Co se týče stavby, nyní jsme ve fázi tvrdnutí betonu v základových pasech. V tomto článku popíšeme vše, co se změnilo od posledně. 

1) Projekt: 100% dokončeno a úspěšně jsme také obdrželi stavební povolení = doba trvání - cca 6 měsíců od počátků projektu (listopad 2017). Kontakt na přemýšlivého inženýra architekta/projektanta, který nevidí problém, pouze řešení, můžeme podat v SZ.

2) Stavební povolení: bez výtek (naštěstí) a dalších zbržďovadel a týden před termínem (hahá!)

3) ČEZ: sloupek postaven, zkolaudován a připraven na připojení. Zde už cesta nebyla tak hladká (překvapivě) jako stavební povolení. Realizační firma nám po celou dobu podávala informace o úplně jiném pozemku - tzn. jiné termíny a data k pozemku, který se nachází kus od nás, což vedlo k překvapení, že v daném termínu najednou nebyla zaměřena ani elektrocesta. Nakonec vše nějak samosebou dopadlo. Sloupek stojí, taktéž stavební rozvaděč, dál vlastně ani nevíme co dělat :D ještě musíme zjistit (asi u čezu), jak oboje propojit.

4) Posečení pozemku: před skrývkou jsme si ještě nechali pozemky posekat (zjistili jsme, že tráva vlastně roste!), o čemž nás starosta vlastně zapomněl informovat, že již vlastně posekal. Takže jsme přijeli na pozemek s půjčeným křovinořezem, psychicky připraveni na tu námahu, kterou jsme nakonec museli investovat pouze do hrabání již zavadlého sena (2000m2 - no comment). Manžel mezitím stavěl betonové patky na stavební domek, který nám stále ještě nedorazil(z Polska).

5) Skrývka: bagr byl domluven na osmou, dorazil v osm deset. což je vlastně v osm. Předtím jsme si budoucí domeček vyznačili. Skrývkování proběhlo hladce a rychle. Bagrista měl za 3,5 hod hotovo - asi jsme měli štěstí na bagristu, Ondrovi snad četl myšlenky vždy, když pomyslel na nějaké detaily, hned je dovybragroval, aniž by musel někdo něco říct.

6) Pasy: bagrista byl stejný jako u skrývky, takže radost. Bagrovalo se týden po skrývce v sobotu. Vlastně k tomu není moc co dodat, páč bagrista byl fakt poctivej a prostě super! :) Pokud budete chtít kontakt, napište. Druhý den jsme začistili základovou spáru krásně do rovna a pravého úhlu, položili zemnící pásek a přikurtovali jsme si prostupy na ele, vodu a odpad - vše vypadalo krásně. 

Poté ovšem manžel musel odjet na čtyřdenní služební cestu a co čert nechtěl, v té době zrovna lilo jako z konve. Takže o víkendu jsme se dostavili na stavbu, abychom zjistili, že krásně začištěné pasy, jsou z půlky zalité bahnem a dvaceticentimetrovými kalužemi. Do toho se nám zbortily dva rohy. 

Půjčili jsme si tedy od milé kolegyně z práce ponorné čerpadlo, které moc nečerpalo, poněvadž té vody pro něj tam asi bylo holt málo (voda nad kotníky + pořádný několikacentimetrový bahno). Začali jsme krapet propadat panice. Bylo nám řečeno, že to přece vůbec nevadí... Což se nám, perfekcionistům, nějak nezdálo. Zavolali jsme stavebnímu dozoru - statikovi a vše samosebou vyvrátil. Voda a mazlavý bahno musí pryč, štěrk na jílové podloží také nesmíme použít, takže vzít lopatu do teplejch a lopatovat. Frustrace narůstala. Jak se ale zbavit té vody? Nu, vzali jsme čtyři PET lahve a jelo se. Za hodinu a něco (překvapivě) byla voda fuč.

Teď to bahno. To bohužel přineslo víc frustrace, než jsme si nechali zdát, takže jsme se rozhodli, na ten nejhorší pas a půl, si přivolat znovu našeho bagristu. Ten tentokrát přijel jen v menším pásovém bagříku. Před příjezdem jsme tedy rozmontovali zemnící pásek a vyndali veškeré prostupy (zrovna se v těch místech nacházely). Bohužel tedy přidal 20 cm do hloubky na 14 metrech, ale již se nedalo nic dělat. Byli jsme rádi, že to nemusíme začišťovat ručně. Navíc na druhý den již byl objednán beton. Bagrista se ale smál, že umí i bagrovat a nechat si za zadkem nalejvat beton :) pro příště...

7) Betonování pasů: plánovalo se 34 kubíků betonu. První mix přijel úplně na čas, ale první a třetí betonář nás přejeli a fičeli si to do centra novostaveb ve vesnici s mobilem v ruce (my jsme na samém dalekém okraji) - holt si mysleli, že to již postavené novostavby potřebují další dávku betonu do základů :) druhý betonář si to namašíroval sice na cestu přímo k nám, ale zajel si až do slepé ulice k druhým sousedům - no byla to s nima sranda a já jsem se naběhala, abych je nasměrovala, kam vlastně mají jet. Přitom jsme jako první na ráně s rozbagrovaným pozemkem... První tři mixy zahučely ani nevíme kam, jen to zasyčelo. Celkem tedy do základů padlo šest mixů - 41 kubíků (z jednoho z propadlých rohů by mohla být nyní přistávací dráha a také jsme se snažili vyrovnat mírné výškové převýšení pozemku betonem v základech). Ještě nebylo dobetonováno a už jsme zapichovali roxory. Beton ale schnul tak rychle, že v oblastech prvního mixu už jsme museli zaklepávat kladivem a nebo se nám to nepovedlo vůbec a budeme muset vyvrtávat (cca 20 roxorů). Poznámka dne: pokud plánujete beton, poptejte si ho pár týdnů předem, určitě dostanete lepší cenu než takhle na poslední chvíli (dva dny předem). Pro příště (vylévání ZB+desky) budeme chytřejší.

8) Ztracené bednění: ráno s prvním mixem přiel i náklaďák se 7 paletama ztraceného bednění, tak jsme trošku nevědli, co dřív. Ale nějak jsme to zvládli. Ztracené bednění zprvu nebylo bůhvíproč k sehnání. Největší stavebniny v Plzeňském kraji měli vybíleno takhle v červnu... Díky pomoci rodiny, s mocnými kontatky na stavebniny, jsme nakonec sehnali během pár chvilek. 

Toť zatím vše. Teď nás čeká tahání ztraceného bednění kolem pasů, dále geodet pro zaměření ztraceného bednění a následně založení ztraceného bednění. Těšíme se na ztracené bednění.

Jedna cihla ztraceného bednění váží jako jedna cihla VPC. Natrénujem svaly, oujé.

Další článek snad dáme před vylitím zákadové desky!

Další vrstva zeminy se musela nechat navozit bagrem. Následovalo další hutnění, tentokrát vibračním pěchem (nohou) v okolí kanalizace a ostatní plochu opět deskou. 

Po 20cm vrstvách jsem postupně nechal navozit veškerou vykopanou hlínu a ještě musel sehnat několik Tater.

Také se mi podařilo sehnat štěrk, takže 10cm pod makadam, opět zhutněno. 

Poslední vrstvu tvořil makadam 32-63. Toho padlo přes 12 tun.

Opět vše rozházeno a zhutněno.

Etapa následující byla otázka jednoho odpoledne. Nanosit, sestavit a ukotvit kari sítě. V místech, kde jsou nenosné příčky, akumulační nádrž a další, jsem nechal 2 - 3 vrstvy sítí, vše vzájemně svázané.

Ve čtvrtek před betonáží jsem, s otcem, začal sestavovat bednění z prken. Protože nás brzdil déšť, byla sobotní betonáž stále vzdálenější cíl.

Nakonec se vše, s vypětím všech sil a v pátek v 9 večer stihlo dokončit. Muselo, už jsem objednal mix! :-)

Betonáž probíhala následující den, za pomoci otce a dvou kamarádů.

Celkem padlo 31 kubíků betonu 16/20.

Po rozhrnutí jsem vyzkoušel vibrační motorovou lať a začal desku srovnávat.

Další den stačilo strhnout drobné hrbolky a zbytky betonu. Při kontrolním měření je výškový rozdíl max 2 cm na celé desce. Vezmu-li v potaz pásy hydroizolace, zakládací maltu pod zdivo a to, že jsme laici,  myslím si, že se to v pohodě srovná. 

Teď už jen kropit a čekat na dovoz objednaného materiálu.

Výkopové práce prováděl jeden známý s pásovým bagrem. Před příjezdem bagru jsem vyznačil asi metr od hranice domu sprejem místo, kde se bude provádět skrývka ornice.

Mezitím co bagr dělal skrývku pomoci svahovky, jsem ustanovil nivelační přístroj podle kterého jsem prováděl kontrolu hloubky výkopů. Z horní strany pozemku byla skrývka hluboká cca 50cm, byla tam krásná hlína a na spodní straně zhruba 30cm.

Pomocí laviček jsme si natáhli zednické provázky, tam kde se nám skřížily jsme pomocí olovnice vynesli rohy na zem. Zatloukly tam 200-vky hřebíky natáhly provázek a podle něj vyznačili základové pasy. Výkopy byly celkem hluboké a široké, takže byly hodně hlíny a bagrista musel asi 3x přesouvat hlínu pomocí svahovky na místo, kde mu nebude zavazet. Díky tomu, že jsme měli ve výkopových pasech schodky, které byly odstupňované vždycky o 25cm níž a v různých vzdálenostech, které jsem muse vždycky značit podle projektu. Každý schodek jsme kontrolovali pomocí niveláku.

Tím jsme nabrali celkem velkou časovou ztrátu, takže jsme nestihly vybagrovat základové pasy za jeden den, ale dodělalo se to den další asi za 2,5 hodiny.

Po odjetí bagru jsem vyčistil pasy, začistil schodky, které jsem pracně bagrovali. Dovezl se zemnící pásek se zemnícím drátem a svorkami. Někdo říká, že musel zemnící pásek rovnat na pozemku a pak to dát až do výkopu. Nám to šlo hezky odvalovat v pasech a za hodinku to bylo rozkoulané, pak jsem připojili pomocí spojek zemnící dráty, které jsme vyvedli nad pasy.

