Do spodní řady jsem v místě technologické místnosti umístil řadu průchodek pro budoucí kabely, které do domu a i z něj polezou a taky čtyři prostupy pro roury tepelného čerpadla. Po položení první řady bednění jsem položil roxory a všechno pořádně proarmoval. Následovalo položení druhé a tření řady bednění a další armování. Tahle práce byla po kopání a vození hlíny docela odpočinková.

Jakmile bylo bednění na místě, tak následovalo další počítání a obědnávání betonu. Na stavbu dojel náš oblíbený mix s dopravníkem a zalití ztraceného bednění jsme bez větších problémů zvládli jenom s manželkou. Já jako minule chobotoval a žena prošťouchávala - hutnila beton. Pohodová práce.

Po zatvrdnutí betonu přišla na řadu zavážka desky. Od kabelových a čerpadlových prostupů jsem vytáhl nad úroveň desky kopoflexové chráničky a po konzultaci s projektantem jsem na plochu navozil zpět materiál, který jsme předtím tak pracně vyváželi ven. Náš baráček stojí na štěrkopískovém podkladu, takže vykopaný materiál byl na zavážku ideální a nebylo potřeba dovážet žádný dodatečný materiál. Celková výška navážky byla +- 30 cm, což jsem realizoval ve dvou etapách, kdy jsem materiál vždy pořádně ucapkal žabou.

Po zavezení desky už chybělo jenom udělat vnitřní rozvody kanalizace, takže jsem vykopal potřebné rygóly a dle plánu položil kanalizační roury. Nivelákem jsme ustavili hrdla pěkně nad desku a potrubí zapískovali a pořádně uhutnili. Pod zavážku jsem rovněž hodil kopoflexu pro budoucí kabel, který bude napájet venkovní rozvaděč.

Další prací bylo rozložit, vyvázat a podepřít karisítě, což byla práce vskutku psychologická, ale naštěstí nijak moc náročná. Posledním úkolem bylo vytvořit bednění perimetru, které jsme udělali z OSB desek. Použili jsme desky tloušťky 22 mm (zbytečně tlusté). Na desky jsme natloukly hřebíky, které pomáhali určovat finální výšku, pomocí niveláku a vodováhy desky ustavili a nakonec jsme je na ztracené bednění připevnili pomocí natloukacích hmoždinek. Po obednění perimetru jsem desky v jejich horní části ještě vázacím drátem přivázal ke karisítím, díky čemuž se desky nevypoukly a neměli snahu se vyvalit ven po zatížení betonem.

Deska byla připravená na betonování a na mě padala deprese, jak takový úkon jako amatéři zvládneme. Udělal jsem obvyklý výpočet betonu, přidal rezervu a pro jistotu jsem zase povolal bagristu, který vyhloubil základy pro budoucí čelní oplocení, které posloužili jako uložiště pro zbylý beton. Aby se nám deska dobře stahovala, tak jsem na její střed pomocí niveláku usadili po celé délce 12 roxor, který sloužil jako vodítko pro stahování. V den D jsme se na stavbě sešli v nejpočetnější sestavě a to já s manželkou, moji rodiče, brácha a tchán. Bylo nás tedy 6 a šlo se na věc. Jako první dorazil zase mix s dopravníkem, kterým jsme dostali beton do zadní části desky. Nejprve jsem chobotoval já, protože ostatním se do toho moc nechtělo (hezky z toho kapal beton za krk), ale potřeba mužné síly na urovnávání betonu zahnala za chobot tchána. Zbytek lidí rozhrňoval beton a brácha ho půjčenou vibrační latí dolaďoval. Po rozhrnutí jsme se s bráchou chopili 3,5 m dlouhé hliníkové latě a beton jsme stáhli do roviny. Řidič mixu desku zhlédl, a řekl, že množství betonu, které měl dovézt druhý mix stačit určitě nebude a tak jsme raději vzali o kubík víc. Druhý mix už byl zase klasik a vyklopil na desku zbytek betonu a nakonec se ukázalo, že záložní jáma na beton byla dobrá volba, protože můj výpočet se moc nemýlil a základy plotu se zaplnily skoro až po povrch. Deska tedy byla na světě, nedošlo k žádné katastrofě a pomalu jsme začali věřit, že tu stavbu nakonec asi opravdu zvládneme.

Desku jsme začali vzhledem k horkému letnímu počasí intenzivně kropit a po jejím zatvrdnutí jsme ji k naší spokojenosti přeměřili, kdy rozdíl v její výšce byl +-0,5 cm. Jedinou zradou se ukázaly výstupky, které vznikly při dolaďování povrchu hladítkem a o kterých jsem si naivně myslel, že se rozplynou do ztracena. Nerozplynuly se a při betonování stropů jsme si po těchto zkušenostech už s hlazením betonu nelámali moc hlavu.

1. Kopání základových pasů

Geodeti nám zatloukli 4 kolíky, pak se vyvápnilo a mohlo se začít (lavičky nemáme, po vylití pasů přijdou geodeti znovu a napíchají hřebíky přesně do rohů, kde se usadí ZB). Při bagrování se tedy udělaly tři odskoky tak, aby se nevyjelo nad hloubku 60cm. V horní části, kde bude dům jen málo nad terénem a nebude se již nic navážet, se kopalo do 80 - 100 cm hloubky, dole, kde bude základová deska 1,5m nad rostlým terénem se naopak kopalo jen 40 cm do hloubky pod rostlý terén - nezámrzná hloubka se docílí navážkou.

2. Vyměření výšek

K této akci jsem pořídil na stavbu nivelák - nikdy před tím jsem s ním nepracoval, ale bylo to docela v pohodě. Já chodil s měřící latí, přítelkyně stála u "dalekohledu" a v první fázi jsme jen zapisovali výšky na různých bodech stavby; dále následovala chvíle s papírem a trocha sčítání a odčítání k určení nuly pro čistou podlahu. V projektu je samozřejmě 0 stanovena - po skrývce se ale může realita od projektu poněkud lišit, tak jsme pomocí niveláku stanovili novou 0 (aby čistá podlaha byla v místě vchodu nad úrovní příjezdové komunikace). Poté následovala akce vyměření výšek. Ty jsme přenášeli na roxory zatlučené do země v základových pasech, a to tak, aby výška lité části základových pasů byla v takové úrovni, že následně bude stačit vyskládat ztracené bednění a dostaneme se do požadované úrovně. Na roxory se vždy výška vyznačila elektrikářskou páskou a vždy ke spodní úrovni pásky se lil následně beton. Jakmile byla výška vyznačena, bylo už pak poměrně snadné si flexibilně určovat odskoky - vždy se přidávalo nebo ubíralo 25cm od pásky a nalepisla se finální (výška tvárnice ZB). Prvotně jsem odskoky vyšaloval tak, že jsem chtěl co nejvetší část pasů vylít a dávat méně ZB - z toho mě vyvedl můj stavební dozor, kdy říkal, že je lepší udělat jen tenkou vrstvu betonu a všechno pak vyskládat ze ZB (dokonce říkal, že by se dalo rovnou usazovat ZB jen do zavlhlého betonu); má to svůj praktický důvod - pokud bych vše vylil do úrovně nebo místy i nad úroveň terénu, byl by problém se zateplením a také se ušetří beton. Takto, tím, že výkopy jsou 60cm a ZB bude 40cm, zbyde tam krásně místo na XPS. 

3. Budování přepážek

Výšky už tedy máme, nyní bylo potřeba zřídit přepážky na odskoky. Ty už jsem zřizoval pocitově, dle výšek vyznačených na roxorech. Vždy jsem měl desku 25 nebo 50cm, podle odskoku. Je potřeba vše řádně zajistit, beton má docela sílu - to jsem dělal kolíčky nařezanými z roxorů zatlučenými do boku výkopu - tím byla deska dostatečně zajištěna a ani se nehla. Šalování jsem musel upravovat, jak jsem již psal, po domluvě se stavebním dozorem jsem ho razantně snižoval na nižší úrovně betonu.

4. Lití betonu

Pozvali jsme si pumpu, protože byl nedostatek místa i lidí (vyšla na 8tis za dvě hodiny). Celkem se vylilo 14m³ betonu c25/30 ( ten vyšel na 2190,- za m³ vč dopravy, c20/25 byl jen o 100Kč levnější, tak jsem vzal "lepší") Přepážky fungovaly dokonale, beton byl dost hustý a držel se i v úrovních přepážek ve správné úrovni. Lilo se od spoda nahoru. Pumpař říkal, že pokud je beton řídší, je dobré nejpre vylít u všech přepážek do jejich spodní úrovně, pak se vrátit a lít pasy; beton u přepážek mezitím trochu zhouste a lépe drží. 

V horní části tak máme v nejvyšším podě jen cca 10cm betonu, spodní část, kde se bude dělat navážka,  je pak vylita až po okraj. 

Ještě poznámka k zemnícímu pásku: často jsem tu četl, že je nejlepší pásek rozbalovat přímo ve výkopu - pokud máte odskoky a ještě přepažení, nedokážu si to moc představit. Já si ho pěkně roztáhnul po zahradě a pak zatloukl do země dva roxory jako vodítko - mezi tímto vodítkem jsem pak pásek vtahoval do základů. PS koukněte se po zemnícím pásku i mimo stavebniny, já měl dva nové  balíky za 1000Kč oba. Na různých bazošich a podobných serverech je toho dost.  

Teď nás čeká zakládání ZB, ale to už bude hračka, takže o tom třeba zase někdy příště, pokud budou nějaké zajímavé poznatky; teď bude měsíční stavební pauza :-)  

Stavební povolení jsem si převzal od projektanta 14.8. 2018. Většina z vás dostane hezky vyplněný papír „STAVBA POVOLENA“, já dostal pouze špatně oražené razítko na tento papír a musel jsem si to vypsat sám. No co, řešit to nebudu, hlavně že to je.

Vzhledem k tomu, že jsme chtěli začít již letos na jaře, máme krapet zpoždění. Takže nás čekalo hektických 7 dní, během kterých jsme již stihli základové pásy. Šlo to následovně:

17.8. 2018 – pokosení pozemku, demontáž části plotu (pro vjezd bagru), vyznačení skrývky ornice vápnem

18.8. 2018 – skrývka ornice, vyznačení základových pásů, výkop a začištění základových pásů

20.8. 2018 – dovoz 9t makadamu 16/32, zához výkopu makadamem

21.8. 2018 – zhutnění štěrkového lože vibračním pěchem , vykládka ztraceného bednění – částečné roznošení kolem pásů, vyznačení výšek pro vylití betonem

22.8. 2018 – položení zemnícího pásku, vyvedení zemnící kulatiny v rozích a v tech. místnosti pro rozvodovou skříň, ošetření spojů gumoasfaltem, podložení pásku zámkovou dlažbou, uložení prostupů do základových pásů pro inženýrské sítě (celkem jich bylo 8 – přívod vody do RD, přivod elektřiny do RD, vývod elektřiny do zahradního domku, záložní vývod el. na bazén, vývod el. pro dešťovou jímku - čerpadlo, přívod vody z dešť. jímky do RD, vývod el. pro bránu/zvonek, přívod pro připojení CETIN do RD), zajištění prostupů proti vytlačení

23.8. 2018 – betonování základových pásů

Skrývku ornice jsme měli cca 30cm a dávali jsme skrýt zhruba o metr více na každé straně domu, brali jsme více méně vše co bylo k dispozici, protože pak už je to samý jíl. Následně jsme si volili 0 výšku v terénu. Máme převýšení cca 50cm, tudíž v nejvyšším bodě bude dům lehce nad terénem a v nejnižším bodě jsme dům naopak trochu utopili do terénu, který následně budeme srovnávat. Základové pásy jsou hluboké v nejvyšším bodě cca 110cm, v nejnižším bodě cca 140cm a široké jsou 60cm. Bagrista byl v celku šikovný, sice nám co 2 hodiny připomínal, že je sobota a že by chtěl jít domů za rodinou, ale zůstali jsme neoblomní a co bylo domluveno to se udělá - za 9 hodin měl hotovo, s tím, že hodinu měl pauzu než jsme vyznačili pásy a hodinu než jsme vymysleli 0 výšku.

Vzhledem k tomu, že jsme dávali vykopanou hlínu mimo základovou desku, museli jsme složit makadam vedle jedné hroudy hlíny a stavebním kolečkem jsme vozili štěrk do výkopu. Tady se ukázalo, že máme hodné sousedy a když viděli jak se ve 3 lidech trápíme, přišli pomoct a za 3 hodiny bylo 9 tun makadamu pryč.

Ve stavebninách jsem si zapůjčil vibrační pěch (70kg), kterým jsem zhutnil makadam.

U položení zemnícího pásku jsem měl strach, že někdo příjde k úrazu, jelikož kotouč pásku vypadal celkem napnutě a držela ho dohromady kovová spojka. Naštěstí to nebylo tak hrozné a při rozvázání se jen trochu roztáhnul (rozvázat pásek se oplatí až přímo v pásech). Abychom se netrápili s rohy, v každém rohu jsme pásek řízli flexou, kusy pásů jsme přeložili s přesahem přes sebe a spojili spojkou. Poté jsem do každého rohu vložil zemnící kulatinu, kterou jsem přichytil dvěma spojkami k zemnícímu pásku.

