Po budování bednění pro srovnání základových pasů do roviny respektive do roviny s vhodnou výškou odskoků a vylití podkladní vrstvy pod ZB se zdálo, že vše už půjde hladce. Zpětně hodnotím jako nejhorší práci založení první řady ztraceného bednění a zejména vyměření jednotlivých příček mezi hromadami vybagrované země. Proto bych si už asi po skrývce nechal zeminu vybagrovanou z pasů vozit někde vedle... Od Geodeta jsem měl vyměřené rohy - v každém byl zatlučený nebo spíše v betonu zavrtaný hřebík, podle kterých se, ještě s pomocí niveláku usadily rohové tvárnice. Ač byla vytvořena celkem ucházející rovina, místy bylo nutné tvárnice ZB podbetonovat. Protože to byla jen opravdu tenká šlupička, beton jsem si míchal v míchačce - dal by se dovézt i z betonárky, ale to bych těžko, v jednom, včas spotřeboval. Nakonec jsem vyskládal 630Ks ZB o šířce 40cm (ty tvarovky na pohled vypadají lehčí než ve skutečnosti jsou a obzvláště ty určené pro dělení na půlky se zdvojenou příčkou uprostřed se pronesou).

{{gallery|leftHalf/}}

Následně se vše prolilo betonem C 25/30 (při rozdílu 90Kč na M3 oproti 20/25 nebylo co řešit), takže o výslednou pevnost se nebojím. Vše se samozřejmě prokládalo roxory (pozn. pro rýpaly - ano, roxor není správné označení, ale nejsem stavař, jen tu popisuji zážitky ze stavby, se kterými nechť si každý naloží dle svého uvážení :-)) Měl jsem trochu obavu z lití šesti řad ZB najednou, ale beton byl tak akorát hustý, takže tam krásně zaplul a žádná tvarovka nepraskla, ale pro jistotu jsme ho ještě hutnili dřevěnou tyčí. Před litím betonu bych všem doporučil opravdu pečlivě utěsnit všechny mezery - to jsem trochu podcenil a na pár místech, kde jsem díru mezi ZB "založil" dřevěnou deskou, se to pěně vyvalilo. To už byl podzim a víc se toho nestihlo. 

Letos se začalo pěkně čerstvě z jara, kdy v únoru přijel bagrista zavážet zem po desku; byl to materiál vybagrovaný ze základů, který tam padnul všechen. Zavážet se muselo na 3x, protože mezi tím probíhala vždy fáze hutnění. První únorové hutnění se moc nepovedlo, protože do toho začalo pršet a s "žábou" se nedalo pracovat. Takže jedno víkendové půjčovné přišlo vniveč.. Pak už se naštěstí počasí umoudřilo a práce začaly jít od ruky. 

Kanalizační trubky jsem si také pokládal sám a musím říct, že to byla asi nejpříjemnější práce na celé desce. Prostě taková skládačka. Když jsem vše poskládal, koupil jsem příslušné zátky a před finálním zasypáním pískem kolem trubek a štěrkem po celé ploše desky jsem celou kanalizační sestavu napustil vodou a nechal to tak. Voda tam stojí doteď (13.4.-7.5.), což naznačuje, že potrubí těsní. V projektu byla kanalizace, řekl bych, poměrně ledabyle zakreslená, tak jsem si ji nakonec uzpůsobil po svém - raději toho mít více pod deskou než pak všude sekat do zdí.  

Protože článek píšu 3 dny před finálním litím desky a rád bych, aby měl také nějakou přidanou hodnotu, přikládám ještě podrobný soupis nákladů na celou desku, který najdete dole v příloze; doufám (poslední položka beton a pumpa je zatím jen odhadem, ale od reality se lišti nebude). Můžete tak alespoň porovnat, za kolik nakupujete vy. 

 Až deska vytvrdne, nastupuje na hrubou stavbu firma a bude chvilka relativního klidu. V této fázi není úspora peněz tak velká, tudíž nechám chvilku pracovat někoho za sebe.

Dodatek 13.5.: deska finálně vylita, celkové náklady činily 280tis. 

Na zakládání ztraceného bednění jsme měli bandu ukrajinců. Kluky jsem nabíral cca kolem půl osmé, abychom v osm mohli začít. První co mi zarazilo bylo, že si nevzali, ale vůbec nic. Dobrý no dojedem na pozemek a zjistili jsme, že si teda nic nepřivezli...Takže jedou zpět (cesta asi 18minut) a vrhneme se na to. Frajeři přijeli za dvě hodiny a přivezli si 2x vodováha, gumovou palici a provázek...prostě vše co jsme měli...ok pomalej start, trošku nervy, ale začínáme...

Nejhorší je vychytat rohy, nevěřil jsem vlastním očím, ale rohy jsme vychytali během třeba 40minut, tak si říkám nice, tak to bude dobrý s nima. Rohy máme, tak kluci klasika cigárko, tak si říkám ok, to bude brnkačka jsou šikovní. Dokouřili a rozjíždíme rakety. Ani náhodou děcka...nandal se provázek usadily tři bedňáky a další pauza. What? A tímto způsobem se pokračovalo all day. Děcka to prostě nechcete! Beton během dne tvrdnul a tvrdnul, takže se jelo do Hornbachu pro novej a během té doby kluci dělali co? Yes vyjímečně svítilo slunko, tak leželi kouřili a opalovačkis rozumíš ;) Luky jel do Hornbachu, já roznášel bednění na další řady a frajeris pohodička...Demence... v šest jim říkám, že na to prc..e a jedem dom, že musíme už jet, protože nervy z nich....

Jediné pozitivum je, že to udělali fakt rovně a stihli vše hlavní, těch pár bedňáků už tam člověk dá alone, ale no prostě neuděláš nic.

Všechno při starém. Budík v šest. Připravit věci. Vyvenčit Sofí a na půl osmou jedeme do Rokycan na stavbu. Na osmou je objednaný beton. Ale! Tentokrát v mnohem početnější sestavě. Přijeli jsme kolem půl. V půl pět přijíždí libchvavská posila (Terez tatí s Jitkou). Kolem 3/4 se valí můj táta na skládačce a v košíku má prodlužku a velkou flexu. Nooo a na úplný závěr PO OSMÉ HODINĚ (čili se zpožděním) přijíždí Kubík z Hromnice. No a to je co se pracovní síly vše. Už chybí jen sladká tečka v podobě koláče a bábovky, ale ty přijedou mezi osmou a devátou.