Potom nás čekalo zašalování schodků, které v pasech máme. Na to padlo pár střešních latí a OSB desek, které jsme ještě zapřeli pomocí nastříhaných roxorů (cca 30cm), které jsme zatloukli za OSB desky a do hlínu do bocích výkopu. Nachystali jsme si prostupy pro odpad vodu a elektriku, pomocí KG trubek. Ty jsem obalily z každé strany igelitem, zalepily páskou, aby tam nenatekl beton a pomocí roxorů zajistily, aby nám navyplavaly nahoru.

Betonování základových pasů

Beton byl objednaný na sobotní ráno 7:30. Sraz na pozemku byl na 7:00, kde jsem byl já, brácha, otec, tchán, a 2 kamarádi. Před příjezdem jsem ještě prošel bednění a zastříkal pěnu, kde byly menší mezery a čekaly jsem na beton. Ten přijel asi 7:50 s tím, že se řidič byl na pozemku 2x dívat, jelikož je to hodně z kopce, tak mi řekl kde mám co vysypat recyklátem ať hezky sjede. Bohužel se mu nějak nedařilo sjet a zkoušel to asi půl hodiny. Napřed z jedné strany, pak z druhé, pak na couvačku, tak nebo tak prostě se tam nedostal, poslední pokus vypadal nadějně, kde se bohužel zasekl patkou a asfaltovou cestu a zůstal tam stát. Takže nám nezbylo nic jiného než zapojit hadice a vylít základové pasy pomocí hadic. Takže tzv. pádlování nás neminulo, ještě, že nás tam pár bylo, takže se to dalo, jen bylo neúprosné horko, takže z nás lilo jako z konve :-)

Měli jsem objednáno 17 kubíků betonu s tím, že zbytek dopočítáme. Dopočetli jsem tedy dalších 7 kubíků, které nám vyšly tak, že zbylo něco málo přes ¼ kubíku, to jsem vyklopily kousek pod vjezd aby tam napříště hezky mohl sjet mix hezky až k domu. Po mírném zavadnutí betonu jsem ještě napíchaly roxory co půl metru, nechali jsme je trčet cca 80-90 cm, tak aby nám to vyšlo na 3 – 4 řady ZB.

Toho dne jsem toho měli všichni dost. Ještě na večer jsem zašel na stavbu a beton hezky zalil, když bylo takové horko a zalévaly jsme ještě další týden. Další den, jsem ještě zkopal trochu nájezd na pozemek a seříznul jeden keř, tak aby tam zbylo více místo pro manipulování mixů s betonem.

Vydal jsem tedy týden dovolené, na 4 dny jsem k tomu sehnal 3 spolehlivé pomocníky. Objednal jsem místního bagristu - skorosouseda v cenách 50Eur/hodina a začali jsme..

Naše základová deska není vlastně základová deska, ale jsou to základové pasy jak se tomu dle architekta má správně říkat. V našem případě má podlaha přízemí několik úrovní a tedy bylo jasné, že to na jeden zátah nepůjde. Začali jsme tedy nejprve se základovými pasy pod celým domem a napojením na kanalizaci. Pomocí vytyčených laviček, ocejchovaných geodetem jsme vyznačili po sejmutí ornice sprejem na zem tvar základových pasů. Příjemným překvapením při hloubení byla skutečnost, že pod tenkou vrstvou ornice se nachází na některých místech téměř čistý kačírek. Stavební materál rovnou na pozemku nám tedy uspořil docela slušnou částku, neboť jsme jej poté používali na dosypávání a hutnění. Pasy se podařilo vykopat vcelku přesně, stačilo tedy jen začistit, na některých místech dobednit a bylo hotovo. Před samotným vylitím jsme ještě připravili prostupy na vodu a elektro fotmou flexibilních hadic určených do betonu a prostupy kanalizace skrz základové pasy jsem provedl vložením trubky 150mm do míst, kudy bude kanalizace poté natažena. Taktéž jsem protáhl zemnící pás od jednoho rohu domu k druhému - dům je dostatečně velký a tak nebylo dle odborníka nutné protahovat zemnění kolem dokola. Hned následující den jsme pak ručně vykopali rýhy pro kanalizaci a protáhli ji skrz tyto o velikost větší prostupy.

Další etapa bylo bednění desky v severní části domu, kde byly v projektu dvě úrovně lišící se jen o 18cm. Bednění bylo provedeno pouze za pomoci latí, trámků a prken. Na celou plochu pak byly položeny armovací sítě a pečlivě provázány a podloženy. Současně s tím jsme bednili a vzlívali další část jižní strany domu, která má výšku o 50cm výše. Při vzlévání jsme narazili na potíže našeho amatérského počínání - tlak betonového sloupce širokého 70cm a vysokého 80cm je tak ohromný, že bezproblému ohýbal i trámky a bednění na několika místech praskalo či se kousek posunulo..

Po vylití jsme nechali základně zatvrdnout cca 15 hodin a začali jsme stavět další bednění - rozhodl jsem se obě zbývající úrovně základů vylít najednou a tedy nám v jednom místě vzniklo bednění, ke kterému se lil beton z obou stran. Přední část domu jsme za pomocí jeřábu doplnili kačírkem a kamenivem vykopaným ze základů a pečlivě zhutnili. Následovalo opět vyvazování kari sítí a pečlivá kontrola bednění abychom neměli opět další trhnily či posuny. Pro zarovnání do stejné výšky jsem připavnil po celém obvodu desky latě podle rotačního laseru a při vylívání pumpou jsme zapůjčili k zarovnávání vibrátor do betonu. Vše jsme dělali s manželkou pouze ve dvou, výsledkem není sice perfektně rovná plocha, ale rozdíly výšky v nejzazších bodech desky 2cm považuji za zcela uspokojivý výsledek.

Deska byla komplet hotova během devíti dní, nutno podotknout, že tyto dny jsem na desce pracoval bez přestávek cca 14-16 hodin denně.

Když jsme připravovali terén nechal jsem udělat "rovný" plac, aby nebylo následně potřeba tolik bagrovat. Přeci jen buldozer se u toho tolik nezapotí. Umístění domu bylo navrženo na tomto místě s tím, že za domem bude vystavěna opěrná zídka, která bude bránit sesuvu asi 1,2m vysoké stěně hlíny. Na úvod bylo ještě více potřeba zvětšit prostor pro umístění domu právě kvůli opěrné zídce. Po zaměření geodetem jsme posunuli kolíky do kříže tak, aby je bylo možné kdykoliv vrátit na místo. K přesouvání a zaměření používám samonivelační 360°laser s křížem. Bohužel nevýhoda je, že musí být alespoň šero, což přes léto je dost pozdě a jelikož to není profi řada, nelze k němu použít žádný přijímač. Zvětšením prostoru pro umístění domu započaly výkopové práce. Po zvětšení prostoru jsem rovnou vykopal základ pro opěrnou zídku. Bude mít na délku 20m a výšku 1,2m. Následně jsem pokračoval výkopem základových pasů pro celý dům.

Založili se rohy ZB, podle kterých se pak natáhla zednická šňůra. Palety jsem si nechal navozit okolo celého domu pomocí Manitoua, abych nemusel dovážet ZB pomocí koleček. Po založení rohů se začalo ze spodní strany, díky schodkům jsou v základových pasech se muselo vyzdívat vždycky od spodní strany až ke schodku a pak začít další řadu opět zespodu k dalšímu schodku a tak dále.

Za jeden den jsme stihly menší půlku celého ztraceného bednění, což bylo celkem dost, na to, že nahoře jsou 3 řady a dole je řad 8. Do každé řady jsme vložili roxory průměru 12mm v rozích jsme je zahly a svázaly k sobě. Ještě jsme rohy zpevnily roxory 8 nebo 10 a všechno provázaly vazacím drátem.

Dostali jsem se tedy na spodní straně na 4 řady ZB, které jsme další den zabetonovali, kdy už řidič, sjel hezky dolů až k domu, jen se musel vypatkovat plus-mínus do roviny, takže měl kabinu tak metr a půl nad zemí. No a na druhý den jsme pokračovali ve zdění. Do večera jsme toho stihly opravdu hodně a druhý den ráno za 2 hodiny bylo hotovo. U některých schodků nebylo ZB úplně u stěny, takže se muselo došalovat pomoci OSB desek, které jsme předtím použili na šalování tzv. shcodků. Ještě se dopěnily díry, které někde vznikly. Večer jsem zavolal do betonárky a za dva dny jsme měli zabetonováno. Do ztraceného bednění padlo celkem 23,5 kubíku betonu.

Stavba terasy (terasa+sklep)

Ztracené bednění bylo už na pozemku, objednané dříve. Pátek 25.5.2018 se ráno před betonováním vytyčili výšky pomocí roxorů, které se natloukli jak do stěn pasů, tak do země, budoucí podlahy. Nachystaly jsme roxorové sítě 150/150*6. Po obědě dojel domluvený mix s 3,5 kubíkem betonu. Pán od mixu nasadil nástavné koryto, které dosáhlo zhruba do půlky vylévané plochy, naředil beton, který se vylil, jak do pasů tak jako podlaha. Železnýma hraběma jsme dostali beton tam kde jsme chtěli, pomocí „letadla“ a 2m váhy jsme daly beton do roviny a utíkali pro plachtu, protože začínala pěkná bouřka, která trvala asi dvě hodiny.

Příprava pro betonování základové desky

Ráno 26.5.2018 v 8:00 přijel bagr – menší JCB, v radlici dovezl žabu na hutnění a 250-tku žehličku, které vyložil na rohu základů.

Postupně navážel hlínu, štěrk a betonový recyklát, kde se vše postupně hutnilo asi po 30cm. Ve dvě hodiny odpoledne bylo skoro hotovo, ještě se ve vrchní částí kde byl betonový recyklát udělala drážka, kde vede PVC trubka ze které vede do obytných částí drenáž pro odvod radonu z domu pryč. PVC trubka, pak povede vnitřkem domu až na střechu, aby bylo docíleno tahu radonu ven z domu.