Prostupy do základových pásů jsme vytvořili pomocí KG trubek DN110. Kanalizační prostupku budu dělat až v úrovni ztraceného bednění z toho důvodu, jelikož jímky mají hrdlo do nádrže cca 50cm pod terénem a kdybych vložil prostupku do pásů, byla by cca 1,5m v podzemí a napojení na jímku by bylo možné jediné do kopce, což je blbost. Stejnou blbost vymyslel projektant, když naprojektoval jímku do nejvyššího rohu pozemku. Vezměte si, že máme kuchyň v nejnižším bodě a potřebujete na převýšení pozemku 50cm udělat správný sklon kanalizace, ale máte to do kopce – tady by asi zafungovala gravitace.

Zapomněl jsem si připravit materiál na ukotvení prostupů, aby nevyplavaly, ale bylo 10 večer a na druhý den bylo domluvené vylití základových pásů. Takže jsme improvizovali – použili jsme 4 strojní šrouby M12x100, na každou stranu prostupu jsem zatloukl do jílu částečně celý šroub, zdvojeným vázacím drátem jsem se chytil jednoho šroubu, zajistil drát a obmotal kolem prostupu a vevydl k druhému šroubu a opět zajistil. Pro napnutí drátu jsem již celý šroub zatloukl do země. To stejné jsem zopakoval na druhé straně prostupu. Otvory do trubek byly zajištěny stavební fólií a upevněna opravářskou páskou, kolem konců jsem to pro jistotu objel montážní pěnou. Jestli to vydrželo, zjistíme až při vykopání, jakmile budeme chtít protáhnout chráničky.

Přišla na řadu premiéra a 23. 8. proběhlo naše první betonování. Stále nemáme vybudovaný sjezd na pozemek (obec to slibuje už od té doby, co jsme pozemek koupili, ale pozor! 28.8 by se prý měl začít stavět) takže jsme se domluvili se sousedy, že bychom rádi postavili čerpadlo na jejich pozemek, abychom dosáhli do všech rohů (jinak bychom se upádlovali). Objednáno bylo 17m³ betonu C25/30, v projektu máme C16/20, ale rozdíl v ceně byl cca 100,-/m³. Počítano bylo již s rezervou, a krásně nám to vyšlo a dostali jsme se do požadované výšky, rozdíl ve vylitých pásech je max 2cm. Vylití zabralo 60 minut, mixy (celkem 3) jezdily jeden za druhým bez prodlev. V jednom místě jsme cca na 5-6 metrech měli pás o 2 – 4 cm výše, takže jsme si přece jen trochu zapádlovali a beton roztáhli. Při pádlování jsou potom pásy takové hrbolaté, ale jelikož jsme měli zapůjčený ponorný vibrátor do betonu, krásně se všude srovnal,roztáhl a uhladil, zároveň vytlačil vzduch a vyplnil případné dutinky (jde to hezky poznat jak beton vypouští malé bubliny).

Ideální na betonování jsou 4 lidi. 1 drží hrdlo z čerpadla, 2 má ponorný vibrátor do betonu, 3 pomáhá prvnímu hlídat výšky, případně pomoct s manipulací dlouhé hadice vibrátoru a 4 člověk chodí podepisovat papíry a podává pokud je něco potřeba a potom nejsou žádné zmatky.

Po cca hodince čekání jsme do vylitých pásů vložili cca co 80cm roxory o délce 1,5m a průměru 12mm.

Jenom pro zajímavost, pokud čerpáte jako my poprvé, třeba se vám bude hodit informace, že jakmile čerpadlo dojede, ještě v něm trochu betonu zbyde (cca 0,5m³), to ze sebe následně vypustí, tuhle informaci jsem naštěstí dostal předběžně při složení zálohy na betonárce, tak jsme si připravili stavební fólii na kterou jsme nechali zbytek zhodit a darovali jsme jej sousedům. Také pokud jste ten den jako první na řadě, čerpadlo pro rozjezd používá 0,5 – 2 m³ mazaniny, které musí na vašem pozemku vypustit, my jsme byli až poslední a to už vypustil jen cca 10 litrů vody (asi kvůli propláchnutí?).

Nyní necháme pásy lehce vyzrát a budeme pokračovat stavbou 2 řad ztraceného bednění, ale o tom až příště.

Březen 2018:

Den 1) Byl to ten týden co zde bylo ráno -10st.C, bagr měl ale sílu a skrývku ornice (160m²) zvládl vcelku krásně. Odvezeny 4 tatrovky pryč z pozemku, jelikož na pozemku není místo kde to nechat. Pár kubíků necháno na pozemku. Ornice (podzol s mechem) má sílu až 20cm !...pak je opuka...potom přijel geodet, vytyčeno paráda...konec klidu.

Den 2-3) Dům bude na pěnoskle, čili jsem věděl, že se bude hodně bagrovat...hodně na druhou, převýšení má je 75cm, měla by to být pohoda. Nebyla. Jak jsem psal opuka je už v 15-20cm, v půl metru už je vcelku velká, v metru už je to popraskanaá loupaná skála. Dům má jen 82m², ale přesah pěnoskla je cca 75cm, vysvahované boky + kopání jámy v nejvyšším místě pro přečerpávací jímku kanalizace. Hloubka 280cm...to už zde jsou i opuky o velikosti 50kg a 8tunový bagr dál nemůže...vyšlo to tak tak. Plán že se udělá přesná jáma pro revizní šachtu kanalizace a vedel precizní jáma pro jímku končí jednou obludnou jámou jak do pekla. Bagrování trvalo 2dny, odvozeno 20tater zeminy...ještěže mám přátele co taky staví a jsou naopak pod terénem.

Den 4) Hurá vykopáno, přijíždí geodet, přeměřuje...prů*er...matematická chyba, vysvahování bylo krásné, ale počítáno v nejnižším místě, čili 2/3 jámy se musí přikopat...velký bagr už tam nesjede, minibagr dělá zase skoro celý den...dalších 5 V3esek opuky. Kraje zmrzlé do hloubky půl metru, ty z venku trhá velký bagr  po půltunových kusech...přichází soused, že nesmíme jezdit po té pidisilničce, kam je tak tak zacouvá tatra...čili už nyní víme, že máme hodné sousedy a že budeme muset udělat příjezdovku přes pozenmek rodičů a na konci stavby jí zase rozebrat...jupí :-) No co, jáma konečně je, sypeme 30tun kamene 32-63, po krajích děláme drážku pro drenáž a zemnící pásek. Bagřík ještě provede výkop k budoucí elektrice a vodě mimo hlavní jámu.

Den 5) Na poště přebírám Fiskars lopaty, krumpáč atd...krásné hračky, doporučuji, mají svojí cenu. S tchánem spouštíme BOCR jímku na čerpačku na pískové udusané lože, pod tím je skála, betonáž fakt není třeba. Obsyp pískem. Písku jako na pláži. Pokládáme vodu DN32, jako chránička použita vodovodní hadice DN63x8,6...už jste pokládali 20metrů dvoucolovky v teplotě  +2st.C? NE...tak bacha na zuby, přpravte těžké kameny na zatížení atd. Prostě to ve 3 silných lidech jde dost blbě...je to jak železeo...ale voda je fakt festovně uložena mimo dům ve 130cm a chráníčka nejde probít ani krumpáčem...ušetřeno na písku k obsypu (ironie...). Pokládáme zemnící pásek + vývody (klasika FeZn 30x4 a vývody přes dvě spojky AlMgSi 8/11, zaasfaltováno, nafoceno, drží...

Den 6) Drenáž...prostě drenáž DN 100 perforovaná v geošce po obvodu výkopu, šachty v nejvyšším a nejnižším bodu, řádně a vcelku precizně vyspádováno...někde kopáno krumpáčem, jinde navezeno několik koleček štěrku a opuky. (v průběhu stavby osvědčeno že drenáž opravdu krásně funguje...hurá)

Den 7) Vše je ve skluzu, kanalizace ležatá se nestíhá, mrazy pominuly, pozemek je plný bahna, musí se udělat příjezdovka, pěnosklo odvoláno, není kde složit. Stavba zakonzervována do dubna...

Závěrěm:

Pěnosklo je super (viz další článěk), ale jen na rovném pozemku !!!

Opuka je fajn podklad, pevná nesedá, nedělá bahno, ta naše je sama o sobě výborná drenáž...ale ta práce s ní !!! Krumpáč a špičatý rýč.

Precizní kopání přípojek v opuce...blbost...vše se sype a z 25cm drážky pro chráničky je Grand kaňon. Začišťování okrajů..blbost. Vyrovnávíní do roviny..blbost.

Když Vám otec řekne, že přes pozemek se dá v pohodě jezdit, že to vydrží i mixy...tak mu nevěřte...Bahna 2018

V rozpočtu chybí položky jako vruty, nářadí, pracovní dříví, rukavice apod. To je prostě spotřební materiál a je na každém jak kvalitní a co vše si koupí.

Terén ve svahu s převýšením ca 1,1m na 13m jsme jeden celý den zarovnávali - bagr s ješťěrkou hlínu vozili nahoru na pozemek a rovnou z něj dělali kaskády, takže tam nemáme žádné obří hromady, ale sympatické rovné plošiny. Něco z hlíny si berou sousedi. Vybagrování schéma viz galerie.

Jeden den geodet přijel a za 30minut vyměřil 4 kolíky pro náš nekomplikovaný dům ve tvaru obdélníku. 3 tisíce.

V pátek volá bagrista, že by měl čas v sobotu bagrovat základy. Takže letíme na pozemek s dokumentací a já vyměřuju základy a zatloukám velké hřebíky do země. Ne úplně podle projektu, protože projekt říká 70cm pasy a všichni (bagrista, zedník i stavební dozor) říkají, že stačí 50cm. Kopeme tedy lžící 50cm, takže pasy jsou něco přes 50m široké. Zedník mi říkal dokonce abych kopal čtyřicítkou, ale to už se mi zdálo o hubu když bednáky jsou taky 40, tak abysme se vůbec trefili :-) Mezi hřebíky si napínám zednický provázek a vysypávám pískem. Vápnem už nevysypávám protože to jsem udělal u zarovávání terénu, ale v noci trochu pršelo a vápno bylo pryč a já to vysypával znovu. Mezi provázky se mi neustále pletl náš starší pes, kterej je hluchej a i snad necitelnej protože o provázky pořád zaváděl a tahal mi za ně:-) 

Měření ve svahu je stejné jako měření na rovině - není potřeba přidávat ani centimetr protože měříte v kopci.

Doporučuju všechny pasy opravdu přeměřit aby se vám nestalo jako mě že jsem si jeden naměřil od vnější hrany pasů a ne od vnitřní a pak když už byly zalité nemuseli se ručně dovykopávat základ na jeden další bedňák.

Bagrista přijel zase s ještěrkou a kolegou a kopal. A to jsem ho musel pořád prosit ať kope víc do hloubky protože on říkal 'to je dobrý, já už kopal 200 základů na baráky' :-) Za pár hodin bylo vykopáno. Základy nebyly úplně v rovině dole, ale lehce kopírovaly okolní stoupající terén (jen na pár místech). To prý nevadí ale důležitá je nezámrzná, kterou v horní části pasů vytvořím pak dosypem hlíny na okolní terén. 

Pasy jsme dělali s jedním odskokem na každé straně po domluvě se zedníkem a stavebním dozorem. Prostě se řeklo tady 3,5m od sdola se pojede kopání v jedné rovině a pak se základ zvedne. Zvedl se nakonec o nějakých 40cm, takže vrchní pas byl o tolik vyšší. Důležité pro stavební dozor bylo aby vrchní a spodní pás se pěkně propojil betonem takže mezi nimi vznikl takový betonový 'sloup' vysoký přes 1,2m - po lití pasů - viz schéma v galerii.

Přítelkyně a já jsme začišťovali pasy a v týdnu jsem připravoval prostupy. Tady bylo důležité prostupy pořádně ukotvit roxorama. Odpadní prostup (KG trubka 200mm) jsem dal do výšky cca 30 cm nad dno pasu (předtím mi říkal ale pán ze stavebního dozoru abych ho více natočil na revizní šachty aby tam pak ty zásilky lépe tekly:-)) takže jsem ho ořízl šikmo a natočil na šachty a ukotvil roxory R10 tak že jsem na každou stranu pod i nad natloukl palicí 2 trny. Jako test si pak na tuhle KG trubku 200mm stoupl můj 100kg kamarád a udržela ho. Tlak betonu je obrovskej a pořádné neukotvení vám ty prostupy vytrhne a je problém. Na vodu jsem použil jako chráničku KG trubku 125mm a položil na dno pasů do hloubky 1,2m a taky trnama nahore zadělal. Vodu jsem nechtěl napojovat přes spojky, ale mít ji v kuse a prostrčit ji jenom do domu tímhle prostupem, v délce 20m mi vedla už z vodovodní šachty.

Na elektřinu jsem použil kopoflexovou chráničku 125mm a ukotvil ji na každé straně roxorem R8 ohlým do U. Udrželo by to skálu :-)

No a pak jsme dávali zemnící pásek, což bylo ale špatné pořadí. Měl jsem pásek dát nejdřív a pak až prostupy. Ale poradili jsme si s tím také. Pásek bych příště ale rozřezal pro jednotlivé délky stran základů a nerozvinoval ho v kuse přes rohy. To je obtížné a pásek se nechtěl ohnout a točil se směrem na stěnu, takže bych radši rozřízl a použil spojky pásek pásek na každý roh.

