Rozebral jsem pár palet, udělal kolky a podle výšky přenesené šňůrkou z laviček jsem sešrouboval jednoduché bednění. Dělal jsem to sám a trvalo mi to tři odpoledne (dohromady cca 6-7 hodin).

Z kamenictví, co je naproti, nám dovezli dvě dodávky kamenického odpadu (zbytky pomníků, odřezky atd.), které jsem s tchánovou pomocí narovnal na dno výkopu, čímž se vyrovnaly prohlubně a zpevnilo dno výkopu. Upřímně nezávidím tomu, kdo bude tuto směs betonu a žuly rozebírat. Modlím se, abych to nebyl já. Den před betonováním jsme roztáhli zemnící pásek. Elektrikář nám poradil zajímavý trik - jeden postupně na rovině odvíjí klubo pásku a druhý za ním jde a po metru do toho mlátí kladivem. Pásek se hezky narovnal a nebyl pak problém ho do výkopu uložit. Ještě večer jsem za tmy natřel spoje asfaltem, což se prý zase nemá - pozdě. V noci jsem za svitu halogenu dokopal základ na komín a na ráno si nechal dodělání prostupů. Ráno, asi hodinu před betonáží, jsme usadili prostupy na kanalizaci a vodu. Vyšlo to hezky, asi deset minut po dodělání dojel mix. Do výkopu se vešlo 8 m3 betonu a v 6 lidech nám to trvalo necelé tři hodiny. Řidič mixu byl skvělý a najel, tak jak jsme přesně potřebovali. Na závěr byly zapíchány roxory.

Druhý den jsem už nemohl vydržet, tak jsem jel uložit alespoň rožky ztraceného bednění. Dvě palety jsme rozvozili na kolečkách, zbytek jsem nechal rozvozit manipulátorem, který dojel skládat stěnový systém. Nachystat si výšku podkladního betonu dřevěným bedněním se ukázalo jako velice výhodné. Nebylo nutné již míchat podsypový beton, stačilo jen klínky jednotlivé tvárnice dovyrovnat. Pouze v místech, kde byla díra velká, jsme namíchali dva pytle hobby betonu a lehce se tvárnice podhodily. Vyskládání tvárnic zabralo čtyři odpoledne (první řada, část jsem dělal sám, část s tchánem) a jeden celý den (armování, druhá řada řada tvárnic a dobednění) - to jsme dělali ve třech. Ještě jsme vyrobili truhlík (alias zahrádka, alias květináč), který se vždy posadil na tvárnice a přes něj se beton pádloval do dalších tvárnic, takže jsme na jeden zátah vylili dva metry tvárnic bez problému a navíc držely tvárnice v řadě. Do bednění jsme nalili 10m³ betonu a zabralo to cca 4 hodiny včetně mytí auta a úklidu. Opět nás bylo 6. 

Konečně jsme vylezli nad zem a můžeme chystat desku. Od dočištění výkopu nám trvalo vylití pasů 10 dnů s různým rozložením sil od 1 člověka po 6 lidí. Co bych určitě udělal stejně, tak betonování pomocí truhlíku a koupení "vazače pytlových úvazků" včetně drátků. Armovalo se s tím jedna radost. 1000 drátků vyšlo na 150 Kč, takže tady asi není co řešit. Opět bych to znovu betonoval z mixu, ale rozhodně fandím všem borcům na diskuzích, kteří zarytě prosazují betonování základů z míchačky. Když stavebník poptá beton u více betonáren, navíc se dá domluvit i DPH 15%, tak je cena velmi dobrá a míchačka už nedává smysl (alespoň mě nedávala) v porovnání s komfortem autodomíchávače.

Dále jsme udělali ležatou kanalizaci. Desku jsme pak dosypali a zhutnili.

Poté jsme šalovali extrudovaným polystyrenem a nakonec - 17.4.2018 desku zalili betonem.