Odpoledne se ještě stihla zakopat kanalizace až na okraj pozemku a také trubka pro přívod vody. Nakonec mi ještě bagrista srovnal vzadu pozemek, kde mi budou skládat palety s cihlami.Po odjetí bagru jsme nachystali distanční podložky pod kari sítě, které jsme ukládali a postupně svazovali drátem k sobě navzájem a také k roxorům, které jsme nechali trčet ze ztraceného bednění. Během toho armování, tchán s kamarádem šalovali budoucí základovou desku pomocí šalovacích desek, kde do vylitého ztraceného bednění vyvrtali díry a dali zatloukací hmoždinky. Poté jsem s bráchou a taťkou vynesli výšky budoucího betonu na šalovací desky pomocí hřebíků a samozřejmě nivelačního přístroje.

Zdění terasy a betonování

Terasu zdíme po práci, takže moc času do večera není, ale říkáme si, že stihneme aspoň něco. Zdíme pomocí ztraceného bednění tloušťky 250mm. Vyměříme si rohy podle plánu. Začínáme zdít vyměřenými rohy postupně k základům RD, vychází to přesně na celou kostku jak ke stěně RD, tak tam kde je otvor pro dveře. Pro zdění používáme klínky, beton jsme si vylili přesně do váhy, takže podlaha je rovná a nemusíme dávat první řadu ZB na maltu. Po vyzdění první řady musíme vyvrtat díry do podlahy pro roxory, které dáváme do výšky třech řad ZB. Tam kde se dotýkáme ztraceným bedněním terasy se ZB domu vrtáme otvory pro roxory průměru 12mm, které nám spojí RD s terasou, takhle spojujeme každou řadu ZB, v rozích ZB roxory ohýbáme, ať je máme po celé délce. Začali jsme zdít celkem pozdě, ale do večera zvládneme vyzdít tři řady ZB.

Druhý den jsme dozdily další dvě řady. Mezitím nám dovezli 3 kubíky štěrku a 500Kg cementu. Po obědě jsme dovezli míchačku svolal jsem pár spoluhráčů z fotbalu a za dvě hodiny jsme měli 5 řad ZB zabetonovaných. Následně začala bouřka, po bouřce jsem si nařezal roxory, které jsem napichal do ztraceného bednění, měl jsem označené ve kterém místě roxory jsou, které jsou už zabetonované a snažil jsem se je zapichat co nejblíže k sobě.

Další den opět jenom po práci jsme dozdily zbytek ZB, nad budoucí dveře se dal železný překlad a poslední řada ZB.

   Další den ráno jsem zajel ke tchánovi pro železné stojky a šalovací desky pro podšalování stropu už vyzděného sklepa. Poté přišla manželka a spolu jsme betonovali zbylé řady ZB. Kolem 12:00 přijelo auto s návěsem a dovezlo cihly. Ukázal jsem mu kde to má složit a dál jsme betonovali. Kolem 14:00 bylo hotovo, dali jsme si oběd a v 15:00 přijel kamarád se kterým jsem byl domluvený, že podšalujeme strop sklepa neboli podlahu terasy. Stojky, šalovací desky a dřevěné hranoly byly připravené, tak jsme se do toho pustily.

Uvnitř sklepa jsme si nachystali šest stojek do zhruba stejné výšky, nařezaly jsme podélně hranoly, které jsme přichytili na stojky. To byly tři trámy podélně – jeden na kraji u ZB domu, druhý uprostřed a třetí na opačném kraji. Na tyhle hranoly se nařezali menší hranoly, které přijdou do kříže. Šalovací desky měly 50cm na šířku a sklep má 300cm, takže nám to hezky vyšlo po 50 cm. Poté jsme nahoru nanesly šalovací desky, podstojkovali jsme to pořádně a podle niveláku, jsme buď zvedali nebo snižovali stojky, tak abychom dosáhli požadované výšky. To nám zabralo asi 2 hodinky.

Pak jsme si nachystali roxory, kterýma zpevníme podlahu terasy. Od tchána jsem dostal asi 10 roxorů průměru 20mm, ty jsme daly přes rohy, a z 12-tek roxorů, jsme nad tím udělali jakoby kari síť. Ještě jsme po kraji daly roxory po celé délce, navázali na menší roxory do výšky a na to navázali další roxor po celém okraji. Poté jsme všechno svázali armovacím drátem a byl večer.

Další den byl objednaný beton na 15:00. Dojeli jsme z práce dřív a šli došalovat sklep pro betonování desky. To šlo rychle, a brzo jsme to měli hotové. Ještě jednou jsme přepočítali množství objednaného betonu – to sedělo, tak jsme se nasoukali do gumáků a čekali na beton, která slavnostně dorazil, až před půl šestou.

Naštěstí jeli skoro hned za sebou, takže se nečekalo, beton nám pumpou pumpoval přímo, tam kde jsme chtěli, pumpy se chopil otec, já s bráchou a kamarádem jsme měli hrábě a druhý kámoš podle pípáku dával beton do roviny. Buď jsme mu trochu betonu přihrnuli nebo odhrnuli, jak potřeboval za necelé 2 hodinky bylo hotovo. Kamarád ještě přejel beton vibrační latí se kterou beton vypadal úplně rovně. Hned jakmile dokončil práci s vibrační latí, začalo pršet, tak jsme celý beton přikryli plachtou, aby se nám nevyplavil cement. Naštěstí uprostřed vede odvod radonu a nechali jsme tam asi 1,5m KG trubku, díky které se nepřilepila plachta na beton.

Pozemek jsme koupili jako džungli, na kterou lidská noha několik let nevstoupila a podle toho taky vypadal. Samý nálet a tráva zvící metru a šveskovo - meruňkový sad v jeho zadní části takřka neviditelný, takže po zakoupení křovinořezu a motorovky čínského původu jsme se dali do práce a vytvořili jsme holou plochu. Po vyčištění pozemku jsme konečně mohli vidět, že kopec je trochu větší, než jsme si mysleli a nakonce to dopadlo tak, že opěrná zeď na terase bude mít něco přes metr.

Jakmile jsme měli doma projektovou dokumentaci a vytoužené stavební povolení, tak jsme se dali do práce a na pozemek povolali geodeta k vytyčení domu. Geodet vytyčil čtyři rohy domu a my jsme na kraje pozemku vyrobili čtyři lavičky, od kterých jsme později po odbagrování materiálu odměřili budoucí budovu. Pak jsme na místo nahnali traktorbagr, který začal s jeho přetvářením. Po odkopání brdku, který pozemek odděloval od silnice přišlo na řadu vytvoření zářezu pro budoucí stavbu a odvoz materiálu. Z makadamu jsme vytvořili až k domu příjezdovou cestu (14m). Potom se přešlo na kopání základů, přičemž se poprvé uplatnil nivelák, který jsme si na stavbu pořídili (teď když už máme půlku stavby hotovou, tak můžu říct, že to byla dobrá investice). Při kopání základů se také poprvé ukázala záludnost naší užovky, protože bagr se nemohl kolem stavby správně pohybovat a nám tak zůstalo na ruční dokončení několik metrů základů. Taky vykopanou hlínu nebylo moc kam dávat, takž prostory mezi základy byly vyplněné hromadami materiálu, který jsme museli pěkně v kolečkách odvozit. Takže po vykopání základů přišla na řadu ruční síla (já a manželka) a vyčištění a rozšíření základů, jelikož bagrista měl užší lžíci než bylo potřeba a odvoz materiálu. Po vyčištění plochy jsme do pasů po obvodu domu roztáhli zemnící pásek a realizovali v rozích čtyři vývody pro hromosvod a taky vývody pro vnitřní a venkovní - zahradní rozvaděč. Všechny spoje byly opakovaně zapatlány gumoasfaltem. Na dno základů přišli prostupy pro kanalizaci a vodu. Ty jsme udělali z KG trubky 160. Protože základy jsou odstupňované, tak po poradě s projektantem jsem ze ztraceného bednění vytvořil dělící hráze, které vytvořili požadované odstupňování.

Po dokončení všech drobností následovalo vytoužené betonování, takže jsem spočítal potřebné množství betonu, uzavřel smlouvu s betonárnou a těšil se na betonování. jako velmi šikovná věc se ukázal domíchávač s pásovým dopravníkem, díky kterému jsme ve třech lidech bez problému vybetonovali pasy. Já jsem chodil s chobotem od pásu a asistující rodiče potom jenom měřili hloubku. Po základním vylití jsme beton v místech kde ho bylo víc trochu rozhrabali na patřičnou tloušťku. Jelikož jedem mix nestačil, tak druhou várku už přivezl obyčejný mix, který ji vylil do pásů a následovalo klasické pádlování betonu. Nicméně základy se vcelku povedli a první fáze stavby byla hotová. Do betonu jsem ještě zapíchal roxory a bylo hotovo.

V mezičase mezi geodetem a kopáním jsme ještě opatřili stavební boudu, na kterou jsme povýšili plechovou garáž, kterou na určeném místě postavil polský dovozce. Garáž má sedlovou střechu a rozměr 5 x 3 metry a jako stavební bouda se velice osvědčuje.

Do spodní řady jsem v místě technologické místnosti umístil řadu průchodek pro budoucí kabely, které do domu a i z něj polezou a taky čtyři prostupy pro roury tepelného čerpadla. Po položení první řady bednění jsem položil roxory a všechno pořádně proarmoval. Následovalo položení druhé a tření řady bednění a další armování. Tahle práce byla po kopání a vození hlíny docela odpočinková.

Jakmile bylo bednění na místě, tak následovalo další počítání a obědnávání betonu. Na stavbu dojel náš oblíbený mix s dopravníkem a zalití ztraceného bednění jsme bez větších problémů zvládli jenom s manželkou. Já jako minule chobotoval a žena prošťouchávala - hutnila beton. Pohodová práce.

Po zatvrdnutí betonu přišla na řadu zavážka desky. Od kabelových a čerpadlových prostupů jsem vytáhl nad úroveň desky kopoflexové chráničky a po konzultaci s projektantem jsem na plochu navozil zpět materiál, který jsme předtím tak pracně vyváželi ven. Náš baráček stojí na štěrkopískovém podkladu, takže vykopaný materiál byl na zavážku ideální a nebylo potřeba dovážet žádný dodatečný materiál. Celková výška navážky byla +- 30 cm, což jsem realizoval ve dvou etapách, kdy jsem materiál vždy pořádně ucapkal žabou.

