jak se tomu dle architekta má správně říkat. V našem případě má podlaha přízemí několik úrovní a tedy bylo jasné, že to na jeden zátah nepůjde. Začali jsme tedy nejprve se základovými pasy pod celým domem a napojením na kanalizaci. Pomocí vytyčených laviček, ocejchovaných geodetem jsme vyznačili po sejmutí ornice sprejem na zem tvar základových pasů. Příjemným překvapením při hloubení byla skutečnost, že pod tenkou vrstvou ornice se nachází na některých místech téměř čistý kačírek. Stavební materál rovnou na pozemku nám tedy uspořil docela slušnou částku, neboť jsme jej poté používali na dosypávání a hutnění. Pasy se podařilo vykopat vcelku přesně, stačilo tedy jen začistit, na některých místech dobednit a bylo hotovo. Před samotným vylitím jsme ještě připravili prostupy na vodu a elektro fotmou flexibilních hadic určených do betonu a prostupy kanalizace skrz základové pasy jsem provedl vložením trubky 150mm do míst, kudy bude kanalizace poté natažena. Taktéž jsem protáhl zemnící pás od jednoho rohu domu k druhému - dům je dostatečně velký a tak nebylo dle odborníka nutné protahovat zemnění kolem dokola. Hned následující den jsme pak ručně vykopali rýhy pro kanalizaci a protáhli ji skrz tyto o velikost větší prostupy.

Další etapa bylo bednění desky v severní části domu, kde byly v projektu dvě úrovně lišící se jen o 18cm. Bednění bylo provedeno pouze za pomoci latí, trámků a prken. Na celou plochu pak byly položeny armovací sítě a pečlivě provázány a podloženy. Současně s tím jsme bednili a vzlívali další část jižní strany domu, která má výšku o 50cm výše. Při vzlévání jsme narazili na potíže našeho amatérského počínání - tlak betonového sloupce širokého 70cm a vysokého 80cm je tak ohromný, že bezproblému ohýbal i trámky a bednění na několika místech praskalo či se kousek posunulo..

Po vylití jsme nechali základně zatvrdnout cca 15 hodin a začali jsme stavět další bednění - rozhodl jsem se obě zbývající úrovně základů vylít najednou a tedy nám v jednom místě vzniklo bednění, ke kterému se lil beton z obou stran. Přední část domu jsme za pomocí jeřábu doplnili kačírkem a kamenivem vykopaným ze základů a pečlivě zhutnili. Následovalo opět vyvazování kari sítí a pečlivá kontrola bednění abychom neměli opět další trhnily či posuny. Pro zarovnání do stejné výšky jsem připavnil po celém obvodu desky latě podle rotačního laseru a při vylívání pumpou jsme zapůjčili k zarovnávání vibrátor do betonu. Vše jsme dělali s manželkou pouze ve dvou, výsledkem není sice perfektně rovná plocha, ale rozdíly výšky v nejzazších bodech desky 2cm považuji za zcela uspokojivý výsledek.

Deska byla komplet hotova během devíti dní, nutno podotknout, že tyto dny jsem na desce pracoval bez přestávek cca 14-16 hodin denně.

Když jsme připravovali terén nechal jsem udělat "rovný" plac, aby nebylo následně potřeba tolik bagrovat. Přeci jen buldozer se u toho tolik nezapotí. Umístění domu bylo navrženo na tomto místě s tím, že za domem bude vystavěna opěrná zídka, která bude bránit sesuvu asi 1,2m vysoké stěně hlíny. Na úvod bylo ještě více potřeba zvětšit prostor pro umístění domu právě kvůli opěrné zídce. Po zaměření geodetem jsme posunuli kolíky do kříže tak, aby je bylo možné kdykoliv vrátit na místo. K přesouvání a zaměření používám samonivelační 360°laser s křížem. Bohužel nevýhoda je, že musí být alespoň šero, což přes léto je dost pozdě a jelikož to není profi řada, nelze k němu použít žádný přijímač. Zvětšením prostoru pro umístění domu započaly výkopové práce. Po zvětšení prostoru jsem rovnou vykopal základ pro opěrnou zídku. Bude mít na délku 20m a výšku 1,2m. Následně jsem pokračoval výkopem základových pasů pro celý dům.

Pak jsem chvíli studoval jak pásek položit jestli na plocho nebo stojato. Nakonec jsem jej umístil na sotojato, protože se pak neprohýbá a není potřeba jej tolik podkládat. Pro vypodleožení pásku jsem použil cihličky zámkové dlažby, které mi zbyly z dříve. Aby nesjížděl z podložení jsem pásek zajistil roxorama. Následně jsem pásek spojil a dle projektu vyvedl šest vývodů pro hromosvod a jeden pro budoucí rozvdnou skříň. Všechny spoje jsem natel gumoasfaltovým nátěrem, který jsem nanesl dle projektu i na vsechny dráty v místě výstupu nad zeminu.