Při rozměřování základů došlo sice k nedorozumění ohledně výškového zaměření stavby, protože projektant si jako nulu zvolil jakýsi kanál v okolí, ale nikoho na to neupozornil. Pak se to ale vysvětlilo a dozvěděli jsme se od něj, že jeho 99,72m se rovná 203,17metrů nad mořem - jak jednoduché. Že jsme na ten převod nemohli přijít sami? :-D

Pánové z realizační firmy byli velmi šikovní a dalo se s nimi na všem domluvit, ale pro jistotu jsme je jezdili s dětmi pravidelně kontrolovat. Všechny práce probíhali rychle a dobře za 8 pracovních dní měli hotovo. Jen jednu věc zvrtali - přípravu potrubí na dešťovou vodu do domu přivedli do koupelny a ne do technické místnosti. Přišel jsem na to až po 3 dnech těsně před litím desky, tak už jsem to nechal a přivedem to zpět ty 3 metry podlahou. Jen mě zaráží, že na to za ty 3 dny nepřišel stavební dozor, který tam za tu dobu byl častěji než já. Holt i dozor potřebuje dozor :-( Co si člověk neudělá, to nemá.

Dneska už deska po intenzivním třídenním kropení pěkně tvrdne a my se připravujeme na hydroizolace.

Začátkem dubna jsme se rozhodli, že už není na co čekat a začneme zase makat. Jeden víkend z kraje dubna jsme prořezali ztracené bednění. Další týden jsme povolali bagr, který nám zavezl desku hlínou, sutí a štěrkem. Do nějaké vrstvy jsme natahali odpady - naštěstí máme skoro vše při jedné zdi, tak to nebyla nijak hrozně těžká práce a mnoho rozměřování. Zároveň jsme půjčili žábu, kterou jsme desku několikrát zhutnili. Další víkend se natahali kari sítě a následně jsme je vypodložili. 

23. dubna jsme desku KONEČNĚ ZALILI betonem. Na pomoc jsme půjčili vibrační lištu. Desku jsme nechali stát týden a další víkend už jsme začali penetrovat. Poté jsme "navařili" protiradonové asfaltové pásy po obvodu desky, zatím jen pod Ytong. 

No a teď už zakládáme první řadu Ytongu. Tak nějak jsme se nemuseli ani nijak dlouho rozmýšlet, z čeho budeme stavět a rovnou jsme sáhli po Ytong Lambda YQ 375mm. Ten už nebudeme zateplovat. Snad už to teď půjde od ruky a domeček poroste a poroste. 

Teď zadáváme poptávky firmám, které dělají vazníky, aby nám stavba nějak navazovala a nevznikaly zbytečné prostoje, kterých už jsme si užili až až. 

Díky pomoci geodeta, který mi vyznačil rohy ZB, stačilo vyrobit lavičky, zvolit si "nulu" a pomocí nivelačního laseru (800kč v Lidlu) přenést tento bod. Kvůli vzdálenosti bylo třeba čekat na šero, abych byl schopen paprsek vůbec vidět.

Celkem mě překvapila kvalita laseru, protože po kontrole profi laserem (stavil se kamarád, co ho měl náhodou v autě) byla odchylka cca 2mm.

Další krok - založení rohů, už taková sranda nebyla. 

Díky nerovnostem v terénu, lití betonu jen na několika místech a hlavně nepozornosti, je rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším bodem základových pasů cca 45 cm.

Naštěstí vše vyřešilo zvýšení počtu ZB a "šalunk".

Po založení rohů a usazení prvního šáru jsem dokončil vodorovnou výztuž a následně začalo skládání ZB.

Díky další nepozornosti, ze strany prodejce, další problém. ZB od vícero výrobců, tzn. jiné rozměry. Ikdyž, taky se mi stalo, že stejná paleta, stejná várka, tvárnice vedle sebe a rozdíl v rozměrech 8 mm.

Pak se může člověk snažit to rovnat a stejně nic!

Poslední krok před pokládkou kanalizace bude vylití ZB směsí. 

Ale o tom zase příště!

Stavba ve svahu - byť v našem případě minimálním, s sebou nese nepříjemnosti - první jsou vysoko natažené provázky od laviček, což celému zakládání přidává na náročnosti a době trvání a tím druhým je neustále neskutečný bordel na základu, který tam neustále padal vlivem chůze, deště apd. .. takže se furt jen uklízí a uklízí...

Založení rohů nám ve 3 lidech trvalo skoro celý den, neustále se tvárnice přendává, přesouvá, měří se vzdálenosti, kontrola úhlopříček apod. Nutno podotknout, že jsme měli jeden roh základových pasů o 10 cm níž, než zbylé tři, které se pohybovali kolem 4 cm - nejvyšší bod byl u prostřed základového pásu a nechtěl jsem tvárnice řezat.