Nakonec jsem dělal zašalování pro odskoky. Zvolil jsem 2x OSB desku 22mm a pro každou stranu jsem vykopal krumpáčem a zednickým kladívkem takovej šlic do půdy po celé výšce OSB desky až ke spodní úrovni betonu. Z druhé strany jsem desku zapřel o vnitřní vykopaný pas tak aby tlak betonu ji přitiskl na stěnu viz foto.

Pak jsem ještě dofoukal pěnou všechny možné díry u KG trubek, aby se beton nedostal dovnitř, a kolem OSB zašalování taky.

Nakonec jsme si vyznačili pomocí niveláku a vodováhy výšky betonu a zatlouk jsem si tam velký hřebík. Pak jsem si hřebíky propojil opět zednickým provázkem - ten je líp vidět než barevný sprej, i když jsem sprej použil taky.

Za 3 dni neustálého modlení aby nepršelo (což se díky bohu nestalo) přijel mix s C16/20 (v betonárce známý jako 'dvacítka') a potom další a my pádlovali. Byli jsme na to dva a byla to neuvěřitelná makačka protože beton nepočká a tak neni možnost pauzy. Beton byl vylitej za 2h a zašalování drželo. Mám pocit že by udrželo i víc jak 25cm betonu v horní vrstvě protože beton pak už rychle v tom 35 st hicu tuhnul.

Roxory určitě doporučuju mít připravené a nařezané a napíchat hned do zavadlého betonu, my dělali po R12 po 1m (později jsem ještě navrtával R10 mezi ně do zakládacího betonu pro ZB) a ikdyž se jednou netrefíte, tak je buď ohnete nebo krajně uříznete ten jeden. Litej beton jenom tak člověk neprovrtá, když to děláte po týdnu. Po roxorech jsme ještě vzali nivelák a plus minus přeměřili výškový rozdíl 25cm mezi spodním a vrchním pasem, aby šly bedňáky dobře navázat. V plánu bylo 2 řad bedňáků v horním betonu a 3 řady bedňáků v dolním. V pohodě podle známého zedníka by nebylo ani kdybysme se sekli o 5 cm:-)

Za dva dny jsem odšaloval, ikdyž v těch hicech sem mohl klidně druhý den ráno podle stavebního dozoru. 

Založení ZB jsem už nedělal sám, ale se známým zedníkem. Projekt říkal ZB 400 po obvodu a 300 pod vnitřní zdi. Objednal jsem na sedmou ráno v sobotu 2 kubíky betonu C16/20 polosuchého a lopatou s kolečkem dělal poskoka zedníkovi který si za 4h hravě poradil se všim a první řada ZB všude byla na světě. Zbytek betonu co nebyl potřeba na založení pod ZB jsme nacpali do ZB přímo a utemovali/ušlapali.

Vkládali jsem vodorovné R10 roxory a já navrtával i nějaké svislé R10 navíc v místech kde byly 3 řady ZB.

Druhý den jsme dávali další řady ZB na sebe a lepipi lepidlem k sobě aby se nehly. Na tyhle 2 akce jsme byli celkem 3 pomocníci protože se hodně nosilo ZB a vozil beton kolečkem. Přítelkyně odnosila 3 palety ZB + odvozila kolečkem a to jsme jí říkali že měla zůstat radši doma :-)) přesvědčila nás činy. Založení ZB a další řady tedy 2 dny a celkem nějakých 15h práce.

Na plnění ZB betonem další týden byl zase jenom mix protože pumpa nebyla a tak byla zase totální dřina v 35 st horku. Byli jsme na to jenom 2 a měli každej zednickou fanku a lopaty. Mix popojížděl okolo ZB jak mohl a kde nemohl jsme fankovali jako diví. Fanky byly ale nějaký klumpy protože se pod tíhou betonu ohýbaly. ZB jsme plnili tak že 10 cm od okraje sme nechávali volno pro propojení s betonem na základový desce. Špatně jsem to spočítal (počítal jsem sice doma u pc, ale měl jsem si změřit bedňáky, kolik mají objem přímo na stavbě) a mix měl málo betonu (4,4 kubíku) protože se i nějakej vylil mimo ZB a tak jsem narychlo doobjednával polosuchej C16/20 1,2 kubíku klasicky s kačírkem a ručně ho vozili do chybějících ZB. Práce navíc. 

To už jsem byl domluven s instalatérem - podle výkresu říkal že až na jeden bedňák kde jde kanalizace skrz dům není potřeba vynechávat něco ve ZB pro odpadní potrubí, že se vytočí pak v rámci 20cm podlahy. 

Domluvil jsem bagr pro vykopání kolem základů pro vodu a kanalizační prostup ven z domu i uvnitř, protože do hloubky 1,2m v suché polojílovité půdě ručně kopat nechcete :-) Na bagr jsem čekal zase déle, asi týden. Pak za mého neustálého dohledu kopal bagrista v okolí základů a já doufal že nic nepoškodí. Byla to čistá práce a bagrista umí.

Instalatér provedl pokládku KG potrubí a napojení rovnou do připravené revizní šachty. Takže už se klidně mohlo začít používat :-) Nastříkal jsem si spoje kanalizace před jakoukoli prací abych viděl že se mi nerozpojili někde spoje, protože jsem s ní manipuloval kvůli jednomu vynechanému ZB. Přeměřil jsem si sklon 3cm na 1m a kde bylo málo, tak jsem si konce přizvedl. Vodu jsme protáhli vynechaným 125 prostupem včetně vodovodního kohoutku a tak byla voda v baráku.

Následně jsme dosypávali písek v okolí vody, hlínu a kameny do desky a pod písek kanalizaci. Nejdřív ručně aby se dosáhlo pod kanalizaci a já ji mohl obetonovat ručně míchaným betonem. Instalatér to doporučoval, zedník ne, protože říkal že kanalizace v různých teplotách pracuje a rozpíná se. Já to obetonoval.

Zjistil jsem že mi chybí 50cm základ se ZB vevnitř pro nosnou zeď. Tak jsem odkryl hlínu a kopal ručně 90cm a po domluvě se stavebním dozorem jsem vložil jenom vodorovné R10. Svislé by v tomhle jinym základu nedělali dobrotu. Beton jsem tam dal polosuchý objednaný C16/20 zase a dodal 2 řady ZB a hned vyplnil betonem. Vše pečlivě ušlapal a utemoval.

Pak už nakladač navozil hlínu a žábování. Pak kamení 15cm vrstva (jako ochrana proti vzlínající vodě a mrazu), frakce 16/32 7 tun a nakladač se samozřejmě všude nedostal takže ruční rozhrnování které jde opravdu ztuha. Takže taková lepší posilovna. Kamení i hlínu předtím doporučuju dobře urovnat do roviny, jinak žába i žehlička skáčou do stran a ujíždí, případně se zaboří. 

Když hotovo tak už jenom zašalovat desku, umístit podložky/kostky pro kari sítě, položit a svázat kari sítě a zalejt desku. V tomhle pořadí.

No a pak zašalování desky opět se zedníkem. Nakoupil jsem v OBI OSB desky 22mm a nechal si je tam rovnou za 200 kč nařezat. Beton na desku měl být ve výšce 15cm, čili desky o výšce 30cm a 2m délce v počtu asi 22 ks s nějakou rezervou. A vázací drát 3mm. Žádné podpěry, protože to je moc pracný. Obšalování kolem ZB jsme provedli následovně:

1. neohýbat svislé roxory ze ZB směrem dovnitř, ale nechat je svislé
2. najít nejvyšší bod ZB, tam začít s 15 cm výškou desky
3. za přiržování ve dvou lidech natloukli 2x hřebík do výškově usazené OSB desky v místě kde je horní hrana ZB a hřebík ohnuli kladivem na konci tak, aby deska držela sama
4. do OSB desky vyvrtali dvě díry na místech kde se bude deska vázat k vyčnívajícímu roxoru ze ZB (většinou to byly 2 někdy i 3 místa kde jsme vázali k roxoru)
5. vložit vázací drát průmeru 3mm do těchto děr zevnitř okolo roxoru a na OSB desce venku ho zakončit/zavázat
6. udělat i druhý nebo třetí stejným způsobem v téhle desce
7. utáhnout vázací drát kouskem roxoru o délce např 7cm tak že se vloží roxor mezi 2 konce onoho vázacího drátu a zatočí se a tím utahuje 
8. utáhnout to tak aby OSB deska byla lehce nakloněná horní stranou dovnitř desky, protože tlak betonu ji mírně vyvalí ven a tím pádem vyrovná (my to s utažením trochu přehnali a deska je mírně šikmo dovnitř)
9. ukázka viz video
10. další desky jsme jeli už jen pomocí vodováhy 

Takto jsme umístili a pořádně upevnili všechny OSB desky s pomocí vodováhy a nakonec nivelákem kontrola výšky.

Následné vypodložení karisítí jsem již měl trochu hotové ale chce to pořádně udělat aby karisítě neležely na zemi, takže při výšce betonu 15 cm jsem používal jak 7cm zámkové kostky tak i menší 5cm nebo dvě 5cm na sebe když pod nimi kamení nebylo v rovině.

Karisítě 3x2m průměr 6mm oka 150x150 jsem neřešil a dával přesahy i 2 oka a pak mi samozřejmě nevyšly i přes rezervu asi o 2m2. Čili jsem si pomoh že jsem dal zbytky kari sítě 5mm oka 100x100 a k tomu nějaký další R10 roxory křížem o délce 4m aby se to rozneslo. Vše pečlivě spojené ale nevázané ručně nýbrž rádlovačkou a rádlovacíma drátkama. Kdo to nezná, přikládám foto do galerie, je to užásná věc a je radost s tim dělat a nevázat se s každým drátkem ručně. Ve zkratce jde o to že koupíte hotové drátky o délce např 12cm a na každém konci je očko a ty se dají přes sebe a rádlovačkou zatáhne a oni se zatočí a drátek se utáhne. Na věnec se již těším až je budu vázat :-)

Finální zalití desky: V ZB jsme měli vodu a to docela dost asi 5cm a já nevěděl jestli ji vyndavat ručně nebo ne ale beton při zalévání desky pak vodu vytlačil ven, takže vyndavat není potřeba. Akorát my tam měli bláto z navážení a tak jsme ho ještě před šalováním ručně a krumpáčem a wapkou vyndavali ven.

Následující den přijel mix a my zase pádlovali. Na zalití desky jsem objednal dva mixy, čili 14 kubíků C16/20 a měl v rezervě ještě možnost třetího mixu. Ten taky musel dorazit s dalším 1,2 kubíkem. Při zalévání finální vrstvy desky (které jsme dělali s kamarádem ve dvou lidech a nikdo s tím neměl zkušenost) doporučuju si nechat beton dostatečně naředit (ale za se ne moc) aby byl hodně tekoucí protože se bude lépe urovnávat i pádlovat. Měl jsem půjčenou vibrační lať ale byla spíše na obtíž. Při tak řídkém betonu je lepší mí stahovací lať vlastní výroby z KG trubky s dlouhou aspoň 2 metrovou rukojetí abyste dobře dosáhli všude. A hlavně aby byla lehká a dobře se s ní manipulovalo, což není případ té vibrační latě která je těžká a těžko se z betonu zvedá. Jednu chvíli jsem byl na pádlování sám protože kamarád si zapomněl gumáky a když zjistil, že v keckach se toho opravdu moc neudělá, jel pro ně rychle do stavebnin. 

Co bych příště udělal na zalejvání desky jinak je to, že bych si v betonárce zařídil (zvláště pokud betonujete přes teplé počasí) aby mixy jezdili hned za sebou a ne s prodlevou 30 minut kdy jsme čekali a nemohli urovnávat beton všude naráz, protože potom už ten první tuhl a při vkročení se už zanechávaly stopy - díry. 

Výsledek viz foto. Nejdříve jsem myslel že to není moc rovný a hladký ale sousedi mě přesvědčili o opaku a i jsem viděl u souseda jak vedle vylili desku - tam byly 2 cm rýhy, kačírek koukal ven, no vůbec nepěkný a myslim že pro následnou izolaci je důležitý si dát práci ať už s onou lehkou stahovací latí z KG trubky anebo uhlazovat i lopatou a udělat si tak dobrou přípravu na izolaci.

Ať se daří.

Velké poděkování všem, co se podíleli na desce: @Petr Ray, @Evca, @Paja J., @táta a taky článkům od vás tady na svepomoci.cz a serveru vůbec.

Ztracené bednění

Vzhledem k získáným informacím od ostatních stavebníků mám pocit, že asi jako jedni z mála máme předepsané tvárnice ZB 500x250x400 mm, což jsou vlastně ty největší, které se dají běžně sehnat. Sjezd na pozemek jsme při skládání bednění na pozemek stále neměli vybudovaný, proběhlo tedy složení ze silnice za pomocí ramena. Rameno dosáhlo akorát tak na okraj pozemku a tak jsme si potom museli máknout a roztahat cca 350ks bednění kolem základových pásů a neměli jsme to zrovna nejblíže.