Po zavezení desky už chybělo jenom udělat vnitřní rozvody kanalizace, takže jsem vykopal potřebné rygóly a dle plánu položil kanalizační roury. Nivelákem jsme ustavili hrdla pěkně nad desku a potrubí zapískovali a pořádně uhutnili. Pod zavážku jsem rovněž hodil kopoflexu pro budoucí kabel, který bude napájet venkovní rozvaděč.

Další prací bylo rozložit, vyvázat a podepřít karisítě, což byla práce vskutku psychologická, ale naštěstí nijak moc náročná. Posledním úkolem bylo vytvořit bednění perimetru, které jsme udělali z OSB desek. Použili jsme desky tloušťky 22 mm (zbytečně tlusté). Na desky jsme natloukly hřebíky, které pomáhali určovat finální výšku, pomocí niveláku a vodováhy desky ustavili a nakonec jsme je na ztracené bednění připevnili pomocí natloukacích hmoždinek. Po obednění perimetru jsem desky v jejich horní části ještě vázacím drátem přivázal ke karisítím, díky čemuž se desky nevypoukly a neměli snahu se vyvalit ven po zatížení betonem.

Deska byla připravená na betonování a na mě padala deprese, jak takový úkon jako amatéři zvládneme. Udělal jsem obvyklý výpočet betonu, přidal rezervu a pro jistotu jsem zase povolal bagristu, který vyhloubil základy pro budoucí čelní oplocení, které posloužili jako uložiště pro zbylý beton. Aby se nám deska dobře stahovala, tak jsem na její střed pomocí niveláku usadili po celé délce 12 roxor, který sloužil jako vodítko pro stahování. V den D jsme se na stavbě sešli v nejpočetnější sestavě a to já s manželkou, moji rodiče, brácha a tchán. Bylo nás tedy 6 a šlo se na věc. Jako první dorazil zase mix s dopravníkem, kterým jsme dostali beton do zadní části desky. Nejprve jsem chobotoval já, protože ostatním se do toho moc nechtělo (hezky z toho kapal beton za krk), ale potřeba mužné síly na urovnávání betonu zahnala za chobot tchána. Zbytek lidí rozhrňoval beton a brácha ho půjčenou vibrační latí dolaďoval. Po rozhrnutí jsme se s bráchou chopili 3,5 m dlouhé hliníkové latě a beton jsme stáhli do roviny. Řidič mixu desku zhlédl, a řekl, že množství betonu, které měl dovézt druhý mix stačit určitě nebude a tak jsme raději vzali o kubík víc. Druhý mix už byl zase klasik a vyklopil na desku zbytek betonu a nakonec se ukázalo, že záložní jáma na beton byla dobrá volba, protože můj výpočet se moc nemýlil a základy plotu se zaplnily skoro až po povrch. Deska tedy byla na světě, nedošlo k žádné katastrofě a pomalu jsme začali věřit, že tu stavbu nakonec asi opravdu zvládneme.

Desku jsme začali vzhledem k horkému letnímu počasí intenzivně kropit a po jejím zatvrdnutí jsme ji k naší spokojenosti přeměřili, kdy rozdíl v její výšce byl +-0,5 cm. Jedinou zradou se ukázaly výstupky, které vznikly při dolaďování povrchu hladítkem a o kterých jsem si naivně myslel, že se rozplynou do ztracena. Nerozplynuly se a při betonování stropů jsme si po těchto zkušenostech už s hlazením betonu nelámali moc hlavu.

Dle projektu máme v pásech navržené armovací koše a tak nás čekalo celodenní vázání, vzhledem k tomu, že v koši je 6 prutů, máme za sebou přes 2000 dratkoúvazů :) Děkuji už nikdy více :D Abychom si usnadnili práci a ulevili rukám, den předem ohybáme z hřebíku háček, který na akuvrtačcce urychluje vázání. Doporučuji koupít již drátky s očky a vazací stahovačku. 

V den betonáže nad ránem nastupujeme. Bagr kope pásy a rovnou se pokládá zemnící pásek a armovací koše. Kolem 13 hod je zalito. Ještě ten den zajišťuji dovoz ZB a skládání dovnitř výkopu, abychom nasledují den ráno pokládali ZB.

První den ukládáme 4 řady ZB Diton, které vystužujeme roxory 12 mm. Druhý den dokončujeme. O 3 dny později betonujeme ZB. Zhruba po týdnu od betonáže začináme s násypem do desky. Volíme betonový recyklát a na vrchní část jemnější frakci lomového kamene. Strusku jsem zavrhl. Deska celkem sežrala přes 160 tun materiálu. Samozřejmě souběžně je položena ležatá kanalizace. 

Deska tl. 150 mm je šalováná klasicky pomocí desek, výztuž kari síto 8 150x150 (volíme silnější jelikož variantu). Co bych možná změnil to, že po druhé bych asi zvolil šalování rovnou do XPS. Odpadlo by mi pozdější lepení a izolovaní desky. 

Zhruba po měsíci zaléváme desku. I když poctivě desku zaléváme i tak se nevyhneme trhlinám v povrchu. 

Tímto ukončujeme jednu fázi výstavby a desku čeká cca 21 dní odpočinku.

1. Kopání základových pasů

Geodeti nám zatloukli 4 kolíky, pak se vyvápnilo a mohlo se začít (lavičky nemáme, po vylití pasů přijdou geodeti znovu a napíchají hřebíky přesně do rohů, kde se usadí ZB). Při bagrování se tedy udělaly tři odskoky tak, aby se nevyjelo nad hloubku 60cm. V horní části, kde bude dům jen málo nad terénem a nebude se již nic navážet, se kopalo do 80 - 100 cm hloubky, dole, kde bude základová deska 1,5m nad rostlým terénem se naopak kopalo jen 40 cm do hloubky pod rostlý terén - nezámrzná hloubka se docílí navážkou.

2. Vyměření výšek

K této akci jsem pořídil na stavbu nivelák - nikdy před tím jsem s ním nepracoval, ale bylo to docela v pohodě. Já chodil s měřící latí, přítelkyně stála u "dalekohledu" a v první fázi jsme jen zapisovali výšky na různých bodech stavby; dále následovala chvíle s papírem a trocha sčítání a odčítání k určení nuly pro čistou podlahu. V projektu je samozřejmě 0 stanovena - po skrývce se ale může realita od projektu poněkud lišit, tak jsme pomocí niveláku stanovili novou 0 (aby čistá podlaha byla v místě vchodu nad úrovní příjezdové komunikace). Poté následovala akce vyměření výšek. Ty jsme přenášeli na roxory zatlučené do země v základových pasech, a to tak, aby výška lité části základových pasů byla v takové úrovni, že následně bude stačit vyskládat ztracené bednění a dostaneme se do požadované úrovně. Na roxory se vždy výška vyznačila elektrikářskou páskou a vždy ke spodní úrovni pásky se lil následně beton. Jakmile byla výška vyznačena, bylo už pak poměrně snadné si flexibilně určovat odskoky - vždy se přidávalo nebo ubíralo 25cm od pásky a nalepisla se finální (výška tvárnice ZB). Prvotně jsem odskoky vyšaloval tak, že jsem chtěl co nejvetší část pasů vylít a dávat méně ZB - z toho mě vyvedl můj stavební dozor, kdy říkal, že je lepší udělat jen tenkou vrstvu betonu a všechno pak vyskládat ze ZB (dokonce říkal, že by se dalo rovnou usazovat ZB jen do zavlhlého betonu); má to svůj praktický důvod - pokud bych vše vylil do úrovně nebo místy i nad úroveň terénu, byl by problém se zateplením a také se ušetří beton. Takto, tím, že výkopy jsou 60cm a ZB bude 40cm, zbyde tam krásně místo na XPS. 

3. Budování přepážek

Výšky už tedy máme, nyní bylo potřeba zřídit přepážky na odskoky. Ty už jsem zřizoval pocitově, dle výšek vyznačených na roxorech. Vždy jsem měl desku 25 nebo 50cm, podle odskoku. Je potřeba vše řádně zajistit, beton má docela sílu - to jsem dělal kolíčky nařezanými z roxorů zatlučenými do boku výkopu - tím byla deska dostatečně zajištěna a ani se nehla. Šalování jsem musel upravovat, jak jsem již psal, po domluvě se stavebním dozorem jsem ho razantně snižoval na nižší úrovně betonu.

4. Lití betonu

Pozvali jsme si pumpu, protože byl nedostatek místa i lidí (vyšla na 8tis za dvě hodiny). Celkem se vylilo 14m³ betonu c25/30 ( ten vyšel na 2190,- za m³ vč dopravy, c20/25 byl jen o 100Kč levnější, tak jsem vzal "lepší") Přepážky fungovaly dokonale, beton byl dost hustý a držel se i v úrovních přepážek ve správné úrovni. Lilo se od spoda nahoru. Pumpař říkal, že pokud je beton řídší, je dobré nejpre vylít u všech přepážek do jejich spodní úrovně, pak se vrátit a lít pasy; beton u přepážek mezitím trochu zhouste a lépe drží. 

V horní části tak máme v nejvyšším podě jen cca 10cm betonu, spodní část, kde se bude dělat navážka,  je pak vylita až po okraj. 

Ještě poznámka k zemnícímu pásku: často jsem tu četl, že je nejlepší pásek rozbalovat přímo ve výkopu - pokud máte odskoky a ještě přepažení, nedokážu si to moc představit. Já si ho pěkně roztáhnul po zahradě a pak zatloukl do země dva roxory jako vodítko - mezi tímto vodítkem jsem pak pásek vtahoval do základů. PS koukněte se po zemnícím pásku i mimo stavebniny, já měl dva nové  balíky za 1000Kč oba. Na různých bazošich a podobných serverech je toho dost.  

Teď nás čeká zakládání ZB, ale to už bude hračka, takže o tom třeba zase někdy příště, pokud budou nějaké zajímavé poznatky; teď bude měsíční stavební pauza :-)  

Co se týče stavby, nyní jsme ve fázi tvrdnutí betonu v základových pasech. V tomto článku popíšeme vše, co se změnilo od posledně. 