Pod tvárnice byl použit suchý beton v poměru 3 ku 1, kde do míchačky stačilo přidat pouze pár deci vody.

V nákladech neuveden beton, písek ani štěrk, který uvedu v další etapě.

Rada na závěr: Udělejte si pořádně základové pásy, ušetříte si spoustu práce, i něco málo peněz.

Problém začal na úřadech, vše se protáhlo až na 3 roky.... blá blá blá (tato část nás rozčiluje a proto jej nepopisujeme).

Koncem roku 2017 jsme začali se stavbou kůlny na nářadí a postupné navážení materiálu.

Dne 23.2. jsme dovezli techniku a čekali na počasí. Ve sněhu se dalo natahat voda pro závlahu zahrady, přípojky pro skleník a zahradní domek. 

Důležitá věc je vědět, co a jak bude a zbytečně to neměnit, ušetří to spoustu času a jde dělat vše dopředu.

Dále se stavba zaměřila a upravila se výška stavby k okolnímu terénu.

Provedla se skývka a výkopy základových pasů. Betonáž proběhla rychle s pomocí kamarádů. Vše se naplánovalo tak, aby výška pasů byla akorát na jeden šár ztraceného bednění. Bednění se neměřilo jen se první šár vyskládal na již hotový beton a polovina bedniček vyplnila dalším betonem. Bednění se obložilo extrudovaným polystyrénem a přihrnulo okolní hlínou. Tedy bez bednění. 

Dále probíhalo hutnění a pokládka kari sítí. Kanalizace a elektro přípojky taktéž svépomocí.

Nyní již bylo vše připraveno na betonáž desky. Opět pomohli kamarádi a cca za 5hodin bylo 27m³ betonu vylito a vyrovnáno. Nyní jsme již kropili a čekali na kamiony cihel. Z důvodu času a možnosti svépomocísložení jsme objednali celou stavbu.

Stavbu provádíme z cihel Porotherm 30 T Profi Dryfix. Protože jen tento systém nám umožní, abych po práci byl schopen ještě vyzdít alespoň šár :-).

Na stavbu dne 19.4. začalo přijíždět 6 kamionů cihel včetně Miako stropu a zakládací malty. Vše jsme složili a poskládali tak podle toho co bude potřeba jako první... 

Nyní čekáme na založení první řady cihel, což proběhne 16.5. a můžeme zdít !

Nesmíme zapomenout, že na stavbě nám nechybí pískoviště pro naše holky a terasa na opočinek ! Těšíme se příště!!! 

Druhý den dovezli z betonárky skrývku (horší písek), dočistil jsem výkop na kanalizaci a udělal okolo základu výkop na lepení XPS. V sobotu jsem si v místní půjčovně vyzvedl vibrační pěch, tzv. "žábu". Zatímco tchán s taťkou pokládali kanalizaci, tak já jsem žaboval a po položení kanalizace mi naváželi na zhutněnou plochu další materiál, který jsem znova zhutnil. Nebylo dbáno na má slova, že toho bude "asi aj hodně" a na závěr náročného pracovního dne jsme ještě z prostoru obýváku ještě odkopávali přebytečnou zeminu. Inu chybami se člověk učí. V neděli (na druhý den) jsem jel navážet na zhutnělou plochu staré kachle, které jsem si uschoval z bouračky a drobný odpad z kamenické činnosti, tak aby deska neležela přímo na zemině. Která je ovšem hodně písčitá, takže by to problém snad udělat nemělo. 

V pondělí dojel brácha s nivelákem (naše oblíbená Boschenka) a založili jsme rohy bednění desky. Po dlouhém rozmýšlení bylo rozhodnuto o použití 100mm XPS. Lepili jsme desky na pěnu (univerzální lepící pěna a pěna na zateplovací systémy, zrovna co bylo po ruce). Průběžně jsme lepili podle provázku až čtvrtka, kdy nám došel pomoc i bratranec Tomáš, který bude dělat desku a jenom se stavil zkontrolovat stav stavby. Zkušenosti profesionála bylo hned poznat a práce dostala hned jiný spád. Bez něj nevím, jak dlouho do noci bychom to dělali... Desky byly po nalepení fixovány pomocí krátkých desek, nebo zbytků starých cihel. Po vytvrdnutí jsem je zajistil hmoždinkami s plastovým trnem 180mm. Koupil jsem si na to čtybřitý vrtkák Bosch a investice nelituji, šlo to s ním parádně (a s bouracím kladivem z Lidlu :-)). 

