Quantcast
Channel: Svépomocí.cz - Svépomocí.cz - Základy a deska
Viewing all 275 articles
Browse latest View live

Budování ztraceného bednění a jeho vylití betonem

$
0
0
Budování ztraceného bednění a jeho vylití betonem

Pro začátek bych chtěla podotknout, že až do podzimu 2019 jsme k pozemku neměli přivedenou elektřinu, takže na veškeré míchání, vrtání, řezání atp. jsme používali buď AKU nářadí, které jsem si nejen pro tuto příležitost nakoupili, nebo jsme s sebou vozili elektrocentrálu, kterou nám půjčil můj děda.

Tu bylo ale nejdříve potřeba opravit, jelikož nebyla zcela funkční. Nejen, že je stará, navíc si před několika lety trošku “zaplavala”, jelikož se domem a zahrádkou prarodičů prohnala povodeň. Manžel s tchánem jsou ale naštěstí velice šikovní a tak si se závadou dokázali poradit.

Po téměř dvou týdnech odpočinku, v rámci kterých proběhla naše svatba a svatební cesta, můžeme zpět do práce!

Druhého července jsme začali s budováním ztraceného bednění. Jako úplně první bylo třeba zjistit, který roh je nejníž a s jak velkým výškovým rozdílem budeme pracovat. Po té se položiy všechny rohy. Zkontrolovali jsme délky protilehlých stran a úhlopříčky. A samozřejmě se opět používali naši oblíbení pomocníci - provázek a nivelační přístroj, ten jsme před zahájením stavby vyměnili za flašku rumu s naším známým zedníkem, který si kupoval nový.

Jelikož byl na stavbě většinou jen manžel, občas jsem mu tak nějak pomáhala já, a mimo víkendy jsme chodili na stavbu jen po práci, rozhodli jsme se zakládat na sucho. Na těch pár hodin po práci by se skoro nevyplatilo rozdělávat maltu nebo snad vozit beton z betonárky.

Výškové nerovnosti jsme tak nějak vybalancovali dřevěnými klínky a mezery vystříkali nízkoexpanzní pěnou. Na druhou stranu jsme se úplně nestresovali milimetrovými rozdíly, jelikož jsme věděli, že nás čeká ještě lití základové desky, kde lze tyto nedostatky utopit. Sem tam se stalo, že v místě, kde z vybetonovaného pasu trčel roxor vycházela hrana bednění. Takový roxor jsme ztloukli na stranu.

Po každé dokončené řadě ztraceného bednění následovalo svazování armatury, což byla většinou moje práce. Pro tento účel jsme používali pytlové úvazky a vázací háček (který nám vyrobil můj otec) přidělaný na AKU vrtačku - viz foto pořízená při svazování armovacích košů.

Ve chvíli, kdy jsme měli garáž se stáním připravenou na zalití bednění betonem, objednali jsme beton a pumpu. Rovnou jsme začali s budováním a svazováním ztraceného bednění u domu. Ztracené bednění garáže jsme tedy vylévali 19. a ztracené bednění domu pak 29. července.

Musím uznat, že před prvním vyléváním jsme si malovali opravdu černé scénáře. V hlavě se nám pořád promítalo, jak se nám ty tvárnice rozjedou, klínky vyskáčou a pěna povolí. Navíc kolem nás bylo i pár známých, kteří nás v těchto myšlenkách jen podpořili. Je vážně super mít kolem sebe pozitivní lidi, kteří umí podpořit. :D

Při prvním lití nám skutečně tlakem betonu malinko uskočila jedna tvárnice, ale naštěstí to bylo v místě, kde je jen zastřešení a stojí zde pouze sloupek. Den před vyléváním bednění u stavby domu jsme raději rohy zpevnili OSB deskami a “pery” z roxorů. Nevím, zda to pomohlo, nicméně vylití tentokrát proběhlo naprosto bez problémů.

Pán s pumpou dorazil krátce před jednou hodinou, zapatkoval auto a rozbalil pumpu, kterou následně ovládal dálkovým ovládáním. Bylo na něm vidět, že ho to vyloženě baví. Dle mého názoru vypadal jako malý kluk s hračkou na ovládání. Než se z pumpy začal valit beton, nasadil ještě na konec trychtýř, který měl zpomalit tlak betonu. Manžel už pak pumpu jen usměrňoval, aby byl beton přesně tam, kde má.

U garáže jsme použili ztracené bednění o šířce 30 cm a stavěli jsme tři řady bednění, u stání na auto jen dvě řady. U domu to byly také dvě a tři řady, a to díky schodům ve vybetonovaných pasech. Bednění u domu má šířku 40 cm.

Když si uvědomím, že každá ta betonová tvárnice váží kolem 30 kg a každou z nich měl manžel minimálně dvakrát ve vzduchu, nemám pochyb o tom, že je to skutečný pracant!

Pozn.: před samotným vyléváním jsme ztracené bednění prolili vodou, beton se pak údajně lépe spojí.

Do bednění garáže padlo 4.5 m3 a do bednění domu 12 m3 betonu.

Následovalo usazování rozvodů kanalizace a příprava na vylití základových desek, o tom ale až příště.

Stavbě svépomocí zdar! :)


Základová deska - část 2

$
0
0
hotová deska

Do desky jsem chtěl původně navážet kamenitou hlínu, ale co čert nechtěl, stále bylo mokro, a tak by se k nám nedostala těžká technika a navíc mokré by se to špatně hutnilo.

Nakonec jsem se rozhodl pro štěrk. Celkem to spolykalo 115 tun DK 0-32. Naštěstí materiál i bagrista s bobkem přijeli včas. Bagrista mi to rovnou po vrstvách požehlil žehličkou, takže jedna práce hotová.

Bagrem se rovnou vykopala drážka pro napojení kanalizace. Bohužel, díky předchozí mystifikaci ze strany VAKu nebyl spád do desky, takže jsem musel v ZB vybourat průchod pro kanalizaci o jednu řadu výš. Jeden den jsem položil vnitřní kanalizaci, podsypal pískem, uhutníl, zasypal z vrchu. Dále se vývod z desky otočil směrem nahoru, napustil vodou a po rysku se nalila voda. Do druhého dne hladina neklesla, takže zkouška těsnosti dopadla dobře.

Následně se napojil odpad do revizní šachty, zapískoval, opatrně uhutnil a zahrabal. Vývody z desky jsem opatřil zátkami (aby tam třeba děti něco nevhodily). Spád mi všude vychází 3 cm na 1 m. Hlavní řad jsem nechal 160 a vývody nahoru 110. Průchody, ať už chrániček nebo odpadů skrz desku, jsem zapěnil studniční PUR pěnou.

Následně jsem vzal předem nařezané 22mm OSB desky na cca 30cm pruhy, půjčil jsem si nivelák (k mému šoku to nebyl samonivelační laser, ale klasický teodolit - naštěstí po srovnání stativu i teodolitu do roviny jsem na ten princip přišel). V několika bodech obvodu ztraceného bednění jsem si zapsal veškeré naměřené hodnoty a tím zjistil nejvyšší bod základové desky. K tomuto jsem přičetl 130 mm základové desky.

Následně jsem na OSB desce odměřil 130 mm, do bodu zatloukl hřebík a z vnitřní strany jej opřel o ztracené bednění, přeměřil, že požadovaná výška sedí a na třech místech (na krajích a uprostřed), přivrtal bouracím kladivem turbošrouby. Vše jsem kontroloval dlouhou vodováhou. Poté znovu přeměřil, a sedělo.

Následně již bez hřebíků, pouze s vypodložením, se navrtal celý obvod. Důležité je při vrtání desek mít čisté bednění, bez pěny či kusů betonu (pak by odstávalo a muselo by se víc zapěnit). Následně jsem stloukl hřebíky rohy OSB desek k sobě. Díry v rozích, popř. mezi spoji desek jsem vyfoukal malou PUR pěnou.

Roxory, které mi vyčuhovaly ven ze ztraceného bednění, jsem nohou ohnul do desky (případně na něj navléknout trubku a zohnout dovnitř). Následně jsem opět na třech místech každé OSB desky u krajních a prostředních roxorů vyvrtal dvě díry cca 2-3 cm vedle sebe. Ustříhl jsem kus drátu tak, abych jej provléknul pod roxorem do tvaru U, a vývody protáhl směrem ven z desky, nohama jsem se zapřel o OSB (abych s ní nehnul nebo jí nevytrhnul ven) a kleštěmi jsem potáhl dráty ven. Následně jsem je venku zauzloval přes sebe a kusem roxoru zatočil vnitřek tak, aby to šponovalo, ale aby se nehnula deska. Teď, i když se nohou opřu o desku, tak se hne max. o 1 mm. 

Následně se natáhnul provázek do úhlopříček a po cca 30-50 cm se změřila a zapsala výška, to stejné po obvodu a vyšla průměrná výška desky (podle toho se bude objednávat beton). Samozřejmě, pokud máte k dispozici nivelák, je to rychlejší a přesnější s ním.

Následně jsem začal pokládat kari sítě (150x150x6 mm, 2x3 m) do desky, cca 3-5 cm od okraje, přes ohnuté roxory. Všechny ohnuté roxory po obvodu jsem provázal s kari sítěmi. Vázalo se pytlovými úvazky 12 cm dlouhými, s očky na obou koncích. Ve stavebninách mi prodali rádlovačku za asi 50 Kč, ale stejně vám poslouží i zohnutý hřebík na aku vrtačce.

V kari sítích se vyřezaly otvory pro výstupy z desky (odpady, chráničky, zemnící pásek). Před položením každé sítě jsem jí podložil na 9 místech kusy betonu (dlažba) a poté je podložil na dalších místech tak, aby při chůzi po karí sítích se v místě prohybu nedotýkaly podkladu. Jsou tak podložené každých cca 25-30 cm. Následně jsem každou řadu svázal přes dvě oka k sobě. Jedna řada mi bohužel vyšla bez přesahu, proto jsem dvě sítě nařezal po 4 okách a převázal je.

V podstatě práce probíhala tak, že já jsem udělal 9 podložených bodů a nosil a pokládal kari sítě a přítelkyně je provazovala.

Další den jsem si na pomoc zavolal dva zedníky. Bohužel jsem to nevěděl, a tak jsem se na betonárně nedomluvil, aby mixy přijely hned po sobě. Měli toho víc, a tak první tři přijeli po půl hodině. Díky tomu beton z předchozího již začal zavadat, a tak se na něj čerstvý beton špatně napojoval.

Co šlo, se přejelo hliníkovou latí (sáňky, letadlo). Nakonec chyběl 1 m3 a nemohl jsem se dovolat nikomu s malým autem, takže jsem to nechal dovézt mixem.

Celkem padlo 25,75 m3 QCC betonu C16/20. Asi nejtěžší prací bylo roztahování betonu do stran. QCC je řidší (samonivelační), než běžný beton, takže se s ním lépe pracuje. Kdybych neměl množství na knop, ale o něco málo víc, a mixy by navzovaly, věřím, že by se dosáhlo velmi velké přesnosti. I tak po zavadnutí betonu byl rozdíl na 16 m max. 2 cm, což je dle zedníků OK.

Bohužel, později jsem zjistil, že jsem přívod vody prvně vyměřil od oka a před zasypáním desky jsem jej zapoměl přeměřit na přesno, a tak vychází vedle příčky, přesně v místě pro vstupní dveře do domu. Naštěstí to půjde ještě upravit podlahou, takže to nakonec dobře dopadlo.