Dle projektu máme v pásech navržené armovací koše a tak nás čekalo celodenní vázání, vzhledem k tomu, že v koši je 6 prutů, máme za sebou přes 2000 dratkoúvazů :) Děkuji už nikdy více :D Abychom si usnadnili práci a ulevili rukám, den předem ohybáme z hřebíku háček, který na akuvrtačcce urychluje vázání. Doporučuji koupít již drátky s očky a vazací stahovačku. 

V den betonáže nad ránem nastupujeme. Bagr kope pásy a rovnou se pokládá zemnící pásek a armovací koše. Kolem 13 hod je zalito. Ještě ten den zajišťuji dovoz ZB a skládání dovnitř výkopu, abychom nasledují den ráno pokládali ZB.

První den ukládáme 4 řady ZB Diton, které vystužujeme roxory 12 mm. Druhý den dokončujeme. O 3 dny později betonujeme ZB. Zhruba po týdnu od betonáže začináme s násypem do desky. Volíme betonový recyklát a na vrchní část jemnější frakci lomového kamene. Strusku jsem zavrhl. Deska celkem sežrala přes 160 tun materiálu. Samozřejmě souběžně je položena ležatá kanalizace. 

Deska tl. 150 mm je šalováná klasicky pomocí desek, výztuž kari síto 8 150x150 (volíme silnější jelikož variantu). Co bych možná změnil to, že po druhé bych asi zvolil šalování rovnou do XPS. Odpadlo by mi pozdější lepení a izolovaní desky. 

Zhruba po měsíci zaléváme desku. I když poctivě desku zaléváme i tak se nevyhneme trhlinám v povrchu. 

Tímto ukončujeme jednu fázi výstavby a desku čeká cca 21 dní odpočinku.

Založili se rohy ZB, podle kterých se pak natáhla zednická šňůra. Palety jsem si nechal navozit okolo celého domu pomocí Manitoua, abych nemusel dovážet ZB pomocí koleček. Po založení rohů se začalo ze spodní strany, díky schodkům jsou v základových pasech se muselo vyzdívat vždycky od spodní strany až ke schodku a pak začít další řadu opět zespodu k dalšímu schodku a tak dále.

Za jeden den jsme stihly menší půlku celého ztraceného bednění, což bylo celkem dost, na to, že nahoře jsou 3 řady a dole je řad 8. Do každé řady jsme vložili roxory průměru 12mm v rozích jsme je zahly a svázaly k sobě. Ještě jsme rohy zpevnily roxory 8 nebo 10 a všechno provázaly vazacím drátem.

Dostali jsem se tedy na spodní straně na 4 řady ZB, které jsme další den zabetonovali, kdy už řidič, sjel hezky dolů až k domu, jen se musel vypatkovat plus-mínus do roviny, takže měl kabinu tak metr a půl nad zemí. No a na druhý den jsme pokračovali ve zdění. Do večera jsme toho stihly opravdu hodně a druhý den ráno za 2 hodiny bylo hotovo. U některých schodků nebylo ZB úplně u stěny, takže se muselo došalovat pomoci OSB desek, které jsme předtím použili na šalování tzv. shcodků. Ještě se dopěnily díry, které někde vznikly. Večer jsem zavolal do betonárky a za dva dny jsme měli zabetonováno. Do ztraceného bednění padlo celkem 23,5 kubíku betonu.

Stavba terasy (terasa+sklep)

Ztracené bednění bylo už na pozemku, objednané dříve. Pátek 25.5.2018 se ráno před betonováním vytyčili výšky pomocí roxorů, které se natloukli jak do stěn pasů, tak do země, budoucí podlahy. Nachystaly jsme roxorové sítě 150/150*6. Po obědě dojel domluvený mix s 3,5 kubíkem betonu. Pán od mixu nasadil nástavné koryto, které dosáhlo zhruba do půlky vylévané plochy, naředil beton, který se vylil, jak do pasů tak jako podlaha. Železnýma hraběma jsme dostali beton tam kde jsme chtěli, pomocí „letadla“ a 2m váhy jsme daly beton do roviny a utíkali pro plachtu, protože začínala pěkná bouřka, která trvala asi dvě hodiny.

Příprava pro betonování základové desky

Ráno 26.5.2018 v 8:00 přijel bagr – menší JCB, v radlici dovezl žabu na hutnění a 250-tku žehličku, které vyložil na rohu základů.