V mezičase se ještě objevili instalatéři a položili ležatou kanalizaci pro dům. Občas je něco lepší nechat na profesionálech.

V pátek se šlo do cílové rovinky a až do tmy jsme pokládali kari sítě, zedník Tomáš si zatím zapíchal roxory pro udržení výšky desky tak, aby trčely cca 1 cm nad konečnou úroveň vylitého díla. Abych byl úplně klidný, tak volali z betonárky, že se vyboural kamion s cementem a "že nedá ruku do ohně za to, že to vyjde". Takže klasické kolečko telefonátů s bráchou projektantem "jestli by to byl zásadní problém, kdyby se betonáž přerušila". Klasická odpověď - no úplně dobré by to nebylo. Nakonec se rozhoduji jít do rizika a zkusit to. Na tomto místě musím ocenit přístup betonárky, která hned při zjištění problému informovala a nikdo nehrál mrtvého brouka. Sice nebylo ten pátek třináctého, ale až téměř po tmě se ukázalo, že nám chybí asi pět kari sítí. Asi špatná elektronka z národního podniku katoda Holomóc.

Ráno hned na otevíračku mířím do stavebnin, cestou míjím mix, který k nám veze první dávku betonu, naštěstí se jedná už o třetí betonáž, takže mužstvo je sehrané. Koupím zbývající kari sítě a poté už všechno jde samo. Celkem nás bylo 7, Tomáš strovnával beton pomocí čeřidla a my mu ho rozhrnovali. Celkem padlo 25m³ betonu. Opět musím pochválit práci všech zúčastněných, kteří odvedli fantastický výkon. Začalo se v 7 ráno a ve 12 bylo hotovo. Beton vyšel a stavba začala nyní už definitivně vypadat jako stavba.

PS: co jsem udělal s trčícími roxory z desky, podle kterých se beton srovnával? Druhý den jsem desku poběhal s kladivem a trčící pruty zarazil.

PPS: Na spodní stavbu padlo 100 piv nealkoholických a 10 alkoholických

V předchozím článku jsem psal o založení a stavbě ZB. Dalším krokem bylo vylití tvárnic betonovo-štěrkouvou směsí. 

Protože je ze dvou stran stavby špatný přístup pro domýchávač a pumpu v okolí nikdo nemá, nezbylo nic jiného, než vylívat ZB ručně za pomoci kolečka a míchačky. To samo o sobě zabralo zhruba týden. 

Následující krok, kanalizace, by se dala shrnout jako "mordor".

Ať už jde o kopání v okolí prostupů, tak i odstranění hlíny v místě, kudy vede kanalizace.

Příště bych volil úplně jiný postup. V místech, kde jsou prostupy v pasech, bych si udělal dřevěné bednění kolmo vzhůru, které bych pouze demontoval a nemusel kopat prostupy ručně. Stálo by to o stovku navíc a bagrem by to bylo za pár minut. I hlínu bych navozil mimo základy. Odpadlo by tak přehazování z místa na místo a rozhrnování velkých hromad. Stejně je jí málo a musím sehnat bagr, který mi ji převozí.

Pasování trubek na místo už byla "sranda". Opakovaně jsem přeměřil sklon i pozici a trubky zasypal proti pohybu. Trubky, co jdou vzůru, jsem prozatím zajistil roxorem proti pohybu.

Následně jsem ještě poupravil a dobetonoval místa kudy prochází KG trubka zteraceným bedněním.

Nezbývá, než počkat až přestane pršet, zhutnit podklad a hurá na desku.

Tak zase příště!! :)

V dubnu tohoto roku jsem začal kopat základy a to docela hluboké a rukama. Sám jsem zašaloval a natáhl zemnící pásek, potom nasledovalo vylití betonu, stavba ztraceného bednění a výplň železem a zase vylití betonu. Toto snad dokáže každý jen málo zručný řemeslník.