TIPY (pro ostatní, nebo na příště)

  • Vždy radši 2x měřit.
  • Veškeré výkopové práce (drážky na odpady, elektřiku, dešťovku apod.) vyjma přístupu těžké techniky k desce bych si dnes už připravil hned ze začátku, uložení infrastruktury bych provedl hned.
  • Místo skoro 70cm vrstvy DK 0-32 štěrku bych dal 60 cm betonového recyklátu z KB Beta (100,-/tuna) a jen vrchní vrstvu udělal DK 0-32, ušetřily by se peníze.
  • Provlékl bych více chrániček na elektriku, všechny alespoň 100 průměr a hlavně do všech dát drátek na protažení (bez něj to půjde pěkně špatně).
  • OSB desky bych nechal od někoho nařezat rovně (sice to +/- bylo, ale říznuté na stole podle opěry by to bylo 100%), pak bych měl rozdíl ve desce do 1 mm.
  • Studniční pěnu použít na veškeré prostupy deskou, POZOR - NEOŘEZÁVAT!!! Jinak bude sát vodu.
  • Dopředu si sehnat dostatečné množství betonových kusů na podložení kari sítí (např. odřezky zámkové dlažby, většinou stavebníci nebo města/obce rádi přenechají zdarma).
  • Pokud chcete stavět svépomocí, ale skutečně jen sami, tak na to zapomeňte, v 1 člověku to rozhodně nejde (aniž byste se strhali). Určitě při vylévání desky k sobě 1-2 pomocníky. Už jen tím, že mi přítelkyně podávala nářadí, které jsem v danou chvíli potřeboval, a provazovala kari sítě, mi ušetřila tak 1-2 dny práce, kterou bych jinak dělal já sám.
  • Na výpomoc nebudu příště brát zedníky (i když si jejich práce vážím), ale vzal bych neodbornou (levnou) pracovní sílu (vím pro příště).

 

Měření nivelačním přístrojem

$
0
0
Měření nivelačním přístrojem

Kvůli měření na stavbě jsem zakoupil nivelační přístroj Bosh GOL 20 D. Jedná se o poměrně levný set nivelačního přístroje, stativu a nivelační latě v ceně okolo 5000 Kč.

Pomocí nivelačního přístroje lze snadno změřit rozdíl výšek, vzdálenost od nivelačního přístroje a úhel dvou bodů. Pro stavbu je asi nejdůležitější měření výšky.

Místo nivelačního přístroje lze zakoupit venkovní laser s přijímačem. Výhoda je snadnější použití a obsluha pouze jednou osobou. Nevýhoda je vyšší cena, která se pohybuje minimálně na dvou-, případně trojnásobku ceny tohoto „niveláku“. Samozřejmě, nakonec lze použít i obyčejnou hadicovou vodováhu za pár stovek… Výhodou nivelačního přístroje je, že se jednodušeji odečítají výškové rozdíly – není třeba hledat laserový paprsek a posouvat přijímač. Jenom se koukne do dalekohledu a hned je vidět výška.

Pokud ale není problém měřit ve dvou lidech, je použití nivelačního přístroje poměrně snadné. U dobrého nivelačního přístroje se lze dostat s přesností řádově na milimetry. Tento konkrétní nivelák slibuje přesnost 3 mm při měření na vzdálenost 30 m.

Upozorňuji, že nejsem geodet! Popsaný princip měření mám ověřený a vyhovuje mi. Tímto způsobem jsem měřil sklon parcely, základových pasů, „základovky“ atd… Vždy jsem se doměřil. Nivelačním přístrojem se měří rozdíl dvou výšek, kdy je jedna známá a u druhé chcete vědět přesný výškový rozdíl proti té první.

Jak měřit pomocí nivelačního přístroje

Samozřejmě jako jediný závazný dokument doporučuji originální návod k obsluze. V něm je popsáno vše od skladování, měření až po seřizování.

Umístění nivelačního přístroje

Důležité je umístění nivelačního přístroje. Podle internetu jsou způsoby měření kupředu, kdy je výška nivelačního přístroje předem známá a měří se rozdíl se změřenou výškou latě.

Další variantou je způsob měření ze středu. Zde nezáleží na přesné výšce nivelačního přístroje, ale porovnávají se dvě naměřené výšky. Tento způsob doporučuji – údajně je přesnější, ale hlavně je jednodušší na umístění nivelačního přístroje. Stačí nivelák umístit mezi výchozím bodem (který může být i nevhodně umístěn) a měřenými body. Samozřejmě, že je nutné umístit stativ tak, aby bylo přístrojem vidět na všechna měřená místa v rozumné výšce (lať nemá první cca metr milimetrovou stupnici).

Rozložení stativu

Na rozložení stativu člověk nemusí být žádný vědátor. Důležité je stativ pevně umístit na správné místo a co nejvíce rovně. I když nivelační přístroj bude dále vyrovnávat pomocí vodováhy, je dobré stativ umístit tak, aby vyrovnávání bylo co nejjednodušší. Plochu stativu je bezpodmínečně nutné mít dokonale čistou.

 

Vyrovnání a zaostření nivelačního přístroje

Po umístění nivelačního přístroje na stativ je nutné jeho vyrovnání do vodováhy. K tomu slouží krabicová vodováha se zrcátkem a tři stavěcí šrouby. Já vždycky umístím nivelační přístroj tak, aby byl výrobním štítkem ke mě. Poté dvěma bližšími šrouby točím k sobě, nebo od sebe tak, aby bublinka vodováhy byla uprostřed (směr vlevo-vpravo; obrázek 1). Poté třetím, vzdálenějším šroubem točím tak, aby byla bublinka uprostřed (směr dopředu-dozadu; obrázek 2). Čím blíže ke středu tím lépe. Poté vyrovnání zkontroluji tak, že nivelákem otočím alespoň do čtyřech směrů a vždy zkontroluji, jestli je bublinka vodováhy ve středu. Pokud ne, je nutné nivelační přístroj seřídit (viz návod). Nivelační přístroj má uvnitř kompenzátor, který dorovnává malé odchylky ve sklonu.

Dalekohled by se měl zaměřit na světlé místo a pootočit okulárem tak, aby byl nitkový kříž vidět sytě černě.

Rozložení nivelační latě, vyrovnání a umístění

Nivelační lať je potřeba rozložit do potřebné výšky. Je nutné ji rozkládat odspoda tak, aby byly čísla popořadě. Je to taková blbost, ale když máte mezi dvěma cihlami výškový rozdíl metr a půl, tak se pak divíte. Měření výšky probíhá vždy od paty nivelační latě. Na lať je nutné přicvaknout krabicovou vodováhu a lať tedy držet vzpřímeně. Špatné vyrovnání latě lze vidět i nivelačním přístrojem – lať není vodorovně s měřícím křížem. Lať se umístí na místa, které chcete změřit, např. na požadovanou „nulu“ podkladního betonu a poté na základový pas. Odečtením naměřených hodnot vyjde rozdíl výšek těchto dvou míst. Na konci měření je dobré opět změřit výchozí bod a zkontrolovat, jestli je naměřená výška stejná – že nedošlo k nechtěnému posunutí nivelačního přístroje.

Měření rozdílu výšek nivelačním přístrojem

Pokud je nivelační lať umístěná na požadovaném místě a nivelák je vyrovnaný do vodováhy lze se pustit do měření. Pokud je měřící lať daleko, lze se pomocí hrubého hledáčku zaměřit na přibližné místo. Poté pohledem do okuláru dalekohledu najít přesné umístění latě a její zaostření. Na lati je speciální stupnice po 10 mm (0 je na dolní straně latě), na druhé straně latě je běžná stupnice v milimetrech (0 je na horní straně latě – je obráceně) – tu používám raději. Na rychlé měření je vhodná nivelační stupnice, pomocí které lze měřit i poměrně přesně. Číslo udává tisíce a stovky milimetrů, čárky desítky a každý čtvereček je rozdělen na 10 milimetrů. Jedním pohledem lze tedy poměrně rychle vyčíst přesnou výšku s přesností dvou, třech milimetrů. Na menší vzdálenosti při měření domu je možné použít milimetrovou stupnici, která jde při 20 násobném přiblížení vidět úplně v pohodě. Při správném zaostření se při pohybu oka nesmí kříž a nivelační lať vůči sobě pohybovat.

Nejprve se nivelační lať umístí na první pozici (A) a pomocí nivelačního přístroje se na střední rysce odečte výška (a1). Poté se lať přesune na jiné místo (B) a stejným způsobem se změří výška (b1). Rozdíl těchto dvou výšek je i výškový rozdíl měřeného terénu (d). Pozn.: Je měřeno pomocí milimetrové stupnice, která začíná na 5000 mm a jde k nule směrem nahoru = čím vyšší číslo, tím je měřený bod výše.

Prakticky se dá měření využít, pokud víme např. „nulu“ budoucí podlahy. Poté lze pomocí nivelačního přístroje odměřit hloubku základových pasů, nebo odstupňovat pasy podle výšky ztraceného bednění, které bývá 250 mm. Dobré je mít při ruce kalkulačku, kde se dají rychle vypočítat výškové rozdíly proti referenční „nule“.

Měření vzdálenosti a úhlu

Nivelačním přístrojem lze měřit i vzdálenost a úhlový rozdíl. Abych řekl pravdu, tak tyto funkce vůbec nepoužívám. Jsou však popsané v návodu a nevypadá složitě takto měřit. K měření vzdálenosti slouží dvě pomocné rysky v dalekohledu (viz obrázek výše). K měření úhlu slouží prstenec se stupnicí na spodní straně nivelačního přístroje.

Použité obrázky jsou z originálního návodu, který rozhodně doporučuji prostudovat.

Články ohledně této stavby vychází také na mé stránce www.mylms.cz/stavba-domu/

Základy, kanalizace, základová deska

$
0
0
Základy, kanalizace, základová deska

Ahoj stavebníci. Zpočátku jsem vůbec neměl v plánu psát jakékoliv články, nicméně v průběhu stavby mi nejednou portál svépomocí.cz posloužil jako inspirace nebo zdroj důležitých informací od různých stavebníků. Proto jsem se rozhodl, že své poznatky předám dále a portálu svépomocí.cz a ostatním stavebníkům splatím dluh.

V rámci možností jsem chtěl vše provádět svépomocí a tomu byl uzpůsoben i projekt - obyčejný, podkrovní, nepodsklepený dům bez balkónu a arkýřů. Projekt s dovolením přeskočím - nemyslím si, že by se jednalo o nějak zvlášť záživnou část.

Jak to tedy celé začalo

Plus mínus 20 cm jsem byl schpný zaměřit polohu budoucího domu, pro skrývku ornice. Po skrývce jsem si nechal geodety zaměřit polohu pasů.

Následovalo zbudování laviček, velkým pomocníkem byl nově zakoupený optický nivelační přístroj. Vertikálně jsme přenášeli body zaměřené geodety na provázky na lavičkách pomocí olovnice - nic moc přesnost, ale na hrubé zaměření polohy po vykopání pasů dobré. 

Tedy proběhlo vykopání pasů (60 cm lžíce, použito bude ztracené bednění šířky 40 cm), uložení zemnícího pásku, vyvedení v rozích pro hromosvod a uzemnění pro pojistkovou skříň.

Kvůli sklonu pozemku bylo nutné vytvořit v záladech kaskády, aby se nevylévaly pasy zbytečným množstvím betonu. Vylití probíhalo bez pumpy, mix začal lít do základů a následovalo pádlování a roztahování betonu do výšky předem vyměřených bodů - zbytečnost, stejně to za chvíli není v betonu vidět. Jediná účinná pomůcka je nivelák.

Vrstva betonu v pasech (C20/25) je minimálně 30 cm, po 50 cm je vertikálně zapíchnuta betonářská ocel. Po vylití následovalo hrubé vyskládání rohů ztraceného bednění až do výšky pod deskou kvůli rozměření přesné polohy (délky stěn a úhlopříčky). Poté zakládání do doma míchaného pytlovaného betonu, vytvoření prostupů v ZB pro elektriku, vodu, odpad a přisávání vzduchu ke krbové vložce.