Jsme v plné sestavě. Úkoly jsou rozdané. Jde se na to. Nejdříve bylo potřeba dodělat prostředek první řady. Bylo nás hodně, takže rychlovka. Jeden házel beton do kolečka, jeden vozil, někdo nosil bednění a síla z východu :) zakládala. Otázka hodinky možná ani ne.

Jde se na druhou a třetí řadu. Tady už to byla srandinda, jelo se v poklidu a začínalo se u toho i debatovat a hlavně vtipkovat (ale to až déle). Během stavby druhé a třetí řady, padla desátá hodina a tím pádem i přestávka na kávu atd. Holky se o nás postaraly neskutečně! Raut jak na Českém lvu! Koláč, makovec, bábovka, sušenky, tousty, řízky, zelenina, bylo tam toho fakt dost! Plná břicha a jde se pokračovat. Bednění se stavělo "skoro samo" a tak se začla řešit kanalizace. Nejdříve bylo potřeba krumpáčem dodělat poslední dodělávky a ještě jeden prostup, na který jsme zapomněli, když tam byl bagr.

Říká se: "Co není v hlavě je v nohách." Noo tak frajer, který to vymyslel asi nepočítal s variantou, že se musí kopat...takže u nás to bylo: "Co není v hlavě je v rukách.." no klasicky šílenost. Občas mi přijde, že místo půdy máme beton... nic méně po hodince a něco tvrdé makačky hotovo. Během toho se dojelo ztracené bednění a chybělo už jen vzít flexu, nahodit centrálu a nařezat chybějící kousky!

Kanalizace se ujal Terky tatí a Kuba, jelikož ten jí dělal asi poslední tři víkendy, tak aby mu to nechybělo :). Né bylko potřeba někoho zkušeného. Trochu se s tím kluci prali, ale nakonec se kanalizace stihla. Roztáhla se ještě voda a dnes zavíráme stavbu a jedeme dom, my ještě do Hornbachu.

V neděli ránko sraz jak jinak než na osmou. Začalo se snídaní, která se opět rovnala bufetové snídani v hotelu Hilton. Dnes byl úkol jasný! Vyzkoušet vodu,bylo zapotřebí vyzkoušet spojku, roztáhnout kopoflex, zapískovat, zaházet, poklidit a užít si aspon chvilku víkendu.

Všechno se stihlo cca do jedenácti. Největší peklo bylo asi zahazování. Jelikož v dnešní době, kdy se dá vše dělat bagrem a my tam s lopatama jak blbci...nooo na to nejde ani nic říct. Nicméně máme hotovo, ještě poslední baštění a můžeme se rozpustit. Na závěr je ještě potřeba se trochu popíchnout, aby byla nějaká ta sranda, která nás provázela celým víkendem.

Všem zúčastněným moc děkujeme za pomoc!

Ústí máme asi 7 km, Žamberk 15 km, Brandýs 12km...ale mekáč 50 km :D

YES! Vstávačka v šest. Na sedmou na pozemek. Připravit věci na odvoz (palety, nepoužité ztracené bednění, polík, kopoflex atd...). Půl osmá přijíždí pumpa. Nakonec jsme se rozhodli betonovat ze zadní části pozemku, aby se "nezašpinila" cesta. Po půl osmé přijíždí Kubík. Mix má přijet na osmou, ale akademická čtvrthodinka evidentně není jen akademická ale i "dělnická", takže nějaké zpožděníčko, ale pohoda.

Vše je ok. Mix napojený u pumpy. Pumpař si hraje s dálkovým ovládáním a jdeme na to. Naše zkušenosti s pumpou nulové, ale nevadí. Zalejvání relativně v pohodě. Někde se to povledlo lépe, někde hůře, ale ve výsledku po půl hodině máme hotovo a srandinda.

Materiál na odvoz už je taky pryč. Kari sítě přivezeny. Deset hodin a máme hotovo.

Jdeme na oběd...

Naházet to bagrem dovnitř je sice super, ale rozházet to uvnitř už tak super není! Lopatou sem lopatou tam lopatou sem lopatou tam a takhle to děláte doslova a dopísmene celý den! Nesmysl. Raději dejte nějakou korunku navíc a nechte si to rozhrnout, protože ty bláho to je normálně víc než za trest! Víc k tomu snad ani nejde napsat... :D

Nicméně klasika, žačalo se až někdy v půl desátý a průběh byl celkem ok. Bylo nás relativně hodně, takže práce šla pěkně od ruky.

Začínáme v zadním rohu a postupně mix popojíždí. Lopaťáci a hrabičkáci (my všichni) jedeme rakety a roztahujeme betonem. Šlo by to dělat pumpou, ale pumpa vyjde cca 5tis, takže v rámci úspor a posílení svalstva :D jedeme ručně. Samozřejmě máme i vychytávku typu "Láďa Hruška" a to vlastní čtyř metrový nástavec! Ale asi to nebylo tak dobrý, jinak by si nás Láďa pozval k sobě do pořadu :D.

Vše jede podle plánu. Mix se točí! Ruce makají! Začínáme latí "hladit"...

Na desku padlo cca 24 kubíků betonu, takže 3 mixy. Ještě by to 1 kubík sneslo, ale řidič už byl vyčerpaný :D. Vylejt desku trvalo cca 2,5 hodiny a pak se šlo jíst a pít...

Po tom, co jsem měl vyhloubenou stavební jámu pár dní slušně pršelo. Kontrolně jsem se jel podívat na pozemek, jestli se nesesunul např. kraj výkopu. Naštěstí skála drží pohromadě a kromě větších louží nic výjimečného.