Dále pracuju na pokládce základové desky od firmy Cemex se systémem ELEGOHOUSE v provedení nízkoenergetická. Na 40mm xps podložky se kladou předpjaté betonové nosníky, mezi nosníky vložky s polyesteru tl.260mm. Málem bych zapomněl, ještě jsem musel samozřejmě rozvést odpady. Dále pokládka kari sítí a vylití betonu.

Jak můžete vidět na obrázku níže, obě konstrukce se od sebe výrazně liší. Jeden z hlavních rozdílů tkví v tom, že u samonosné základové desky nahrazuje podsyp z Liaporu Ground extrudovaný polystyren (nebo podlahový polystyren) a štěrkopískový podsyp, který je nezbytný u základových desek na pasech.

Výhody samonosné základové desky na Liaporu Ground

• Realizace samonosné základové desky na Liaporu Ground má ale ještě mnoho dalších zásadních výhod. Předně se jedná o způsob, který je vhodný pro založení všech druhů staveb a to včetně nízkoenergetických a pasivních domů. Liapor je členem Centra pasivního domu, které sdružuje odborníky s nabídkou materiálů a služeb vhodných pro výstavbu pasivních domů.

• K velkým pozitivům patří také zkrácení doby výstavby. Zhotovení kompletní základové desky nezabere obvykle více než týden.

• Jedná se o kompletní řešení tepelné izolace spodní stavby tepelně izolačním zásypem.

• Vzniká samonosná základová deska bez tepelných mostů způsobených vlivem základových pasů (ilustrováno na 2. obrázku modrými šipkami).

• Optimálně roznáší zatížení celé stavby, optimální stabilita.

• Možnost založení i v obtížných základových podmínkách (na méně stabilním podloží).

• Nahrazení polystyrenu v podlaze - výšku zdiva lze snížit až o jednu vrstvu tvárnic (označeno křížkem na spodním obrázku).

• Liapor Ground funguje zároveň jako drenážní vrstva.

• Liapor Ground pomáhá částečně odvětrat radon z podloží.

• Zásyp má nízkou hmotnost - je až 5x lehčí než kamenný štěrk.

• Liapor Ground je čistě přírodní materiál - vzniká expandování jílů v rotačních pecích.

• Při zhodnocení všech úspor, které založení na Liaporu Ground přináší v rámci celé skladby, se jedná o finančně výhodné řešení založení domu s dalšími tepelně izolačními benefity.

Průběh realizace

Zakládání na tepelně izolačním zásypu z kameniva Liapor je vhodné navrhovat na rovinatém pozemku. V případě svažitého pozemku je nutné navrhnout terénní úpravy. 

• Nejprve se provádí potřebné výkopové práce.
• Poté se připraví drenáže, zdravotechnika a prostupy pro ostatní inženýrské sítě.
• Do připravené stavební jámy se pokládá geotextilie.
• Následuje navezení potřebné vrstvy tepelně izolačního zásypu - pro zakládání staveb se používá kamenivo Liapor Ground frakce 4-8 mm. Standardní výška násypu je 500 mm. Lze ale použít i násyp vysoký 750 mm či 1000 mm.
• Na zhutnělou vrstvu kameniva se pokládá další geotextilie.
• Následně probíhá betonáž monolitické železobetonové desky.

Možnosti dodávek

• Dodání materiálu + technická podpora a poradenství ZDARMA
• Základová deska na klíč s garancí kvality materiálu, technologického postupu i odborných prací přímo od výrobce

Další informace o zakládání rodinných domů a dalších staveb na Liaporu najdete na webu www.zakladani-domu.cz.

Kopání základů proběhlo kamarádem za náklady nafty a za cca 5 hodin bylo vykopáno. 

Betonáž probíhala za krásného počasí, ale přišla šílená průtrž a hmatem jsem sahal, kde je beton a co je voda. Základy vzhledem ke vzdálenosti od cesty se betonovali pumpou od společnosti BetonServis. 

Bednění se vrstvilo ve 2 a ve spodní části domu ve 3 řadách. Bednění se postavilo a mezi tím se připravovali prostupy na odpady, vodu a elektřinu. Poté přišlo na řadu zalévání bednění. Opět byla přivolaná pumpa. Bednění zatuhlo a druhý den se začal navážet a hutnit podklad na základovou desku.