Postupně navážel hlínu, štěrk a betonový recyklát, kde se vše postupně hutnilo asi po 30cm. Ve dvě hodiny odpoledne bylo skoro hotovo, ještě se ve vrchní částí kde byl betonový recyklát udělala drážka, kde vede PVC trubka ze které vede do obytných částí drenáž pro odvod radonu z domu pryč. PVC trubka, pak povede vnitřkem domu až na střechu, aby bylo docíleno tahu radonu ven z domu.

Odpoledne se ještě stihla zakopat kanalizace až na okraj pozemku a také trubka pro přívod vody. Nakonec mi ještě bagrista srovnal vzadu pozemek, kde mi budou skládat palety s cihlami.Po odjetí bagru jsme nachystali distanční podložky pod kari sítě, které jsme ukládali a postupně svazovali drátem k sobě navzájem a také k roxorům, které jsme nechali trčet ze ztraceného bednění. Během toho armování, tchán s kamarádem šalovali budoucí základovou desku pomocí šalovacích desek, kde do vylitého ztraceného bednění vyvrtali díry a dali zatloukací hmoždinky. Poté jsem s bráchou a taťkou vynesli výšky budoucího betonu na šalovací desky pomocí hřebíků a samozřejmě nivelačního přístroje.

Zdění terasy a betonování

Terasu zdíme po práci, takže moc času do večera není, ale říkáme si, že stihneme aspoň něco. Zdíme pomocí ztraceného bednění tloušťky 250mm. Vyměříme si rohy podle plánu. Začínáme zdít vyměřenými rohy postupně k základům RD, vychází to přesně na celou kostku jak ke stěně RD, tak tam kde je otvor pro dveře. Pro zdění používáme klínky, beton jsme si vylili přesně do váhy, takže podlaha je rovná a nemusíme dávat první řadu ZB na maltu. Po vyzdění první řady musíme vyvrtat díry do podlahy pro roxory, které dáváme do výšky třech řad ZB. Tam kde se dotýkáme ztraceným bedněním terasy se ZB domu vrtáme otvory pro roxory průměru 12mm, které nám spojí RD s terasou, takhle spojujeme každou řadu ZB, v rozích ZB roxory ohýbáme, ať je máme po celé délce. Začali jsme zdít celkem pozdě, ale do večera zvládneme vyzdít tři řady ZB.

Druhý den jsme dozdily další dvě řady. Mezitím nám dovezli 3 kubíky štěrku a 500Kg cementu. Po obědě jsme dovezli míchačku svolal jsem pár spoluhráčů z fotbalu a za dvě hodiny jsme měli 5 řad ZB zabetonovaných. Následně začala bouřka, po bouřce jsem si nařezal roxory, které jsem napichal do ztraceného bednění, měl jsem označené ve kterém místě roxory jsou, které jsou už zabetonované a snažil jsem se je zapichat co nejblíže k sobě.

Další den opět jenom po práci jsme dozdily zbytek ZB, nad budoucí dveře se dal železný překlad a poslední řada ZB.

   Další den ráno jsem zajel ke tchánovi pro železné stojky a šalovací desky pro podšalování stropu už vyzděného sklepa. Poté přišla manželka a spolu jsme betonovali zbylé řady ZB. Kolem 12:00 přijelo auto s návěsem a dovezlo cihly. Ukázal jsem mu kde to má složit a dál jsme betonovali. Kolem 14:00 bylo hotovo, dali jsme si oběd a v 15:00 přijel kamarád se kterým jsem byl domluvený, že podšalujeme strop sklepa neboli podlahu terasy. Stojky, šalovací desky a dřevěné hranoly byly připravené, tak jsme se do toho pustily.

Uvnitř sklepa jsme si nachystali šest stojek do zhruba stejné výšky, nařezaly jsme podélně hranoly, které jsme přichytili na stojky. To byly tři trámy podélně – jeden na kraji u ZB domu, druhý uprostřed a třetí na opačném kraji. Na tyhle hranoly se nařezali menší hranoly, které přijdou do kříže. Šalovací desky měly 50cm na šířku a sklep má 300cm, takže nám to hezky vyšlo po 50 cm. Poté jsme nahoru nanesly šalovací desky, podstojkovali jsme to pořádně a podle niveláku, jsme buď zvedali nebo snižovali stojky, tak abychom dosáhli požadované výšky. To nám zabralo asi 2 hodinky.

Pak jsme si nachystali roxory, kterýma zpevníme podlahu terasy. Od tchána jsem dostal asi 10 roxorů průměru 20mm, ty jsme daly přes rohy, a z 12-tek roxorů, jsme nad tím udělali jakoby kari síť. Ještě jsme po kraji daly roxory po celé délce, navázali na menší roxory do výšky a na to navázali další roxor po celém okraji. Poté jsme všechno svázali armovacím drátem a byl večer.