Následně ZB vylito betonem (C16/20), tentokrát s pumpou. Skládání kanalizace bylo realizováno hned poté, páteční kanalizace průměru 160 mm, veškeré odbočky 110 mm až po základovou desku (ať už se na kterýkolik vývod kanalizace rozhodneme napojit cokoliv, nebudeme limitonáni malým průměrem).

Sklon 3 cm/m, bez použití 90° kolen (vždy minimálně 2x45 kvůli ucpávání kanalizace).Trubky podsypány pískem a hutněny palicí, zbytek základů dosypán navezenou hlínou a uhutněno "žábou".

Poté vrstva štěrku 8/16, stažena vibrační deskou, kanalizace obalena mirelonem kvůli dilataci, naskládány kari sítě, bednění zhotoveno z OSB, výška zaměřena nivelákem po celém obvodu.

Vylití desky betonem C20/25 s pomocí pumpy, potom kropení, kropení a kropení... 

PS: Z nějakého důvodu jsou fotky v galerii přeházené, ale to snad nebude takový problém :-)

Rovnání pozemku a geodet aneb 200 m3 srandy

$
0
0
Foto před skryvkou

Jak začít... Začněme třeba od začátku.

Začátek

9. dubna 2020.

Věci se začaly dávat do pohybu rychlostí bolavého zubu, tzn., jako když člověka bolí zub a musí na pohotovost. Nechcete tam, ale víte, že se vám pak uleví.

Čekalo se ještě na dořešeni vody, kanalizace a příjezdové cesty. Tento komický příběh si můžete přečíst v  článku "Příjezdová cesta a IS aneb i mistr tesař je vůl". Zajímavé čtení o tom, jak smůla je můj vlastní bratr. Po roce, co se vůbec, ale vůbec nic nedělo, byl poslední měsíc, jako čekání na ženu v porodnici. Přešlapoval jsem, nervozita by na mě vyprala 3 pračky a já samou netrpělivostí, kdy se to konečně rozjede, vymýšlel válečnou strategii výstavby. Snažil jsem se do posledního detailu vymyslet plán návaznosti prací tak promyšlený, že teorie relativity by proti němu byla leporelo pro děti.

Skok v čase

Přeskočím teď o měsíc dopředu, kdy se parta chlápků s vervou pustila do IS a hlína lítala všude jako nafta na ropných polích. Nemohl jsem se dočkat, až mi první bagr a mix rozrajtujou zahradu.

Když jsem tak pozoroval týpky, jak jezdí dumperem sem a tam, prolítla mi hlavou myšlenka, zda se fachmanů zeptat, jestli by nebyli tak ochotní a nesrovnali mě, tedy pozemek. Šílenost. Tehdy jsem si myslel, že jde o to tady trochu štrejchnout, poplácat a je to. Takový, no řekněme, 1-2 tatry a může se začít stavět. Všechny domy okolo měly jámy, které vypadaly spíše jako latrína obra z pohádky. Na co porboha? Stačí to přeci jen lehce srovnat a kopíroval přirozený spád svahu. Jsem si myslel...

Business

Počkal jsem tedy, až budou mít kluci sváču, což nebylo těžké, protože oddychová přestávka kopírovala délku práce, tedy každých 10 min. Rovnou si to namířim k typanovi, co vypadal, že to tu vede. Jelikož měl čisté věci a ruce, usoudil sem, že to bude vůdce, ale je pravda, že jsem se mohl splést s člověkem, který tam dělal cokoliv jiného. Všichni vypadali totiž jako management firmy na tenisky, ale zrovna jsem se trefil .

"Přijďte zítra a domluvíme se." O.K.

Píši tedy archeologům, aby se kdyžtak přijeli mrknout, kdyby neměli nic lepšího na práci. Za 5 minut odpověď, že přijedou. Připadá mi, že mají přilepený obličej na monitoru a čekají, až jim nějaký chudák napíše a pak se mu smějí. Nic, jde se na kutě, snad tím vzrušením usnu.

Dalšího rána si to pálím na pozemek, kde mají chlapi akorát přestávku. Dobrý. Namířím k týpkovi ze včerejška a když mu po páté přepapoušuju, co bych chtěl a kde, popadl vak s nivelačkou a že se jde. Kdyby mě v tu chvíli někdo viděl, můj výraz by připomínal může po vyvrcholení, až mě bolely koutky. 

Došli jsme na nejvyšší roh pozemku v budoucím místě relativního rohu domu, kde si pán píchnul nivelačku na nožky, vzal pípák a šlo se měřit do zdánlivě nejnižšího rohu. Tam se tak nějak ještě nezdálo převýšení nikterak velké. Zkuste si tipnout, něž budete pokračovat dále, kolik bylo na fotu „jedem“ převýšení. Máte tip? Tak pokračujme.

Hluboké polknutí příšlo o chviličku později, když se metrová tyč s pípákem rozezněla už po 180 cm od nivelačky (tzn., že po 180 cm bylo převýšení 1 m). Brada mi spadla někam do Jižní Ameriky a vize o uplácání a 1-2 tater hlíny vzala za své v jedné mikrosekundě. Zhruba v polovině virtuálního domu jsme byli na převýšení 1,9 m. 

Mozek přestal reagovat na okolní podněty, dech slábnul a tlak rostl. V dálce jsem pouze slyšel, jak se mi pán snaží zvednout náladu a říkal něco o skvělé teplotě pro vinný sklípek. Blbec. Když jsem opět začal vnímat, byli jsme na konci protilehlého rohu budoucího domu a pípák ukazoval 2,85 m převýšení.

Čekal jsem od pána ještě nějaký trapný vtípek, ale pouze suše odpověděl. "Tak co chlape, máme tu hrábnout?" Stále jsem měl pouze otevřenou pusu a vypadal jako někdo s duševní poruchou. "Takhle…“ dodal. „Počítejte tak 2-3 dny práce. Vezmu na to 2 dumpery a velký bagr s metrovou lžící, to bude hned. Dělal jsem už horší svahy, chce to jen vymyslet, kam s tou hlínou.“

Hlínou??? No jo hlína z výkopu. Do dneška mě nějak nenapadlo, že ta hlína se bude taky muset někam dát. Kolik ji ale vlastně bude? V=a*b*c/2 (jelikož je to ve svahu a máme tu suma sumárum... dopr... Bezmála 200 m3 hlíny a z toho tak 150 m3 jílu, co neudáte ani člověku, co neví, co jíl je. Chtěl jsem polknout, ale nějak mi došly sliny. 

Beru si od pána telefon s tím, že mu druhý den zavolám a domluvíme se. Večer ještě píši archeologům, že se výkop odkládá. Bez odpovědi.

Světlo na konci tunelu

Noc byla dlouhá a bezesná. Doma jsem v noci vyšlapal do koberce cestičku. Nerudovská otázka mi nešla z hlavy. A od nezákonného nápadu zavést hlínu někam v noci do lesa a dělat, že o ničem nevím, až po legální, avšak nejdražší variantu, uložit jíl na skládce. kde se dá počítat s cifrou okolo 70 tis.Kč, jsem se smířil s tím, že stavět prostě nebudu.

Ráno v 8 hod. telefon. "Tak jak šéfe? Pozítří bysme se na to mohli vrhnout." Opět jsem upadl do hluboké deprese.

"Zatím z toho nic nebude, nevím kam mám dát ten sajrajt, aby mi ještě něco zbylo na barák."

"Aha. OK, tak pak dejte kdyžtak vědět."

Jasně, až prodám jednu z ledvin a budu mít na odvoz, tak zavolám.

Po obědě, když sem chodil jak tělo bez duše a manželka to vzala jako podezření, že mám jinou ženskou, mi začal zvonit telefon. Bylo to akorát ve chvíli, kdy se manželka začala nadechovat s tím, že povede zhruba ½ hod. monolog o věcech, které postrádají nějaký smysl. Přece jen trocha štěstí. Byl to soused. Tedy soused, co má pozemek naproti asi 300 m ode mne. Že mu chlapi říkali, že budu zařezávat svah a jestli tu hlínu nechci, tak mu jí můžu složit u něj. Ale jo 2-3 tatry taky pomůžou, proč ne.

Zavolám bagristům a dám vědět. Domluveno na pozítří s tím, že u toho pro zajímavost budu. Opět píši román pro archeology a překvapivě suchá odpověď, že se tam někdo zastaví. Už s nima není taková sranda, jako na začátku. No ty mi to dají sežrat. To si tam určitě najdou nějaký šutr a budou tvrdit, že je to noha Yettiho.

Uteklo to jako voda a den D započal. Telefon, v 9hod. na pozemku. Na podvalu přijely 2 dumpery a velký bagr. Nechápal jsem, na co je potřeba 2 nakladačů, co budou odvážet pár koleček hlíny, ale byl jsem rád, že se něco děje.

Lžíce zaplula do hlíny jako do rozteklého másla. Bagrista ještě prohodil uštěpačnou poznámku, že doufá, že tu nebudou takový balvany, jako vedle, kde našli 7t balvan, co mu zničil malého bagříka, a už hlínu futroval na dumpera. 2 lžíce a nakladač byl plný. Přijel druhý, zase hrábnul a 2. nakladač odjížděl. Zhruba po 20 minutách mi prolítlo hlavou, kolik toho tedy vlastně odvezou, když už jsem viděl, jak nakládá 8. dumpera a bagr pořád hloubí a nevypadá, že by přestával.

Najednou mi na rameno klepe soused: "Tak co, za chvíli to budete mít srovnané. Já už s tím srovnáním bojuju 5. den a všechno je špatně. Soused má plot na mém pozemku, a to, co jsem měl už zařízlé, jsem musel zase srovnat, protože bych jinak z oken koukal do jílu. Druhý soused mě udal, protože jsem nad nimi 2 metry a hlína mu padá na pozemek. Nenudím se."

Vážně mi zvedl náladu. Najednou se ale ozvala rána. Jeden z dumperu najel plně naložený do ďolíku a převrátil se (viz. Foto).

Vypadalo to děsivěji než to doopravdy bylo. Měl štěstí, že nespadl do ďoury, co byla pod ním. Vytekla hydraulika, svléklo se jedno kolo a šofér se praštil o konstrukci do hlavy, zaplať pánbůh ho to nepoznamenalo. Takže se práce opět přerušila a pokračovat se prý bude zítra.

No, mně to až tak nevadilo, aspoň jsem měl chvíli na pokec se sousedem o hlíně. Výsledek mi opět vehnal úsměv do tváře. Soused se chytal srovnat pozemek o velikosti Jižní Ameriky, takže moje hlína byla jen kapka v moři. Problém je vyřešen! Prostě mezi nebem a zemí něco je, to ať mi nikdo netvrdí. Ámen!

Mezi tím se objevila silueta Indiana Jonese. Velmi příjemná paní z archeologického ústavu. Udělala si pár fotek, kopla semhle a támhle. a že jede. Kdyby nepozdravila, ani bych nevěděl, že tam byla.

Dalšího dne se opět práce rozjela až do finální podoby a díra jako do státního dluhu byla hotová. Moc hezký pohled. K nenabažení. Je to sice prostě jenom ohromná ďoura, ale pro mě je to naprostá euforie. Po 3 letech čekání a výměny názorů na SÚ, kdo tu je vlastně vůl, je to nepopsatelná radost. Nejraději bych si do té díry vlezl a už bych z ní nikdy nevylezl. Manželka naznačovala něco podobného.

Ještě téhož večera mi přišel „diplom“ že jsem neohrozil kulturní dědictví, a že toho Yetiho tam nenašli, takže na to mám  úřední štempl.

A jedeme dál

Další den proběhl rychlý telefonát s geodetem a zaslání situačky se zakl.pasy ve formátu .dwg, aby nemusel nic znovu překreslovat. Kdo ví, o čem je řeč, může mi to vysvětliv v komentáři. Prostě tohle mi řekl, já udělal. A ano, pokud by mi řekl, že si mám uříznout nohu, tak to prostě udělám.