Nechal jsem navozit 5 plných tater šterku do desky a 4 tatry na cestu. Hutnění probíhalo 500kg vibrační deskou. Kari sítě se svazovaly s dráty, které byly zapíchané v základech a provázené se ztraceným bedněním. Kari síť jsem dával 150x150 a 8mm drát. Poté přišlo na řadu šalování kolem domu, pak se mohla v klidu betonovat základová deska.

V loňském roce se provedla skrývka ornice, kterou jsme uchovali na pozemku pro budoucí plánované terénní úpravy. Pomocí vápna jsme vyznačili obvodové a nosné zdi pro bagristu. Základové pasy o šířce 40 cm bagrista bagroval 1,5 dne a zeminu z pasů jsme nechali odvézt, protože bychom pro ni neměli již další využití a navíc pod hlubokou ornicí, která je u nás cca 60-80 cm je pak jílovité podloží. Základovou spáru bylo potřeba ručně dočistit a také provést ruční výkop pod nosným sloupem a v místě, kde bude komín. Po obvodu jsme položili zemnící pásek, který jsme vyvedli ve 4 rozích napovrch, dále u rozvodové skříně a v koupelně. Veškeré spoje jsme pak přetřeli gumoasfaltem.

Základové pasy jsme do čtvrtky vyplnili betonem B15 z nedaleké betonárky. Na betonovou patku po zaschnutí pak následovalo skládání 3 řad ztraceného bednění o šířce 30 cm a výšce 25 cm. První řadu jsme podmazávali maltou, kterou jsme míchali v míchačce. Prostřední řadu ztracenek jsme podélně provázali dvěma roxory R12 vedle sebe a pak do každé ztracenky svisle zavrtali jeden roxor. Potom jsme položili kanalizaci, která se zespod i na povrchu důkladně obsypala pískem. Do ztraceného bednění jsme opět měli beton z betonárky, tentokrát beton B20. Ztracené bednění jsme záměrně nevyplnili až po okraj, aby do nich pak zatekl i beton při betonování základové desky.

Následovalo dlouhé zavážení základové desky. Vozily se kameny, staré cihly a střešní tašky, které se palicí rozmlátily a promíchaly s hlínou. V tomto bodě se nám práce na podzim zastavily a vnitřní prostor desky jsme žábou zhutnili až letos. Z kamenolomu nám dovezli 21 tun štěrkodrtě o frakci 0/32, po jejímž rozhrnutí jsme si půjčili vibrační desku a vše užehlili.

Pomocí niveláku jsme zaměřili výšku betonu a na více bodech okolo desky, ale i uvnitř desky zatloukli roxory pro vyznačení výšky betonu 15 cm. Pak se začal lepit XPS polystyren o tloušťce 8 cm sloužící, jako šalování základové desky a také i jako budoucí zateplení základových pasů. Polystyren jsme ještě přivrtali na 16 cm dlouhé hmoždinky a pak ho ještě pro jistotu zpevnili prkny. Posledním bylo skládání kari sítí 6 mm s okem 15x15 cm, sítě jsme svázali drátem. Na místo, kde bude nosný sloup terasy a komín jsme dali železa více. A konečně se mohlo betonovat.

Betonovalo se ve čtyřech lidech s pomocí čerpadla, celkem přijelo 5 mixů a padlo 36 kubíků betonu B25. Teď už jen kropit hadicí a čekat, až beton uzraje….

První řada ztraceného bednění trvalo celkem 2 dny, každý den půl obvodu. Druhou jsem dával na sucho sám a bylo za 3 hoďky hotovo.

Mezi první a druhou řadu se dávala ocel o průměru 10 mm ve dvou řadách, která se pořádně svázala vázacím drátem. Dále bylo nutno prodloužit roxory, které jsme zatloukli moc do základů. Vázal jsem je cca 80 cm dlouhé, pěkně od spodní části základu až cca 30 cm nad tvárnici. No asi úplně nejlepší řešení to není, ale lepší něco, než-li nic.

Betonování probíhalo za pomocí pumpy na beton, přijel, rozbalil rameno a za 3 minuty slejvák a buřina, takže jsme museli počkat, než to přejde. Za 15 minut už jen pršelo, tak jsme se pustili do akce. Byl jsem na to sám, odpadla mi výpomoc, takže sranda akce. Občas se mi sekla pumpa o roxor a beton vytekl přez tvárnici, takže jsem musel poté upravovat.  Při poslední úpravě přestalo pršet a vylezlo sluníčko - komplet promáčený všechno = rozhodně nejhorší den na stavbě do dnešního dne :-).