1) Projekt: 100% dokončeno a úspěšně jsme také obdrželi stavební povolení = doba trvání - cca 6 měsíců od počátků projektu (listopad 2017). Kontakt na přemýšlivého inženýra architekta/projektanta, který nevidí problém, pouze řešení, můžeme podat v SZ.

2) Stavební povolení: bez výtek (naštěstí) a dalších zbržďovadel a týden před termínem (hahá!)

3) ČEZ: sloupek postaven, zkolaudován a připraven na připojení. Zde už cesta nebyla tak hladká (překvapivě) jako stavební povolení. Realizační firma nám po celou dobu podávala informace o úplně jiném pozemku - tzn. jiné termíny a data k pozemku, který se nachází kus od nás, což vedlo k překvapení, že v daném termínu najednou nebyla zaměřena ani elektrocesta. Nakonec vše nějak samosebou dopadlo. Sloupek stojí, taktéž stavební rozvaděč, dál vlastně ani nevíme co dělat :D ještě musíme zjistit (asi u čezu), jak oboje propojit.

4) Posečení pozemku: před skrývkou jsme si ještě nechali pozemky posekat (zjistili jsme, že tráva vlastně roste!), o čemž nás starosta vlastně zapomněl informovat, že již vlastně posekal. Takže jsme přijeli na pozemek s půjčeným křovinořezem, psychicky připraveni na tu námahu, kterou jsme nakonec museli investovat pouze do hrabání již zavadlého sena (2000m2 - no comment). Manžel mezitím stavěl betonové patky na stavební domek, který nám stále ještě nedorazil(z Polska).

5) Skrývka: bagr byl domluven na osmou, dorazil v osm deset. což je vlastně v osm. Předtím jsme si budoucí domeček vyznačili. Skrývkování proběhlo hladce a rychle. Bagrista měl za 3,5 hod hotovo - asi jsme měli štěstí na bagristu, Ondrovi snad četl myšlenky vždy, když pomyslel na nějaké detaily, hned je dovybragroval, aniž by musel někdo něco říct.

6) Pasy: bagrista byl stejný jako u skrývky, takže radost. Bagrovalo se týden po skrývce v sobotu. Vlastně k tomu není moc co dodat, páč bagrista byl fakt poctivej a prostě super! :) Pokud budete chtít kontakt, napište. Druhý den jsme začistili základovou spáru krásně do rovna a pravého úhlu, položili zemnící pásek a přikurtovali jsme si prostupy na ele, vodu a odpad - vše vypadalo krásně. 

Poté ovšem manžel musel odjet na čtyřdenní služební cestu a co čert nechtěl, v té době zrovna lilo jako z konve. Takže o víkendu jsme se dostavili na stavbu, abychom zjistili, že krásně začištěné pasy, jsou z půlky zalité bahnem a dvaceticentimetrovými kalužemi. Do toho se nám zbortily dva rohy. 

Půjčili jsme si tedy od milé kolegyně z práce ponorné čerpadlo, které moc nečerpalo, poněvadž té vody pro něj tam asi bylo holt málo (voda nad kotníky + pořádný několikacentimetrový bahno). Začali jsme krapet propadat panice. Bylo nám řečeno, že to přece vůbec nevadí... Což se nám, perfekcionistům, nějak nezdálo. Zavolali jsme stavebnímu dozoru - statikovi a vše samosebou vyvrátil. Voda a mazlavý bahno musí pryč, štěrk na jílové podloží také nesmíme použít, takže vzít lopatu do teplejch a lopatovat. Frustrace narůstala. Jak se ale zbavit té vody? Nu, vzali jsme čtyři PET lahve a jelo se. Za hodinu a něco (překvapivě) byla voda fuč.

Teď to bahno. To bohužel přineslo víc frustrace, než jsme si nechali zdát, takže jsme se rozhodli, na ten nejhorší pas a půl, si přivolat znovu našeho bagristu. Ten tentokrát přijel jen v menším pásovém bagříku. Před příjezdem jsme tedy rozmontovali zemnící pásek a vyndali veškeré prostupy (zrovna se v těch místech nacházely). Bohužel tedy přidal 20 cm do hloubky na 14 metrech, ale již se nedalo nic dělat. Byli jsme rádi, že to nemusíme začišťovat ručně. Navíc na druhý den již byl objednán beton. Bagrista se ale smál, že umí i bagrovat a nechat si za zadkem nalejvat beton :) pro příště...

7) Betonování pasů: plánovalo se 34 kubíků betonu. První mix přijel úplně na čas, ale první a třetí betonář nás přejeli a fičeli si to do centra novostaveb ve vesnici s mobilem v ruce (my jsme na samém dalekém okraji) - holt si mysleli, že to již postavené novostavby potřebují další dávku betonu do základů :) druhý betonář si to namašíroval sice na cestu přímo k nám, ale zajel si až do slepé ulice k druhým sousedům - no byla to s nima sranda a já jsem se naběhala, abych je nasměrovala, kam vlastně mají jet. Přitom jsme jako první na ráně s rozbagrovaným pozemkem... První tři mixy zahučely ani nevíme kam, jen to zasyčelo. Celkem tedy do základů padlo šest mixů - 41 kubíků (z jednoho z propadlých rohů by mohla být nyní přistávací dráha a také jsme se snažili vyrovnat mírné výškové převýšení pozemku betonem v základech). Ještě nebylo dobetonováno a už jsme zapichovali roxory. Beton ale schnul tak rychle, že v oblastech prvního mixu už jsme museli zaklepávat kladivem a nebo se nám to nepovedlo vůbec a budeme muset vyvrtávat (cca 20 roxorů). Poznámka dne: pokud plánujete beton, poptejte si ho pár týdnů předem, určitě dostanete lepší cenu než takhle na poslední chvíli (dva dny předem). Pro příště (vylévání ZB+desky) budeme chytřejší.

8) Ztracené bednění: ráno s prvním mixem přiel i náklaďák se 7 paletama ztraceného bednění, tak jsme trošku nevědli, co dřív. Ale nějak jsme to zvládli. Ztracené bednění zprvu nebylo bůhvíproč k sehnání. Největší stavebniny v Plzeňském kraji měli vybíleno takhle v červnu... Díky pomoci rodiny, s mocnými kontatky na stavebniny, jsme nakonec sehnali během pár chvilek. 

Toť zatím vše. Teď nás čeká tahání ztraceného bednění kolem pasů, dále geodet pro zaměření ztraceného bednění a následně založení ztraceného bednění. Těšíme se na ztracené bednění.

Jedna cihla ztraceného bednění váží jako jedna cihla VPC. Natrénujem svaly, oujé.

Další článek snad dáme před vylitím zákadové desky!

Další vrstva zeminy se musela nechat navozit bagrem. Následovalo další hutnění, tentokrát vibračním pěchem (nohou) v okolí kanalizace a ostatní plochu opět deskou. 

Po 20cm vrstvách jsem postupně nechal navozit veškerou vykopanou hlínu a ještě musel sehnat několik Tater.

Také se mi podařilo sehnat štěrk, takže 10cm pod makadam, opět zhutněno. 

Poslední vrstvu tvořil makadam 32-63. Toho padlo přes 12 tun.

Opět vše rozházeno a zhutněno.

Etapa následující byla otázka jednoho odpoledne. Nanosit, sestavit a ukotvit kari sítě. V místech, kde jsou nenosné příčky, akumulační nádrž a další, jsem nechal 2 - 3 vrstvy sítí, vše vzájemně svázané.

Ve čtvrtek před betonáží jsem, s otcem, začal sestavovat bednění z prken. Protože nás brzdil déšť, byla sobotní betonáž stále vzdálenější cíl.

Nakonec se vše, s vypětím všech sil a v pátek v 9 večer stihlo dokončit. Muselo, už jsem objednal mix! :-)

Betonáž probíhala následující den, za pomoci otce a dvou kamarádů.

Celkem padlo 31 kubíků betonu 16/20.

Po rozhrnutí jsem vyzkoušel vibrační motorovou lať a začal desku srovnávat.

Další den stačilo strhnout drobné hrbolky a zbytky betonu. Při kontrolním měření je výškový rozdíl max 2 cm na celé desce. Vezmu-li v potaz pásy hydroizolace, zakládací maltu pod zdivo a to, že jsme laici,  myslím si, že se to v pohodě srovná. 

Teď už jen kropit a čekat na dovoz objednaného materiálu.

Výkopové práce prováděl jeden známý s pásovým bagrem. Před příjezdem bagru jsem vyznačil asi metr od hranice domu sprejem místo, kde se bude provádět skrývka ornice.

Mezitím co bagr dělal skrývku pomoci svahovky, jsem ustanovil nivelační přístroj podle kterého jsem prováděl kontrolu hloubky výkopů. Z horní strany pozemku byla skrývka hluboká cca 50cm, byla tam krásná hlína a na spodní straně zhruba 30cm.

Pomocí laviček jsme si natáhli zednické provázky, tam kde se nám skřížily jsme pomocí olovnice vynesli rohy na zem. Zatloukly tam 200-vky hřebíky natáhly provázek a podle něj vyznačili základové pasy. Výkopy byly celkem hluboké a široké, takže byly hodně hlíny a bagrista musel asi 3x přesouvat hlínu pomocí svahovky na místo, kde mu nebude zavazet. Díky tomu, že jsme měli ve výkopových pasech schodky, které byly odstupňované vždycky o 25cm níž a v různých vzdálenostech, které jsem muse vždycky značit podle projektu. Každý schodek jsme kontrolovali pomocí niveláku.

Tím jsme nabrali celkem velkou časovou ztrátu, takže jsme nestihly vybagrovat základové pasy za jeden den, ale dodělalo se to den další asi za 2,5 hodiny.

Po odjetí bagru jsem vyčistil pasy, začistil schodky, které jsem pracně bagrovali. Dovezl se zemnící pásek se zemnícím drátem a svorkami. Někdo říká, že musel zemnící pásek rovnat na pozemku a pak to dát až do výkopu. Nám to šlo hezky odvalovat v pasech a za hodinku to bylo rozkoulané, pak jsem připojili pomocí spojek zemnící dráty, které jsme vyvedli nad pasy.