Den napozítří mi pan zaměřovák napíchal 4 kolíky do moji krásné dírky a odjel s tím, že přijede až budou vylité pasy a pak, až bude stát dům. Po zhlédnutí zaměřené polohy domu mne opět polilo horko. Na papíře vypadá prostě všechno jinak.

Když jsme bagrovali zářez, udělali jsme si podle situáku a pásma hrubý odhad, kde ten dům asi jako bude +1,5 m odskok. No jo, jenže my jsme se chytli krajů pozemků, abychom měli zářez souběžný s pozemkem a tak nějak jsme zapomněli, že dům je lehce na koso ke krajům, takže teď byl u jednoho rohu odskok od naměřeného rohu 3 m a u druhého 30 cm. No já se na to... Takže tu hlínu, co jsem odvezl, budu zas někde později shánět na zasypání.

Pokud tohle není štěstí, tak už nevím co, ale na banální chyby není čas. Raději jsem si ještě ten den udělal s odstupem 2 m od naměřených rohů pomocné kolíky, na každý roh 2 tak, že když si mezi nimi natáhnu provázek dostanu kdykoliv kontrolu, kde mám rohy domu i s uhlopříčkou.

Řekl bych, že je to praktičtější, než lavičky. Myslím, že jsem se inspiroval od někoho zde na svépomocí. Kolíky nepřekáží, jako lavičky a místa je okolo dost.

Konec. Další článek by měl být o pasech a desce. Ale… No… Uvidíme.

Základy – Ztracené bednění

$
0
0
Základy – Ztracené bednění

Na ne úplně precizně vylité základové pasy je potřeba do roviny naskládat ztracené bednění tak, aby bylo možné vyrobit rovnou základovou desku, nebo spíše podkladní beton. Tato část začala spočítáním množství a objednávkou materiálu.

Nejdříve jsem změřil výškové rozdíly a délky jednotlivých částí pasů. Ty mají několik schodů a tedy i vrstev. Např. tam, kde je v dolní řadě pět vrstev ZB, v horní části je vrstva jedna. Vnější část bednění je šířky 40 cm, vnitřní 30 cm. Každá vrstva je proložena dvěma roxory o průměru 10 mm, převázané o padesátinásobek průměru a svázané drátky. Dobré je si to rozkreslit vrstvu po vrstvě a podle délek spočítat potřebný materiál.

Nejprve je nutné co nejpřesněji založit rohy. Dům bude mít pouze 4 rohy, takže je práce o něco snazší. Ale i tak se jedná zatím o jednu z nejsložitějších částí.

Nejdříve jsem si naměřil nejvyšší místo pasů, na které jsem do zavadlého betonu (písek:cement 3:1) umístil jednu kostku a vyrovnal podle vodováhy. Pozice ZB je vytyčená od geodeta nastřeleným hřebíkem. Následoval další roh, který je ale o jednu řadu níže, takže je potřeba vyměřit výškový rozdíl jednoho ZB, tedy „přesně“ 25 cm. Následují další rohy – vše je nutné neustále přeměřovat jak výškově, tak „pozičně“.

Správné rozmístění rohů je nutné ještě ověřit spočítáním a změřením úhlopříček. Pro výškové měření jsem používal nivelační přístroj, pro měření pozice body od geodeta a pásmo. Na založení jsem spotřeboval 5 tun písku a téměř celou paletu cementu. Beton jsem si míchal sám v míchačce…

Postupně jsem tedy vyskládal rohy, mezi nimi natáhl provázek (dobré je jednou za čas zkontrolovat napnutí provázku) a podle něho zakládal další kostky ZB. Problém je, pokud je zde nějaký výškový rozdíl – který v mém případě byl poměrně velký. Potom je nutné si s tím trošku pohrát.

Další ZB jsem zakládal pozičně podle provázku, rovnal podle vodováhy a doměřoval nivelačním přístrojem. Pokud řada končila „do ztracena“ vložil jsem pod ZB v další řadě tři roxory o průměru 8 mm. Byly to zbytky a myslím, že pevnost základů to nezhorší.

Po dokončení a zatuhnutí první řady je možné další bednění skládat na sucho. To je znatelně jednodušší práce, ale přetahá se hromada materiálu. V tomto případě to bylo nějakých 25 tun materiálu.

Dobré je si roztahat okolo základů celé palety, nebo alespoň jednotlivé kostky, aby se nemuselo stále chodit.

Nízké řady jdou rovnat nejlépe ve dvou lidech, plus je třeba dořezávat – téměř celé základy jsme ve 4 lidech (dva skládali, jeden dořezával a jeden vozil ZB na místo) vyrovnali do osmé řady (v nejvyšším místě) za jedno delší odpoledne.

ZB jsem k sobě lepil běžnou nízko expanzní pistolovou pěnou*, aby se při betonáži neposunulo a nebo neprasklo. Při skládání ZB je dobré používat půlitelné cihly i v nižších částech základu, nebudete si s nimi potom tolik tahat do výšky.

*U několika pěn se mi stalo, že nešla rozhrkat. Po namontování na pistoli pěna sotva vytékala, takže se nedala použít! Při nákupu je asi dobré s pěnou zahrkat, jestli je uvnitř tekutá. Špatná pěna uvnitř nevydává žádný zvuk.

Poslední řada ZB bude zároveň sloužit jako bednění pro podkladní beton („desku“). Vnitřní přepážku jsem tedy nějakých 8 cm od horní strany nařízl a odstranil. Na této části budou ležet kari sítě. Vnitřní část ztraceného bednění je rozdělena na polovinu – má tedy výšku pouze 12,5 cm. Do této výšky by měl být navezen a zhutněn štěrk.

Až když bylo celé bednění vyskládáno, domluvil jsem se s vodákem, kde přesně mám vyrobit prostupy pro budoucí kanalizaci. V příslušných místech jsem vyřízl do kostek díry a vsunul odpadní trubku KG160, do které bude vložena další trubka. Na výstup z domu jsem rozbil jednu kostku ZB a utěsnil dřevěnou deskou tak, aby to těsnilo. Vše se pečlivě zapěnilo, aby při betonáži nevytékal beton – to se později ukázalo jako zbytečná práce.

Před objednávkou betonu je nutné spočítat alespoň přibližné množství betonu na vylití. V katalogovém listu je popsáno množství kostek na m3 a spotřeba betonu na m3 ztraceného bednění. Do horních částí by nebylo možné beton vylít pouze z mixu, bylo tedy nutné objednat pumpu a mix, nebo přímo mix s pumpou.

Vylévat betonem je možné maximálně do cca čtyř řad. Toto pravidlo jsem porušil a průběžně zaléval celé ztracené bednění v maximální výšce 8 kostek. Beton má obrovskou sílu, takže rizikové části je vhodné zapřít deskami a betonovat průběžně celé pasy… Ne kydnout všechen beton najednou na jedno místo a ještě zvibrovat ponorným vibrátorem. Pak je pravděpodobnost prasknutí kostky větší…

Naštěstí se vše vydařilo a celé ztracené bednění se vylilo na jeden zátah. Díky tekutosti betonu nebylo ani potřeba nějak extra zhutňovat.

Celkem do bednění padlo nějakých 25 m3 betonu. Protože několik dní předtím poprchávalo, ztracené bednění bylo vlhké/mokré. Pokud je při betonáži hic, je asi dobré ZB navlhčit tak, aby beton dobře přilnul a nepopraskal. Práce s pumpou je opravdu velice snadná (záleží samozřejmě na obsluze pumpy). Na této akci jsme byli 4, ale myslím si, že by se to dalo zvládnout i v jednom člověku – bude to i tím, že se vše dařilo a neprasklo žádné ZB.

Další fází bude zasypání a zhutnění vnitřku a instalace odpadů a dalších sítí.

Články ohledně této stavby vychází také na mé stránce www.mylms.cz/stavba-domu/

Základy - podkladní beton

$
0
0
Základy - podkladní beton

Všeobecně používaný pojem "základová deska" vlastně není v tomto případě úplně správný. Pokud by se jednalo o základovou desku, tak by byl beton daleko silnější (jedná se o jinou konstrukci). Zde se jedná o podkladní beton, který je na základových pasech.

Podkladní beton tloušťky nějakých 15 cm roznáší váhu celého domu na ztracené bednění a základové pasy, které jsou v nezámrzné hloubce, v tomto případě na skále.

Po dokončení odpadů, sítí atd. se terén dosypal kamenivem frakce 0/32. Kamenivo se objednává na tuny, potřebné množství se nejlépe vypočítá objemově. Kamenivo zvibrováním slehne o nějakých 20-30 %, takže s tím je potřeba počítat. V mém případě bylo nutné objednat 15,5 * 8 (velikost domu) * 0,25 (vrstva kameniva) * 1,25 (rezerva pro zhutnění) * 1,5 (hmotnost 1 m3 kameniva) ≈ 60 tun materiálu. Lepší je objednat o trochu víc (kamení není zas tak drahé), než pak před betonáží řešit, že chybí tuna materiálu.

Bagrista navezl a nahrubo rozhrnul štěrk do prostoru. Poté jsem ho kovovými hráběmi rozhrnul do roviny a vibrační deskou uhutnil. Hutnilo se celkově asi 20-30 cm štěrku ve dvou vrstvách. Pokud je vibrační deska na rovině, docela dobře se s ní manipuluje. Vibrační motor ji tlačí pomalu dopředu a podklad krásně sesedá.

Po dokončení podkladu se nanosily "kari sítě" 150x150x83x2 m. Ty jsou položeny krajem na ztracené bednění, které má vyřezanou vnitřní příčku. Po celé ploše jsou podloženy kusy betonu ze ZB. Sítě jsou přeloženy alespoň přes dvě oka a svázané dráty. Sítě navíc navazují na roxory, které vystupují ze ZB z předchozího kroku. Teď už chápu, proč se dá půjčit elektrický vazač drátu - ne, že by bylo vázání drátu nějak extrémně složité, ale je to taková blbá práce, vesměs v kleče. Doporučuji použít nákoleníky, připravené vázací drátky pro armování a speciální vázací nástroj. Jeho cena je od nějakých 200 Kč a znatelně urychlí práci. Rozhodně to ale není nic, co by se nedalo zvládnout.

Dále bylo nutné opravit od bagru poškozené ZB a vyrovnat případné nerovnosti ZB. Výška betonu navíc bude cca 4 cm nad "ztracenkem". Na to jsem použil nehoblované stavební dřevo - prkna nějakých 2,5 * 12 cm, které jsem svěrkami připevnil k ZB, vyrovnal do roviny podle nivelačního přístroje a přidělal pomocí natloukacích hmoždinek. Protože dřevo vystupuje pouze několik málo centimetrů nad ZB, není tlak betonu tak velký a není tedy potřeba dodatečné zapírání, vyztužování a podobně.

Na den betonáže byly domluveni 3 lidi + já. Celkem tedy parta čtyře lidí plus obsluha pumpy. Díky použití pumpy to byl počet tak akorát, nikdo nechyběl, nikdo nepřebýval. Pumpa byla objednána kvůli špatné dostupnosti zadní části domu - bylo by nutné vyrábět nějaké koryto nebo beton pádlovat několik metrů. Navíc asi dva dny před betonáží najely bagry a rozhrabaly příjezdovou cestu k parcele - dokončuje se zde silnice. Díky pumpě je celá práce rychlejší a není potřeba zástup lidí.

Největší strach jsem měl z udržení roviny uprostřed desky. Kraje jsou "obedněné" na rozměr, ale uprostřed není nic, čeho by se přímo dalo chytit. Nakonec to vše dobře dopadlo a nebylo to ani nijak složité. Koupil jsem 3 metry dlouhou stahovací lať s vodováhou. Jeden člověk obsluhoval hadici u pumpy, druhý člověk s kovovými hrabičkami dorovnával a posouval beton kde bylo potřeba a dva lidi dělali rovinu pomocí latě.