Patka na beton - dělali jsme ručně, rozměry cca 80x80, do hloubky metr. Výška patky stejná jako výška druhé tvárnice ZB. Beton se míchal 3ku1 a prokládal se kameny a kousky roxoru...

Kanalizace byla v projektu DN 150. No, když jsem to viděl, to je jak pro malý hotýlek .. aby se neřeklo, tak 150ku jsme nechali pouze hlavní větev, odbočky jsem udělal DN110 a 125. Bohužel z této etapy nemám fotky, takže klasika - podsyp potrubí pískem pod i nad cca 10 cm, spoje mazány vazelínou na potrubí. Trubky jsem řezal flexou.

Na kanalizaci jsem si pozval odborníka, za kterého jsem vyhodil zbytečně 3 tisíce, protože za a) jsem to stejně druhý den s bratrem předělával a za b) na tom vůbec nic není, skládačka pro dospěláky. 

Ponaučení, co si neuděláš sám .... 

Stavbě zdar a pokračování příště :-)

Po založení rohů se natáhla šňůra, podle které se skládalo další bednění. Do bednění ještě přišlo dát železo, pruty 8mm. Jakmile byly 2 řady bednění hotové, což trvalo cca 5 dnů, napočítal jsem si odpady a šel nakupovat. Všechny jsem si vyměřil podle projektu a v místě vyústění zatloukl roxory, na které jsme naznačili výšky nivelačním přístrojem.

KG trubky jsem skládal od vyústění z domu, doporučuji po zasunutí nakreslit na trubce čárku, ať víte jestli se nevysunula při manipulaci a taky mazat. Na závěr kontrola spadu 3cm/m, výšky a spojů. Poté jsem natáhnul trubku na vodu PE 32mm, veškerou elektriku v chraničkách jsem již radši měl danou uvnitř chrániček. Přišlo na řadu zalití tvárnic. Na internetu jsem si našel přesný obsah tvárnic, spočítal a objednal o něco více, což byla blbost - doporučuji dát rezervu tak 0.2 m³ max, zalito bylo asi po hodině. Zarovnat, ať to není jak od čuňátek, zalévat a čekat na počasí a další fázi .

Úterý - ráno jsem vypůjčil pěch (skokana,žábu), jakmile dorazil bagrista, začalo se zavážet a hutnit. Hlavně bylo nutné si dát pozor na odpady, které jsme zároveň obsypali pískem. Hlíny padlo celkem hodně, za 1 den bylo z 90% hotovo.

Středa - výměna pěchu za žehličku, přišla navážka makadamu 0/30 ve vrstvě 10-15 cm, práce se žehličkou parádní, do 14:00 bylo hotovo.

Tak jsme se ještě vrhli na pokládku kari sítí. 

Čtvrtek - nákup zámkové dlažby, lepidla a dovezeni pletiva, které přišlo ještě ke kari sítím. 

Rozložení zámkové dlažby po makadamu. 

Pátek - svaření kari sítí 

Sobota - dovázání železa, ve dvou délkách vodorovně jsme nabodovali roxor na výšku betonu, po kterém se bude stahovat beton do roviny. Obšalovávání na výšku betonu 15 cm soklovým polystyrenem o síle 8cm. Ten jsme lepili na lepidlo a do každé tabule dali ještě 3 talířové hmoždinky. Kolem odpadu jsem si dal ještě 15cm kousky větších kg trubek pro lepší budoucí manipulaci. 

Neděle - poslední dodělávky před betonáží.

Pondělí - 7:00 se začalo betonovat v 5 lidech. Hlavní pomůcka byla 5 m deska na stahování. Po stáhnutí do roviny jsme zahnuli vodící roxory do betonu, ať nejsou zarovno betonem, přejeli celou desku vibrační latí, která veškeré stopy a další dírky krásně zahladila. 

V 10:00 bylo hotovo.

Pocit z hotové desky je parádní i první procházka po ní, která byla už v 19:00, když jsme ji přikrývali geotextilii, teď už to konečně poroste, jupí :).

Naše velké poděkování patří všem, kteří nám pomohli s touto etapou a budu rád, když se shledáme u cihel :).

Nyní zavírám knížku svépomocí základová deska a otvírám knížku hrubá stavba. 