Dodavatel mi dovezl pouze 8 palet po 40 ks, které se mu vešly na korbu, zbylých 30 kusů jsme následně převezli v autech.

Měli jsme v plánu dát ztracené bednění do roviny, abychom si ušetřili práci při bednění desky, ale vzhledem k tomu, že po dokončení pásů nám přestalo přát počasí a měli jsme z pásů pořád bahnitý bazén, tak jsme hodně času trávili nad jejich čištěním a bednění jsme vzhledem k počasí byli nuceni založit „na sucho“ bez vyrovnání, s tím, že to doženeme při bednění desky.

Jelikož jsme bednění nevyrovnávali, pokládka šla celkem rychle a 2 řady jsme měli hotové za 2 odpoledne. Mezi 1 a 2 řadou se položily vodorovně roxory tl. 12mm (2 souběžně vedle sebe). Za sebou byly pokládany s přesahem 1m a svázány vázacím drátem.

Betonování ztracené bednění jsme uskutečnili 14 dní po vylití základových pásů a to do výšky pouze 3/4 bednění. Tady se trochu pozastavme. Neměli jsme štěstí na obsluhu čerpadla a přijel o půl hodiny později a asi při spěchu zapadl do příkopy při najíždění na pozemek. Vyprošťování trvalo další 2 hodiny! Měli jsme objednáno z betonárky pouze 1 auto a mělo být za 15 minut hotovo. Takže když se nakonec dostal ven tak mu mezitím zatuhl beton v trubkách a další hodinu se snažil vedení pročistit všemožnými i nemožnými způsoby. Během toho už ze sebe vykypal na zem tak 0,5 kubíku betonu, jelikož otevřel potrubí kvůli čištění, které jsme si museli samozřejmně uklidit a ručně naházet do táček.

Obsluha potom už byla absolutně nepoužitelná. Ani na opakovanou žádost nám nedal brzdu betonu, takže beton lítal úplně všude. Nevyhnuli se tomu, že jsem volal na betonárku a stěžoval si na vykonanou práci.

Beton C25/30, který konečně skončil v ZB jsme zhutnili vibrátorem betonu.

Navážení makadamu

Po teréních úpravách ve středu desky, kde jsme museli odkopat cca 15-20 cm jílu jsme se dostali k navážení makadamu (trochu jsme přeskočili pokládku ležaté kanalizace, nákladní auta jezdí přes pozemek souseda, takže můžeme přejíždět jen pokud je sucho). Celkem jsme ručně zpřeházeli cca 50t makadamu 8/16 ve 3 lidech, ani jsme se moc nesedřeli, jelikož se tato frakce opravdu dobře nabírá na lopatu (pozn. frakce 16/32 je oproti tomu horor).

Kanalizace

Během navážení makadamu jsme se tedy dostali k položení ležaté kanalizace, nějaký návrh jsme měli od projektanta, ale jelikož budeme dávat jímku na opačnou stranu, než bylo plánováno, tak jsme si to udělali podle sebe. Abychom dodrželi sklon 1,5cm na 1m museli jsme trochu kopat. Následně jsme zjistili, že prostup pro kanalizaci mimo dům je v perfektní rovině, což nám bránilo abychom mohli vyústit z domu ve sklonu. Takže zabetonovaný prostup jsme zbíječkou opět odbetonovali, opravili a znovu zabetonovali. Ležatá kanalizace je v rozměru DN160, kromě odbočení do technické místnosti, které bude sloužit pouze pro 1 umyvadlo a pro pojistné ventily je DN110. Nad desku je vyvedena redukce z DN160 na DN110. Kanalizaci jsme poctivě uložili do pískového lože. Provedli jsme rovněž zkoušku těsnosti kanalizace vzduchem, která naštěstí vyšla na výbornou a nedošlo k žádnému poklesu tlaku.

Základová deska

Jakmile se dokončilo navážení makadamu tak se samozřejmně vše zhutnilo vibrační deskou. Přišla na řadu etapa, které jsme se báli už od ztraceného bednění a to bednění desky. Nakoupili jsme OSB desky tl. 15mm (11ks delěné na 1/2 takže 22ks). Kdybychom přenášeli nejvyšší roh ZB na ostatní měli bychom finální desku ve většině míst 20-25cm a předepsáno máme 15cm. To by bylo opravdu hodně betonu. Takže jsme přenášeli výšku 12cm v nejvyšším bodě a v ostatních místech to bylo kolem 18cm. Nakonec nám šlo bednění desky celkem od ruky a za 1 den se stihla celá deska, ikdyž jsme na to museli být 4.

Pokládka kari sítí 8mm oko 150x150mm proběhla rovněž během jednoho dne, včetně svázání a podložení dlažebními kostkami (200ks). Síta jsme svazovali k sobě navzájem a k ohnutým roxorům ze ZB.

5.10. 2018 přišlo na řadu betonování základové desky, objednáno bylo vzhledem k navýšení tl. desky 35 m3 betonu C25/30. Nakonec se doobjednávalo ještě 5 m3 ale stačily by asi jen 4 m3. Takže suma sumárum padlo do desky 39 m3 betonu namísto naprojektovaných 25 m3. Na vibrování desky jsme měli zapůjčenou 2m vibrační lať, měl jsem pocit, že bude nápomocná, ale akorát mi drásala nervy. Výhodou je, že máte pokrytou velkou plochu, nevýhoda je že taháte 100kg a procházíte betonem a při tom vám pěkně ztěžknou nohy.

Finální deska nemá úplně dokonalý vzhled, jsou tam šmouhy ze zatáčení s latí apod, ale rozdíl ve výšce máme max 1cm na celé desce, což považuji za úspěch. Od vylití desky poctivě zaléváme 2x denně, jelikož už nejsou letní teploty tak to více asi není třeba.

Budeme pokračovat demontáží bednění desky a penetrací asfaltovým lakem pod obvodovými stěnami a navařováním hydroizolace (IPA). 15. 10. 2018 by nám měli konečně dokončit sjezd na pozemek a budeme moci začít navážet tvárnice a pomalu ale jistě začít zdít.

Den poté přijíždí záchrana (předem domluvená), p.Kobr z firmy, co bude dělat většinu domu. Pokládáme ležatou kanalizace, spádujeme...a spád je takový, že musíme volit hlavní DN160 řad pod hromosvod...takže kopeme dráhu v pracně hutněném makadamu (odsud moc fotek není...nebyl čas). Jinak čistá profi práce, šachta sedla krásně, s jímkou propojeno, vývody přeměřeny, obaleno geoškou. Zkouška těsnosti bez problémů. Hurá. Bagrista mezi tím pokračuje na příjezdovce. Celé dno zakryto geotextilií 200g/m², nataženy kopoflexy DN 50 s již protaženými kabely.

Doprava volá, že Bigbagy s pěnosklem (77kusů á 1m³) budou až po šesté večer...no dopr...naštěstí bagrista je ochotný a hodný...stejně tak nedaleké JZD, kde se může kamion složit a přes noc nechat, jelikož na pozemek se kamion fakt nedostane. Nakonec to jsou dva kamiony...ale platím jen jednu dopravu...uf...kdybych to věděl, vezmu o pár pytlů více (viz. dále)...77pytlů bylo maximum na jeden kamion prý...ale jedou dva skoro plné..asi chyba v odhadu. Skládání trvá přes 2hodiny, já a žena "napichujeme" aspoň dvě ucha pytlů na vidle bagru. Ještě že je pěnosklo tak lehké, jde s tím cukat, ale druhá řada byla dost krušná, boj o centimetry, aby bagr neurval kamionu střechu. Byla to fakt makačka. Bagristu chytlo koleno, jak dal spojce pokouřit při manipulaci s 77pytli a zároveň se snažil z nás neudělat špíz. Jsem totálně hotovej a bagrista se na to příště taky vys.... Zítra (pátek) je den D !!!

Den D: Bylo to jak totálně parádní sehraný kolotoč, bez ironie. Bagrista vozil pytle jeden za druhým z JZD...nejprve po dvou, pak to bral po čtyřech. Jeřáb vztyčil rameno vysoko nad stromy, atrakce pro široké okolí, kamarád navazoval pytle jeřábu, p.Kobr s parťákem vysypávali pytle a průběžně měřili výšku rotačním laserem. Já a druhý kamarád jsme začali deskou hutnit pěnosklo. Dělali jsme to ve dvou vrstvách po 25cm (po zhutrnění), to jest vrstva 50cm celkem. Za 6hodin bylo hotovo. Prostě krása, jako fakt. Jen nestačilo pěnosklo. Sice dle projektu je potřeba 67m³, měl jsem 77m³, ale jáma, jak se sypala a trhala (viz. předchozí článek) měla k rovinnosti daleko. Takže se to muselo vysypat tak, že po periferii se nechaly mezery, aby byla finální vrstva všude tam, kde bude betonový potěr. 8 pytlů jsem pak doobjednal dodávkou (pěnosklo 8m³ za 9 tísíc a doprava 6400,-...a to se vyplatí !) Kromě chybění asi 2m³ pěnoskla nebyl tento den žádný zádrhel. Jen při odjezdu 28tunové jeřábu bylo vidět, že z provizorní pracovní cesty se musí udělat pořádná cesta (i bagr, co vozil pytle, se ke konci musel vyvažovat zadní lžící, aby se nepřevrátil...půda/hlína se houpala jak rosol. Potom ještě na váchodní straně jsem v mezičase udělal "přehradu" z OSB deske zafixované roxory a kolíky (drží doteď), v budoucnu až se udělá parkovací stání, tak štěrk bude na úrovni pěnoskla a finální zámková dlažba bude na pěnoskle/štěrku.

No a zde kromě polévání betonu a vymetání vody má práce na základové desce skončila.P.Kobr udělal cementový potěr na geotextilií na pěnoskle, prostupy řádně oddilatované. Rovinnost pracovní deky byla +-1cm ! 14dní tvrdnutí, první 3dny se kropilo, bylo fakt vedro. Vytyčení hlavní desky se na pracovní desce dělalo krásně. Zarazili se 4 hřebíčky do betonu a bylo :-) Poté poslední pracovní den před plánovanýcm nástupem betonářů se natavil Glastek Elastek mineral na předem nanašený asfaltový lak (já jen noc předtím, kdy celý večer pršelo vymetal s čelovkou vodu...). Krásná práce, fakt jo. Položena ochranná geoška 300g/m². Druhou vrstvu asfaltových pasů dle projektu jsme vynechali, jelikož dům je na pěnoskle a navíc bude řízená ventilace. Čili Radonu se fakt nebojím. Po víkendu nastoupili betonáří a přesně dle dokumentace udělali armování desky...neskutečné množství železa ! O nějaké prasknutí desky se fakt nebojím. Pracovní potěr jim udělal radost, mohli tam kotvit část bednění desky a navíc po rovné tvrdé ploše se chodí lépe než po pěnoskle. I přísný stavební dozor byl spokojen. Udělali na centimetr přesně i kapsy pro budoucí HS portál a vchodové dveře. Poté se to prostě zalilo a následně kropilo a kropilo. Cena samotné desky na klíč i s parametry síla 25cm beton C25/30 a s tou hromadou železa je krásná, fakt. Pumpa je v ceně, firma má svojí těžkou techniku. Betonfirmu mohu jen a jen doporučit ! Přesnost desky je +-1cm ! A deska nyní ve výšce, co je, vypadá krásně...prvotní jáma mě děsí jen ve snech :-).

Poznámka k ceně: neděste se ceny, většinu práce dělali firmy, pěnoskla bylo dost a deska je fakt echtovní. Ale plusem je, že hydrozilace je navěky krásně kryta a nedá se poškodit. Taky nebude EPS v podlaze, nemusí být izo bloky jako zakládací řada, perimetr bude jen kolem samotné desky a ne do nezámrzné hloubky. Takže vstupní vyšší cena se vrátí jinde. A v ceně se promítá i fakt, že je to zastavěné území a technika má problémy (např. potřeba bigbagů a jeřáb místo vysypání pěnoskla na hromadu).

pozn. fotky nejsou chronologicky

Nářadí a materiál, které jsme při vytyčení laviček využili: dřevěné kůly, latě, aku šroubovák, motorová pila, šrouby, hřebíky, pásmo, metr, zednická šňůra, kladivo, palice, popisovač.

Bagr dorazil v 17:00 a skrývku měl do 75 minut hotovou. Pak nám zbývala pouze hodina, kdy bylo ještě světlo, abychom lavičky stihli dokončit a pomocí písku vytyčit místa pro vykopání pasů. Hned druhý den v 7 ráno dorazil bagrista a dal se do práce. Za 5 hodin byl hotovo a byla to tak precizně provedená práce, že téměř nebylo třeba provádět začišťování spár. Po dlouhém rozmýšlení, jestli do pasů naházet i kameny, jsem se nakonec rozhodl, že to sice bude dřina, ale zase to nějakou kačku ušetří. Takže jsem ještě téhož dne objednal tatrovku lomového kamene – cca 13 tun, což je ekvivalent 6 m³ betonu. Některé větší kameny bylo potřeba rozbít palicí a vše rozvozit podél pasů.