Začal jsem shánět stavební řezivo, nakonec jsem dal na doporučení kamaráda z práce, cinknul jsem na místní pilu a za nějaké ty peníze nakoupil kubík coulových prken, pár dvoucoulových fošen a nějaké střešní latě. Dále jsem zaúkoloval pár lidí okolo mě, aby sehnali distančníky, lepenku, zemnící pásek a všechny ty tvarovky, korugované trubky apod. Taky jsem si nechal dovézt 6 kubíků zásypového písku pod kanalizaci.

Kanalizace

Zavolal jsem panu X, jestli by mi přijel vykopat rýhy pro kanalizaci: "Není problém". V sobotu byl bagrák s 5t rypadlem na místě, slovo dalo slovo a on se pustil do práce. Říkám mu: "Pavle, třicet široký a pětadvacet hluboký, jasný?" Za dvě hodiny (ano! dvě hodiny) jsem měl kanalizaci vykopanou. Cca 60cm široký a 50cm hluboký. Ta zatracená skála se prostě nedala bez boje. Pokračovali jsme ve výkopu základového pasu pod čelní stranou domu - to kvůli tomu aby se v tomto místě deska nezlomila a byla založena v nezámrzné hloubce. "Pavle, šedesát široký, padesát hluboký". Výsledek si umíte domyslet - 80-100cm široký, 60-80cm hluboký.

Musím se přiznat, že jsem za tu dobu vykouřil asi půl krabičky cigaret. Celkově to bylo 6000,- za 4.5h práce, dopravu stroje a odvoz zeminy. Myslím že férová cena, na ty podmínky.

Pak jsme položili ležatou kanalizaci jen tak na sucho bez těsnění, někde něco málo zkrátili, potom podsypali pískem, udupali co to šlo a uložili na místo. Teprve nyní nastal čas na první úraz na stavbě. Vědom si BOZP, vzal jsem si brýle a rukavice a šel flexou říznout stahovací ocelové pásky na zemnícím pásku. První pryč, svitek se napíná. Druhý pryč, svitek se napíná. Přišlápnul jsem svitek co to šlo, natočil se mírně bokem, aby nepřišlo mé nářadí k úhoně a řežu. Svitek o něco málo povolil ale stále jsem ho měl pod botami. A pak cítím pod rukavicí teplo. Ten zatracenej kus stahovacího pásku odletěl pryč přes mou rukavici, tu perforoval a ještě si drze dovolil rozseknout mi kůži na jedno prstě až "na bílý". Tohle byl první okamžik, kdy jsem musel použít autolékárničku mimo svou předchozí profesní kariéru. Nic velkýho to nebylo, ani to moc nebolelo a co je hlavní - svou vzácnou nulou negativní jsem zkropil půdu na které budu žít, takže krevní obětina pohanským bohům byla splacena. Potom jsme jen roznosili prkna okolo budoucího půdorysu a tím byl asi víkend u konce.

Podkladní beton

V týdnu jsme si vzal den neplaceného volna, objednal pumíka a celkově 30m3 C12/15 na podkladní beton. Přijel jsem na parcelu a co mě neuvítalo? Ve výkopu pro pas asi 50cm vody. Takže šup pro čerpadlo a s vodou pryč. Za dvě hodinky byl na místě pumík se 4m3 betonu a v závěsu za ním se již řítila kolona mixů. Práce nám šla vcelku od ruky, výsledek i přes stažení vibrační lištou nebyl nijak exluzivní ale podklad pro navaření lepenky to byl dobrý.

Beton jsem schválně ani nekropil. Zaprvé zespod se tlačí spodní voda, takže si nějakou vodu natáhne kapilárami, zadruhé jsem potřeboval, aby povrch vyschnul natolik, abych na něj mohl aplikovat vodou ředitelnou penetraci. To mi zabralo cca 4h, ale s výsledkem jsem byl spokojený. Pár dní na to jsem už lítal s hořákem a tavil lepenku. Myslím, že se mi to celkem podařilo. Pár spojů šlo na 2-3cm odchlípnout, ale vzhledem k tomu, že nad lepenkou bude ještě 30cm vodostavebního betonu jsem si s tím moc vrásek nedělal.

Výztuž desky

Následovalo znovu vyměření půdorysu (lavičky nebylo kam zatlouct, do šutru se to dělá fakt blbě). Rozmístění distančníků a pak už jsem jen čekal na dovezení oceli. Vzal jsem si na to neplacené volno, udělal jsem ještě nějaké drobné korekce a čekal. Čekal jsem tak dlouho, abych se dozvěděl, že jim zapadlo na stavbě auto a že to ke mě dneska nestihnou, tak jestli by vadilo moc, když to bude až zítra ráno. Takže hlavně zůstat v klídku, zapálit si další hřebík do rakve a polknout hořkou pilulku.

Druhý den (sobota) se nás na parcele sešlo 8. Dovezli ocel, tak jsme se do toho pustili. Hořká dvanáctka do nás padala jak němci do zákopu ale výztuž na desce moc nepřibývala. Zkrátka za víkend jsme stihli "zaúčkovat" obvod, položit komplet spodní síť, přeskládat ocel aby mi mohli vykopat jámu pro jímky a zbytek si mám dodělat sám (Ne, kluci mi ještě přijeli pomoct). Takže následující pracovní víkend vypadal asi takto: V 5.45 budík, 6.20 v práci, 15.30 z práce, 16.30 na pozemku, 22.30 z pozemku, 23.15 doma, 0.00 do postele. Čtyři zatracený dny mě drželo na životě jen kafe, tabák a vědomí, že do pátku to musí být hotový, protože jsem si už objednal beton.

Aby to šlo nějak objektivně měřit - vychází mi to 23MD (man-day/člověkoden) na položení a svázání 6.080kg oceli.

Bednění desky

Tak o téhle fázi můžu jen říct, že jsem ji nedělal - ve středu přijel brácha a táta, který si vzal dovolenou a celou desku zabednili. Jsou to kluci šikovný, a skvělou práci odvedly taky natloukací hřebíky do betonu od Hašpla. Byly to ty 82mm dlouhý a do betonu lezly jak kuna do kurníku. Jestli potřebujete někdy do betonu něco přichytit - vřele doporučuju.