Potom nás čekalo zašalování schodků, které v pasech máme. Na to padlo pár střešních latí a OSB desek, které jsme ještě zapřeli pomocí nastříhaných roxorů (cca 30cm), které jsme zatloukli za OSB desky a do hlínu do bocích výkopu. Nachystali jsme si prostupy pro odpad vodu a elektriku, pomocí KG trubek. Ty jsem obalily z každé strany igelitem, zalepily páskou, aby tam nenatekl beton a pomocí roxorů zajistily, aby nám navyplavaly nahoru.

Betonování základových pasů

Beton byl objednaný na sobotní ráno 7:30. Sraz na pozemku byl na 7:00, kde jsem byl já, brácha, otec, tchán, a 2 kamarádi. Před příjezdem jsem ještě prošel bednění a zastříkal pěnu, kde byly menší mezery a čekaly jsem na beton. Ten přijel asi 7:50 s tím, že se řidič byl na pozemku 2x dívat, jelikož je to hodně z kopce, tak mi řekl kde mám co vysypat recyklátem ať hezky sjede. Bohužel se mu nějak nedařilo sjet a zkoušel to asi půl hodiny. Napřed z jedné strany, pak z druhé, pak na couvačku, tak nebo tak prostě se tam nedostal, poslední pokus vypadal nadějně, kde se bohužel zasekl patkou a asfaltovou cestu a zůstal tam stát. Takže nám nezbylo nic jiného než zapojit hadice a vylít základové pasy pomocí hadic. Takže tzv. pádlování nás neminulo, ještě, že nás tam pár bylo, takže se to dalo, jen bylo neúprosné horko, takže z nás lilo jako z konve :-)

Měli jsem objednáno 17 kubíků betonu s tím, že zbytek dopočítáme. Dopočetli jsem tedy dalších 7 kubíků, které nám vyšly tak, že zbylo něco málo přes ¼ kubíku, to jsem vyklopily kousek pod vjezd aby tam napříště hezky mohl sjet mix hezky až k domu. Po mírném zavadnutí betonu jsem ještě napíchaly roxory co půl metru, nechali jsme je trčet cca 80-90 cm, tak aby nám to vyšlo na 3 – 4 řady ZB.

Toho dne jsem toho měli všichni dost. Ještě na večer jsem zašel na stavbu a beton hezky zalil, když bylo takové horko a zalévaly jsme ještě další týden. Další den, jsem ještě zkopal trochu nájezd na pozemek a seříznul jeden keř, tak aby tam zbylo více místo pro manipulování mixů s betonem.

Vydal jsem tedy týden dovolené, na 4 dny jsem k tomu sehnal 3 spolehlivé pomocníky. Objednal jsem místního bagristu - skorosouseda v cenách 50Eur/hodina a začali jsme..

Naše základová deska není vlastně základová deska, ale jsou to základové pasy jak se tomu dle architekta má správně říkat. V našem případě má podlaha přízemí několik úrovní a tedy bylo jasné, že to na jeden zátah nepůjde. Začali jsme tedy nejprve se základovými pasy pod celým domem a napojením na kanalizaci. Pomocí vytyčených laviček, ocejchovaných geodetem jsme vyznačili po sejmutí ornice sprejem na zem tvar základových pasů. Příjemným překvapením při hloubení byla skutečnost, že pod tenkou vrstvou ornice se nachází na některých místech téměř čistý kačírek. Stavební materál rovnou na pozemku nám tedy uspořil docela slušnou částku, neboť jsme jej poté používali na dosypávání a hutnění. Pasy se podařilo vykopat vcelku přesně, stačilo tedy jen začistit, na některých místech dobednit a bylo hotovo. Před samotným vylitím jsme ještě připravili prostupy na vodu a elektro fotmou flexibilních hadic určených do betonu a prostupy kanalizace skrz základové pasy jsem provedl vložením trubky 150mm do míst, kudy bude kanalizace poté natažena. Taktéž jsem protáhl zemnící pás od jednoho rohu domu k druhému - dům je dostatečně velký a tak nebylo dle odborníka nutné protahovat zemnění kolem dokola. Hned následující den jsme pak ručně vykopali rýhy pro kanalizaci a protáhli ji skrz tyto o velikost větší prostupy.

Další etapa bylo bednění desky v severní části domu, kde byly v projektu dvě úrovně lišící se jen o 18cm. Bednění bylo provedeno pouze za pomoci latí, trámků a prken. Na celou plochu pak byly položeny armovací sítě a pečlivě provázány a podloženy. Současně s tím jsme bednili a vzlívali další část jižní strany domu, která má výšku o 50cm výše. Při vzlévání jsme narazili na potíže našeho amatérského počínání - tlak betonového sloupce širokého 70cm a vysokého 80cm je tak ohromný, že bezproblému ohýbal i trámky a bednění na několika místech praskalo či se kousek posunulo..

Po vylití jsme nechali základně zatvrdnout cca 15 hodin a začali jsme stavět další bednění - rozhodl jsem se obě zbývající úrovně základů vylít najednou a tedy nám v jednom místě vzniklo bednění, ke kterému se lil beton z obou stran. Přední část domu jsme za pomocí jeřábu doplnili kačírkem a kamenivem vykopaným ze základů a pečlivě zhutnili. Následovalo opět vyvazování kari sítí a pečlivá kontrola bednění abychom neměli opět další trhnily či posuny. Pro zarovnání do stejné výšky jsem připavnil po celém obvodu desky latě podle rotačního laseru a při vylívání pumpou jsme zapůjčili k zarovnávání vibrátor do betonu. Vše jsme dělali s manželkou pouze ve dvou, výsledkem není sice perfektně rovná plocha, ale rozdíly výšky v nejzazších bodech desky 2cm považuji za zcela uspokojivý výsledek.

Deska byla komplet hotova během devíti dní, nutno podotknout, že tyto dny jsem na desce pracoval bez přestávek cca 14-16 hodin denně.

Když jsme připravovali terén nechal jsem udělat "rovný" plac, aby nebylo následně potřeba tolik bagrovat. Přeci jen buldozer se u toho tolik nezapotí. Umístění domu bylo navrženo na tomto místě s tím, že za domem bude vystavěna opěrná zídka, která bude bránit sesuvu asi 1,2m vysoké stěně hlíny. Na úvod bylo ještě více potřeba zvětšit prostor pro umístění domu právě kvůli opěrné zídce. Po zaměření geodetem jsme posunuli kolíky do kříže tak, aby je bylo možné kdykoliv vrátit na místo. K přesouvání a zaměření používám samonivelační 360°laser s křížem. Bohužel nevýhoda je, že musí být alespoň šero, což přes léto je dost pozdě a jelikož to není profi řada, nelze k němu použít žádný přijímač. Zvětšením prostoru pro umístění domu započaly výkopové práce. Po zvětšení prostoru jsem rovnou vykopal základ pro opěrnou zídku. Bude mít na délku 20m a výšku 1,2m. Následně jsem pokračoval výkopem základových pasů pro celý dům.

Dle projektu máme v pásech navržené armovací koše a tak nás čekalo celodenní vázání, vzhledem k tomu, že v koši je 6 prutů, máme za sebou přes 2000 dratkoúvazů :) Děkuji už nikdy více :D Abychom si usnadnili práci a ulevili rukám, den předem ohybáme z hřebíku háček, který na akuvrtačcce urychluje vázání. Doporučuji koupít již drátky s očky a vazací stahovačku. 

V den betonáže nad ránem nastupujeme. Bagr kope pásy a rovnou se pokládá zemnící pásek a armovací koše. Kolem 13 hod je zalito. Ještě ten den zajišťuji dovoz ZB a skládání dovnitř výkopu, abychom nasledují den ráno pokládali ZB.

První den ukládáme 4 řady ZB Diton, které vystužujeme roxory 12 mm. Druhý den dokončujeme. O 3 dny později betonujeme ZB. Zhruba po týdnu od betonáže začináme s násypem do desky. Volíme betonový recyklát a na vrchní část jemnější frakci lomového kamene. Strusku jsem zavrhl. Deska celkem sežrala přes 160 tun materiálu. Samozřejmě souběžně je položena ležatá kanalizace. 

Deska tl. 150 mm je šalováná klasicky pomocí desek, výztuž kari síto 8 150x150 (volíme silnější jelikož variantu). Co bych možná změnil to, že po druhé bych asi zvolil šalování rovnou do XPS. Odpadlo by mi pozdější lepení a izolovaní desky. 

Zhruba po měsíci zaléváme desku. I když poctivě desku zaléváme i tak se nevyhneme trhlinám v povrchu. 

Tímto ukončujeme jednu fázi výstavby a desku čeká cca 21 dní odpočinku.

Založili se rohy ZB, podle kterých se pak natáhla zednická šňůra. Palety jsem si nechal navozit okolo celého domu pomocí Manitoua, abych nemusel dovážet ZB pomocí koleček. Po založení rohů se začalo ze spodní strany, díky schodkům jsou v základových pasech se muselo vyzdívat vždycky od spodní strany až ke schodku a pak začít další řadu opět zespodu k dalšímu schodku a tak dále.

Za jeden den jsme stihly menší půlku celého ztraceného bednění, což bylo celkem dost, na to, že nahoře jsou 3 řady a dole je řad 8. Do každé řady jsme vložili roxory průměru 12mm v rozích jsme je zahly a svázaly k sobě. Ještě jsme rohy zpevnily roxory 8 nebo 10 a všechno provázaly vazacím drátem.

Dostali jsem se tedy na spodní straně na 4 řady ZB, které jsme další den zabetonovali, kdy už řidič, sjel hezky dolů až k domu, jen se musel vypatkovat plus-mínus do roviny, takže měl kabinu tak metr a půl nad zemí. No a na druhý den jsme pokračovali ve zdění. Do večera jsme toho stihly opravdu hodně a druhý den ráno za 2 hodiny bylo hotovo. U některých schodků nebylo ZB úplně u stěny, takže se muselo došalovat pomoci OSB desek, které jsme předtím použili na šalování tzv. shcodků. Ještě se dopěnily díry, které někde vznikly. Večer jsem zavolal do betonárky a za dva dny jsme měli zabetonováno. Do ztraceného bednění padlo celkem 23,5 kubíku betonu.