Další den byl objednaný beton na 15:00. Dojeli jsme z práce dřív a šli došalovat sklep pro betonování desky. To šlo rychle, a brzo jsme to měli hotové. Ještě jednou jsme přepočítali množství objednaného betonu – to sedělo, tak jsme se nasoukali do gumáků a čekali na beton, která slavnostně dorazil, až před půl šestou.

Naštěstí jeli skoro hned za sebou, takže se nečekalo, beton nám pumpou pumpoval přímo, tam kde jsme chtěli, pumpy se chopil otec, já s bráchou a kamarádem jsme měli hrábě a druhý kámoš podle pípáku dával beton do roviny. Buď jsme mu trochu betonu přihrnuli nebo odhrnuli, jak potřeboval za necelé 2 hodinky bylo hotovo. Kamarád ještě přejel beton vibrační latí se kterou beton vypadal úplně rovně. Hned jakmile dokončil práci s vibrační latí, začalo pršet, tak jsme celý beton přikryli plachtou, aby se nám nevyplavil cement. Naštěstí uprostřed vede odvod radonu a nechali jsme tam asi 1,5m KG trubku, díky které se nepřilepila plachta na beton.

Pozemek jsme koupili jako džungli, na kterou lidská noha několik let nevstoupila a podle toho taky vypadal. Samý nálet a tráva zvící metru a šveskovo - meruňkový sad v jeho zadní části takřka neviditelný, takže po zakoupení křovinořezu a motorovky čínského původu jsme se dali do práce a vytvořili jsme holou plochu. Po vyčištění pozemku jsme konečně mohli vidět, že kopec je trochu větší, než jsme si mysleli a nakonce to dopadlo tak, že opěrná zeď na terase bude mít něco přes metr.

Jakmile jsme měli doma projektovou dokumentaci a vytoužené stavební povolení, tak jsme se dali do práce a na pozemek povolali geodeta k vytyčení domu. Geodet vytyčil čtyři rohy domu a my jsme na kraje pozemku vyrobili čtyři lavičky, od kterých jsme později po odbagrování materiálu odměřili budoucí budovu. Pak jsme na místo nahnali traktorbagr, který začal s jeho přetvářením. Po odkopání brdku, který pozemek odděloval od silnice přišlo na řadu vytvoření zářezu pro budoucí stavbu a odvoz materiálu. Z makadamu jsme vytvořili až k domu příjezdovou cestu (14m). Potom se přešlo na kopání základů, přičemž se poprvé uplatnil nivelák, který jsme si na stavbu pořídili (teď když už máme půlku stavby hotovou, tak můžu říct, že to byla dobrá investice). Při kopání základů se také poprvé ukázala záludnost naší užovky, protože bagr se nemohl kolem stavby správně pohybovat a nám tak zůstalo na ruční dokončení několik metrů základů. Taky vykopanou hlínu nebylo moc kam dávat, takž prostory mezi základy byly vyplněné hromadami materiálu, který jsme museli pěkně v kolečkách odvozit. Takže po vykopání základů přišla na řadu ruční síla (já a manželka) a vyčištění a rozšíření základů, jelikož bagrista měl užší lžíci než bylo potřeba a odvoz materiálu. Po vyčištění plochy jsme do pasů po obvodu domu roztáhli zemnící pásek a realizovali v rozích čtyři vývody pro hromosvod a taky vývody pro vnitřní a venkovní - zahradní rozvaděč. Všechny spoje byly opakovaně zapatlány gumoasfaltem. Na dno základů přišli prostupy pro kanalizaci a vodu. Ty jsme udělali z KG trubky 160. Protože základy jsou odstupňované, tak po poradě s projektantem jsem ze ztraceného bednění vytvořil dělící hráze, které vytvořili požadované odstupňování.

Po dokončení všech drobností následovalo vytoužené betonování, takže jsem spočítal potřebné množství betonu, uzavřel smlouvu s betonárnou a těšil se na betonování. jako velmi šikovná věc se ukázal domíchávač s pásovým dopravníkem, díky kterému jsme ve třech lidech bez problému vybetonovali pasy. Já jsem chodil s chobotem od pásu a asistující rodiče potom jenom měřili hloubku. Po základním vylití jsme beton v místech kde ho bylo víc trochu rozhrabali na patřičnou tloušťku. Jelikož jedem mix nestačil, tak druhou várku už přivezl obyčejný mix, který ji vylil do pásů a následovalo klasické pádlování betonu. Nicméně základy se vcelku povedli a první fáze stavby byla hotová. Do betonu jsem ještě zapíchal roxory a bylo hotovo.

V mezičase mezi geodetem a kopáním jsme ještě opatřili stavební boudu, na kterou jsme povýšili plechovou garáž, kterou na určeném místě postavil polský dovozce. Garáž má sedlovou střechu a rozměr 5 x 3 metry a jako stavební bouda se velice osvědčuje.