Nakonec ale prej ty prasklinky nemají žádný vliv na statiku a funkčnost desky, mám to potvrzeno od statika a odborníka ve stavebnictví. Pokud můžu poradit, v letních dnech betonujte až na večer, ať beton nedostane šok z příliš rychlého vysychání vody.

Už po 3 hodinách se může začít kropit, ale pozor jen jemným proudem, ať se nevyplaví cement. Pak to přikrýt, buď už zmiňovanou geotex., nebo klidně postačí i staré deky, jutové pytle atd. no a minimálně 3x denně kropit po dobu cca 9 dní. Až budu příště betonovat, určitě to tak provedu a budu doufat, že beton bude bez jediné praskliny.

Jako první vrstva, cca 10-15 cm, byl použit výkop ze základů - pískovec. Vše se postupně hutnilo 220 kg deskou. Všem doporučuji ze zpětným chodem :-)

Finální vrstva zásypu činí 25 cm štěrku frakce 16-32. Zpětně bych použil na horní vrstvu šterk jemnější frakce, aby tolik beton neprotékal mezi kamením. Vše utaženo několikrát 220 kg deskou. Písek jsme rozváželi ručně, štěrk nám navozil bagr - záchrana.

Následovalo roznesení kari sítě 6x100x100, která se vypodložila zámkovou dlažbou a zbytky ztraceného bednění - kari síť uložena ve spodní části desky.

Byl den před betonáží a nás začal tlačit čas. Na svázání kari sítí a roxorů s kari sítí jsem si půjčil v DEKu AKU vazač armatury. Za 2 hoďky bylo všechno svázané a mohlo se jít na šalování desky. V práci jsem si koupil za pár korun MDF, které jsme upevňovali pomocí natloukacích hmoždinek 6x80, cca po půl metru. Výška naměřena pomocí niveláku. Cca v 9 hodin bylo hotovo a ráno se mohlo jít na betonáž.

Do desky padlo 27 kubíků betonu B20, akce trvala cca 4 hodiny ve 4 lidech. Deska se stahovala latí a vibrovala vibrační latí. 

Výsledný povrch nebyl úplně dle mých představ, stopy po lati a na několika místech se objevily prasklinky - zde bych zpětně investoval do folie, kterou bych desku přikryl. Deska se kropila 2-3 denně - teďka už vím, že to bylo málo.

Tak zase příště..

Já se vrhla do navrtání roxorů. Celkem lehká práce, dokud neodejde speciání vrtačka...

Rozházet bednění bylo pro mě nejtěžší. Vzhledem k tomu, že máme barák ve svahu a ještě jsme si vymysleli atypický tvar, to pro nás nebude jednoduché. Jedna paleta pryč, druhá paleta pryč...člověk ani nemrkne a jsou všechny palety fuč. Mezitím prodkládá v každé řadě roxory a Honzík stále úsměv na tváři. :-) Dva dny, kdy jsme opravdu hodně pracovali, byly fuč a já si alespoň v práci odpočinu. 

V dalším víkendu nás čekalo vylévání betonem ztracené bednění...Domíchávač s čerpadlem nás vyjde draho. Objednáme písek, půjčíme si míchačku a budeme si míchat sami. Super nápad ne?

Tři dny těžkého písku, betonu, vylívání až jednoho metru ztraceného bednění se na nás podepsalo.

Hlavně prokládat kameny, aby byla menší spotřeba betonu a hutnit!!! V posledních kolečkách jsme slavnostně vezli poslední beton.

Rozhrabat hlínu vevnitř a sehnat kamení + vibrační desku. Vše Honzík zvládl za tři dny zároveň s prací a starostí o děti.

Menší vibrační deska uhladila hlínu...akorát s kamením Honzíkovi nikdo nemohl pomoct. Vše zvládl sám.

Ještě nás čekalo nalepení Styroduru a dání nopovací folie.

To se zvládlo relativně rychle. Vše se muselo ořezat přesně podle toho, jak má být vysoká vrstva betonu.

Natáhnout kari sítě a je to...

V pátek ráno nám přijeli pomoc kluci od Honzy tatínka, aby udělali horní deku...Byli tak šikovní, že stačilo pouze 8m³ na ten náš pidi domek.

Teď už jenom kropit, kropit a kropit...