Uložení jímek

Ve čtvrtek přijeli chlapi s jímkami - jedna malá přečerpávací pro tlakovou kanalizaci (1m3 užitný objem), druhá malá na dešťovou vodu (4m3) [Původně jsem chtěl 12m3 jímku ALE veškeré kalkulačky mi spočítali, že se zelenou střechou ji nenaplním a po zkušenostech s výkopy jsem musel radikálně otočit]. To už jsem na pozemku 2 hodiny lítal - vázal jsem ještě výztuž a mezitím mi ve výkopu běželo čerpadlo, protože po deštích tam stálo 110cm vody. Složení jímek šlo rychle, vyrovnat podklad pískem, uložit jímku zkontrolovat usazení vodováhou a jedeme dál. Problém byl až když chlapi usazovali víko větší nádrže - prostě těch 2250kg bylo málo, aby přetlačilo těsnící gumu. Ani další palety nepomohli - takže jsem zavolal panu X, ten na místo poslal borce s traktorbagrem, ťápnul na víko lžící a to konečno zapadlo na místo.

Betonáž desky

V pátek nás čekalo jen sladké zabetonování naší úmorné práce s ocelí. První mix najel k čerpadlu v 10.00, čerpadlo odjíždělo ze stavby ve 13.15. S chlapama jsme si potykali už na první betonáži takže nám to hezky odsýpalo. Byl jsem na to jen já s bráchou - nejdřív jsme na střídašku rozlévali beton do desky, potom jsem si nastartoval letadlo a desku jsem postupně celou uvibroval. S výsledkem jsem spokojený - zkušené oko sice vidí sem tam nějaký ten hrb a lavor ale nic velkého, co by významně překáželo.

Závěr

Chci poděkovat všem, co se na téhle další etapě podíleli. Nebylo to zadarmo, pár spálených krků, nějaké ty škrábance, litry potu a tuny oceli v rukou. Dal jsem nějaké fotky do galerie, tak se podívejte. Náklady budou některé hodně hrubě - prostě jsem sem tam nějakou účtenku či fakturu ztratil ale beton a ocel vím na 110% :)

Výroba laviček proběhla ze zbytků, které jsme našli. Bylo potřeba asi 30 dvoumetrových prken, nějaké hřebíčky a vruty. Kotoučovou pilou jsme prkna seřízli do špičky, aby šla dobře zatlouct do země a některá jsme nechali. Při našem řezání si geodet nastavil a změřil, co potřeboval. Máme dům se 6 rohy, a tak jsme si rozvrhli, kde lavičky budou. Většinou u každého rohu 2. Přítel zatloukal prkna do země a já asistovala geodetovi. To byla pěkná oddychová práce. 

Ani nevím, co víc k tomu napsat. Snad jen, abyste se podívali do fotek, co je to lavička, protože to není nic na sezení, jak si myslela třeba mamka. Soubor všech laviček nám pomáhá se zorientovat v terénu. Ačkoliv vypadal celkem rovně, tak jednu lavičku máme skoro na zemi a protější ve výšce půl metru. A tyto lavičky nám ukazují rovinu. Výšku podlahy. Nebo výšku čehokoliv co si určíte za podstatné. 

Celá akce nám trvala asi hodinu a půl. 

Důležité tipy:

• Oslovili jsme stejného geodeta, který nám vyměřoval pozemek, protože měl všechny body v té kouzelné krabičce, čímž se všem ulehčila práce.
• Projekt jsme mu poslali na e-mail, aby si vše mohl dopředu nastudovat. 
• Lavičky budete mít na stavbě několik měsíců, rozvrhněte je tak daleko, aby nevadily při bagrování, a zároveň, aby nepřekáželi při pohybu po pozemku (projíždení autem, skladování materiálu, atd.)

Víc našich zkušeností můžete zjistit na www.ubarcidoma.cz Máme i instagram: ubarcidoma.

Po tom, co jsme zabetonovali základovou desku, jsem na ní roztáhl bílou geotextilii a průběžně beton kropil. Přikrytí betonu geoškou můžu jedině doporučit. Zaprvé díky bílé barvě odráží část tepla, zadruhé krásně nasákne a udrží beton ve vlhku několik hodin i za vysokých teplot.

Abychom tam nebyli jen tak zbůhdarma, pustili jsme se do vyvazování stěn z kari sítí. Byla to opravdu rychlovka, celé nám to zabralo necelý den. Druhý den jsem vyvazoval sloup mezi vchodem a vjezdem do garáže, do kari sítí jsem vyřezal otvory pro okna, vyarmoval jsem překlady a udělal lokální přivyztužení dle plánu. Poté jsem během týdne jezdil "zaúčkovat" kari sítě, kvůli spřažení stropu se stěnami. To byla asi nejnáročnější část - bylo to téměř 400 ks úček, které bylo potřeba připevnit na 4-5 místech.

Ani ne týden od betonáže desky mi přivezli stěnové bednění z DOKA. Celkem to bylo 11,5 t materiálu. Nicméně během pěti hodin jsme to s bratrem roznosili okolo domu. Nedá mi to, musím to zde napsat - někdy je lepší opravdu dvakrát měřit a jednou nosit. Podařilo se nám místo 90cm desek odnosit 10 ks 75cm desek na nesprávné místo. Takže cca 700 kg v rukách zbytečně.

Po jednodenní pauze se nás o víkendu na stavbě sešlo 8. S bráchou jsme ostatním ukázali, jak se s bedněním pracuje, jak ho správně spojovat apod. Potom jsme dva lidi poslali natřít desky odbedňovacím olejem a ve dvou partách jsme bednili. Nejhorší jsou vždy místa okolo výdřev, tam se člověk zasekne na celé věky, ale i tak jsme měli za víkend obedněno. A to mi kamarád stavbyvedoucí tvrdil, že když tam pošle svoji partu zkušených montérů, zabere jim to cca 5 dní! Chápu, že když to člověk dělá každý den stále dokola, tak asi nemá důvod nikam kvaltovat, ale i tak jsem hrdý, že jsem to s partou "amatérů" stihnul za víkend.