Postupovalo se podél dlouhé stěny nejdříve na jedné straně a poté na druhé straně. Jedna půlka latě se opírala o stěnu, druhá se táhla po betonu a průběžně se kontrolovala vodováha. To se udělalo na obou stranách a uprostřed se beton srovnal podle výšky již vyhlazené desky a rovina se držela pomocí vodováhy.

Celkově padlo na desku nějakých 18-19 m3 betonu C16/20 s jemnějším kamenivem (frakce 8 mm). To odpovídá tloušťce cca 15 cm. Zbytek z pumpy a mixu se použil na vytvoření základu pro nádrž na dešťovou vodu. Tam jsem plánoval sílu desky nějakých 20 cm, ale betonu nakonec bylo o něco víc. Nádrží se bude zabývat samostatný článek.

Povrch desky je víceméně rovný, větší nerovnosti (zejména od stahovací latě) se dorovnaly trapézovou stahovací latí. Ta je slabší, lehčí a na jedné straně užší. Když se položí na beton téměř bokem, tak ho pěkně vyhladí. Okolo trubek na odpady se beton vyhladil obyčejným nerezovým hladítkem.

Druhý den po betonáži, když je beton již vytuhlý je možné odstranit bednění a dorovnat případné nepřesnosti na desce buď kusem betonu, nebo brusným kotoučem v rozbrušovačce. Dále jsem odstranil chráničky okolo odpadů - trubky jsou rozříznuté a přelepené izolepou - stačilo poklepat kladivem a vytáhnout kleštěmi. Písek vysaju vysavačem. Pokud svítí slunce a je teplo, je nutné desku kropit, aby nedocházelo k popraskání betonu.

Nyní musí beton pořádně vyzrát a poté se bude navařovat izolace...

Články ohledně této stavby vychází také na mé stránce https://www.mylms.cz/stavba-domu/

Základy

$
0
0
Základy

Stavba 90 m2 12 m x 7,5 m. Mám jednoduchý základ, obvodové zdivo obdelník, uvnitř základ pod schodiště. Z boku schodiště bude nosná zeď, plus jedna nosná zeď, která ponese strop v místě, kde se napojuje na schodiště.

Terén celkem vypadal rovinný, přesto je tam na 7,5 m převýšení asi 20 cm.

Potřeboval jsem k vytyčení velké hřebíky a dvě pásma. Spočítat si uhlopříčky a několikrát to po sobě přeměřit. Poté jsem nabušil kůly zhruba ve vzdálenosti 1,5 m od obvodu, někde to bylo málo, protože bagrista tam nemohl manipulovat, a tak jsem mu musel lavičky vytáhnout. Naštěstí jsem lavičky zpevnil i dole latí u země, a tak mi tam zůstala i správná výška a mohl jsem je tam poté dobře vrátit. Navíc šly dobře vytáhnout krumpáčem.

Na spodek laviček jsem si vruty a provázky vyznačil šířku základu, na horní lavičku, kam jsem si nivelákem přenesl výšku, jsem si vyznačil obvodová zdiva. Ještě na prostřední lavičky, které mi vytyčují vnitřní základy, jsem si poznamenal u vrutu vzdálenost konce základu, abych mohl kdykoli a jednoduše pásmem odměřit konec základu.  

Bagroval mi to jeden známý s malým bagříkem Takeuchi, lžíce 0,45 m, výsledný výkop 0,55 m. Chtěl jsem nejdříve stáhnout ornici, ale bagrista chtěl nejprve vykopat pásy a pak vnitřek, nechal jsem to tedy na něm. Na zem jsem mu pomocí spreje vyznačil, kde má bagrovat.

První den vykopal pásy, a pak následovala přestávka, protože to bylo sjednané narychlo a měl i jinou práci. Mezitím jsem tedy z vnitřní strany základu odkopal pruh desky cca 30 cm, aby, až přijede, věděl hloubku desky po celém obvodě a já tam nemusel pobíhat s metrem. Také proto, aby mi nezasypal vyhloubené pásy. Za tři dny přijel a bez problémů vyhloubil i desku. Na dvou místech u pásů byla skála, takže jsme hlouběji nešli, jen jsem to očistil.

Mezi bagrováním jsem ještě položil zemnící pásku, dvě sponky na každý vývod a spoj. Následně jsem je zatřel gumoasfaltem. Vývody na hromosvod jsem si předem naohýbal pomocí trubky směrem ven ze základů, aby mi nepřekážely, až budu dávat šalovky.  Vývod k rozvaděči jsem nechal kolmo nahoru, rozvaděč budu mít uvnitř.

Mezitím jsem připravil prostupy, jeden na kanalizaci po 200 mm, jeden na vodu 110 mm, jeden na studnu, jeden na elektriku. Pouze jsem na jedné straně vykopal do boku díru a na druhé straně jsem musel kopat odzhora, trubky jsem na koncích obalil a usadil, zasypal zeminou a nahoře zatížil kamenem. Nikam neutekly, v pohodě to stačilo.

Mezitím jsem objednal čerpadlo. Bohužel to potřebují vědět alespoň dva dny dopředu a celý týden celkem pršelo, vybral jsem termín asi za 5 dní, kdy mělo pršet nejméně. V základech se voda nedržela, na spodek základů jsem naházel malé kameny, velké jsem si připravil do betonu. Nakonec jsem se ale rozhodnul, že je tam dávat nebudu a nechám je pod desku.

Z čerpadla jsem měl malinko obavy, jestli jsem to správně spočítal a zda to sám zvládnu. Přijelo mi čerpadlo a já jsem šel s rourou. Nakonec mi přišel pomoci soused, který šel přede mnou a metrem mi ukazoval výšku pásů, kterou měřil od provázků. Opět to bylo narychlo, betonáři přijeli a já neměl ještě vyznačené výšky pásů.

Do pásů padlo pouze 5,5 m3, vyšlo mi to naprosto přesně. Výška pásů je zhruba 30 cm. Když odjeli betonáři, poupravili jsme hráběmi správnou výšku a já to plácal latí s prkýnkem, kde jsem měl fixou vyznačenou výšku pásů od provázku v rozmezí 600 mm a 650 mm.

Celá akce trvala asi 1,5 h.

Odpoledne jsem si ještě nařezal výztuž a napíchal jí 250 mm od začátku po 500 mm. Kolmý směr opět s tím, že první výztuž bude odsazená o 450 mm.

Teď mám připravené ztracené běsnění 400 mm a čekám až přestane pršet.

Zatím to stálo 3 0tis a celkem to vyjde na cca 100 tis. 

Přeji pěkný den.


Rozvody kanalizace a základová deska garáže a domu

$
0
0
Rozvody kanalizace a základová deska garáže a domu

Ztracené bednění máme vybetonováno a tak můžeme pokračovat usazením rozvodů kanalizace.

Nejdříve bylo potřeba navozit písek a koupit KG trubky.

Poté jsme dle vlastního situačního rozvržení místností do písku usadili odpadní trubky. Jejich sklon jsme hlídali pomocí vodováhy. Rozvody jsme svěřili primárně do rukou tchána, který má s touto prací, díky svému povolání hojné zkušenosti.

Poté jsme si na pozemku nechali složit hrubou drť a štěrk.

Následně nám chlapík s bagrem, který nám bagroval pasy, rozvozil hrubou drť a na to štěrk mezi bedněním. Obě vrstvy byly zhruba po 20 cm zhutněny zapůjčenou velkou vibrační deskou, se kterou jezdil manžel nebo jeho taťík.

Začali jsme se připravovat na základovou desku garáže.

Z OSB desek jsme vystavěli bednění do výšky cca 15 cm nad hranou ztraceného bednění. Tovinu jsme si hlídali pomocí nivelačního přístroje. OSB desky jsme upevnili pomocí zatloukacích hmoždinek a napojení OSB desek jsme zpevnili prošroubováním latí.

Na plastové podložky jsme položili kari sítě, které jsme svázali jak dohromady tak s ohnutými roxory koukajícími z vybetonovaného ztraceného bednění. Svazovali jsme opět pomocí pytlových úvazků a háčkem na AKU vrtačce - viz předchozí článek. 

Základovou desku garáže jsme vylévali 22. 08. 2019 a padlo do ní celkem 6 m3.

Základová deska garáže se nám celkem povedla, a tak se můžeme pustit do základové desky domu.

Hned druhý den jsme OSB desky, které byly použity na garáž, sundali a očistili, abychom je mohli znovu použít. Příprava pro vylití základové desky domu proběhla stejně jako u garáže - výstavba bednění z OSB desek, pokládka kari sítí a jejich svázání.

Samotné vylití základové desky domu proběhlo 27. 08. 2019 a padlo do ní 18 m3 betonu. Vyšlo nám to na chlup přesně.

Před vylitím obou desek jsme do prostoru po metru a půl zatloukly roxory, jejichž konce byly ve stejné výšce jako hrana OSB desek (výšku jsme hlídali nivelačním přístrojem). Hlavně pozor na rozvody kanalizace! :)

Tyto roxory nám pomáhaly udržet si rovinu vylitého betonu. No a pro vyrovnání tekutého betonu manžel ze střešních latí a odpadových trubek stloukl jakási vybrační hladítka. Obě vylité desky jsme ještě asi týden kropili vodou.

No a jelikož máme již obě základové desky hotové, můžeme se pomalu pustit do zdění. O tom ale až v příštím článku.

Stavbě svépomocí zdra! :)

Příprava desky

$
0
0
Příprava na vylití betonu

Pásy mám vylité, začínám zdít ztracené bednění. Podle provázků z laviček si podbetonuji a založím rohy.

Na podbetonování si míchám beton sám v míchačce, vylívat budu později betonem z betonárky. Nebetonuji celou plochu pod bedněním, pouze dva pásy, aby mi tvárnice držela směr a výšku.

Po vyzdění je potřeba vykopat drážky pro kanalizaci, elektriku a vodu. To není pěkná práce, když mám půdu samý kámen. Kameny rozendám po ploše pod deskou.

Mezi kopáním mi naváží štěrk z místního lomu, frakce 0-32 mm.

Na kanalizaci jsem si musel ještě narýsovat podrobný plánek, abych věděl, co nakoupit, protože kolínek a odboček je spousta. Hlavní větev potrubí je 125 mm, odbočky jsem dělal 110 mm, Hlavní větev ještě povede stoupačkou do podkroví.

Na radu instalatéra jsem místo kolene 90 koupil dvě 45, není tam takový zlom. Vývody mám dělat zároveň s deskou, raději prý kousek pod než nad desku.

Ze zbytků trubek jsem si udělal pomocí horkovzdušné pistole zátky dlouhé tak 30 cm, které budou po vylití desky vidět a nenapadá mi do trubek bordel. Nakonec mám sedm vývodů - kuchyně (dřez a myčka), technická místnost (pračka, gule, hlavní vývod stoupačkou do podkroví), koupelna (vana, sprcha, umyvadlo, záchod si instalatér vyvede z hlavní stoupačky odbočkou). Ještě jsem nakoupil hadice pro vodu a pár klubek kabelů, které chci rovnou protáhnout chráničkami, abych si později ušetřil nervy.

Chráničku prodávali v balíku po 50 m a průměr 75 mm. Jedna chránička je pro přívod ele. plus jsem tam přidal jeden kabel cyky 3x1,5 mm pro noční proud. Druhá chránička má 2x kabel pro zvonek, 1x trubka pro přívod vody z řádu, 1x cyky 5x2,5 pro čerpadlo do jímky, 2x cyky 3x1,5. Třetí chránička povede ke studni, kde jsem dal trubku na vodu, 2x cyky 5x2,5 pro čerpadlo a 2x cyky 3x1,5 pro hlídání hladiny.

Vše jsem zasypával pískem a hutnil klackem a palicí. Poskládat a nařezat kanalizaci nebyl problém, celkem mi to krásně vyšlo podle mých propočtů a výkresu. Na řezání jsem použil nově zakoupenou aku brusku a docela jsem si jí oblíbil. Vše jsem postupně zavozil štěrkem.