Vzhledem k větší hloubce pasů, než bylo potřeba dle projektu, jsem objednal také tatrovku štěrku, kterým jsme zasypali dno pasů o tloušťce asi 10 cm.

Zemnící pásek

Co se týče tvárnosti pásku a drátu, doporučuji pokládku dělat ve dvou, protože je to celkem fuška. Jako svorky se osvědčily ty ve tvaru redukce pásek/drát. I když je obvod domu 54 metrů a já měl pouze pásku padesátimetrovou, jednoduše jsme spoj nastavili drátem. Tvar základů je obdelníkový, takže jsme do každého rohu připojili drát dlouhý tak, aby byl 2 metry nad terén a jeden drát taky do technické místnosti, kde bude rozvaděč. Všechny spoje je nutné natřít gumoasfaltem, což už byla hračka.

Posledním krokem před betonováním bylo nachystání průchodek pomocí chrániček (na elektřinu, internet atd.), 3 polyetylenové trubky na přívod vodovodu, vody ze studny a vody z retenční nádrže na splachování WC. Další průchodky byly z KG trubek na kanalizaci a odvod dešťové vody z vnitřních svodů.

Máme pozemek ve svahu, na 40ti metrech máme 3 m převýšení. Zjistili jsme, že spodní pasy budeme muset vybednit na celou jejich výšku, 60 cm. První chybu, co jsem udělal hned ze startu, že kdybych nestrhnul pouze ornici 30 cm tl., ale srovnal terén před kopáním základových pasů, mohl jsem si ušetřit práci s bedněním.

Mezitím jsem objednal v Polsku plechovou boudu na nářadí, kterou nám šílení poláci jednoho večera v 21:00 přijeli namontovat na mnou připravené základové patky ze ztraceného bednění. Vše by bylo ok, ale jaksi jsem  v mém pracovním honu nestihl včas přivrat  domek k základu, jak doporučovali v montážním návodu. Proto jednoho dne, když jsem přijížděl z práce viděl domek na střeše asi o 10 m dál od původního místa (viz foto). Plechy i konstrukce byly pozohýbané, dnes plechové stěny slouží aspon na přikrytí zbytků trámů z krovu. :)  Za 10 tis. dobrý ne?

Zpátky k základovým pasům. Nakonec jsem musel vybednit 2/3 pasů. Dům máme vyvýšený nad terénem kvůli velkému svahu. Vrchní část   máme výškově s terénem a spodní část domu bude  cca 1,8 m nad původním svahem.

Vidina hotové desky v letošním roce se velmi rychle rozplynula.

Je jaro 4/2018,  základové pasy jsou vybedněny pomocí překližek a vyztuženy trámky. Z důvodů jílovitého/kamenitého podloží jsme zpevnili základovou spáru štěrkem, který jsme pohutnil vibrační deskou apoložili jsme kari sítě s hromosvodem dle projektu. Pro elektrikáře je nutné mít tři vývody hromosvodu nad desku. A jeden pásek vyvést v desce v blízkosti rozvaděče - hlavní ochranná svorka. Základové pasy jsme s velkým úsilím  s kamarády a čerpadlem vybetonovaly. 17 m³, C20/25. 

Ztracené bednění jsme měli díky úzkému zdivu pouze 30 cm, za což jsem rád. Každý kus se velmi pronesl, nečekal jsem, že bude tak těžké. Doporučoval bych max 3-4 řady ZB, každá vyšší řáda se velmi pronese. Do ZB se nakonec vlezlo 9 m³, C20/25.

Bednění základové desky jsme udělali pomocí překližek, které jsme na natloukací vruty připevnili ke ZB. Nebylo třeba zpevňovat trámky vně desky. Desku jsme dali dle niveláku do výšky. 

Kanalizaci jsme si udělali sami, někteří nás od toho odrazovali, ale není na tom nic složitého, pokud člověk dodrží zásady - sklon, zhutnění pod trubkou, obsypání pískem, správné napojené trubek, výška hrdla nad desku. Štěrk se jsme dovezli přímo z nedalekého kamenolomu, finančně to vychází lépe než kupovat od menších firem, který štěrk prodávají už z přirážkou.

Kari sítě jsme do desky dali jednu vrstvu 8/100/100 mm s přeložení na dvě oka. Pod příčkami jsme přidali pásy kari sítě navíc, stejně tak pod komín. Měli jsme v projektu dvě vrstvy 6/150/150 mm, ale po konzultaci s projektantem jsme zvolili raději toto řešení. Mezera mezi kari sítě by měla být cca 8 cm, ale při betonáží, kdy po tom člověk chodí by to sedlo, a leželo by to nejspíš na sobě.

Na betonáž jsem si pujčil vibrační lištu a beton jsme stahovali stlučenýma deskama na šířku 7 m. Bohužel nám před betonáží vypadlo čerpadlo, tak jsme museli betonovat pomocí hadic, bylo to pracnější a cenově to nakonec kvůli průtahum vyšlo na stejno.  Pokud to jde, tak bych vždycky bral už jenom čerpadlo, ikdyž je dražší. Na desku padlo 15 m3, C16/20, tl. 15 cm.

Finance:

Polovinu ceny základové desky (80 tis.) u nás dělal beton, který jsme nakonec vzali 10 km od stavby, uvažovali jsme ještě o levnějším betonu z Polska, ale kvůli dostupnosti, flexibilitě a domluvě jsme raději zvolili beton od nás, ikdyž byl dražší.

Cíl byl vlést se do 150 000 Kč, což se nakonec povedlo. Deska má 90 m², celkem padlo 41 m³. Nejvíc jsem ušetřil tím, že jsem si základové pasy sám vybednil, ještě k tomu přes zimu, nebylo kam spěchat. A taky zásypový materiál jsme vzali od sousedů, kteří zrovna dělali terénní úpravy. Firma by si za takovou desku ve svahu vzala alespoň o 50 tis. Kč více. 

Nakonec jsem rád, že jsme to během měsíce po práci a o víkendech zvládli. Teď už objednat zdivo a pustit se do zdění.. :)

Stavím na pozemku, který svým terénem připomínal takovou menší rokli v jejíž postranní části protéka strouha (bezejmený vodní tok, který není zanesen ani v katastru). Když jsem dělal pedologický průzkum pro odbor životního prostředí, v rámci kterého kopete sondu, tuším 80cm hluboko, objevil se první problém. Vykopaná díra neměla ještě ani 10cm do hloubky a začala se plnit spodní vodou, jsem na jílu. Na to konto jsem sehnal geologa, který na místo přijel a nastolil další postup. Nutné bude pozemek zavézt a to tak, aby dno základové spáry bylo minimálně 50cm nad hladinou spodní vody v době výstavby. Zavážet materiálem s kamenivem, zeminou spíše žlutohnědé barvy, po které když se přejede, bude prášit. Čekal jsem odbornější termíny, ale dobrá. Zeminu jsem sehnal a začlo se navážet...

Po zavezení pozemku a zhutnění terénu pomocí 1,5 tunového vibračního válce na dálkové ovládání - to mě hodně bavilo - jsem zavolal geodeta, aby mi vytyčil základové pasy. Po jejich vytyčení bylo zřejmé, že budeme muset zavézt ještě víc, aby mi neujel spodní roh navážky, který už teď byl v blízkosti toho slavného "potoka". I když jsem toto v úmyslu původně vůbec neměl, nastalo zlomové rozhodnutí, strouhu musíme zatrubnit. Akci zatrubnění potoka bych shrnul jen do té podoby, že mě to stálo spoustu času a peněz navíc a úřední šiml si mě teď opravdu vychutnává a ještě se stále neví, zda tam trubky zůstanou nebo ne. A to i přesto, že veškeré práce byly předem konzultovány s majitelem vodního toku. Víc to rozebírat nebudu :)

Čili nyní mám relativně rovný pozemek s dostatečně uhutněným podkladem, pasy vytyčené, takže hurá bagrovat. Po konzultaci s projektantem nejdříve vykopeme obvodové pasy, ty vylijeme betonem a až po jeho ztuhnutí vybagrujeme vnitřní pasy. Nejdříve jsme změřili převýšení terénu, i po navezení jsme měli převýšení 70cm na 13,5m délky domu, což teda okem nebylo vidět. Nevadí, spáru budeme kopat do větší hloubky, aby bylo dno v rovině. Tím pádem začátek pasu byl hluboký 110cm a na konci jsme měli nějakých 170cm, takže dno jsme chytli skoro úplně rovně. Pasy byly široké 60cm a hluboké tedy od 110cm do 100cm. Navíc 3/4 pasů sahá až do původního terénu, takže paráda. V ten moment mi ještě nedocházelo, že toho betonu se tam vejde opravdu hodně :D. Po vytvrdnutí obvodových pasů jsme vykopali ty vnitřní v šířce 40cm a hloubka jako obvod. Tam, kde se spojovali pasy obvodové a vnitřní, jsem stěnu již zatvrdlého obvodového pasu pořádně očistil kartáčem a navrtal v každém místě 6ks závitových tyčí do chemie, aby se mi pasy pořádně svázaly. Na vnitřním pasu jsem udělal odskok na výšku jedné řady ZB, abych ušetřil. Zpětně bych to asi už neudělal, myslím že to bylo zbytečné a krom ušetření asi 10ks ZB to vyšlo nastejno.

Nyní nastala fáze pokládky ZB. Do teď jsem dělal na stavbě všechno sám + bagr. Jelikož jsem použil ZB o rozměru 50x50 cm (obvod) 30x50cm (vnitřní nosné) a 15x50cm (vnitřní nenosné) povolal jsem taťku, aby mi s pokládkou pomohl. Protože přes zapíchané roxory nechcete v jednom člověku usazovat ZB které váží 46kg... Za den a půl bylo hotovo, první vrstva uložená na podklad ze suchého betonu - bral jsem ho do vozíku v betonárce, kterou mám asi 1km daleko - super výhoda, míchačku nepotřebuji :) Druhou řadu ZB jsem dával za pomocí kamarádu na sucho, trvalo to asi tak hodinu a půl. Zapěnil jsem budoucí trasu odpadů ZB, aby se mi pak lépe vyřezávaly prostupy, poté zavolal beton s pumpou a vybetonoval vnitřky ZB. Pumpa je skvělá, za 2h je po všem a vypadáte jako prase :D. 

Nastala fáze zavážení vnitřku budoucí desky, hutnit už jsem nemusel tolik, protože podklad jsem měl tvrdý díky předchozímu hutnění navážky. S bagrem jsem nějak neodhadnul množství navezeného materiálu do desky a dospěl jsem k závěru, že je tam toho málo. Začalo dvoudenní zavážení desky kolečkem. K dispozici jsem měl "štěrk" frakce písek až po kameny velikosti pěsti, takže prima. Zápěstí mě bolí ještě 4dny po této akci :-D. No nic, mezitím jsem s kamarádem instalatérem udělal odpady, zasypal pískem a pro jistotu druhý den obetonoval mým oblíbeným suchým betonem. 

Šalování jsme s taťkou udělali ze starých prken, našel jsem někde na netu zlepšovák, že si prkna přidrátujete k vnitřním roxorům a prkna tedy nemusíte zvenčí šprajcovat oproti kůlům. Já bych je totiž do té navážky s kameny horko-těžko zatloukal. Večer jsem si udělal výšku laserem, přenesl rovinu na laťky v rozích ZB a natáhl provázky. Podle nich jsme srovnali hranu prken a pomocí hřebíků je opřeli o ZB a zevnitř stáhli drátem - super rychlá a přesná práce. Kari sítě dovnitř desky byly 150x150x6 a dávali jsem s přesahem dvou ok, kde to nevycházelo, tak jen přes oko a půl, ale nemuselo se pak řezat. Na drátkování kari sítí nebyl čas. Naštěstí jsem někde narazil na alternativu, kde někdo spojoval kari sítě "kabelbindry" (takové ty plastové stahovací pásky na kabely), což nás zachránilo. Během hodiny byly sítě spojeny. První mix přijel v době, kdy taťka dovyrobil stahovací lať a já si přezouval holiny - lépe to načasovat nešlo, ani oběd jsme nestihli. 

Ve 3 lidech jsme rozhrnuli beton do desky, stáhli latí a nyní beton zraje. Nechal jsem do něj dát aditivum, aby rychleji vytvrdnul, protože v noci už je kolem nuly. Pro letošek je hotovo. Další cíl je do podzimu mít hrubou stavbu včetně střechy, oken, dveří apod.

Co se týče nákladů, všude jsem četl jak deska výjde na 120 až 150 tis. Ze začátku jsem si říkal, že do 150 se vejdu taky, pak to bylo 180tis a nakonec jsem skončil na částce 210tis včetně zemních prací (trubky na potok nepočítám). Ovšem v obvodových pasech mám pro jistotu výztuž z kari sítí a roxorů a všude byl použit beton B20. Celkem ho do pasů a desky padlo neuvěřitelných 70m3 - kdo z Vás to má :D. Základ je opravdu monstrózní, což k povaze pozemku bylo třeba. V řezu to vypadá tak že je 110cm pas, pak 2 řady ZB prolité betonem a pak 15cm deska. Čili základ je vysoký 175cm - to by mělo vydržet. Deska má plochu 97,5m2.

Snad článek někomu z Vás pomůže, na jaře pokračuju. Ať se daří!    