Opět jsem si dal jeden den volno, abychom se s bráchou na stavbě setkali znovu v úterý. Pumpa přijela v 8:00, s chlapíkem jsme ji ustavili, prohlédli bednění, na hadici přidělali nástavec pro betonáž ve zúžených prostorách. Típli jsme cigaretu a už k násypce couval první mix. Brácha betonoval, já vibroval ponorným vibrátorem. 

A tady je asi hlavní sdělení tohoto článku. Jestli se někdy pustíte do podobné akce, ujištěte se, že vibrátor funguje v jakékoliv poloze. Když jsem tenhle vracel, měl jsem sto chutí chlapíka zalít do betonu. O to víc, když se přiznal, že o tom už nějakou dobu ví. Nebudu vás napínat, na pár místech jsou menší či větší štěrková hnízda, jedno z nich musím vysekat a vyházet sanační maltou (cca 30x40 cm, 5 cm hluboko). Ostatní se jen zatáhnou do lepidla, abych srovnal podklad pod omítku / hydroizolaci.

A to jsem vlastně přeskočil část, kdy jsme stěny odbedňovali. Ve středu jsem se stavil na pozemku a vytloukl jsem rychlospony, které jsem naházel zpátky do bedny. V pátek jsme odbednili přibližně polovinu stěn, ve dvou lidech za cca 4 hodiny. V sobotu bylo 35°C ve stínu a ve třech lidech nám zabralo celý den odbednit zbytek a bednění odnosit a napaletovat. V neděli přišla už jen sladká tečka, když jsem zajel palety svázat rádlovacím drátem, aby v ponděli mohli bednění odvézt.

To je asi vše. Tak tedy znovu naviděnou u dalšího článku :)

Nakonec jsme potkali šikovného bagristu přímo z obce a domluvili se s ním.

Základové pásy jsme vysypávali na dvakrát. Sypali jsme vápnem přes hrdlo lahve (petlahev v polovině přeříznutá) a než došlo k bagrování, přehnali se velké deště a uteklo pár dní a po čárách se slehla zem. Takže jsme je dělali znovu. Možná jsme je měli vysprejovat, ale to prý bagristi nemají rádi. Vápno je prý lépe vidět.

Bagrista odvedl vážně pěknou práci. Začali jsme středovými pásy, správnou hloubku jsme hlídali nivelákem. Pokračoval po obvodu a za 6 hodin měl hotovo i s úklidem kupiček hlíny okolo. Byla radost na to koukat, povedly se mu krásné linie a ostré hrany. 

Dělali jsme jen lehkou skrývku asi od poloviny půdorysu na 10 cm. Bagrovali jsme 50 metrů pásů, v nejnižším bodě byly hluboké 83 cm a v tom nejvyšším 115 cm. 

Osobně jsem se bála, co v zemi najdeme, ale vzhledem k tomu, že je v okolí vic novostaveb a nic zásadního nenašli, bylo asi nepravděpodobné se bát, že narazíme na starý hřbitov nebo hrobku. Jediným překvapením byly drenážní trubky, které vedly z pole. 

Tuhle naši idylku nám pokazila další etapa a to je betonování základových pásů, ale o tom zase příště. Další články najdete na www.ubarcidoma.cz

Blbá dostupnost a ne zrovna ideální terén znamenají, že už u bagrování základů se potvrdilo to, že ta naše stavba bude fakt zážitek.

Místy to u nás totiž je sám kámen, takže některé pasáže musel Petr brát bouracím kladivem po kouscích a nebyl to žádný med. Do připravených pasů pak přišel zemnící pásek, který se podložil kameny a jeho vývody se natáhly nahoru: 4 na svody ze střechy, 1 do domovního rozvaděče a poslední do eletroměrové skříně.

PŘÍPRAVA ROZVODŮ V ZÁKLADOVÉ DESCE A BETONOVÁNÍ

Voda, kanalizace, elektrika a čerpadlo - na toto vše bylo potřeba připravit rozvody. S vodou a kanalizací nám pomáhal místní vodař a bylo nutné pohlídat hlavně sklon.

A aby toho v pasech nebylo málo, tak jsme do nich přidali ještě roxory na vyztužení, které ale nejsou běžně nutné a začali jsme s bedněním. Pak už mohl dojet domíchávač, který zalil pasy. Na to nás tu bylo 5, aby se to stíhalo a celkem do pasů padlo 12,5 m³ (25 872 Kč).

JDE SE NA ZTRACENÉ BEDNĚNÍ

Jako první jsme museli navozit všechno ztracené bednění na stavbu - jak už jsem zmínila na začátku, dostupnost je u nás vážně problém. A co si budeme povídat, zrovna nejlehčí to nebylo.

Pomocí niveláku jsme si zaměřili nejdřív rohy. Tady se ukázalo, že je potřeba být dost opatrný a skutečně s ním nehýbat. Může se vám pak totiž stát, že to budete měřit dvakrát. Ehm... ano, byla to moje chyba a prodloužilo nám to měření o 2 hodiny. Každopádně během jednoho dne jsme měli zaměřeno a rohy připravené.

Pak se založila první řada bednění, zavrtali se svislé roxory a položili vodorovné roxory. Usadila se druhá řada, na kterou přišla další vrstva vodorovných roxorů a pak poslední třetí řada bednění.

Protože v průběhu přípravy napadalo nějaké kamení a podobně do bednění, tak jsme vzali stavební vysavač a vše vyčistili. Takže se dá říct, že proběhlo první oficiální vysávání u nás doma. ?

Vše bylo připraveno a přijel domíchávač. Tentokrát tam padlo 5,7 m³ betonu (17 824 Kč). A my mohli odjet na svatební cestu a dovolenou.

Jestli vás zajímá víc o naší stavbě svépomocí, mrkněte na náš blog ctyrizdi.cz

Nejdříve jsem si připravil kůly a prkna. Na každém rohu baráku by měly být vždy dvě lavičky (jedna lavička = 2 kůly + prkno). Jelikož mám trošku složitější půdorys, tak jsme zredukovali počet laviček skoro na polovinu.

V našem případě jsem si před vytyčením v autocadu vytvořil výkres, který zjednodušil samotné vyměřování. Poradil mi to kamarád, který je projektant a hodně vyměřuje stavby. Trik spočíval v tom, že jsem si v autocadu udělal vnější obrys ZB (se všemi odskoky).