Mezitím jsem prolíval tvárnice betonem z betonárky, stačily mi 3 m3.

Připravil jsem si bednění na desku. To jsem nařezal z prokladových desek, které jsem dostal u místního prodejce dřeva. Výšku jsem měřil podle provázku z laviček. Ještě probíhala kontrola vodováhou a večer jsem si pustil stavební laser. Desky jsem zapřel a zaklínkoval o hranu výkopu, aby to šlo dobře rozebrat.

Nakonec jsem vše pěkně zhutnil vibračním pěchem a začal připravovat výztuž. Koupil jsem kari sítě 6x15x15 a pod příčky jsem dal ještě druhý pruh sítě. Vše jsem vázal k sobě a k obvodu, kde jsem si natáhnul dva dráty průměr 8 mm k výztuži z pásů. Kari sítě jsem podkládal zámkovou dlažbou výšky 40 mm.

Ještě jsem si připravil rampu pro vylití desky. Na betonárce mi řekl, že desku vylijeme domíchávačem a že pomocí té rampy dojede beton po celé ploše. Příprava je hotová a jdu betonovat.

Je vybetonováno a všechno nedopadlo podle představ, ale výsledek je asi dobrý.

Na fotce je vyfocená rampa před, když přijel domíchávač. Narychlo se to upravovalo, zbytečně dlouhá. Konec se opřel o zem, kozy se popondaly dozadu a to byl ten problém, protože na konci nebyly podepřené a to dno se z půlky utrhnulo. Takže se rampa zkrátila na polovinu a my jsme museli beton ručně nahnat pádlováním dozadu.

Na betonování mi přišel jeden kamarád na pomoc, sám bych to nedal. Naštěstí jsme to zvládli, ale trošku ze mě lilo.

Uprostřed základu jsem si svařil dva jekly k sobě, abych to mohl latí stahovat. Nápad asi dobrý, ale chtělo to lépe zabezpečit, protože jsem to jen podložil a přivázal. Chtělo to přivařit k roxorům, protože ta masa betonu s tím hýbala. Než přijel s druhou půlkou betonu, stáhli jsme to latí a já tak nějak podle vodováhy nastavil výšku toho jeklu. Už to nebylo přesné, tak trochu od oka.

Další průšvih nastal, když jsem to chtěl vibrovat zapůjčenou latí. Zrovna v tu chvíli byl výpadek elektrické sítě, nějaká oprava. Než to pustili, přijel s betonem podruhé a už to bylo zavadlé. Nakonec jsem to celé vibroval tou latí. Výsledek už nebyl perfektní, uprostřed mi zůstaly dvě rýhy, které budu muset ubrousit, až to ztvrdne.

Chtěl jsem to mít lepší, ale byla to trochu improvizace. Příště by to chtělo lepší přípravu, alespoň 3 lidi, aby to dva stahovali a třetí to rovnou vibroval latí. Na tu bídu to asi dopadlo dobře a bude se to muset trošku poupravit.

Základové pásy a základová deska

$
0
0
Základové pásy a základová deska

Když už nám dovolili stavět, tak jsem ani na chvilku nezaváhal a sehnal jsem si dva pracanty, kteří mi pomohou udělat základové pásy a desku.

Půjčili jsme si malý bagřík a šlo se na to.

Při hrabání základů proběhlo vše, jak mělo, a já začal věřit, že stavba domu nebude zas až tak špatný nápad. Že to bylo mylné tvrzení, si přečtete v nějakých dalších článcích. :-)   

Samozřejmě jsme nejdřív stáhli skrývku (pěknou zeminu). Základové pásy se hrabaly 60 cm široké a 80 cm do hloubky. Do vykopaných pásů se položily zemnící pásy a trubka, kterou se vše ostatní povede do domu.

Zároveň jsme využili bagříku a vyhrabali jsme díru na retenční nádrž na dešťovou vodu 6 m3

Po zatvrdnutí pásů se na pásy dalo ztracené bednění (+suchý beton), k němu polystyren, který fungoval jako šalování, položila se ležatá kanalizace pod deskou. Vše se zavozilo, uhutnilo + štěrk.

Pak se daly staré dlažební kostky pod sítě, aby byly ve vzduchu, a šup tam s betonem.

Finanční stránku mám pod článkem. :-)  

 

Skrývka + garáž

$
0
0
Skrývka + garáž

Tak po delší době a rozhodnutí pro jiný projekt domu jsme se do toho pustili znovu. Tentokráte svépomocí a bez podvodných firem.

Projektant nakreslil nový projekt (místo patrového máme přízemní s dvougaráží, jednoduchý obdélník se šikmou střechou). Vše se dalo na úřad a v mezičase jsme započali přípravné práce.

Minulý víkend jsme udělali skrývku, kdy se bagrista díky podmáčené půdě celkem trápil, ale je šikovný a máme hotovo. Zeminu odvozil na opačnou stranu pozemku tak, ať nám nepřekáží při stavbě samotné.

Dnes, po 5 týdnech od objednání, dorazili i chlapi s plechovou garáží 3x5 m. Ta bude sloužit jako zázemí staveniště a sklad nářadí a materiálu. Oobjednali jsme ji od českého zastoupení společnosti KONSTAL z Polska http://www.garazeakotce.cz/.

Komunikace s nimi perfektní, průběžně mě informovali o stavu objednávky. Den předem mi zavolali přesný čas, kdy dorazí. Přijeli přesně na čas (6:40) a garáž hotova za 20 minut. Drobnou nerovnost podkladu (betonová kachle 50x50x5), vzniklou mým chybným měřením krátkou vodováhou, vyřešili okamžitě dovezenými podkladovými plíšky. Super rychlá a čistá práce.

Garáž jsem ukotvil k těm kachličkám hmoždinkami s vruty a zvenku po obvodu ještě natěsno napíchal roxory. Tak uvidíme jak bude foukat, zda mi uletí, či ne. Do garáže ještě musím vymyslet podlahu, ale asi zvolím klasický dřevěný rošt a OSB desky.

Zítra má dorazit geodet, tak zaměříme rohy budoucího domu, uděláme lavičky a začneme kopat pasy atd. O tom v dalším článku.

Garáž - zdění a příprava a betonáž věnce

$
0
0
Příprava na betonáž věnce

Před zahájením zdění bylo ještě potřeba navařit hydroizolaci a povrch pod ní napenetrovat. Manžel v místních stavebninách kromě hydroizolace koupil penetraci. Bohužel paní prodavačka asi úplně nepochopila, co přesně po ní chtěl, a místo penetrace mu prodala gumoasfaltový nátěr.

Na to jsme samozřejmě přišli až ve chvíli, kdy jsme jej začali nanášet na desku. V tu chvíli jsme se ale rozhodli, že už to řešit nebudeme, rozhodně to nemohlo být na škodu. Následně jsme hydroizolační pás rozřízli a navařili (zakládací cihly jsou široké 25 cm). Přesah přes desku jsme nechali cca 10 cm a navařili směrem dolů. 

Založení rohů a otvoru dveří a vrat proběhlo “celkem hladce”. Do každého rohu jsme si položili dvě cihly a natáhli provázek, rozměry mezi jednotlivými cihlami jsme překontrolovali pásmem a ve chvíli, kdy i úhlopříčky byly na milimetr přesné, cihly jsme jednu po druhé položili na zdící maltu Baumit MM50. 

Následovalo založení první řady. Rozměr garáže je 6x6 m, což znamená, že při délce tvárnice 50 cm se nám jich do té řady vejde přesně 12 kusů. No a ve chvíli usazování jedenácté tvárnice nám došlo, že to jaksi nevychází… “Rozměry tvárnice jsou: délka 50 cm, výška 20 cm a šírka 25 cm.” V tu chvíli nám bylo jasné,  že jsme zakládací tvárnice otočili (a co čert nechtěl, zrovna jsme na stavbě měli kontrolu v podobě dvou kamarádů, z nichž jeden je ten snad nejškodolibější člověk na celém světě. No a úplně pokaždé, kdy jsme se od té doby viděli, se nám kvůli tomu vysmál.. :D).

Několik následujících hodin jsme přemítali, zda to takto nechat, nebo zda to sundat a založit nanovo. Nakonec jsme se smířili s tím, že jsme holt přišli o jeden den práce a ještě tentýž den jsme zakládací cihly sundali a druhý den jsme začali od začátku. Už jsme to měli natrénováno, tak to šlo malinko rychleji. ;) 

Pokračovali jsme zděním obvodových zdí, které jsou, jak jsem zmiňovala v předchozím příspěvku, ze zdiva HEBEL tl. 300 mm. Jelikož tyto cihly nemají perodrážku, je potřeba používat lepidlo i na svislé strany. V místech, kde jsou projektovány příčky, jsme ob cihlu použili sádrokartonový přímý závěs pro jejich ukotvení.

Ve chvíli, kdy jsme měli jedenáctou řadu hotovou, čekaly nás překlady. Ty jsme se v rámci úspor rozhodli vyrobit vlastní. Tvárnice jsme pomocí AKU vrtačky, pily, a majzlíku s kladivem vydlabali do “U”, následně jsme do nich vložili armovací koš a prolili betonem.

Armovací koše jsme si také dělali sami. Třmínky nám naohýbal můj otec a koše jsem dávala dohromady já. Třmínky tl. 6 mm jsem vázala po 30 cm, do překladů jsme dávali 4 pruty tl. 1 0mm a do věnce pak šest prutů tl. 10 mm. Nevím, jak velká finanční úspora to byla, ale rozhodně mě to bavilo. 

Na věnec jsme se rozhodli nepoužít originální věncové tvárnice, místo nich jsme zvolili levnější alternativu - použili jsme klasické tvárnice o tloušťce 5 cm.

Usazování armovacích košů o délce téměř 6 metrů nebyla úplně sranda. Nejen, že to železo něco váží, koše se navíc prohýbaly a toho prostoru pro manipulaci tam také moc nebylo. Ale manželovi s tchánem se to bez problémů povedlo. Pak už jen stačilo k sobě koše svázat a mohli jsme betonovat.

Jelikož jsme odvážní a někdo by mohl říct, že nemáme nic lepšího na práci, rozhodli jsme se míchat si beton sami v míchačce, která prakticky byla naším svatebním darem od firmy, ve které manžel pracuje. Tak jedem! Tři lopaty písku, tři lopaty štěrku, dvě lopaty cementu, trošku vody a znovu a znovu a znovu... Vylít do kolečka, kousek popojet, vykydat fankou do kbelíku a šup s tím nahoru.

 

Už nevím kolik míchaček to bylo, ale jen si na to vzpomenu zas mě bolí záda a ruce. Zhruba od půl 8 do 14:00 jsme toto dělali jen s manželem, poté dorazil tchán, který nám ještě asi dvě hodinky pomáhal.

Ve chvíli, kdy jsme měli obvodové stěny vyzděné a věnec vybetonovaný, již jsme očekávali dodávku syrového dřeva na krov a na stání před garáž. O tom ale až v příštím článku.

Stavbě svépomocí zdar! :) 

 

Pasy a podkladní beton aneb uřknutí na počkání

$
0
0
Pasy a podkladní beton aneb uřknutí na počkání

Kdo mě uřknul a proč, to je oč tu běží. Jo a pak taky ty pasy a deska....

Představa toho, jak se začíná pracovat na základové desce, mě nabíjela obrovskou energií a všechny neúspěchy tlačila do kouta do chvíle, než se na desce opravdu začalo dělat.