Stavba terasy (terasa+sklep)

Ztracené bednění bylo už na pozemku, objednané dříve. Pátek 25.5.2018 se ráno před betonováním vytyčili výšky pomocí roxorů, které se natloukli jak do stěn pasů, tak do země, budoucí podlahy. Nachystaly jsme roxorové sítě 150/150*6. Po obědě dojel domluvený mix s 3,5 kubíkem betonu. Pán od mixu nasadil nástavné koryto, které dosáhlo zhruba do půlky vylévané plochy, naředil beton, který se vylil, jak do pasů tak jako podlaha. Železnýma hraběma jsme dostali beton tam kde jsme chtěli, pomocí „letadla“ a 2m váhy jsme daly beton do roviny a utíkali pro plachtu, protože začínala pěkná bouřka, která trvala asi dvě hodiny.

Příprava pro betonování základové desky

Ráno 26.5.2018 v 8:00 přijel bagr – menší JCB, v radlici dovezl žabu na hutnění a 250-tku žehličku, které vyložil na rohu základů.

Postupně navážel hlínu, štěrk a betonový recyklát, kde se vše postupně hutnilo asi po 30cm. Ve dvě hodiny odpoledne bylo skoro hotovo, ještě se ve vrchní částí kde byl betonový recyklát udělala drážka, kde vede PVC trubka ze které vede do obytných částí drenáž pro odvod radonu z domu pryč. PVC trubka, pak povede vnitřkem domu až na střechu, aby bylo docíleno tahu radonu ven z domu.

Odpoledne se ještě stihla zakopat kanalizace až na okraj pozemku a také trubka pro přívod vody. Nakonec mi ještě bagrista srovnal vzadu pozemek, kde mi budou skládat palety s cihlami.Po odjetí bagru jsme nachystali distanční podložky pod kari sítě, které jsme ukládali a postupně svazovali drátem k sobě navzájem a také k roxorům, které jsme nechali trčet ze ztraceného bednění. Během toho armování, tchán s kamarádem šalovali budoucí základovou desku pomocí šalovacích desek, kde do vylitého ztraceného bednění vyvrtali díry a dali zatloukací hmoždinky. Poté jsem s bráchou a taťkou vynesli výšky budoucího betonu na šalovací desky pomocí hřebíků a samozřejmě nivelačního přístroje.

Zdění terasy a betonování

Terasu zdíme po práci, takže moc času do večera není, ale říkáme si, že stihneme aspoň něco. Zdíme pomocí ztraceného bednění tloušťky 250mm. Vyměříme si rohy podle plánu. Začínáme zdít vyměřenými rohy postupně k základům RD, vychází to přesně na celou kostku jak ke stěně RD, tak tam kde je otvor pro dveře. Pro zdění používáme klínky, beton jsme si vylili přesně do váhy, takže podlaha je rovná a nemusíme dávat první řadu ZB na maltu. Po vyzdění první řady musíme vyvrtat díry do podlahy pro roxory, které dáváme do výšky třech řad ZB. Tam kde se dotýkáme ztraceným bedněním terasy se ZB domu vrtáme otvory pro roxory průměru 12mm, které nám spojí RD s terasou, takhle spojujeme každou řadu ZB, v rozích ZB roxory ohýbáme, ať je máme po celé délce. Začali jsme zdít celkem pozdě, ale do večera zvládneme vyzdít tři řady ZB.

Druhý den jsme dozdily další dvě řady. Mezitím nám dovezli 3 kubíky štěrku a 500Kg cementu. Po obědě jsme dovezli míchačku svolal jsem pár spoluhráčů z fotbalu a za dvě hodiny jsme měli 5 řad ZB zabetonovaných. Následně začala bouřka, po bouřce jsem si nařezal roxory, které jsem napichal do ztraceného bednění, měl jsem označené ve kterém místě roxory jsou, které jsou už zabetonované a snažil jsem se je zapichat co nejblíže k sobě.

Další den opět jenom po práci jsme dozdily zbytek ZB, nad budoucí dveře se dal železný překlad a poslední řada ZB.

   Další den ráno jsem zajel ke tchánovi pro železné stojky a šalovací desky pro podšalování stropu už vyzděného sklepa. Poté přišla manželka a spolu jsme betonovali zbylé řady ZB. Kolem 12:00 přijelo auto s návěsem a dovezlo cihly. Ukázal jsem mu kde to má složit a dál jsme betonovali. Kolem 14:00 bylo hotovo, dali jsme si oběd a v 15:00 přijel kamarád se kterým jsem byl domluvený, že podšalujeme strop sklepa neboli podlahu terasy. Stojky, šalovací desky a dřevěné hranoly byly připravené, tak jsme se do toho pustily.

Uvnitř sklepa jsme si nachystali šest stojek do zhruba stejné výšky, nařezaly jsme podélně hranoly, které jsme přichytili na stojky. To byly tři trámy podélně – jeden na kraji u ZB domu, druhý uprostřed a třetí na opačném kraji. Na tyhle hranoly se nařezali menší hranoly, které přijdou do kříže. Šalovací desky měly 50cm na šířku a sklep má 300cm, takže nám to hezky vyšlo po 50 cm. Poté jsme nahoru nanesly šalovací desky, podstojkovali jsme to pořádně a podle niveláku, jsme buď zvedali nebo snižovali stojky, tak abychom dosáhli požadované výšky. To nám zabralo asi 2 hodinky.

Pak jsme si nachystali roxory, kterýma zpevníme podlahu terasy. Od tchána jsem dostal asi 10 roxorů průměru 20mm, ty jsme daly přes rohy, a z 12-tek roxorů, jsme nad tím udělali jakoby kari síť. Ještě jsme po kraji daly roxory po celé délce, navázali na menší roxory do výšky a na to navázali další roxor po celém okraji. Poté jsme všechno svázali armovacím drátem a byl večer.

Další den byl objednaný beton na 15:00. Dojeli jsme z práce dřív a šli došalovat sklep pro betonování desky. To šlo rychle, a brzo jsme to měli hotové. Ještě jednou jsme přepočítali množství objednaného betonu – to sedělo, tak jsme se nasoukali do gumáků a čekali na beton, která slavnostně dorazil, až před půl šestou.

Naštěstí jeli skoro hned za sebou, takže se nečekalo, beton nám pumpou pumpoval přímo, tam kde jsme chtěli, pumpy se chopil otec, já s bráchou a kamarádem jsme měli hrábě a druhý kámoš podle pípáku dával beton do roviny. Buď jsme mu trochu betonu přihrnuli nebo odhrnuli, jak potřeboval za necelé 2 hodinky bylo hotovo. Kamarád ještě přejel beton vibrační latí se kterou beton vypadal úplně rovně. Hned jakmile dokončil práci s vibrační latí, začalo pršet, tak jsme celý beton přikryli plachtou, aby se nám nevyplavil cement. Naštěstí uprostřed vede odvod radonu a nechali jsme tam asi 1,5m KG trubku, díky které se nepřilepila plachta na beton.

Pozemek jsme koupili jako džungli, na kterou lidská noha několik let nevstoupila a podle toho taky vypadal. Samý nálet a tráva zvící metru a šveskovo - meruňkový sad v jeho zadní části takřka neviditelný, takže po zakoupení křovinořezu a motorovky čínského původu jsme se dali do práce a vytvořili jsme holou plochu. Po vyčištění pozemku jsme konečně mohli vidět, že kopec je trochu větší, než jsme si mysleli a nakonce to dopadlo tak, že opěrná zeď na terase bude mít něco přes metr.

Jakmile jsme měli doma projektovou dokumentaci a vytoužené stavební povolení, tak jsme se dali do práce a na pozemek povolali geodeta k vytyčení domu. Geodet vytyčil čtyři rohy domu a my jsme na kraje pozemku vyrobili čtyři lavičky, od kterých jsme později po odbagrování materiálu odměřili budoucí budovu. Pak jsme na místo nahnali traktorbagr, který začal s jeho přetvářením. Po odkopání brdku, který pozemek odděloval od silnice přišlo na řadu vytvoření zářezu pro budoucí stavbu a odvoz materiálu. Z makadamu jsme vytvořili až k domu příjezdovou cestu (14m). Potom se přešlo na kopání základů, přičemž se poprvé uplatnil nivelák, který jsme si na stavbu pořídili (teď když už máme půlku stavby hotovou, tak můžu říct, že to byla dobrá investice). Při kopání základů se také poprvé ukázala záludnost naší užovky, protože bagr se nemohl kolem stavby správně pohybovat a nám tak zůstalo na ruční dokončení několik metrů základů. Taky vykopanou hlínu nebylo moc kam dávat, takž prostory mezi základy byly vyplněné hromadami materiálu, který jsme museli pěkně v kolečkách odvozit. Takže po vykopání základů přišla na řadu ruční síla (já a manželka) a vyčištění a rozšíření základů, jelikož bagrista měl užší lžíci než bylo potřeba a odvoz materiálu. Po vyčištění plochy jsme do pasů po obvodu domu roztáhli zemnící pásek a realizovali v rozích čtyři vývody pro hromosvod a taky vývody pro vnitřní a venkovní - zahradní rozvaděč. Všechny spoje byly opakovaně zapatlány gumoasfaltem. Na dno základů přišli prostupy pro kanalizaci a vodu. Ty jsme udělali z KG trubky 160. Protože základy jsou odstupňované, tak po poradě s projektantem jsem ze ztraceného bednění vytvořil dělící hráze, které vytvořili požadované odstupňování.

Po dokončení všech drobností následovalo vytoužené betonování, takže jsem spočítal potřebné množství betonu, uzavřel smlouvu s betonárnou a těšil se na betonování. jako velmi šikovná věc se ukázal domíchávač s pásovým dopravníkem, díky kterému jsme ve třech lidech bez problému vybetonovali pasy. Já jsem chodil s chobotem od pásu a asistující rodiče potom jenom měřili hloubku. Po základním vylití jsme beton v místech kde ho bylo víc trochu rozhrabali na patřičnou tloušťku. Jelikož jedem mix nestačil, tak druhou várku už přivezl obyčejný mix, který ji vylil do pásů a následovalo klasické pádlování betonu. Nicméně základy se vcelku povedli a první fáze stavby byla hotová. Do betonu jsem ještě zapíchal roxory a bylo hotovo.