Další krok byl v tom, že jsem si tvar ucelil do obdélníku. Kóty jsem dal obraz RD + úhlopříčky a okótoval jsem si jednotlivé odskoky objektu.

S kamarádem jsme byli domluveni, že začneme v pátek od 7:00 ráno. Nejdříve jsme začali tím, že jsem si zatloukli ocelový kolík v jednom z rohů budoucího RD. Tento bod jsme si odsadili od hranic pozemku, tak, jak mám v PD. Další roh RD jsem udělali tak, že jsme v cca polovině délky hrany objektu zatloukli další kolík (rozvněž odsazený od hranice pozemku dle PD). Potom jsem si natáhli provázek na první kolík a přes druhý kolík jsme ho vedli cca 3 m za budoucí roh objektu. Opět jsme kolík odsadili od hranice pozemku a vše ještě jednou překotrolovali (odsazení a délku strany RD). Třetí roh RD se udělal tak, že se vzalo pásmo a ve vzdálenosti (podle připraveného výkresu) se zatloukl další kolík. Tento kolík se usadil do správné polohy tak, že jsme z obou dosavadních bodů (rohů) pomocí pásma  - vždy z rohu se vzalo pásmo s danou mírou a udělala se půlkružnice. Kde se půlkružnice protly, tam jsme zatloukli třetí kolík. Vše jsme překontrolovali a šlo se na poslední roh. Tento bod se udělal stejně jako předchozí bod. Obrys RD jsme ještě dvakrát zkontrolovali.

Následovalo samotné lavičkování. Od každého rohu RD jsme ve vzdálenosti cca 3 m (tak, aby to nepřekáželo ve stavbě) na každou stranu (na ty druhé dvě, kam nevede obrys RD) zatloukli do země dva kůly (bez prkna). Tento postup jsem udělali ve všech rozích. Pak následovalo přidělání vodorovného prkna na kůly. Záludné bylo to, že tato prkna musí být všechna ve stejné výšce. Kamarád si postavil doprostřed (tak, aby viděl na všechny kůly) objektu nivelák, ustavil ho a mohlo se začít. My jsme to dělali takovým způsobem, že jsme začli na nejvyšším bodě. Já byl vždy u kůlů a kamarád za nivelákem. Spočívalo to v tom, že jsem vždy přiložil tužku ke kůlu a kamarád mě instruoval, jestli výš či níž. Po obejití takovýmto způsobem všech kůlů jsme se mohli vrhnout na přitlouknutí vodorovných latí na kůly. Prkna jsme přibíjeli podle rysek (ryska = vrchní část prken).

Jedna z posledních prací byla přenést a vyznačit si (pomocí hřebíčku) na vodorovných prknech, kde bude poloha budoucích zdí. Kolíky, které jsme na začátku zatloukali do země, jsme tam po celou dobu nechali. Teď jsme je použili tak, že jsme si natáhli přes 2 protější lavičky provázek. Pomocí olovnice (stáli jsme vždy nad každým zatlučeným kolíkem) jsme provázek dostali do polohy, kde bude stát zeď. Takovéto místo jsme si označili hřebíčkem.

Potom, co jsme si takto hřebíčkem vyznačili na všech lavičkách body, jsme (díky nataženému provázku) zkontrolovali jednotlivé délky obrysy + úhlopříčky. Malinko jsme to museli upravovat. Následovalo už jen zafixování některých laviček. Z důvodu svažitého terénu jsou vysoké tak, aby měly stabilitu.

I když nemám vyznačené všechny rohy RD (mám jich celkem 12, skutečně vyměřeny 4), tak jednoduše dojdu k ostatním bodům, které potřebuji. Stačí si natáhnout provázek a pak pomocí pásma a olovnice si vynesu další body, které budu potřebovat.

Další krok byl v objednání materiálu na základovou desku. Materiál si sháním sám a realizovat mi to bude místní firma, pouze práci mi udělá. O tom budu psát v dalším článku. 

Betonová deska je hotová už pár týdnů. Všechno probíhalo celkem bez problémů, akorát jsme nabírali časovou ztrátu kvůli nepřízni počasí, i když mě to až tak netížilo. Náš plán byl uskutečnit komplet hrubou stavbu se střechou s okny a venkovními dveřmi, než začne mrznout.

Člověk, který nám desku prováděl, je přítel mého otce, a měl naši veškerou důvěru. Můj táta, který je už v důchodovém věku, se na stavbě podílel jen sporadicky. Spíše dohlížel na práci jako stavební dozor a také zajišťoval věci, které byly potřeba kolem stavby. 

Celková velikost desky je 180 m. Pozemek, na kterém se úhlopříčně svažuje směrem k silnici, i když to tak nevypadá, ale výškový rozdíl mezi zadní a přední stranou domu bylo něco přes 1,25 m.

Pochopitelně se to promítlo i na celé ceně základové desky. Celková cena desky nás vyšla na 480 tisíc Kč. 

Teď je na řadě hydroizolace základové desky a během následujících dní začínáme zdít. 

Stavbě zdar, ať se daří! 

Tím, že si vše děláme o víkendech, se nám vše celkem dost protáhlo. Při kopání nám stavební dozor nařídil udělat i armaturu (kvůli jílu), a tak jsme zrušili objednaný beton, objednali materiál na armaturu a čekali na další víkend. Přes týden se přihnaly velké deště, do základů nám napršelo, z drenu stále přítélkala voda a na několika místech popadala hlína do výkopu. A tak jsme o víkendu čerpali vodu, připravovali armaturu, vyhazovali bláto z výkopu a odkláněli dren mimo výkop. Doslova bahenní lázně,  což by tedy odpovídalo i cenově - s každou spadlou hroudou a každou lopatou plnou bláta naskakovala i spotřeba betonu. 