Opravdu jsem věřil tomu, že jak se s pracemi započne, už nás nic nezastaví. Studená sprcha přišla…… Ne. Ledová sprcha přišla asi rovnou z doby Ledové a trvala až do doby, než se deska vylila. Z mých článků se může zdát, že si moje neúspěchy cucám z palce…..kéž by to byla jen z poloviny pravda. Od srovnání terénu a zaměření rohů se čekalo neuvěřitelnou dobu, konkrétně 3 týdny na to, až se počasí umoudří a alespoň chvíli přestane pršet. Ač byly předešlé roky suché jako anglický humor a globální oteplování ve zprávách bylo už tematicky vyždímané, jako týden před výplatou, letos…..letos je deště, že když jste začali sekat trávu, zezadu vás už zase šlehala do zad. Déšť je něco, co nepodceňuji a jako možná jeden z mála, mě tíží svědomí nad plýtváním. Ovšem proč letos! Proč sakra letos, když jsem mohl po všech peripetiích s úřadem, sousedy, dotčenými orgány a jinými prazvláštními orgány o kterých jsem slyšel poprvé, konečně začít stavět. Proč je deště tolik, že většina změnila gumáky na overally z igelitu. To ví snad jen….

{{gallery|wholeWidth/}}

V den, kdy jsem se domníval, že už mohu konečně kopnout, přišel slejvák, jako když někdo otočí plný kýbl vzhůru nohama. Člověk si říká: „O.k. Je málo vody, příroda to potřebuje.“ Ale když prší 5 dní v kuse tak, že ryby vylejvají vodu z obyváku, tak si vážně začínáte myslet, že vás někdo uřknul. A takhle to pokračuje další týden. Jeden den prší jako kráva, takže máte na pozemku 10cm vody, která se jílem prostě nevsákne a další dva dny paří, jako na dovolené v Karibiku. O.k. tak si říkám konečně to uschne. Vezmu pásmo, vytáhnu bagristu z gauče, vyslechnu si něco o idiotech a jedeme na pozemek, no a to mě pos… slejvák. To by člověk okousal všech jedenáct prstů. Takhle se to opakuje týden, dva, tři a už toho mám vážně plný kecky. To prostě není normální! Po 3 týdnech to počasí přestalo bavit a tak asi po padesátý volám gabristovi, že bysme mohli začít. Slyším jenom nějaký smích, zřejmě z televize. Nasedám do auta a jedu. Koukám na počasí v mobilu a druhým okem z okna. Vypadá to nadějně.

Zaměřené rohy byly již z minula, takže jsem jenom natáhl provázek, přeměřil délky a uhlopříčky a podle toho vysypal vápno. Bagrista zatím navezl písek, cement a vodu v 1000L IBC-čkách a pak už to bylo jenom na něm. Vybagrování trvalo asi 2hod. i s převozem zeminy a čtverec o půdorysu 10,2 x 11,7 m a hloubce 1 x 0,7m to měl za sebou. Parta co dělala s bagristou a která měla vylévat pasy bobíkem, mohla až další den ráno. A proč bobíkem? Bohužel příjezdová cesta k mému pozemku, nebyla zatím v dohledné době použitelné a mix by se ke  mě nedostal. Ještě toho dne jsem stihl položit zemnící pásek a usadit prostupy. Sice mi chlapi nabídli, že to udělají, ale já už sem měl prostě hrozné nutkání přiložit ruku k dílu.

Postup položení pásku a prostupů tu je a byl zmíněn snad bilionkrát, takže shrnu jen důležité mezníky. Pásek rolujte v klubu a pomalu nebo vám nafackuje. Pokládejte ho na stojáka po celém obvodu. Držte se PD a vývody udělejte tam, kde mají být, není to proto, že by projektant chytil nějakou múzu a naflákal vám 10 drátu pro radost. Vývod musí být i v místě, kde budete mít v domě elektr.rozvaděč. Opět, není to proto, že by výrobci drátů spolupracovali s projektanty, ale má to své opodstatnění. Já měl vývod do rozvodnice zvlášť na dokumentu elektriky a  v dokumentaci o hromosvodu ani škrábanec, takže pokud si děláte tuto záležitost svépomocí, nebojte se zeptat svého stavebního dozoru nebo si projděte velmi pečlivě všechna lejstra. Na otázku, zda mají být vývody z drátu nebo z pásku jsem se nedočkal uspokojivé odpověď. Myslím, že ani v jenom neuděláte chybu.

Co se estetiky týče, asi je lepší mít vývody z drátů. Hlavně je mějte dostatečně dlouhé, alespoň 1,5m nad terénem a zvýrazněte je PET-kou, barevnými hadry nebo je zapíchněte do země. Už se mi nejednou stalo, že jsem málem přišel o obě oči, když jsem se mrcasil okolo stavby a tu se z nenadání objevil před očima pásek hromosvodu. Jinak spoje mají být s přesahem 500mm tak, aby od sebe svorky byly vzdáleny min.400mm. Dále tyto spoje natřete gumoasfaltem (kvůli korozi) a položte je na nějaký nosič (často se používají kousky 5cm zámkové dlažby, kameny nebo speciální držáky na zemnící pás-zbytečné). Vyvýšení zem.pásku je kvůli obtečení betonu. Beton má totiž lepší vodivost než hlína, takže při revizi hromosvodu by neměl nastat žádný problém. Hezky je to s obrázky napsané zde: http://www.venkovskydum.cz/zemnici-pasek-ulozeni/. Pak přišly na řadu průchodky, které jsem zafixoval do pasů pomocí ohnutých roxorů. Na to jsem použil KG potrubí, které bylo o 50mm větší než měla být kanalizace, voda a elektrika. Snad to bude stačit.

 No a já jsem se ještě večer pro sichr pomodlil a hupky se na kutě. Další den počasí kupodivu stále drží slovo a tak si to svištím na pozemek. Obec-neobec, tachometr trhal rekordy. Dorazil jsem zhruba v 9hod.a parta už měla cca 1/3 výšky pasů vylitou. I když jsem bobíku se lžící zprvu nevěřil a chtěl jsem beton z mixu, nebylo to tak špatné. Chlapi byli sehraní. Bobík nabral písek,  jeden z party do něj vylil připravenou vodu z nádrže, další do toho bouchnul cement, chvíli se míchalo a pak prásk do pasů. No, myslel jsem, že to bude za chvíli hotové, ale do pasů se nakonec vešlo něco kolem 30m3 betonu a chlapům to trvalo těžko uvěřitelných 9hod. Možná by ten mix byl nakonec daleko lepší, tedy pro ně, ale je pravdou, že cenu stáhli nakonec na ¾ ceny mixu, takže na objem beton, spokojenost na obou stranách. Trochu jsem se obával, že beton, co se vylije do pasů ztuhne dřív, než se vylije další várka a tak se na sebe bude špatně napojovat, ale chlapi udělali směs řidší, slunce bylo pod mrakem a chlapi jeli jako o Velké Pardubické, takže obavy zbytečné. Když byl beton v dostatečné výšce (přeměřeno naprosto skvělou věcičkou - nivelačkou s akustickým signálem), začalo se rovnat. Nejdřív hráběmi a pak latí na tyči pro hladší srovnání.

Myslel jsem, že do zavadlého betonu položí ještě ztracenko (dále jen Z.B.), ale prý to nechají na další den, až bude beton na povrchu tvrdý. Trošku jsme o tom diskutovali, protože mi přišlo zvláštní rovnat Z.B. na tvrdý beton. Za 1.pasy po zatvrdnutí nebudou rovné, takže věčné přeměřování, za 2. muselo by se rovnat na betonové lože, takže opět namíchat beton a teprve na něj pokládat Z.B. a navíc jsem si myslel, že se Z.B. s pasy nespojí tak hezky monoliticky. Všechno mi to přišlo zbytečně zdlouhavé a prkenné, ale je fakt, že už bylo 6hod.odpoledne a než by na zavadlí beton naskládali a srovnali Z.B. byla by půlnoc. Navíc moje ztracenko o asi největších rozměrech co se vyrábí, tedy 500x500x250 s váhou 26kg není práce na 2 hodinky, tudíž nejspíš nejlepší řešení v danou situaci a tak pro dnešek padla.

Další den byl zatím nejnáročnější od začátku stavby. První věcí, které jsem si ráno všiml, byla podezřele malá chodba. Podle Z.B. se již dalo určit, kde co bude a z PD jsem věděl, že šířka chodby má být 1850mm od komínu k nosné stěně, ale oko není…víte co myslím. Prostě mi to nedalo. Vzal sem metr a chodbu přeměřil a …nesedí to o 50cm. To snad ne! Valím si to za chlapama. Chytil sem ho za ruku a ukazoval mu míru na metru. Chvíli se drbal na hlavě a nevěděl, co na to má říct. Svolal si tedy chlapi a řešilo se, kdo za to může. Nakonec z toho vzešlo, že jednotlivé rozmístění vnitřních prostor, dělali týpci podle počtu Z.B. chtěli si tím ulehčit jednoduché měření. Jasně, Z.B. má vždy 50cm, takže se to lehce počítá a není potřeba metr. Tedy v situaci, kdy ten co staví, umí počítat, což zde neplatilo. Prostě se upočítal a zapomněl přičíst 1x Z.B. na komín a problém byl na světě. Dost mě chlapi zklamali. Oprava proběhla jednoduše. Vykopání díry o 0,5m vedle, vložení roxorů a zalití. Bylo to sice za 2hod.hotové, ale už jen to, že jsme na začátku stavby a člověk musí kontrolovat někoho, kdo to dělá prakticky celý život, mi opravdu hnula žlučí. Chtěl jsem mít vše pečlivě a tyhle pitomci mi to už na začátku zkazili. Opět sem se utvrdil v tom, že bych si v životě nenechal postavit barák naklíč.

No nic, pokračovalo se dál. Míchání betonu a roznášení Z.B. po obvodu desky byla sakra rozcvička. Doporučuji dlouhé bytelné rukavice, nejlépe svářečské. I když já je měl, stejně jsem byl od hrubého povrhu tvárnic poškrábaný jako od kočky. Kluci na tom byli ale hůř. Sice byli zvyklí, ale padesátku Z.B. už asi dlouho nedrželi v ruce, protože na konci dne je měli jako rajčata. Stejně červený a stejně napuchlý :D. No trvalo to celý den. Roznosit přes 200 tvárnic s váhou kolem 26Kg nebyla žádná diskotéka. Když se položil 1.šar, vyvrtali se díry do betonu a vkládali se svislé roxory R12 a pak paralelně na vrch Z.B. ve dvou řadách roxory R12 s překrytím 40cm. Byli jsme na to 4 a i tak jsme všichni funěli, jako jelen v říji. Další fáze byla roztahat a spojit rozvody kanalizace. To zas byla asi ta nejrychlejší a nejpohodovější práce. Zaměříte si, kde má co být, my si ještě pro lepší vizualizaci udělali vápnem cestičky, kudy povede a pak už jen podle PD skládáte a spojujete. Na tomto kroku je nejzásadnější, hlídat si spád a pěkně mazat konce trubky a gumičky a s citem tlačit a otáčet, aby se gumička nestrhla. Používal jsem na to obyčejnou Indulonu a naprostá paráda. Jinak sklon má být u splaškové kanalizace min. 2% a u dešťové min. 1%.  Pokud mi to tedy ještě plně myslí, tak na každý 1m kanalizace bude sklon 2cm (100cm trubky / 100%= 1 * 2% = 2cm). Všude jsme kanalizaci podkládali kousky Z.B. které se „sami“ rozbily. Když bylo vše ve spádu, začaly se trubky podsypávat pískem a hutnit palici (s citem). V místech, kde měla být kanalizace skrz zeď, se ve Z.B. udělal prořez flexou a pak už to frčelo. 2.šár ztracenka, vodováhou hlídat rovinu a nakonec zapěnit nízko-expanzní pěnou místa, kde byly výřezy a netěsnosti, aby nám při zalití Z.B. beton neutekl k sousedům. Pro dnešek hotovo. Všichni toho mají tak akorát. Na to, jak moc jsem se na tyhle dny těšil, bych si dal klidně další týden voraz, ale bez desky se dál nehneme a nevěděl jsem, jak dlouho nám to pěkné počasí vydrží.