V mezičase mezi geodetem a kopáním jsme ještě opatřili stavební boudu, na kterou jsme povýšili plechovou garáž, kterou na určeném místě postavil polský dovozce. Garáž má sedlovou střechu a rozměr 5 x 3 metry a jako stavební bouda se velice osvědčuje.

Do spodní řady jsem v místě technologické místnosti umístil řadu průchodek pro budoucí kabely, které do domu a i z něj polezou a taky čtyři prostupy pro roury tepelného čerpadla. Po položení první řady bednění jsem položil roxory a všechno pořádně proarmoval. Následovalo položení druhé a tření řady bednění a další armování. Tahle práce byla po kopání a vození hlíny docela odpočinková.

Jakmile bylo bednění na místě, tak následovalo další počítání a obědnávání betonu. Na stavbu dojel náš oblíbený mix s dopravníkem a zalití ztraceného bednění jsme bez větších problémů zvládli jenom s manželkou. Já jako minule chobotoval a žena prošťouchávala - hutnila beton. Pohodová práce.

Po zatvrdnutí betonu přišla na řadu zavážka desky. Od kabelových a čerpadlových prostupů jsem vytáhl nad úroveň desky kopoflexové chráničky a po konzultaci s projektantem jsem na plochu navozil zpět materiál, který jsme předtím tak pracně vyváželi ven. Náš baráček stojí na štěrkopískovém podkladu, takže vykopaný materiál byl na zavážku ideální a nebylo potřeba dovážet žádný dodatečný materiál. Celková výška navážky byla +- 30 cm, což jsem realizoval ve dvou etapách, kdy jsem materiál vždy pořádně ucapkal žabou.

Po zavezení desky už chybělo jenom udělat vnitřní rozvody kanalizace, takže jsem vykopal potřebné rygóly a dle plánu položil kanalizační roury. Nivelákem jsme ustavili hrdla pěkně nad desku a potrubí zapískovali a pořádně uhutnili. Pod zavážku jsem rovněž hodil kopoflexu pro budoucí kabel, který bude napájet venkovní rozvaděč.

Další prací bylo rozložit, vyvázat a podepřít karisítě, což byla práce vskutku psychologická, ale naštěstí nijak moc náročná. Posledním úkolem bylo vytvořit bednění perimetru, které jsme udělali z OSB desek. Použili jsme desky tloušťky 22 mm (zbytečně tlusté). Na desky jsme natloukly hřebíky, které pomáhali určovat finální výšku, pomocí niveláku a vodováhy desky ustavili a nakonec jsme je na ztracené bednění připevnili pomocí natloukacích hmoždinek. Po obednění perimetru jsem desky v jejich horní části ještě vázacím drátem přivázal ke karisítím, díky čemuž se desky nevypoukly a neměli snahu se vyvalit ven po zatížení betonem.

Deska byla připravená na betonování a na mě padala deprese, jak takový úkon jako amatéři zvládneme. Udělal jsem obvyklý výpočet betonu, přidal rezervu a pro jistotu jsem zase povolal bagristu, který vyhloubil základy pro budoucí čelní oplocení, které posloužili jako uložiště pro zbylý beton. Aby se nám deska dobře stahovala, tak jsem na její střed pomocí niveláku usadili po celé délce 12 roxor, který sloužil jako vodítko pro stahování. V den D jsme se na stavbě sešli v nejpočetnější sestavě a to já s manželkou, moji rodiče, brácha a tchán. Bylo nás tedy 6 a šlo se na věc. Jako první dorazil zase mix s dopravníkem, kterým jsme dostali beton do zadní části desky. Nejprve jsem chobotoval já, protože ostatním se do toho moc nechtělo (hezky z toho kapal beton za krk), ale potřeba mužné síly na urovnávání betonu zahnala za chobot tchána. Zbytek lidí rozhrňoval beton a brácha ho půjčenou vibrační latí dolaďoval. Po rozhrnutí jsme se s bráchou chopili 3,5 m dlouhé hliníkové latě a beton jsme stáhli do roviny. Řidič mixu desku zhlédl, a řekl, že množství betonu, které měl dovézt druhý mix stačit určitě nebude a tak jsme raději vzali o kubík víc. Druhý mix už byl zase klasik a vyklopil na desku zbytek betonu a nakonec se ukázalo, že záložní jáma na beton byla dobrá volba, protože můj výpočet se moc nemýlil a základy plotu se zaplnily skoro až po povrch. Deska tedy byla na světě, nedošlo k žádné katastrofě a pomalu jsme začali věřit, že tu stavbu nakonec asi opravdu zvládneme.

Desku jsme začali vzhledem k horkému letnímu počasí intenzivně kropit a po jejím zatvrdnutí jsme ji k naší spokojenosti přeměřili, kdy rozdíl v její výšce byl +-0,5 cm. Jedinou zradou se ukázaly výstupky, které vznikly při dolaďování povrchu hladítkem a o kterých jsem si naivně myslel, že se rozplynou do ztracena. Nerozplynuly se a při betonování stropů jsme si po těchto zkušenostech už s hlazením betonu nelámali moc hlavu.

1. Kopání základových pasů

Geodeti nám zatloukli 4 kolíky, pak se vyvápnilo a mohlo se začít (lavičky nemáme, po vylití pasů přijdou geodeti znovu a napíchají hřebíky přesně do rohů, kde se usadí ZB). Při bagrování se tedy udělaly tři odskoky tak, aby se nevyjelo nad hloubku 60cm. V horní části, kde bude dům jen málo nad terénem a nebude se již nic navážet, se kopalo do 80 - 100 cm hloubky, dole, kde bude základová deska 1,5m nad rostlým terénem se naopak kopalo jen 40 cm do hloubky pod rostlý terén - nezámrzná hloubka se docílí navážkou.

2. Vyměření výšek

K této akci jsem pořídil na stavbu nivelák - nikdy před tím jsem s ním nepracoval, ale bylo to docela v pohodě. Já chodil s měřící latí, přítelkyně stála u "dalekohledu" a v první fázi jsme jen zapisovali výšky na různých bodech stavby; dále následovala chvíle s papírem a trocha sčítání a odčítání k určení nuly pro čistou podlahu. V projektu je samozřejmě 0 stanovena - po skrývce se ale může realita od projektu poněkud lišit, tak jsme pomocí niveláku stanovili novou 0 (aby čistá podlaha byla v místě vchodu nad úrovní příjezdové komunikace). Poté následovala akce vyměření výšek. Ty jsme přenášeli na roxory zatlučené do země v základových pasech, a to tak, aby výška lité části základových pasů byla v takové úrovni, že následně bude stačit vyskládat ztracené bednění a dostaneme se do požadované úrovně. Na roxory se vždy výška vyznačila elektrikářskou páskou a vždy ke spodní úrovni pásky se lil následně beton. Jakmile byla výška vyznačena, bylo už pak poměrně snadné si flexibilně určovat odskoky - vždy se přidávalo nebo ubíralo 25cm od pásky a nalepisla se finální (výška tvárnice ZB). Prvotně jsem odskoky vyšaloval tak, že jsem chtěl co nejvetší část pasů vylít a dávat méně ZB - z toho mě vyvedl můj stavební dozor, kdy říkal, že je lepší udělat jen tenkou vrstvu betonu a všechno pak vyskládat ze ZB (dokonce říkal, že by se dalo rovnou usazovat ZB jen do zavlhlého betonu); má to svůj praktický důvod - pokud bych vše vylil do úrovně nebo místy i nad úroveň terénu, byl by problém se zateplením a také se ušetří beton. Takto, tím, že výkopy jsou 60cm a ZB bude 40cm, zbyde tam krásně místo na XPS. 

3. Budování přepážek

Výšky už tedy máme, nyní bylo potřeba zřídit přepážky na odskoky. Ty už jsem zřizoval pocitově, dle výšek vyznačených na roxorech. Vždy jsem měl desku 25 nebo 50cm, podle odskoku. Je potřeba vše řádně zajistit, beton má docela sílu - to jsem dělal kolíčky nařezanými z roxorů zatlučenými do boku výkopu - tím byla deska dostatečně zajištěna a ani se nehla. Šalování jsem musel upravovat, jak jsem již psal, po domluvě se stavebním dozorem jsem ho razantně snižoval na nižší úrovně betonu.

4. Lití betonu

Pozvali jsme si pumpu, protože byl nedostatek místa i lidí (vyšla na 8tis za dvě hodiny). Celkem se vylilo 14m³ betonu c25/30 ( ten vyšel na 2190,- za m³ vč dopravy, c20/25 byl jen o 100Kč levnější, tak jsem vzal "lepší") Přepážky fungovaly dokonale, beton byl dost hustý a držel se i v úrovních přepážek ve správné úrovni. Lilo se od spoda nahoru. Pumpař říkal, že pokud je beton řídší, je dobré nejpre vylít u všech přepážek do jejich spodní úrovně, pak se vrátit a lít pasy; beton u přepážek mezitím trochu zhouste a lépe drží. 

V horní části tak máme v nejvyšším podě jen cca 10cm betonu, spodní část, kde se bude dělat navážka,  je pak vylita až po okraj. 

Ještě poznámka k zemnícímu pásku: často jsem tu četl, že je nejlepší pásek rozbalovat přímo ve výkopu - pokud máte odskoky a ještě přepažení, nedokážu si to moc představit. Já si ho pěkně roztáhnul po zahradě a pak zatloukl do země dva roxory jako vodítko - mezi tímto vodítkem jsem pak pásek vtahoval do základů. PS koukněte se po zemnícím pásku i mimo stavebniny, já měl dva nové  balíky za 1000Kč oba. Na různých bazošich a podobných serverech je toho dost.  

Teď nás čeká zakládání ZB, ale to už bude hračka, takže o tom třeba zase někdy příště, pokud budou nějaké zajímavé poznatky; teď bude měsíční stavební pauza :-)