Hodinu před domluveným termínem jsem se dostavil na pozemek a vápnem vyznačil, kde skrývku provést. Přibližně jsem si zaměřil od hranic pozemku, kde bude stát dům a přidal z každé strany 2 m. Od silnice k domu jsem stáhl celý pruh, aby tam nebyl takový výjezd do svahu a lépe tam najížděla budoucí technika. Bagrista se trošku zpozdil, ale pak se do toho pustil. Ukázali jsme si kam skrývku umístí. Nakonec z toho byla asi dvakrát tak velká hromada než jsem čekal. Skrývka se prováděla asi 8 hodin a stála mě 5.200,-Kč.

Články naleznete také na blogu: http://dum.torcys.cz

Otázky jsem si pokládal, když teploměr ukazoval 1°C, předpověď hovořila o blížících se -8°C a já projížděl kolem pozemku, na kterém se právě stavební firma pouštěla do bagrování základových pásů.

V tu chvíli mě napadly otázky zmíněné v úvodu tohoto článku a domluvil jsem si konzultaci u výrobce betonu, společnosti CEMEX, kde na mé otázky odpovídal Daniel Šmíd.

Pro většinu stavební chemie a s ní souvisejících prací platí, že zpracovatelnost je do 5°C. U betonů to tak úplně pravda není.

{{specialist|wholeWidth|11778}}U betonu, respektive cementu je to obdobné. Tady však dokážeme ovlivnit rychlost hydratace pomocí teploty vstupních surovin a speciálních přísad.


{{/specialist}}

Dle slov Dana Šmída je možné betonárnami spolehlivě vyrábět a dopravovat na stavbu beton při venkovní teplotě až do -10°C. Při nižších teplotách již nastává problém s čerpáním a provozem autodomíchávačů.

Příprava a použití betonu při teplotě nad 5°C

Od listopadu do března se bez ohledu na teplotu setkáte u betonářských firem s takzvaným “zimním opatřením”.

Důvodem jsou zvýšené provozní náklady v zimním období. Například nutnost předehřívat vodu i kamenivo před mícháním tak, aby na stavbu dorazila směs betonu zaručující správné nastartování hydratačního procesu, nebo-li tvrdnutí.

Za 1m³ betonu se v zimním období je potřeba počítat s navýšením ceny o cca 130 Kč/m³ bez DPH.

Příprava a použití betonu při teplotě do -5°C

Při teplotách pod 5°C přestává standardně cement hydratovat a proces tuhnutí se takřka zastaví. Při méně než 0°C již neprobíhá vůbec.

Aby bylo možné beton v tomto období používat, je nutné volit vyšší pevnostní třídy betonu nebo upravit složení - takzvané zimní směsi.

K výrobě je potřeba použití teplé vody pro nastartování hydratačního procesu a speciálních přísad urychlujících náběh pevností. Nemrznoucí přísady ala Fridex apod. u betonu nefungují a jedná se o mýtus.

Jednou věcí je výroba betonu a druhou věcí jeho dodávka na stavbu. My, výrobci, i při teplotách v rozmezí -5°C do 5°C vyrobíme a na stavbu dodáme beton o takové teplotě, který bude připraven ke zpracování a dosažení požadované pevnosti. Stavebník následně musí zajistit, aby teplota betonu neklesla v následujících 24 hodinách pod 5°C a během min. prvních dvou dnů nedošlo k jeho zmrznutí. Rovněž podklad nesmí být promrzlý, pokrytý sněhem a ledem. Dodal Daniel Šmíd.

K ochraně aplikovaného betonu na stavbě se obvykle používají polystyrenové desky, geotextilie, zakrytí povrchu betonu slámou nebo jiným izolantem.

{{specialist|wholeWidth|11778}}Beton při hydrataci-tuhnutí vytváří vlastní teplo, ovšem pokud bude venku velmi nízká teplota, mohl by zmrznout. Ledové krystaly by narušily nevytvrdlou strukturu cementového tmelu a beton by ztratil soudržnost. Proto je nutné jej chránit. Podle očekávaných teplot se volí způsob opatření: od zakrytí betonu geotextilií, polystyrénem, slámou či jiným izolantem, až po vytvoření uzavřeného a vytápěného prostoru.{{/specialist}} 

Po prvních dvou dnech tuhnutí získá beton pevnost vyšší než 4MPa a v tomto okamžiku se stává mrazuvzdorným a není nezbytně nutné jej chránit.

{{tip|wholeWidth}}Ale pozor: nesmí dojít k opakovanému zmrazování a rozmrazovaní v prvních 3-10 dnech dle typu betonu a teploty uložení. Například beton C25/30 bude částečně odolný vůči zmrazovacím cyklům nejdříve po 3 dnech při tvrdnutí v okolní teplotě větší než +5°C. Doplňuje Šmíd.{{/tip}}

Příplatek za výrobu betonu s použitím přísad pro betonování do -5°C vás bude stát cca 110 Kč bez DPH za každý m³.

Příprava a použití betonu při teplotě do -10°C

V současné době není problém provádět betonáž při teplotách do -10 °C, je ovšem nutné počítat s výraznější úpravou receptury betonu, kdy je nutno použít speciální velmi účinné superplastifikátory.

Ostatní kroky jsou obdobné jako v předchozím případě. Po uložení betonu na stavbě je opět nutné zajistit 24 hodinovou ochranu betonu tak, aby jeho teplota neklesla pod 5°C a k jeho zmrznutí nedošlo dříve než za dva dny.

Při odstraňování izolací nebo rušení vytápěných krytí je vhodné dávat pozor, aby nedošlo k příliš rychlému ochlazení povrchu betonu. Je-li mezi jádrem konstrukce a povrchem rozdíl teploty větší než 15°C, může dojít k teplotnímu pnutí a prasklinám. Upozornil Daniel Šmíd.

Příplatek za výrobu betonu s použitím přísad pro betonování do -10°C vás bude stát cca 210 Kč bez DPH za každý m³.

Závěrem

Dle slov Dana Šmída je právě nejdůležitější přístup stavebníka k ošetřování a zajištění teploty v prvních dnech.

Konstrukce dosáhne potřebné odolnosti a stavebníků odpadnou nákladné sanační práce na opravy mrazem poškozených konstrukcí.

Aktuální cenu betonu můžete spočítat zde >>

Mějte se pěkně a ať se Vám daří

Jak do jara chránit již vybetonovanou desku

Ideální ochranou je zakrytí betonu plachtou. Pokud tuto možnost nemáte, doporučuje Dan Šmíd povrch desky alespoň napenetrovat, aby bylo v co největší míře zabráněno nasákavosti betonu.

Napenetrovat můžete desku rovnou asfaltovou penetrací nebo vodním sklem. Výborné je vodní sklo lithné, které beton vytvrzuje, zamezí nasákavosti a přesto konstrukce zůstane paroprodyšná (tato penetrace je trvalá – minerálně - chemicky se váže na cementový tmel). Dodal Daniel Šmíd.

Ovšem teoreticky bychom vybetonovanou desku již chránit nemuseli, neboť beton je mrazuvzdorný, nicméně velmi záleží na tom, jaký beton byl použit.

{{specialist|wholeWidth|11778}}Pro venkovní konstrukce vystavené vlhkosti a zmrazovacím cyklům je vyráběn tzv. provzdušněný beton. Pro samotnou stavbu rodinného domu se obvykle používá beton neprovzdušněný, neboť se předpokládá jeho ochrana další konstrukcí. Proto je potřeba tyto betony během zimy chránit.

{{/specialist}}

Neprovzdušněný beton

Klasický neprovzdušněný beton může obsahovat velké vzduchové bubliny. Pokud se do nich z důvodu nasákání dostane voda, která zmrzne, dochází při přechodu na led ke zvětšení objemu o 9%. Rozpínající se led vytváří napětí a mikrotrhliny, beton začíná degradovat.

Provzdušněný beton

Provzdušněný beton obsahuje velké množství mikropórů (bublinek). Ty slouží k tomu, aby voda přijatá betonem byla rozdělena na malé částečky (malé objemy vody uvnitř pórů). Tím se zmenší objem rozpínajícího se ledu i vznikajícího napětí.

Beton se tak stává tzv. mrazuvzdorným, respektive odolným vůči zmrazovacím cyklům ve vlhkém prostředí. Dodal Daniel Šmíd.

Co s deskou připravenou na betonáž

Podaří-li se vám před zimou připravit základové pásy, ztracené bednění, rozvody kanalizace i zásyp a zhutnění podkladního materiálu uvnitř desky, nemusíte mít obavu.

Takto připravenou konstrukci nijak neochraňujeme a naopak ji necháme vystavenou klimatickým vlivům. Je to nejlepší. Navezený materiál sám ještě dosedne a zhutní se. Zažili jsme situaci, že před zimou důkladně zhutněný mezizákladový zásyp do jara dosedl o dalších cca 50 mm. Prozradil pan Šmíd.

Image may be NSFW.
Clik here to view.

Základové pásy chrání před zimou zemina

Dle slov Dana Šmída z Cemexu není ochrana vybetonovaných základových pásů či ztraceného bednění nutná.

Ztracené bednění ani vybetonované pásy bych v rámci ochrany před zimou neřešil. I kdyby došlo k drobnému poškození povrchu betonu z důvodu mrazu, jedná se stále jen o tlačenou oblast, na které dům stojí, takzvaná roznášecí vrstva. Doplňuje Daniel Šmíd.

Jinak by tomu bylo ovšem v případě, že byste se základové pásy či ztracené bednění rozhodli v zimním období betonovat. Betonování v zimě jsme podrobně probírali v minulém článku.

{{specialist|wholeWidth|11778}}Betonáž základových pásů je z pohledu ošetřování v zimním období bez zvýšených nároků. Betonuje se v tzv. nezámrzné hloubce a pokud se nenechá ložná spára promrznout, zemina a objem betonu udrží po nezbytnou dobu potřebnou teplotu pro hydrataci. Je však potřeba předcházet snížení povrchové teploty betonu pod 0°C v prvních cca 24 hodinách.{{/specialist}}

{{tip|wholeWidth}}Při betonáži ztraceného bednění je třeba dávat pozor na teplotu bednících dílců, které jsou-li promrzlé, mohou rozdílem teplot popraskat a u betonu zpomalit či úplně zastavit jeho tvrdnutí. Zde je opět vhodné použít beton vyšší pevnostní třídy s rychlejším náběhem pevnosti a konstrukci řádně chránit vůči mrazu. Obecně, tenkostěnné nadzemní konstrukce je vhodnější v mrazivém počasí neprovádět vůbec {{/tip}}

Závěr

Nestihne-li se betonáž samotné základové desky, je to spíše výhodou, jelikož se přes zimu spolehlivě dohutní podklad. S betonem v základech či ztraceném bednění si také není třeba lámat hlavu.

Vybetonovanou desku ideálně napenetrujte, aby nenasákala zbytečně vlhkost a pokud možno zakryjte plachtou.

Čeká-li vás betonování při teplotách pod 5°C přečtěte si doporučení v článku o betonování v zimě.

Mějte se pěkně a ať se Vám daří

Skrývka

Protože firma nemohla dojít pracovat hned ze dne na den, domluvili jsme se, že počáteční přípravu si udělám sám a oni se pustí až do základů.

Hned jak bylo povolení, vápnem jsem vyznačil zhruba obrys domu, udělal ho aspoň o metr na každou stranu větší a nechal udělat skrývku. Poté jsem pozval geodety a nechal si vyznačit rohy domu již na čistou plochu. Dům má jednoduchý obdélníkový půdorys, geodeti jej vyznačili čtyřmi kolíky podle předem zaslané projektové dokumentace.

Lavičky

Dlouho jsem úplně nechápal, k čemu jsou lavičky a jak přesně je mám udělat. Proč je všichni dělají vlastně nechápu do teď. Já tedy jen natáhl provázek podél každé strany domu tak, aby koncové body provázku byly o kus dál, než se bude pracovat. Na konci zatloukl velké hřebíky do země a označil je značkovacím sprejem. Nyní, když zpětně natáhnu provázky od hřebíku k hřebíku, získám v průsečících provázků zase zpátky rohy domu. No a stavební nulu neodečítám z lavičky, ale pokud je potřeba změřím ji nivelákem od geodetického bodu na rohu pozemku. Výšku tohoto bodu znám od počátku a i projekt se o něj opírá. No a po usazení první řady ztraceného bednění na základy je vlastně rozměr a výška domu už dána, takže poté již body ani nejsou potřeba.

Základové pasy

Na výkop základových pasů nastoupila již firma. Nakreslili si vápnem obrys a pozvali bagr. Pasy měly být dle projektu schodovité, protože máme pozemek mírně svažitý, ale pro jednoduchost se je pánové rozhodli vykopat v jedné rovině. Někde jsou tedy mělké, jinde hluboké. Protože jsem poseroutka a nechci nic podcenit (sám se v tom nevyznám a k firmám nemám od přírody úplně důvěru), využívám opravdu hodně stavební dozor, se kterým vše konzultuji a který dle situace dojíždí na stavbu. Ten to schválil. Pasy máme v projektu široké 60 cm a v praxi je bagr vždy vykope oaspoň o 5 cm širší. Pasy se firmě v rovině vykopat nepovedlo, protože byli asi šlendrijáni, což mě mrzelo, protože jsem chtěl stavět dům s milimetrovou přesností a oni mi to tím zkazili. Po vykopání chlapíci pasy ručně začistili a na dno položili zemnící pásek. Pásek říkal elektrikář dát na "svislo", díky tomu se dal pěkně ohýbat a jeho uložení v rozích nebyl problém, jak to občas popisují jiní stavebníci. Kolik pásku použít by měl popisovat projekt elektřiny. Ten náš to napsané neměl, takže jsme pásek dali všude a vyvedli ve čtyřech rozích z výkopu ven na hromosvod, a jeden vývod jako zemnění k budoucímu domovnímu rozvaděči.