Kritická místa se podepřela deskami, připravili jsme trubku na vodu do nezámrzné hloubky, položili zemnící pásek a armaturu. Beton je tedy objednaný na další týden v pátek odpoledne. Přes týden zase pršelo a tak jsme v pátek vyhazovali ještě poslední bláto. RUKAMI. V 16:00 přijel první mix C 16/20 z místní malé betonárky, z poslední otočky odjíždí ve 20:00 - celkem 32 kubíků, my pak ještě zapichujeme roxory a kontrolujeme nivelákem výšky. 

Neztrácíme čas a přesto, že jsme fakt unavení, nepolevujeme a nosíme ztracené bednění. Vybrali jsme best 40. První řadu pokládáme na betonek, druhou na volno a pak vysypáváme betonem z míchačky. To nám trvá 3 víkendy. 

Další víkend pokládáme odpadní trubky, průchody pro elektřinu a plyn. V projektu máme odpady pouze 2, ale pro jistotu jich dáváme 5.

Další víkend zavážíme desku sutí a štěrkem - celkem 20 kubíků, hutníme vibračni deskou z místní půjčovny a připravujeme šalovaní pro desku. Zvolili jsme variantu s extrudovaným polystyrenem, který už na desce zůstane. Na diskuzích jsou kvůli tomuto postupu vždy velké dohady, ale při vylívání vše drželo jak skála a i při lepení izolace jsme s tím neměli problém. 

Následující týden jsme si vzali jeden den dovolené na betonování desky. Tady jsme opět zvolili malou místní betonárku, ale 3 otočky trvaly asi 5 hodin, takže při posledním mixu byl ten první už dost zatvrdlý. Navíc pán neměl pumpu, vše jsme tahali lopatou. Beton C 20/25 a kari sítě pod ním samozřejmě. 

Zajímavé statistiky:

• Od kopání až po desku vše trvalo 8 týdnů = 110 hodin = počet pracantů 3-6
• Nanosilo se 300 tun ztraceného bednění
• V míchačce se umíchalo 25 tun betonu

Tipy:

• Při základech ani při desce není nutná betonová pumpa - beton se dá naředit a lopatou tahat do míst, kde ho potřebujeme, je to posilovna, ale ušetříte.
• Volte raději větší betonárku, která má víc aut, která mohou postupně přijet. U nás přijelo auto na 10 minut a na dalších 50 odjelo na naplnění. 
• Opravdu rychle ten výkop zabetonujte!

Pro více našich držkopádů sledujte instagram - ubarcidoma nebo www.ubarcidoma.cz - tam taky najdete článek o základové desce, ale je napsaný trochu jinak, třeba tam taky najdete další užitečné informace :)

 Září 2018

Bagr si tedy "trošku" máknul, protože kvůli šílenému suchu to vypadalo, že bagruje kámen! Za den hotovo a teď hurá na betonárku! Ale můžeme mít něco my normálně? Na betonárce nám sdělili, že nyní 14 dní nemají volné auto s ramenovou pumpou... Takže opět čekáme.

Říjen 2018

5. 10. 2018 jsme na vylité pásy začali zdít ztracenku.

12. 10. 2018 vše připraveno pro desku

3. 11. 2018 máme desku

14.11.2018 už je vyzděná i terasa

Nicméně, abychom se nenudili, rozjeli jsme ještě jeden projekt s názvem MÁMA A TÁTA!

Čáp se má hlásit v první polovině dubna, tedy budeme mít o dalšího brigádníka víc :)

Aktuální informace najdete na našem blogu https://chrtkovi.wordpress.com/

Nadešel čas zdít a dát domu tvar.

Lití betonové desky

Celá fáze lití betonové desky zabrala zhruba 14 dní, což je mnohem méně, než jsem očekával. A to i vzhledem k tomu, že práce v té době doprovázela neúnosná vedra, takže bylo nutné desku důkladně kropit. Kropení doporučuji praktikovat ihned po zatvrdnutí betonu, jinak může dojít k jeho přehřátí a následně vzniku smršťovacích trhlin.

Co už vnímám méně pozitivně, je celková cena základové desky, která se vyšplhala na neplánovaných 250 tisíc korun. To se někomu může zdát jako přijatelná částka, nicméně pokud si vše děláte sami, rozhodí vás každý zásah odborníka i vypůjčení strojů od komerční firmy. Je mi jasné, že to se při stavbě svépomocí běžně děje a dít bude, proto počítám i s možností, že část financování domu budu řešit půjčkou, pravděpodobně u www.moneta.cz.

Hydroizolace základové desky

Ještě před samotným zděním nosného a obvodového zdiva bylo potřeba natřít základovou desku asfaltovým penetračním nátěrem a tavit hydroizolační asfaltový pás. Tomu předchází důkladné očištění desky a zarovnání případných hrbolků. Dále následovalo založení rohů stavby a poté zdění první řady tvárnic. Upřímně, když jsem viděl na stavbu přijíždět obrovský náklad stavebního materiálu, neubránil jsem se úsměvu. Dům začíná růst.

Nadmíru doporučuji nechat si veškerý stavební materiál doručit až ve chvíli, kdy máte založené rohy a pečlivě propočítáno, kolik materiálu vlastně potřebujete. Ušetříte si tím dost práce s pozdějším přemisťováním materiálu, pokud situaci dobře odhadnete a předem si promyslíte, kam které tvárnice přijdou. Já jsem situaci mírně neodhadl a věřte, že přemisťovat těžké tvárnice ve 35stupňovém horku opravdu není žádný med.

Založení první řady zdiva

Jak se říká, nejtěžší je vždy první krok. Jinak tomu nebylo ani u založení první řady zdiva. V tomto kroku nedoporučuji zdlouhavě zvažovat, kde vlastně začít a jak, ale připravit si veškeré náčiní, maltovinové pojivo, vyměřit a ohraničit tvárnice zednickým provázkem a zkrátka začít.

Dále se připravte na to, že vždy poslední tvárnici v řadě je třeba zkrátit na požadovanou délku. Řezání tvárnic vyžaduje trpělivost, ale s trochou cviku a každou další řadou se nakonec stane rutinní záležitostí. Ostatně, se zkracováním materiálu se v rámci stavby člověk setkává neustále.

Skrývku jsem dělal sám, základové pasy dělal známý, jelikož zrovna nemám na svém bagru lžíci v šíři, jakou jsem potřeboval.