{{gallery|wholeWidth/}}

 

Bohužel, předpověď k nám neměla být nakloněná a také nebyla. Další týden propršelo…. zase. Po týdnu deště, kdy sem naplnil 2x 1000L IBC se ukázalo i sluníčko. I tak se muselo čekat až skvělá jílovitá půda trochu vyschla. S ni je vážně sranda. Jdete tam s holinkama velikosti 45 a odcházíte s velikostí 88. Pěkně se to nabaluje a nepustí. Moc mi to ulehčuje práci :D. Čekalo se tedy zhruba 3dny a po informaci, že počasí vydrží se na další den objednal mix a pumpa na vylití Z.B. U této etapy jsem bohužel nebyl. Bylo mi vážně zle a tak sem si raději odpočinul. Po 3 dnech, když se střeva uklidnila, sem se už nemohl dočkat, jak zalití dopadlo. K mému překvapení bylo již vylité Z.B. a zhutněn a navežen štěrk do desky. Kluci mě potěšili. Tedy na chvíli. Po důkladnější kontrole jsem zjistil, že kari sítě nebyly podložené a s překrytím si taky moc hlavu nelámali. Někde to bylo snad na centimetr a někde zas na 5 polí. Hrůza. Tyhle kanadské žertíky už mě přestala bavit. Zvednul jsem telefon a udělal krátký proces.  Dostali nůž na krk s tím, že buď to předělají nebo můžou jít o dům dál. Udivilo mě, že si chlapi stáli za svým s tím, že takhle je to dobrý. Po slovech, takhle je to dobrý nebo takhle to stačí, mi nabíhá křečová žíla! Takže takhle teda ne. Vynutil sem si vratku neprostavěných peněz s tím, že si raději zbytek dodělám.

Takže první věc byla oprava. Srovnal jsem kari sítě do roviny s překrytím 3-4 polí a vida kde se šetří. Po srovnání mi chybělo ještě tak 6ks.tak takhle si kluci přivydělávají. Takže do stavebnin a přivést 6 kari sítí. Srovnat, svázat, vystříhat díry pro prostupy. No…. dělal jsem to celý den, ale měl jsem z toho konečně dobý pocit. Jinak prostřihávání je nejlepší dělat pákovými kleštěmi. Je to rychlovka a netaháte za sebou kabel s flexou. To jen taková vsuvka. Další den jsem si pozval kamaráda a lepili jsme na Z.B. XPS desky kvůli tepelné izolaci, jako hydroizolace a také nám to udělalo bednění pro vylití podkladního betonu. O XPS deskách ještě později v dalším článku. (Jinak, zvykejte si na termín podkladní beton. Opravdu to není základová deska, jak stále všichni používají a používal jsem ho i já. Ta placka co vylijete je PODKLADNÍ BETON prosím. ) No a dále nebylo co řešit. Zavolat do betonárky a objednat beton na víkend. Kukačka na počasí, které vypadá nadějně a čekat. Sobota ráno 10hod.a už si to valí čerpadlo a za ním první 7 kubíkový mix. To zahřeje u srdce :D. Čerpadlář se nejdříve divil, že tu ani nebude potřeba, jelikož tu stráň mix s přehledem vyjel, ale nakonec se ukázalo, že „hrabat“ beton nebo ho plivat hadici, je sakra rozdíl.

 

Na čerpadlo stačí 2 lidi. Jeden co lije beton hadicí a druhý co stahuje. Tím, že jsme měli bednění z XPS se to dělalo krásně. Opřela se lať o jeden a  druhý roh a beton se stáhnul. Když nemáte oči šejdrem, stačí vám úplně 3m lať s tyčí. Přeměřit to laserem je bonus, ale nemyslím si, že je to nutné. Beton jako takový v konzistenci z betonárky, má jistou schopnost nivelace a latí mu ještě pomůžete, takže pokud máte pečlivě udělané bednění okolo a základ ze ztraceného bednění pěkně do roviny, není třeba dalšího přeměřování. To co je navíc vyteče a kolik chybí poznáte i bez měřáku. Stačí si kleknout vedle bednění a přejet očima po hladině betonu a vidíte. Navíc přesné srovnání bude až samotnýma cihlama a navíc až budete vařit izolaci, opět vám rovnost uskočí třeba i 1cm díky síle izolace a nerovnostem.

Tepelně izolační matla, která se dává pod 1.šár cihel, je až do 5cm vrstvy a že by jste neviděli díru při vylévání betonu, která by musela být k velikosti plochy třeba 1x1m a rozdíl 5cm, to byste museli mít jedno oko skleněné a v druhém šedý zákal. No, takže dál. Kluci mi pomohli s vylitím betonu (C20/25) a jeho srovnání. 1m3 s dopravou stál zhruba 3tis. s tím, že mi byla nabídnuta možnost, koupit beton bez papíru. Teď spolkněte hrdost, dělá se to všude a dělají to všichni, takže pohádky si nechte pro děti.  Druhá strana mince je ta (bohužel mám jisté podezření), že bez papíru nemáte oficiální podklad pro to, kolik betonu jste si odjednali a kolik vám ho vlastně přivezou nebo kolik je ho vlastně v tom mixu. Po druhé bych to už z NAŠI betonárky neudělal. Pro objednaní musíte vědět, kolik betonu chcete. U mě to bylo naprosto easy. 10x11,5 obvod desky a 10cm výška, takže 10x11,5x0,1 = 11,5m3 betonu. Takže přijel 1.mix v kterém bylo „PRÝ“ 7m3 betonu. Po vylití stačí selský rozum a když má deska 11,5x10m tak logicky 7m3 betonu musí vyplnit cca ¾ desky. To bylo ještě o.k. a vizuálně to zhruba odpovídalo. 2.mix měl přijet s „PRÝ“ 5m3 betonu. Po přeměření metrem jsem usoudil, že raději vezmu o 0,5m3 betonu více, protože se mi to na 4,5m3 betonu nezdálo. Začalo se vylévat a když jsme byly téměř na konci, z trubky od čerpadla se ozvalo prsk-prsk, což značilo, že beton došel a mě chybělo ještě dalších 0,5m3. Do pr…..matematika není blbec a nedá se ukecat, takže mám podezření, že bez papíru mě ošulili o 1m3 betonu. Co teď? Fachmani mi říkali, že to můžeme postahovat latí z rohů, kde je betonu více, směrem, kde beton chybí, ale to se mi moc nechtělo.

 

Oslabovat desku, kvůli sice zbytečnému ½ kubíku betou, ale na podkladním betonu stojí dům a přenáší se váha, takže tuto variantu sem kvůli 3tis.zavrhl. Další nápad byl domíchat ten zbytek v míchačce, ale to sem opět zavrhl zvůli nesourodostí a jinodruhosti přimíchávaného betonu, ikdyž na objemu už by to asi nevadílo, ale přece. Tady prostě šetřit nechci, takže se objednal extra 7 kubíkový mix., který dovezl ½ kubíku betonu. Dodnes mi tu říkají zbohatlíku. Že prý sem jediný, co si může dovolit objednat obrovskou míchačku na ½ kubíku betonu :D. No a tím se skončilo. Ještě vyplatit čerpadláře a betonárku, čistá ruka do kapsy a hurá uklízet silnici. Vylití a srovnání bylo hotové ve 14hod. a já pak pěkně do 6 uklízel silnici. Bylo super počasí, 26´ ve stínu, takže se to dělalo vážně parádně. Navíc hlína se suprově zajezdila do asfaltu, takže to šlo „úplně samo“ :E. Už jsem psal, že příjezdovka tu zatím hotová není, takže se jezdilo přes louku a ten príma těžký mix, rozjezdil hlínu asi 300m po silnici, takže abych nedostal vyhubováno od sousedů a SÚ, nezbývalo, než si hodit fachu jako metař, poté úklid staveniště a hurá domů. Panelákové dveře jsem otevřel něco kolem půl osmé večer. Naprosto "odpočatý" s výrazem 80. letého dědy, co šel 2 měsíce pouští, jsem se dobelhal do sprcháče. Dodnes nevím, jestli jsem si vůbec pustil vodu nebo ne. Na manželčiny otázky, jak to šlo a jestli je to v pořádku sem neměl sílu odpovědět. Došoural jsem se do ložnice, kde jsem sebou fáknul do postele a usnul během jedné attosekundy, jako šípková růženka.

Než sem zavřel oči, pronesl jsem směrem k manželce, že mě má probudit někde kolem roku 2230 a zbytek......o tom zase jindy.

 

Základová deska

$
0
0
Základová deska

A tak to konečně začalo!

Po dlouhých a nekonečných týdnech čekání na peníze z banky, přistály na účtu. Stalo se tak v úplně ideální čas, koncem října 2019. Dlouho jsem přemýšlel, zda začít na zimu se základovou deskou. Nakonec jsem byl okolím dohnán, obvolal geodety, postavil lavičky a domluvil se bagr. Krásné úterý 3. prosince to vypuklo a začaly se bagrovat pásy. Za dopoledne bylo vybagrováno. Bagrista odvedl neuvěřitelnou práci a začistit se muselo úplně minimálně.  Ve čtvrtek 5. prosince se položil zemnící pásek, vytvořily průchodky ze široké chráničky a vyhlížel se mix s betonem, v závěsu za pumpou. Po prvotních problémech, kdy pumpa lehce zapadla, se začalo s čerpáním a za zhruba 2 hodinky byly pásy vylité. Zapíchaly se roxory a počáteční panika zda to dopadne, byla pryč.

Vánoční svátky se přečkaly bez pracovních povinností a hned v lednu 2020 se objednalo ztracené bednění a 18. ledna se 2020 se založily rohy a pokračovalo se pokládkou bednění. Nakonec kvůli kanalizaci se vytvořilo 5 řad bednění, oproti plánovaným 3 řadám. Vyhnul jsem se tak tlakové kanalizaci, za což to stálo. Železná výztuž samozřejmostí. Ztracené bednění se vylilo 31. března 2020. Vzhledem k počasí, které mi přálo vždycky den před betonáží a samotný den D, tak bylo potřeba opět povolat pumpu. Neskutečně to pomůže. No a tvar domu byl na světě. Domluvit bagr, půjčit vybrační desku a můžeme zavážet. Položení ležaté kanalizace, další oříšek. Sehnat řemeslníka byl celkem nadlidský úkon, takže samostudium a můžeme se do toho pustit. Po kanalizaci přišlo na řadu bednění, které bylo vytvořeno Extrudovaným polystyrenem, na radu stavebního dozoru. Kari sítě, svázat a čekáme na beton. Tentokrát již bez pumpy a 12. května máme vylito.

Neuvěřitelná pocit, že to člověk zvládl sám. Bez pomoci, svého dobrého kamaráda Martina, kterému tímto velmi děkuji, bych se neobešel. Kromě vylití desky, na to jsme byly čtyři a roznášení ztraceného bednění, také ve čtyřech, pouze sám s Martinem. Pravda je, že cca půl roku tomu odpovídá, ale na svojí obhajovu uvádím, že jsem tomu davál tak dvě dopoledne týdně. Ono mít doma ještě půl ročního pomocníka, tak chcete věnovat nějaký čas jinde. Cenovka základové desky se dostala na nějakých 217 tisíc. V ceně je ztracené bednění na terasu za domem a opěrnou zeď podél jedné strany pozemku. Deska byla vytvořena dle podkladů pana Tesárka, pokud jsem něco nenapsal, tak jsem pouze zapomněl, veškerý postup dle jeho knihy. Tak příště se podělím o stavbu obvodového zdiva. Stavebníků zdar a přeji pevné nervy a hlavně to odhodlání.    


Viewing all 275 articles
Browse latest View live


<script src="https://jsc.adskeeper.com/r/s/rssing.com.1596347.js" async> </script>