Zalít výkop betonem je prý potřeba co nejdříve, aby hlína příliš nevyschla nebo naopak při dešti nezmokla. No, ale firma měla čas až za týden, tak jsem jen čekal a modlil se, aby nepřišel letní slejvák. Po týdnu si firma napíchala roxory do výkopu a izolační páskou za pomocí niveláku na ně naznačila výšku pro vylití betonem. Poté dojel mix a za pomocí "pádlování" se beton rozehnal všude co nejlépe do potřebné výšky. Dřevěnou latí se pak beton lehkým ručním vibrováním urovnal do hladka.
Beton jsem bral od Zapy. Člověk u nich platí za každý prd, ale jinak celkem spokojenost. Takhle zpětně, kdybych to celé dělal sám, tak bych objednal co nejřidší beton (S5 nebo Zapa QCC) a k tomu domíchávač s pásovým dopravníkem. Bylo by to mnohem jednodušší, a i za tu lehce vyšší cenu mnohem levnější než práce firmy. No, ale nemám ty zkušenosti a firma radila moc neutrácet.

Během vylévání se občas do proudu betonu přimíchal kousek hlíny ze stěny výkopu. Ta tam nepatří, ale úplně čistě to bez ní asi fakt udělat nejde, i když moje představa byla, že budeme stavět dům dokonale podle všech pouček a postupů. Realita umí být krutá. Po vylití jsem jezdil pasy kontrolovat a občas lehce zalévat. Nicméně hned po vylití se voda z betonu vsákla do hlíny a pasy lehce popraskaly dřív, než vůbec stačily zatvrdnout tak, aby se aspoň daly kropit konví. Popraskání bylo lehké a ničemu prý nevadí, ale opět ta smutná realita versus vysněná dokonalost.

Po zatvrdnutí betonu firma založila první řadu ztraceného bednění s pomocí niveláku a bokem vynesených geodetických bodů. Poté vyskládali celkem všech pět řad bednění šíře 30 cm. Díky této výšce se prostupy kanalizace, vody a elektriky dělaly právě až ve ztraceném bednění, a ne už v litém betonu vespod. Bednění se řádně armovalo vodorovnou i svislou výztuží v každém patře, což přijel zkontrolovat dozor. Když bylo vše hotovo, dojel domíchávač s řidším betonem (S4) a pumpou. Vše se zalilo a nechalo zrát. Já to lehce párkrát polil, ale neměli jsme ještě vodovodní přípojku, tak to nějak moc nešlo.

Takhle zpětně bych místo pumpy použil levnější pásový dopravník. Absolutně nechápu, proč mi jej firma odmítla, bylo by to s ním levnější a dle mne i jednodušší. Taky bych sám možná raději nevyléval pět řad ZB naráz a nebo použil ještě řidší beton. Těch pět řad se vším tím železem bylo prostě moc na to, aby se to vylilo bez ředění vodou tak, jak bych si to představoval. Na druhou stranu to byl boj, ale povedlo se. Ale jak říkám, tenkrát jsem o tom věděl fakt prd.

Když mi po vylití bednění došla faktura za provedené práce a já začal v hlavě počítat, jak dlouho to firmě trvalo, kolik různých věcí nedělali podle mých představ, jak se cítím nevyužitě, a hlavně jak začínáme už teď silně překračovat rozpočet, tak jsem zaplakal. Udělali jsme domácí poradu a řekli si, že dodělat základovou desku zkusím sám. A protože to šlo, tak jsme se na firmu vykašlali a zařadili se tak mezi opravdové svépomocníky. My, kteří o stavbě nevíme vůbec nic jsme se rozhodli, že si náš dům postavíme levněji a přesto kvalitněji než firma. Někteří se nám vysmějí, jiní snad pochopí. Tím se z nás snad stali opravdoví "svépomocníci-totální amatéři"  :-) Měli jsme ale tento krok udělat hned a začít již od počátku sami. Tohoto rozhodnutí zatím nelitujeme, naopak.

Základová deska

Do práce jsem se pustil hned po návratu z dovolené, během které měl beton v ZB čas zatvrdnout. Tchán měl tou dobou volno, tak mi slíbil pomoc. Pustili jsme se tedy do zavážení prostoru pod deskou a hutnění. Jako výplňový materiál jsem získal levně stavební suť. Zpětně bych raději použil skrývku z pískovny jako ostatní sousedé, ale mě tou dobou dost tlačil čas, takže jsme hutnili to, co bylo.

Tou dobou mi žena řekla, že přes známou sehnala zedníka, co by nám třeba mohl se stavbou pomoct. Zkusil jsem mu v pátek večer napsat, jestli náhodou nechce dojet aspoň kouknout a on, světe div se, ještě ten večer zavolal a řekl, že vůbec nemá problém přijet druhý den (v sobotu) pomoct a strávit tam s námi úmorný letní den od brzkého rána do pozdního večera. Zázrak. Oproti předchozí partě, která měla se vším problém, silný nezvyk.

Dále jsme hutnili a hutnili. Vyskládali kanalizaci a obsypali ji pískem. Pískem obsypali i vodovodní přípojku a nezapoměli vyvést prostup husího krku pro elektřinu až nad desku, a trubku pro přisávání vzduchu ke krbu (já dal dvě 110, lepší by ale asi byla jedna 125). Protože stavíme jednoduchý dům, máme rozvodů opravdu jen pár a jen na jednom malém kousku desky, což bylo super. Před dalším zahrnováním jsem ještě přes noc provedl "tlakovou zkoušku kanalizace" amatérskou metodou - koupil jsem nafukovací míček ve sportu a ucpal jím trubku v hrdle revizní šachty. Poté trubky napustil vodou a nechal přes noc, zda se hladina pohne nebo ne. Hladina vydržela.

Finální povrch desky jsme hutnili s pomocí niveláku do co nejpřesnější roviny. Protože bylo horké prašné léto, dali jsme na finální povrch tenkou vrstvu igelitu, který zamezil míchání betonu s hlínou a vsakování vody. Na to pak přišly karisítě K-8x100x100 podkládané betonovou dlažbou, aby se dosáhlo požadované výšky. Kari sítě jsme svazovali rádlovacím drátem koupeným v Hornbachu. Je to drát, který má na koncích očka, takže stačilo použít vrtačku s ohnutým hřebíkem a vázání šlo úplně samo. Doporučuji. Železo jsem našel nejlevněji v prodejně JASS Brno, tak jsem bral od nich i s dopravou a spokojenost. Později jsem našel ještě levnější prodejnu FeroStal v Brně.

Po boku desky se do betonu přišroubovaly na homoždinky OSB desky síly 22mm (stačily by asi tenčí) řezané podélně na půl (tedy 30cm vysoké) a výškově usazené pomocí niveláku. Pro jistotu jsme do nich ještě navrtaly díry a přivázali je vázacím drátem ke svislým roxorům trčícím z bednění. Drželo to hodně fest. Síla desky podle projektu je 15 cm.

O pár dní později (protože Zapa o víkendu nepracuje) jsem na brzké ráno objednal domíchávač s betonem C25/30 konzistence S4 (lepší by byl Zapa QCC nebo S5, ale zrovna došly přísady) a s pomocí pásového dopravníku (který je přímo na mixu) jsme desku ve třech lidech (s bráchou) vylili. Výšku jsme kontrolovali během vylévání nivelákem a zedník rovnal nejdříve pujčenou vibrační latí z DEKu a poté střešní latí s násadou lehkým vibrováním ručně. Mám pocit, že ta motorová lať z DEKu byla zbytečná, že to ruční rovnání mu šlo fakt hezky. Pás na dopravu betonu můžu doporučit, byla to s tím paráda a práce ve třech byla v pohodě.

Protože nám pár dní předtím zapojili vodu (ještě že tak), začali jsme již po pár hodinách s lehkým kropením desky vodní mlhou. Tou dobou totiž panovalo léto s tropickými teplotami 38°C a já se o desku opravdu hodně bál. Vzali jsme si tedy se ženou dovolenou a pět dní poctivě přes den kropili snad každou hodinu. Povedlo se, a i v tom extrémním teple, deska nepopraskala. Pak jsme odjeli na dovolenou a desku nechali další týden zrát.

Původní dům měl být umístěn na metrovém valu.Celý pozemek kolem domu jsem tedy srovnal do roviny (38 Tater), aby nevznikly schody a nerovnosti kolem nového domu. Tím pádem pro mne byl použitelný jen přední základový pas, který měl hloubku 90 cm s ostatní 30-40 cm. Ležatou kanalizací jsme se tedy dostali pod levý i pravý původní pas. Deska je opravdu díky původnímu majiteli předimenzována. V pozemku jsou další pasy, ale budou zavezeny a dva sloužit jako opěrná zeď.

Deska hotová 20.4.2018

Terén ve svahu s převýšením ca 1,1m na 13m jsme jeden celý den zarovnávali - bagr s ješťěrkou hlínu vozili nahoru na pozemek a rovnou z něj dělali kaskády, takže tam nemáme žádné obří hromady, ale sympatické rovné plošiny. Něco z hlíny si berou sousedi. Vybagrování schéma viz galerie.

Jeden den geodet přijel a za 30minut vyměřil 4 kolíky pro náš nekomplikovaný dům ve tvaru obdélníku. 3 tisíce.

V pátek volá bagrista, že by měl čas v sobotu bagrovat základy. Takže letíme na pozemek s dokumentací a já vyměřuju základy a zatloukám velké hřebíky do země. Ne úplně podle projektu, protože projekt říká 70cm pasy a všichni (bagrista, zedník i stavební dozor) říkají, že stačí 50cm. Kopeme tedy lžící 50cm, takže pasy jsou něco přes 50m široké. Zedník mi říkal dokonce abych kopal čtyřicítkou, ale to už se mi zdálo o hubu když bednáky jsou taky 40, tak abysme se vůbec trefili :-) Mezi hřebíky si napínám zednický provázek a vysypávám pískem. Vápnem už nevysypávám protože to jsem udělal u zarovávání terénu, ale v noci trochu pršelo a vápno bylo pryč a já to vysypával znovu. Mezi provázky se mi neustále pletl náš starší pes, kterej je hluchej a i snad necitelnej protože o provázky pořád zaváděl a tahal mi za ně:-) 

Měření ve svahu je stejné jako měření na rovině - není potřeba přidávat ani centimetr protože měříte v kopci.

Doporučuju všechny pasy opravdu přeměřit aby se vám nestalo jako mě že jsem si jeden naměřil od vnější hrany pasů a ne od vnitřní a pak když už byly zalité nemuseli se ručně dovykopávat základ na jeden další bedňák.

Bagrista přijel zase s ještěrkou a kolegou a kopal. A to jsem ho musel pořád prosit ať kope víc do hloubky protože on říkal 'to je dobrý, já už kopal 200 základů na baráky' :-) Za pár hodin bylo vykopáno. Základy nebyly úplně v rovině dole, ale lehce kopírovaly okolní stoupající terén (jen na pár místech). To prý nevadí ale důležitá je nezámrzná, kterou v horní části pasů vytvořím pak dosypem hlíny na okolní terén. 

{{gallery|leftThird/}}

Pasy jsme dělali s jedním odskokem na každé straně po domluvě se zedníkem a stavebním dozorem. Prostě se řeklo tady 3,5m od sdola se pojede kopání v jedné rovině a pak se základ zvedne. Zvedl se nakonec o nějakých 40cm, takže vrchní pas byl o tolik vyšší. Důležité pro stavební dozor bylo aby vrchní a spodní pás se pěkně propojil betonem takže mezi nimi vznikl takový betonový 'sloup' vysoký přes 1,2m - po lití pasů - viz schéma v galerii.

Přítelkyně a já jsme začišťovali pasy a v týdnu jsem připravoval prostupy. Tady bylo důležité prostupy pořádně ukotvit roxorama. Odpadní prostup (KG trubka 200mm) jsem dal do výšky cca 30 cm nad dno pasu (předtím mi říkal ale pán ze stavebního dozoru abych ho více natočil na revizní šachty aby tam pak ty zásilky lépe tekly:-)) takže jsem ho ořízl šikmo a natočil na šachty a ukotvil roxory R10 tak že jsem na každou stranu pod i nad natloukl palicí 2 trny. Jako test si pak na tuhle KG trubku 200mm stoupl můj 100kg kamarád a udržela ho. Tlak betonu je obrovskej a pořádné neukotvení vám ty prostupy vytrhne a je problém. Na vodu jsem použil jako chráničku KG trubku 125mm a položil na dno pasů do hloubky 1,2m a taky trnama nahore zadělal. Vodu jsem nechtěl napojovat přes spojky, ale mít ji v kuse a prostrčit ji jenom do domu tímhle prostupem, v délce 20m mi vedla už z vodovodní šachty.