Do základu jsem přidal cca 20 tun žulového kamene, který jsem sehnal za odvoz + 20m³ betonu. Základy se betonovaly mixem dopoledne ve čtyřech lidech kvůli házení kamení. Ztracené bednění jsem dělal na dvě řady šíře 40 a betonáž probíhala v míchačce ve dvou lidech.

Poté jsem začal desku zavážet a hutnit. Kanalizaci jsem prokopl až po hutnění, jelikož jsem měl jednoduchý rozvod a provedl montáž kanalizace. Zasypal pískem a dal posledni vrstvu štěrku a zhutnil. Na řadu přišly samozřejmě kari sítě a vše jsem svázal. 

Potom jsem nařezal desky ze starých skříní, všechny na stejnou velikost, a začal jsem měřit a šalovat desku.

Teď přišlo to nejdůležitější - domluvit beton, lidi a hlavně počasí. Zapoměl jsem totiž podotknout, že celá deska se dělala za deště a bláta. Nakonec se po dlouhé době vyčasilo a betonáž proběhla úspěšné.

Celá deska 126m² vyšla na 121 760 Kč. Musím ale podotknout, že jsem měl vlastní techniku a celou desku jsem dělal sám a s pomocí otce, když se nám sešly směny v práci. Akorát při betonáži mixem nás bylo víc na dvě dopoledne. No a už konečně bude následovat zdění.

Výkop o velikosti 1 x 1 x 1 zabral asi 20 min. Bylo potřeba přiložit metr a udělat foto. To bylo vše.

Pak zase další čekání na papíry.

Vytyčení

Začátkem srpna jsme s geodetem udělali body pro vytyčení skrývky. V půlce srpna už jsme měli skrývku.

Někde mezí tím se nachystala budka na elektriku.

Koncem srpna byly lavičky.

Základy

Je půlka září, povolení nikde a já se rozhodl jednat. Nastříkal jsem základy na zem a domluvil bagr. Bagrista mohl hned na druhý den, tak jsme vykopali základy.

Už to konečně začíná dávat nějaký rozměr. A hned první věc, na které se proinvestovaly peníze navíc.

Dle projektu se měla dělat skrývka, tu jsme udělali a byla to chyba. Jelikož horní hrana základového pásu nyní vychází cca 15 cm nad terén. Takže se musí dělat všude bednění. Nehledě na to, že je převýšení 1 m, musím dělat několik odskoků.

Tady jen stručně v bodech pár momentů ze stavby:

• Pásy vylíty na podzim 2017, následně příprava na lití desky. Naštěstí XPS opadal a udělalo se to pořádně.
• Zdivo jsme měli vápenopísek KS Německo. Svazuje se nerezovými pásky. Lepí se lepidlem KS sáňkami.
• Když se dovážely panely Dennert, byl to koncert. Přijely krásné žluté kamiony z Německa a 40tunový drobek. Panely byly položeny za 2 hodinky.
• 52 m dlouhý gabion je moje dílo. Po troškách to zabralo pár měsíců :-) 
• Při převzetí vazníky Kasper doporučuji řádně po usazení přeměřit. U nás se nepovedlo a museli jsme opravovat. Střecha byla nakřivo o 4,5 cm.
• Tak tak jsme dolepili před poklesem teploty. Nekotvená fasáda 30 cm, lepeno dle normy pro pasivní domy Weber Elastik. Jinak doporučuji poradenství technika z Weber, kdykoliv po telefonu poradil, dokonce jednou i přijel na stavbu. Díky za to. Přece jen jsou to u pasivu jobovky a všechno je trochu jinak. Navíc, když stavíte poprvé...
• Tak tak jsme stihli natáhnout do lepidla. Už bylo pod nulou. Ozdobná kapotáž, hliníkový antracitový plech Prefa, práce GOS. Terasu nestihli, tak až na jaře.
• Okna Dafe plast Jihlava, Progress, venku hliníková obložka, barva Schwartzgrau 100, taková třpytivá metalíza :-) 
• Podlahy, pokládka polystyrenu EPS 150 až 200, vrstva 33 cm. Mirelonové pásy 1 cm / 20 cm. Výška z důvodu strojní betonáže, aby nezničili sádrové omítky. 1 cm kvůli dostatečné dilataci.

Od místního chlapíka jsem získal kontakt na bagristu. Proběhl telefonát, který mě moc nepotěšil - zkrátka nemá čas a víkendy nedělá. Nakonec jsem ho kouzlem svého hlasu obměkčil a svolil, že se domluví s kolegou, jestli by byl ochotný si střihnout víkend. 

Pak už zbývalo jen sladění termínů. To byl velký problém, ale tak domluveno a na 12.10.2019 jsme si plácli, a to dokonce hned na 8:00. 

Upřímě jsem nevěřil tomu, že po pátku někdo bude fungovat v osm ráno.

Na pozemek jsem dorazil cca o půl 8. Než jsem se stihl převléct do monterek a uvařit kafe, tak už byl bagrista na pozemku (to jsem byl velmi překvapený, protože ještě nebylo ani osm). Bohužel, jelikož nejsem ve světě staveb kovaný a některých termínech, co používají, znalý, byl jsem překvapen, s jakým bagrem to dojel.

Bagristovi jsem vysvětlil, co potřebuju. No, dvakrát nadšený z toho nebyl, protože to bylo úplně něco jiného, než co očekával. Myslel, že se bude provádět klasická skrývka, ale já spíš potřeboval srovnat terén a odkopat kameny ze starého základu domu.

Krátce po 8. se do toho pustil. Průběžně jsem mu ''pomáhal'' hlídat jakš takš rovinu.

Chlapík se s tím tam trápil celý den, ale ve výsledku to bylo k mojí spokojenosti (a rovinu chytl celkem slušně, plus minus pár centimetrů).

Rovnou jsme se domluvili i na další termín, kdy mi rovnou vykope základové pásy.

Momentálně mám několik tun hlíny s kamením, které si nejsem jistý, jestli můžu zhutnit do desky (tady prosím o nějaké rady jestli jo, nebo ne).