Na elektřinu jsem použil kopoflexovou chráničku 125mm a ukotvil ji na každé straně roxorem R8 ohlým do U. Udrželo by to skálu :-)

No a pak jsme dávali zemnící pásek, což bylo ale špatné pořadí. Měl jsem pásek dát nejdřív a pak až prostupy. Ale poradili jsme si s tím také. Pásek bych příště ale rozřezal pro jednotlivé délky stran základů a nerozvinoval ho v kuse přes rohy. To je obtížné a pásek se nechtěl ohnout a točil se směrem na stěnu, takže bych radši rozřízl a použil spojky pásek pásek na každý roh.

Nakonec jsem dělal zašalování pro odskoky. Zvolil jsem 2x OSB desku 22mm a pro každou stranu jsem vykopal krumpáčem a zednickým kladívkem takovej šlic do půdy po celé výšce OSB desky až ke spodní úrovni betonu. Z druhé strany jsem desku zapřel o vnitřní vykopaný pas tak aby tlak betonu ji přitiskl na stěnu viz foto.

Pak jsem ještě dofoukal pěnou všechny možné díry u KG trubek, aby se beton nedostal dovnitř, a kolem OSB zašalování taky.

Nakonec jsme si vyznačili pomocí niveláku a vodováhy výšky betonu a zatlouk jsem si tam velký hřebík. Pak jsem si hřebíky propojil opět zednickým provázkem - ten je líp vidět než barevný sprej, i když jsem sprej použil taky.

Za 3 dni neustálého modlení aby nepršelo (což se díky bohu nestalo) přijel mix s C16/20 (v betonárce známý jako 'dvacítka') a potom další a my pádlovali. Byli jsme na to dva a byla to neuvěřitelná makačka protože beton nepočká a tak neni možnost pauzy. Beton byl vylitej za 2h a zašalování drželo. Mám pocit že by udrželo i víc jak 25cm betonu v horní vrstvě protože beton pak už rychle v tom 35 st hicu tuhnul.

Roxory určitě doporučuju mít připravené a nařezané a napíchat hned do zavadlého betonu, my dělali po R12 po 1m (později jsem ještě navrtával R10 mezi ně do zakládacího betonu pro ZB) a ikdyž se jednou netrefíte, tak je buď ohnete nebo krajně uříznete ten jeden. Litej beton jenom tak člověk neprovrtá, když to děláte po týdnu. Po roxorech jsme ještě vzali nivelák a plus minus přeměřili výškový rozdíl 25cm mezi spodním a vrchním pasem, aby šly bedňáky dobře navázat. V plánu bylo 2 řad bedňáků v horním betonu a 3 řady bedňáků v dolním. V pohodě podle známého zedníka by nebylo ani kdybysme se sekli o 5 cm:-)

Za dva dny jsem odšaloval, ikdyž v těch hicech sem mohl klidně druhý den ráno podle stavebního dozoru. 

Založení ZB jsem už nedělal sám, ale se známým zedníkem. Projekt říkal ZB 400 po obvodu a 300 pod vnitřní zdi. Objednal jsem na sedmou ráno v sobotu 2 kubíky betonu C16/20 polosuchého a lopatou s kolečkem dělal poskoka zedníkovi který si za 4h hravě poradil se všim a první řada ZB všude byla na světě. Zbytek betonu co nebyl potřeba na založení pod ZB jsme nacpali do ZB přímo a utemovali/ušlapali.

Vkládali jsem vodorovné R10 roxory a já navrtával i nějaké svislé R10 navíc v místech kde byly 3 řady ZB.

Druhý den jsme dávali další řady ZB na sebe a lepipi lepidlem k sobě aby se nehly. Na tyhle 2 akce jsme byli celkem 3 pomocníci protože se hodně nosilo ZB a vozil beton kolečkem. Přítelkyně odnosila 3 palety ZB + odvozila kolečkem a to jsme jí říkali že měla zůstat radši doma :-)) přesvědčila nás činy. Založení ZB a další řady tedy 2 dny a celkem nějakých 15h práce.

Na plnění ZB betonem další týden byl zase jenom mix protože pumpa nebyla a tak byla zase totální dřina v 35 st horku. Byli jsme na to jenom 2 a měli každej zednickou fanku a lopaty. Mix popojížděl okolo ZB jak mohl a kde nemohl jsme fankovali jako diví. Fanky byly ale nějaký klumpy protože se pod tíhou betonu ohýbaly. ZB jsme plnili tak že 10 cm od okraje sme nechávali volno pro propojení s betonem na základový desce. Špatně jsem to spočítal (počítal jsem sice doma u pc, ale měl jsem si změřit bedňáky, kolik mají objem přímo na stavbě) a mix měl málo betonu (4,4 kubíku) protože se i nějakej vylil mimo ZB a tak jsem narychlo doobjednával polosuchej C16/20 1,2 kubíku klasicky s kačírkem a ručně ho vozili do chybějících ZB. Práce navíc. 

To už jsem byl domluven s instalatérem - podle výkresu říkal že až na jeden bedňák kde jde kanalizace skrz dům není potřeba vynechávat něco ve ZB pro odpadní potrubí, že se vytočí pak v rámci 20cm podlahy. 

Domluvil jsem bagr pro vykopání kolem základů pro vodu a kanalizační prostup ven z domu i uvnitř, protože do hloubky 1,2m v suché polojílovité půdě ručně kopat nechcete :-) Na bagr jsem čekal zase déle, asi týden. Pak za mého neustálého dohledu kopal bagrista v okolí základů a já doufal že nic nepoškodí. Byla to čistá práce a bagrista umí.

Instalatér provedl pokládku KG potrubí a napojení rovnou do připravené revizní šachty. Takže už se klidně mohlo začít používat :-) Nastříkal jsem si spoje kanalizace před jakoukoli prací abych viděl že se mi nerozpojili někde spoje, protože jsem s ní manipuloval kvůli jednomu vynechanému ZB. Přeměřil jsem si sklon 3cm na 1m a kde bylo málo, tak jsem si konce přizvedl. Vodu jsme protáhli vynechaným 125 prostupem včetně vodovodního kohoutku a tak byla voda v baráku.

Následně jsme dosypávali písek v okolí vody, hlínu a kameny do desky a pod písek kanalizaci. Nejdřív ručně aby se dosáhlo pod kanalizaci a já ji mohl obetonovat ručně míchaným betonem. Instalatér to doporučoval, zedník ne, protože říkal že kanalizace v různých teplotách pracuje a rozpíná se. Já to obetonoval.

Zjistil jsem že mi chybí 50cm základ se ZB vevnitř pro nosnou zeď. Tak jsem odkryl hlínu a kopal ručně 90cm a po domluvě se stavebním dozorem jsem vložil jenom vodorovné R10. Svislé by v tomhle jinym základu nedělali dobrotu. Beton jsem tam dal polosuchý objednaný C16/20 zase a dodal 2 řady ZB a hned vyplnil betonem. Vše pečlivě ušlapal a utemoval.

Pak už nakladač navozil hlínu a žábování. Pak kamení 15cm vrstva (jako ochrana proti vzlínající vodě a mrazu), frakce 16/32 7 tun a nakladač se samozřejmě všude nedostal takže ruční rozhrnování které jde opravdu ztuha. Takže taková lepší posilovna. Kamení i hlínu předtím doporučuju dobře urovnat do roviny, jinak žába i žehlička skáčou do stran a ujíždí, případně se zaboří. 

Když hotovo tak už jenom zašalovat desku, umístit podložky/kostky pro kari sítě, položit a svázat kari sítě a zalejt desku. V tomhle pořadí.

No a pak zašalování desky opět se zedníkem. Nakoupil jsem v OBI OSB desky 22mm a nechal si je tam rovnou za 200 kč nařezat. Beton na desku měl být ve výšce 15cm, čili desky o výšce 30cm a 2m délce v počtu asi 22 ks s nějakou rezervou. A vázací drát 3mm. Žádné podpěry, protože to je moc pracný. Obšalování kolem ZB jsme provedli následovně:

1. neohýbat svislé roxory ze ZB směrem dovnitř, ale nechat je svislé
2. najít nejvyšší bod ZB, tam začít s 15 cm výškou desky
3. za přiržování ve dvou lidech natloukli 2x hřebík do výškově usazené OSB desky v místě kde je horní hrana ZB a hřebík ohnuli kladivem na konci tak, aby deska držela sama
4. do OSB desky vyvrtali dvě díry na místech kde se bude deska vázat k vyčnívajícímu roxoru ze ZB (většinou to byly 2 někdy i 3 místa kde jsme vázali k roxoru)
5. vložit vázací drát průmeru 3mm do těchto děr zevnitř okolo roxoru a na OSB desce venku ho zakončit/zavázat
6. udělat i druhý nebo třetí stejným způsobem v téhle desce
7. utáhnout vázací drát kouskem roxoru o délce např 7cm tak že se vloží roxor mezi 2 konce onoho vázacího drátu a zatočí se a tím utahuje 
8. utáhnout to tak aby OSB deska byla lehce nakloněná horní stranou dovnitř desky, protože tlak betonu ji mírně vyvalí ven a tím pádem vyrovná (my to s utažením trochu přehnali a deska je mírně šikmo dovnitř)
9. ukázka viz video
10. další desky jsme jeli už jen pomocí vodováhy 

Takto jsme umístili a pořádně upevnili všechny OSB desky s pomocí vodováhy a nakonec nivelákem kontrola výšky.

Následné vypodložení karisítí jsem již měl trochu hotové ale chce to pořádně udělat aby karisítě neležely na zemi, takže při výšce betonu 15 cm jsem používal jak 7cm zámkové kostky tak i menší 5cm nebo dvě 5cm na sebe když pod nimi kamení nebylo v rovině.

Karisítě 3x2m průměr 6mm oka 150x150 jsem neřešil a dával přesahy i 2 oka a pak mi samozřejmě nevyšly i přes rezervu asi o 2m2. Čili jsem si pomoh že jsem dal zbytky kari sítě 5mm oka 100x100 a k tomu nějaký další R10 roxory křížem o délce 4m aby se to rozneslo. Vše pečlivě spojené ale nevázané ručně nýbrž rádlovačkou a rádlovacíma drátkama. Kdo to nezná, přikládám foto do galerie, je to užásná věc a je radost s tim dělat a nevázat se s každým drátkem ručně. Ve zkratce jde o to že koupíte hotové drátky o délce např 12cm a na každém konci je očko a ty se dají přes sebe a rádlovačkou zatáhne a oni se zatočí a drátek se utáhne. Na věnec se již těším až je budu vázat :-)

Finální zalití desky: V ZB jsme měli vodu a to docela dost asi 5cm a já nevěděl jestli ji vyndavat ručně nebo ne ale beton při zalévání desky pak vodu vytlačil ven, takže vyndavat není potřeba. Akorát my tam měli bláto z navážení a tak jsme ho ještě před šalováním ručně a krumpáčem a wapkou vyndavali ven.

Následující den přijel mix a my zase pádlovali. Na zalití desky jsem objednal dva mixy, čili 14 kubíků C16/20 a měl v rezervě ještě možnost třetího mixu. Ten taky musel dorazit s dalším 1,2 kubíkem. Při zalévání finální vrstvy desky (které jsme dělali s kamarádem ve dvou lidech a nikdo s tím neměl zkušenost) doporučuju si nechat beton dostatečně naředit (ale za se ne moc) aby byl hodně tekoucí protože se bude lépe urovnávat i pádlovat. Měl jsem půjčenou vibrační lať ale byla spíše na obtíž. Při tak řídkém betonu je lepší mí stahovací lať vlastní výroby z KG trubky s dlouhou aspoň 2 metrovou rukojetí abyste dobře dosáhli všude. A hlavně aby byla lehká a dobře se s ní manipulovalo, což není případ té vibrační latě která je těžká a těžko se z betonu zvedá. Jednu chvíli jsem byl na pádlování sám protože kamarád si zapomněl gumáky a když zjistil, že v keckach se toho opravdu moc neudělá, jel pro ně rychle do stavebnin. 

Co bych příště udělal na zalejvání desky jinak je to, že bych si v betonárce zařídil (zvláště pokud betonujete přes teplé počasí) aby mixy jezdili hned za sebou a ne s prodlevou 30 minut kdy jsme čekali a nemohli urovnávat beton všude naráz, protože potom už ten první tuhl a při vkročení se už zanechávaly stopy - díry. 

Výsledek viz foto. Nejdříve jsem myslel že to není moc rovný a hladký ale sousedi mě přesvědčili o opaku a i jsem viděl u souseda jak vedle vylili desku - tam byly 2 cm rýhy, kačírek koukal ven, no vůbec nepěkný a myslim že pro následnou izolaci je důležitý si dát práci ať už s onou lehkou stahovací latí z KG trubky anebo uhlazovat i lopatou a udělat si tak dobrou přípravu na izolaci.

Ať se daří.

Velké poděkování všem, co se podíleli na desce: @Petr Ray, @Evca, @Paja J., @táta a taky článkům od vás tady na svepomoci.cz a serveru vůbec.